Olše (řeka)
Olše Olza | |
---|---|
![]() Olše jako pohraniční řeka rozdělující Těšín | |
Základní informace | |
Délka toku | 86,2 km |
Plocha povodí | 1118 km² |
Průměrný průtok | ve Věřňovicích 15,4 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 2-03-03-001 |
Pramen | |
![]() 49°34′59,88″ s. š., 18°59′3,98″ v. d. 840–880 m n. m. | |
Ústí | |
do Odry, ![]() ![]() 49°56′57″ s. š., 18°19′59″ v. d. 195 m n. m. | |
Protéká | |
![]() ![]() | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Olše (dříve Olza, polsky Olza, dříve Oldza nebo Olsza, v těšínském nářečí Olza; německy Olsa) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž částečně tvoří státní hranici. Severně od Bohumína se vlévá do Odry. Olše je 86,2 km dlouhá,[pozn 1] její povodí má rozlohu 1 118 km², z toho 479 km² na území Polska.[1]
Název[editovat | editovat zdroj]
V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Jméno Olza, dříve Oldza, pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (a s významem „olše“ nesouvisí).[2]
Etymologie Jürgena Udolpha vychází z předpokládaného tvaru Aliga, Olьga, Oldza. Tentýž autor rekonstruoval kořenovou podobu *el-g/*ol-g- (zapáchat, hnít). Olza tedy znamená dle Udolpha páchnoucí řeka. Podle výkladu Ondřeje Šefčíka dnešní Olza (Olьza, germánská Aliza) po uplatnění Vernerova zákona vznikla z původního, staroevropského Alisa. Jméno Olza snad tedy znamenalo prostě jen tok, což je z hlediska pravidel pro určování staroevropských hydronym naprosto regulérní.[3]
V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako Olsa (německy čteno [olza]). Název Olsza [olša] či Olše vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.[4] Na 10. shromáždění Kongresu Poláků v České republice v roce 2008 zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za oficiální navrácení jména Olza v Česku.[5]
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Pramení nedaleko polské vesnice Jistebná ve Slezských Beskydech v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego v nadmořské výšce 840–880 metrů. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Vlévá se do řeky Odry u polské vesnice Olza v nadmořské výšce 195 metrů.
Větší přítoky:
- levé – Lomná, Jasení potok, Kopytná, Tyrka, Bystrý potok, Neborůvka, Ropičanka, Hrabinka, Stonávka, Karvinský potok, Mlýnka, Lutyňka, Jatný potok
- pravé – Hluchová, Puncówka, Bobrůvka (v Polsku), Petrůvka, Šotkůvka
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Průměrný průtok ve Věřňovicích na říčním kilometru 7,5 činí 15,4 m³/s.[6] Maximální průtok na témže místě 17. května 2010 dosáhl cca 1 030 m³/s.
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Jablunkov | 65,55 | 93,16 km² | 1,94 m³/s | 239,0 m³/s |
Český Těšín | 40,99 | 384,60 km² | 7,43 m³/s | 626,0 m³/s |
Věřňovice | 7,47 | 1075,62 km² | 15,4 m³/s | 970,0 m³/s |
Využití[editovat | editovat zdroj]
Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. V minulosti poblíž Olše také stálo několik hradů a zámků: Šance, Hrádek, hrad a zámek v Těšíně, zámky Ráj, Solca, Fryštát v Karviné a Petrovice u Karviné, z nichž jen zámky Fryštát a Petrovice jsou dodnes stojící a veřejnosti přístupné. Také hrad a zámek v Českém Těšíně je přístupný, ale z někdejšího hradu jsou dnes jen trosky.
Kultura[editovat | editovat zdroj]

Řeka Olše má velký význam i pro místní polskou menšinu – k řece se vztahuje i její neoficiální hymna Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš Olše po dolině). Poláci též nazývají východní část českého Těšínska Zaolzie (Zaolší – oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z Polska), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Olše v Bukovci
-
Olše v Hrádku
-
Olše v Karviné
-
Olše ve Věřňovicích
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 13,4 km v Polsku, 72,8 km v Česku a po hranici
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.rzekipolski.info/olza.html
- ↑ Zeměpisná jména Československa (1982), str. 223
- ↑ http://www.coexistentia.cz/zpravodaj022010.html
- ↑ Zeměpisná jména Československa (1982), str. 222
- ↑ Gazeta Codzienna: Poláci chtějí Olzu a ne Olši[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Věřňovice [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Jablunkov [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Český Těšín [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Lutterer, Ivan, Majtán, Milan, Šrámek, Rudolf: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha
- Bohdan Małysz: Proč Olza, a ne Olše? (w:) Poláci na Těšínsku, eds. Roman Kaszper, Bohdan Małysz, Český Těšín 2009, s. 107-110. Archivováno 7. 11. 2017 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olše na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Olše ve Wikislovníku
- Hlásné profily
- Vodácký průvodce po Olši
- www.ian.cz, Geovycházky 4 Archivováno 29. 10. 2007 na Wayback Machine.
- Povodí Olše
- Řeky ve Slezském vojvodství
- Řeky tvořící česko-polskou státní hranici
- Řeky v okrese Frýdek-Místek
- Řeky v okrese Karviná
- Řeky v Podbeskydské pahorkatině
- Řeky v Ostravské pánvi
- Přítoky Odry
- Vodstvo v Jablunkovské brázdě
- Geografie Slezského vojvodství
- Okres Těšín
- Bukovec (okres Frýdek-Místek)
- Písek (okres Frýdek-Místek)
- Jablunkov
- Návsí
- Hrádek (okres Frýdek-Místek)
- Bystřice (okres Frýdek-Místek)
- Vendryně
- Třinec
- Český Těšín
- Chotěbuz (okres Karviná)
- Vodstvo Karviné
- Dětmarovice
- Petrovice u Karviné
- Dolní Lutyně
- Příroda v Bohumíně
- Věřňovice
- Řeky protínající česko-polskou státní hranici
- Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego
- Šunychl
- Skřečoň