Chlorid sodný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chlorid sodný
Vzhled
Vzhled
Struktura
Struktura
Krystalická forma
Krystalická forma
Obecné
Systematický název Chlorid sodný
Ostatní názvy Kuchyňská sůl, halit
Sumární vzorec NaCl
Vzhled Bílá krystalická látka
Registrační číslo CAS
Číslo RTECS VZ4725000
Vlastnosti
Molární hmotnost 58,443 g/mol
Molární koncentrace cM 5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok)
Teplota tání 801 °C
Teplota varu 1 413 °C
Hustota 2,163 g/cm3
1,197 g/cm3 (20 °C, 26% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient 1,38 cP (817 °C)
1,12 cP (867 °C)
0,95 cP (917 °C)
0,82 cP (967 °C)
1,99 (20 °C, 26% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient 1,662 cS (20 °C, 26% roztok)
Tvrdost 2 (Mohsova stupnice)
Rozpustnost ve vodě 35,63 g/100 ml (0 °C)
35,86 g/100 ml (20 °C)
36,7 g/100 ml (50 °C)
37,08 g/100 ml (60 °C)
37,97 g/100 ml (80 °C)
39,02 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Methanol 1,31 g/100 ml
Ethanol 0,065 g/100 ml
Glycerol 8,2 g/100 ml
Kapalný amoniak 12,9 g/100 ml
Relativní permitivita εr 5,3
Povrchové napětí 114 mN/m (803 °C)
110 mN/m (850 °C)
107 mN/m (900 °C)
102 mN/m (970 °C)
Struktura
Krystalová struktura krychlová
Hrana krystalové mřížky a=562,7 pm
Koordinační geometrie oktaedrická
Dipólový moment 30,02·10-30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -411,1 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 488 J/g
Entalpie varu ΔHv 2 930 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp 85,6 J/g (18 °C)
66,4 J/g (25 °C)
Standardní molární entropie S° 72,38 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -384 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,850 6 JK-1g-1
Bezpečnost
R-věty R36
S-věty Žádná rizika
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
1
0
 
Teplota vznícení Není vznětlivý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Chlorid sodný (NaCl), známý v běžném životě pod označením kuchyňská sůl a nejčastěji prostě sůl, je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě nerostu halitu, známého též pod označením sůl kamenná. Je to velmi důležitá sloučenina potřebná pro životní funkce většiny organismů. Při nahřátí plamenem se sůl dá roztavit a uvolňuje přitom chlor.

Krystalický chlorid sodný je bezbarvý nebo bílý, průhledný, skelně lesklý a má krychlovou odlučnost.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Krystal halitu – NaCl

Vzhledem k velké rozpustnosti ve vodě je většina chloridu sodného přítomného na Zemi obsažena v mořské vodě. Průměrná salinita mořské vody činí přibližně 3,5 %, z nichž připadá přibližně 2,7 % na NaCl (téměř 80 % soli obsažené v mořské vodě tvoří NaCl). Extrémním příkladem vysoce salinitních vod je Mrtvé moře, kde celkový obsah solí dosahuje hodnot až 35 %, kde je však obsah NaCl k jiným solím jen 30 %.

Pevný, krystalický, chlorid sodný se nalézá v oblastech, kde v geologické minulosti Země došlo k vysušení oddělené části moře nebo oceánu a následnému překrytí vrstvy solí jinými geologickými vrstvami. Tato ložiska soli jsou intenzivně těžena např. v Polsku, USA nebo Německu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Chlorid sodný je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin (a ochucení) používá při konzervaci masa nasolením.

V chemickém průmyslu je surovinou pro výrobu sodíku, jedlé sody, chlóru, kyseliny chlorovodíkové a mnoha dalších sloučenin. Jeho další využití je například v mýdlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev.

Zimní posyp komunikací[editovat | editovat zdroj]

Nástavec na rozmetávání soli

Zásadní význam má chlorid sodný v zimní údržbě komunikací. Prakticky ve všech zemích EU je naprosto převažujícím posypovým materiálem, a posypová sůl NaCl byla například v ČR v roce 2001 cenou v rozmezí v rozmezí 1 700 až 2 200 Kč za tunu asi 6krát levnější než druhá nejužívanější rozmrazovací látka, chlorid vápenatý. V České republice bylo v zimní sezóně 2000/2001 na posyp vozovek silniční sítě v ČR použito 168 000 tun soli, z toho v 98 % se používal chlorid sodný, ve zbylém podílu chlorid vápenatý a jen v nepatrném rozsahu chlorid hořečnatý.[zdroj?] Eutektický bod, tedy teplota, do které má sůl rozmrazovací účinek, je pro chlorid sodný ve vodním roztoku s ideální koncentrací cca 22 % asi −21 °C. V praxi však není možné rovnoměrně dosáhnout ideální koncentrace a navíc se ředí vodou z rozmrazeného povrchu, padajícím sněhem apod.; proto hranice skutečné účinnosti leží výše. Pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací účinkuje kuchyňská sůl do teploty −5 °C, maximálně −7 °C. Při teplotách pod −11 °C již bývá zcela neúčinná (chlorid vápenatý je velmi účinný až do −35 °C, při velkých mrazech se používá zpravidla jen jako příměs chloridu sodného).[1]

Jodizovaná sůl[editovat | editovat zdroj]

Kuchyňská sůl normálně prodávaná v běžných obchodech s potravinami bývá ze zdravotních důvodů jodizovaná – je do ní přidáno malé množství jódu ve formě jodidu draselného nebo jodičnanu draselného. Je tím zabezpečeno, že v populaci nevzniká deficit jódu, který by mohl být příčinou vleklých zdravotních poruch či nemocí – především štítné žlázy. [2] Nadměrná konzumace soli ale škodí zdraví.[3]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karel Melcher: Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU, Ekolist.cz, 3. 12. 2001
  2. Sodium foods
  3. http://www.national-geographic.cz/detail/sul-nad-zlato-zabiji-casteji-nez-tabak-tvrdi-ve-skandinavii-44106/ - Sůl nad zlato? Zabíjí častěji než tabák, tvrdí ve Skandinávii

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]