Těžba
Těžba je dobývání nerostných surovin z přírodních zdrojů. Může jít např. o rudy, horniny jako jsou uhlí, kaolin, nebo rašelinu či jiné suroviny.
Těžební průmysl[editovat | editovat zdroj]
Těžební průmysl je odvětví průmyslu, které se týká hlavně těžby (dobývání) přírodních zdrojů z povrchu planety. Jedná se tedy o odvětví lidské činností, jež čerpá zdroje pocházející z prostředí neživé pozemské přírody. Oblasti na těžbu surovin se pak nazývají lomy, doly, ropné vrty apod. Existují i zvláštní případy těžby, např. těžba soli odpařováním mořské vody.
Těžební průmysl se zaměřuje převážně na dobývání surovin a v některých případech na prvotní úpravu jako například na drcení kameniva, či čištění, ale také může obsahovat fyzikálně-chemické procesy, které mohou zvyšovat obsah požadované látky. Nejčastěji je těžební činnost spojena s povrchovými či podpovrchovými těžebními centry, kde je přírodní zdroj získáván. Těžební centra jsou spojena s výskytem zdrojů, která jednotlivá centra získávají. Centra musí být napojena na dopravní infrastrukturu, aby se dala získávaná komodita odesílat do zpracovatelských závodů, či k dalšímu použití.
Těžba podle lokality[editovat | editovat zdroj]
Těžba v hlubinných dolech[editovat | editovat zdroj]
Zahrnuje těžbu a dopravu vytěženého nerostu z dolu. Těží se v porubech, chodbách. V porubech pracují havíři s různými typy důlních strojů a dopravních zařízení (v těžních chodbách důlní dráha, v šachtách důlní výtahy). Těživo z dolu se dopravuje na povrch těžní jámou pomocí důlních výtahů, a to ve vozících, těžních klecích, nebo ve skipech. Suroviny jsou dále drceny, taveny, tříděny a rozváženy.
Těžba v lomech[editovat | editovat zdroj]
Doprava vytěženého materiálu po pásových dopravnících nebo těžkou technikou do úpravny na zpracování (drcení, mletí, plavení, třídění). Těží se v povrchových lomech v řezech. V případě uhlí může být poblíže dolů uhlí spalováno v (uhelných) tepelných elektrárnách či v teplárnách a přeměňováno na tepelnou či elektrickou energii.
Těžba podle surovin[editovat | editovat zdroj]
Těžba rašeliny[editovat | editovat zdroj]
Rašelina má využití jako palivo, prostředek pro zvýšení úrodnosti půdy, stelivo pro hospodářská zvířata či pro přípravu léčivých lázní. Dříve se těžila ručně, s rozvojem techniky se dostavila i průmyslová těžba rašeliny.[1]
Těžba ropy[editovat | editovat zdroj]
Je prováděna hlubinnými vrty, kterými ropa proudí na povrch, vytlačována tlakem plynů. V některých případech se ropa těží ražením důlních děl a ropa vyvěrající z hornin se odvádí do podzemních nádrží, odkud se čerpá na povrch.
Těžba soli[editovat | editovat zdroj]
Je prováděna buď hornickým způsobem, nebo rozpuštěním soli vháněnou vodou a jejím čerpáním, popř. odpařováním slané vody.
Těžba síry[editovat | editovat zdroj]
Síra je rozptýlená v horninách, těžba se provádí tavením síry horkou vodou vháněnou do vrtů, jíž se pak roztavená síra vynášena na povrch.
Těžba kamene[editovat | editovat zdroj]
Hornina je lámána v lomech, které jsou nejčastěji povrchové, méně podpovrchové. Hornina je vyvážena z lomu do těžebních strojů, kde bývá drcena na různé velikosti. Je využívána jako stavební surovina, posyp, pro zarovnávání nerovností, násypy.
Těžební průmysl a životní prostředí[editovat | editovat zdroj]
Podíl recyklovaných kovů na celkové spotřebě je stále pouhým zlomkem. Odhaduje se, že na skládkách končí kolem 20 miliard tun nezpracovatelných materiálů ročně. To není problém sám o sobě (často se i nechávají potápět kovové lodě do oceánů, aby se podpořily koráli s nedostatkem železa), ale pokud se kovy například usazují na mikroorganismech ve vodě, přírodní potravní řetězec může být narušen. [2]
Toxické kovy[editovat | editovat zdroj]
Některé kovy jako olovo bývají považované za toxické pro životní prostředí. Někdy je problém i v bioesenciálních kovech, kterých je jen moc a například zabraňují některým, pro živé organismy klíčovým chemickým reakcím.[2] Z tohoto úhlu pohledu je důležité, aby se odpadní látky nešířili například rozpouštěním ve vodě dál do oběhu. Problém proto často nastane ve chvíli, kdy spalovny nezpracují 100% nepotřebného materiálu. Zejména v rozvojových zemích se tak z továren dostává značné množství oxidů síry.
Prachové částice[editovat | editovat zdroj]
V místech, kde dříve probíhala těžba se často nachází zvýšený podíl některých kovů v půdě. Když pak rostliny látky vytáhnou na povrch, mohou obsahovat velké množství kovů a tvořit tak např. riziko pro nervové systémy zvířat, která je následně zpracovávají. Někdy bývají naopak rostliny používány záměrně k "vytažení" kovů z půd, nicméně rostliny pak musí být druhotně zpracovány, jinak se dostanou zpět do půdy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rašeliniště a těžba rašeliny - Vznik rašeliny, těžba rašeliny [online]. [cit. 2009-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-18.
- ↑ a b Přírodovědci.cz. Doly, hutě a životní prostředí [online]. 01/2016. vyd. [cit. 2016-04-10]. S. 16–17. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- kniha o československom hornictví z roku 1949 : 700 let československého hornictví. Praha: Orbis, [1949]. 68 s. - dostupné online v Digitální knihovne UKB
Obrázky, zvuky či videa k tématu těžba na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo těžba ve Wikislovníku
