19. století
Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900. Jedná se o deváté století druhého tisíciletí.
V 19. století zažila především Evropa spolu se Severní Amerikou neobyčejně rychlý hospodářský růst, který zásadně pozměnil zemědělství a nastartoval těžbu spolu s průmyslovou výrobou. Vedle tohoto hospodářského růstu zaznamenal Starý kontinent, i díky novým vědeckým poznatkům a zkvalitnění lékařské péče, nevídaný nárůst obyvatelstva. Prudký ekonomický rozvoj napomohl evropským zemím v mocenské expanzi během vrcholného období kolonialismu. Kvůli světové dominanci Evropy proto bývá 19. století nazýváno evropským stoletím, i stoletím páry.
Na počátku tohoto století prožila Evropa dlouhé období krvavých konfliktů, kdy se většina evropských monarchií spojila proti revoluční Francii ve francouzských revolučních a napoleonských válkách. Období po Vídeňském kongresu, kdy se evropské mocnosti spolupracující v rámci Svaté aliance snažili čelit nové revoluční vlně bývá označováno jako koncert velmocí. Zároveň je pro toto období charakteristická dominance Spojeného království, jehož ekonomika posílená za průmyslové revoluce byla v 19. století zdaleka nejrozvinutější. Nejsilnější otřes zažila většina evropských států v roce 1848, kdy revoluční vlnu rozdmýchaly hospodářské problémy, sílící nacionalismus a liberální a sociální požadavky nespokojených částí tehdejší společnosti. Nejrozsáhlejšími konflikty druhé poloviny tohoto století byly krymská válka a americká občanská válka. Krymská válka, jež proběhla v letech 1853 až 1856, nezastavila postupné rozdrobování Osmanská říše. Válka Severu a Jihu předznamenala růst hospodářské i politické moci Spojených států amerických. Nově sjednocené Německo a Itálie se vedle tradičních evropských mocností v poslední třetině 19. století zúčastnili závodu v rozšiřování svých impérií v Asii a Africe. Výrazné posílení Německa a toto soupeření pak vedlo k narušení mocenské rovnováhy, vytvoření vojenských aliancí a v konečném důsledku i k první světové válce, která bývá pokládána za symbolický konec dlouhého 19. století.
Významné události[editovat | editovat zdroj]
1801 až 1810[editovat | editovat zdroj]
- 1801 objevil italský astronom Giuseppe Piazzi trpasličí planetu Ceres.
- 1801 došlo ke spojení království Velké Británie a irského království a vzniku Spojeného království Velké Británie a Irska.
- 30. dubna 1803 byla podepsána smlouva o koupi Louisiany mezi Francií a Spojenými státy americkými.
- 2. prosince 1804 se Napoleon Bonaparte korunoval francouzským císařem.
- 1805 proběhla válka třetí koalice v rámci napoleonských válek. Francouzské loďstvo bylo poraženo v bitvě u Trafalgaru a Napoleon porazil Rakušany a Rusy v bitvě u Slavkova.
- 6. srpna 1806 abdikoval císař František II., čímž zanikla Svatá říše římská.
- 1810 - 1820 získaly španělské a portugalské kolonie v Jižní Americe nezávislost.
1810 až 1820[editovat | editovat zdroj]
- 1812 začalo Napoleonovo tažení do Ruska.
- 16. - 19. října 1813 byl Napoleon poražen v bitvě u Lipska.
- 31. března 1814 dobyla vojska šesté koalice Paříž. Napoleon byl odvezen do vyhnanství na ostrově Elba.
- 1815 Napoleon uniknul z Elby a na 100 dní obnovil francouzské císařství.
- 18. června 1815 byl Napoleon definitivně poražen v bitvě u Waterloo. Císař byl následně deportován na ostrov Svatá Helena.
- 1. října 1814 - 9. června 1815 proběhl Vídeňský kongres, který řešil uspořádání ponapoleonské Evropy.
1820 až 1830[editovat | editovat zdroj]
- 1821 - 1830 proběhla řecká osvobozenecká válka, která skončila porážkou Osmanů a vznikem samostatného řeckého státu.
- 2. prosince 1823 vyhlásil prezident Spojených států amerických, James Monroe takzvanou Monroeovu doktrínu.
- 2. března 1824 se narodil český hudební skladatel Bedřich Smetana.
- 1825 bylo v Rusku potlačeno povstání Děkabristů.
- 1828 se narodil spisovatel Jules Verne.
- 1829 získalo Srbské knížectví autonomii na Osmanské říši.
1830 až 1840[editovat | editovat zdroj]
- 1830 proběhla Červencová revoluce ve Francii.
- 1830 vypukla belgická revoluce, která vedla k ustanovení samostatné Belgie.
- 1830 došlo k rozdělení Velké Kolumbie na samostatné státy Ekvádor, Venezuela a Republika Nová Granada.
- 29. listopadu 1830 – 21. října 1831 proběhlo neúspěšné Listopadové povstání Poláků proti Ruskému impériu.
- 1. srpna 1834 vstoupil v Britském impériu v platnost zákon zakazující obchod s otroky.
- 1839 - 1842 proběhla v Číně první opiová válka.
1840 až 1850[editovat | editovat zdroj]
- 5. října 1842 bylo v Plzni vynalezeno Plzeňské pivo.
- 1845 - 1849 postihl Irsko velký hladomor, který předznamenal exodus Irů do Spojených států amerických.
- 1846 - 1848 proběhla mexicko-americká válka, která vedla k odstoupení severních částí Mexika Spojeným státům.
- 1848 vypukla ve velkém množství evropských měst revoluce.
- 21. února 1848 byl na londýnském sjezdu komunistů vydán Komunistický manifest.
- 2. - 12. června 1848 se v Praze konal Všeslovanský sjezd. Během jeho konání vypukly ve městě studentské protesty, které ukončil až střet povstalců s armádou, která revoluci záhy potlačila.
- 7. září 1848 zrušil rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý poddanství v rakouském císařství.
- 12. srpna 1848 se rakouským císařem stal František Josef I., který v monarchii vládl až do roku 1916.
- 1848 – 1855 proběhla kalifornská zlatá horečka.
1850 až 1860[editovat | editovat zdroj]
- 7. března 1850 se narodil Tomáš Garrigue Masaryk.
- 1853 - 1856 proběhla Krymská válka, v níž se střetlo carské Rusko s Osmanskou říší podporovanou Spojeným královstvím, Francií a Sardinským královstvím.
- 16. listopadu 1855 objevil skotský cestovatel David Livingstone Viktoriiny vodopády na řece Zambezi.
- 1856 - 1860 proběhla v Číně druhá opiová válka.
- 1. listopadu 1858 byla ustanovena kolonie Britská Indie.
- 24. listopadu 1859 dokončil britský přírodovědec Charles Darwin svou knihu O původu druhů, v níž poprvé uveřejnil svou evoluční teorii.
- 1859 - 1869 byl vybudován Suezský průplav.
1860 až 1870[editovat | editovat zdroj]
- 1860 zahájil italský revolucionář Giuseppe Garibaldi tažení známé jako Expedice tisíce, které bylo součástí snah na sjednocení Itálie.
- 1861 zrušil ruský car Alexandr II. nevolnictví.
- 1861 – 1865 proběhla americká občanská válka.
- 8. prosince 1861 - 21. června 1867 se uskutečnila neúspěšná francouzská intervence v Mexiku, která však skončila vítězstvím mexických republikánů.
- 23. listopadu 1862 byl Otto von Bismarck jmenován pruským ministrem zahraničí.
- 1. ledna 1863 vstoupila v platnost Proklamace o zrovnoprávnění otroků, kterou pro státy Unie vydal prezident Abraham Lincoln.
- 1863 byl založen Mezinárodní červený kříž.
- 1863 - 1865 proběhlo na polském území Lednové povstání proti carskému Rusku.
- 14. června – 23. srpna 1866 proběhla prusko-rakouská válka, v jejímž důsledku zanikl Německý spolek. Porážka Rakouska předznamenala přetvoření monarchie v Rakousko-Uhersko.
- 1867 prodal ruský car Alexandr II. Spojeným státům americkým Aljašku.
- 1868 započal japonský císař Meidži období reforem.
- 6. března 1869 představil ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev Periodický zákon, kterým se řídí jeho periodická tabulka chemických prvků.
1870 až 1880[editovat | editovat zdroj]
- 19. července 1870 – 10. května 1871 proběhla prusko-francouzská válka, v jejímž důsledku vzniklo sjednocené Německé císařství a došlo k završení sjednocování Itálie.
- 18. ledna 1871 byl pruský král Vilém I. prohlášen německým císařem.
- 1871 - 1878 proběhl politický a náboženský konflikt mezi německým císařstvím a katolickou církví, známý jako Kulturkampf.
- 24. dubna 1877 – 3. března 1878 proběhla rusko-turecká válka. V jejím důsledku získali na Osmanské říši samostatnost Srbské knížectví, Černá Hora a Rumunsko. Autonomie byla přiznána bulharskému knížectví.
- 7. října 1879 byla podepsána spojenecká smlouva mezi Německým císařstvím a Rakousko-Uherskem, čímž vzniknul Dvojspolek.
- 1879 proběhla britsko-zulská válka, v níž si Britové podmanili království Zulů.
1880 až 1890[editovat | editovat zdroj]

- 11. června 1881 došlo k prvnímu otevření Národního divadla v Praze.
- 20. května 1882 přistoupila k Dvojspolku Itálie, čímž vzniknul Trojspolek.
- srpen 1883 explodovala sopka Krakatoa, výbuch a následné vlny tsunami způsobily smrt 36 000 lidí. Teplota na Zemi klesla o 1,2 °C na dobu přibližně pěti let.
- 18. listopad 1883 bylo po požáru a následné přestavbě znovu otevřeno Národní divadlo v Praze.
- 1885 provedl Louis Pasteur úspěšný test na vakcínu proti vzteklině.
- 1887 patentoval Alfréd Nobel bezdýmový střelný prach.
- 1887 zveřejnil Ludvík Lazar Zamenhof konečnou verzi umělého jazyka esperanto.
- 1888 začal vycházet Ottův slovník naučný.
- 1889 byl postaven Weisshuhnův náhon po proudu řeky Moravice.
1890 až 1900[editovat | editovat zdroj]

- 15. května 1891 vydal papež Lev XIII. encykliku Rerum novarum, v níž církev zaujala oficiální stanovisko k sociálním otázkám.
- 1893 získaly ženy hlasovací právo na Novém Zélandu.
- 1894 uzavřela Francie a Rusko spojeneckou smlouvu, která položila základ pozdější Trojdohodě.
- 1894 se ve Francii rozhořela Dreyfusova aféra.
- 1896 se v Athénách konaly první novodobé Olympijské hry.
- 25. dubna – 12. srpna 1898 proběhla španělsko-americká válka.
- 2. listopad 1899 začalo v Číně povstání Boxerů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HOBSBAWM, Eric. The Age of Revolution: Europe 1789–1848. [s.l.]: [s.n.], 1962. 366 s. Dostupné online. ISBN 978-0-679-77253-8. (anglicky)
- HOBSBAWM, Eric. The Age of Capital: 1848–1875. [s.l.]: [s.n.], 1975. 384 s. ISBN 978-0-297-76992-7. (anglicky)
- HOBSBAWM, Eric. The Age of Empire: 1875–1914. [s.l.]: [s.n.], 1987. 404 s. ISBN 0-521-43773-3. (anglicky)
- KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha: Argo, 2005. 1109 s. ISBN 80-7203-612-2. (česky)
- KULHÁNEK, Ivan. Evropa v 19. a 20. století: politické a sociálně-ekonomické souvislosti vývoje. Část 1. (1815-1939). Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2002. 139 s. ISBN 80-7318-067-7. (česky)
- RAPPAPORT, Michael a Lukáš. Evropa devatenáctého století. Praha: Vyšehrad, 2011. 436 s. ISBN 978-80-7429-061-9. (česky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu 19. století na Wikimedia Commons