Chlorid vápenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chlorid vápenatý
Pevná forma Krystalická forma
Obecné
Systematický název Chlorid vápenatý
Anglický název Calcium chloride
Německý název Calciumchlorid
Sumární vzorec CaCl2
Vzhled Bílá práškovitá nebo krystalická látka
Identifikace
Číslo RTECS EV9800000
Vlastnosti
Molární hmotnost 110,99 g/mol
147,02 g/mol (dihydrát)
219,08 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání 782 °C
Teplota varu 1 600 °C
Hustota 1,152 g/cm3
1,835 g/cm3 (dihydrát)
1,712 g/cm3 (20 °C, hexahydrát)
Dynamický viskozitní koeficient 3,34 cP (787 °C)
2,03 cP (877 °C)
1,44 cP (967 °C)
Rozpustnost ve vodě 59,5 g/100 ml (0 °C)
74,5 g/100 ml (20 °C)
158 g/100 ml (100 °C)
97,6 g/100 ml (0 °C, dihydrát)
130,1 g/100 ml (20 °C, dihydrát)
437,4 g/100 ml (100 °C, dihydrát)
283,6 g/100 ml (0 °C, hexahydrát)
3 639,8 g/100 ml (30 °C, hexahydrát)
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
Methanol
21,8 g/100 ml (0 °C)
29,2 g/100 ml (20 °C)
38,5 g/100 ml (40 °C)
Ethanol
18,3 g/100 ml (0 °C)
25,8 g/100 ml (20 °C)
353 g/100 ml (40 °C)
Aceton
0,01 g/100 ml (20 °C)
Relativní permitivita εr 5,85
Měrná magnetická susceptibilita -6,03·10-6 cm3g-1
-7,58·10-6 cm3g-1 (hexahydrát)
Povrchové napětí 148 mN/m (782 °C)
137 mN/m (920 °C)
Struktura
Krystalová struktura kosočtverečná
šesterečná (hexahydrát)
Hrana krystalové mřížky a= 622,7 pm
b= 640,6 pm
c= 431,5 pm
a= 786 pm (Hexahydrát)
c= 387 pm (Hexahydrát)
Koordinační geometrie oktaedrická (hexahydrát)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -795 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 255,6 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp -692 J/g (18 °C)
87,2 J/g (18 °C, hexahydrát)
Standardní molární entropie S° 113,8 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -750,2 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,654 JK-1g-1
Bezpečnost
Dráždivý
Dráždivý (Xi)
R-věty R36
S-věty S2, S22, S24

GHS07 – dráždivé látky
GHS07

H-věty H319
NFPA 704
Teplota vznícení Nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Chlorid vápenatý (CaCl2, v potravinářství E509) je bílá, jemně krystalická až práškovitá látka. Je velice hygroskopický, na vzduchu přechází nejprve v dihydrát, poté v tetrahydrát a hexahydrát. Je rozpustný ve vodě, methanolu, ethanolu a acetonu.

Lze jej připravit reakcí uhličitanu vápenatého (vápence) a kyseliny chlorovodíkové:

CaCO3 + 2 HCl → CaCl2 + H2O + CO2

Fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Bezvodý chlorid vápenatý

Chlorid vápenatý se velmi dobře rozpouští ve vodě. Bezvodý se rozpouští za uvolňování velkého množství tepla a voda se zahřívá, tzv. hydratační teplo, zatímco hexahydrát naopak teplo spotřebovává a voda se ochlazuje (tuto vlastnost má také například thiosíran sodný). Dále se chlorid vápenatý dobře rozpouští v ethanolu a methanolu, nepatrně také v acetonu a glycerolu.

Bezvodý chlorid vápenatý poutá velmi silně vzdušnou vlhkost ze vzduchu za vzniku hydrátu a řadí se tak mezi hygroskopické látky.

Elektrolýzou taveniny chloridu vápenatého lze připravit kovový vápník a plynný chlor.

CaCl2 (l) → Ca (s) + Cl2 (g)

Využití[editovat | editovat zdroj]

Bezvodý chlorid vápenatý se používá jako sušící činidlo do exsikátoru pro látky, které slabě vážou vodu. Směs ledu a hexahydrátu chloridu vápenatého v hmotnostním poměru 1:1,5 dosahuje teploty -49 °C, proto se používá jako chladicí směs do chladicích lázní. 30% vodný roztok chloridu vápenatého tuhne při teplotě -55 °C, proto se využívá pro ochranu uhlí, hornin a jiných sypkých materiálů před zamrzáním.

Roztokem CaCl2 (koncentrace závisí na povětrnostních podmínkách) se při zimní údržbě komunikací při větších mrazech zkrápí posypové soli na bázi NaCl při posypu vozovek technologií „vlhčené soli“ (při slabších mrazech se sůl vlhčí jen roztokem NaCl). CaCl2 pro posyp byl v roce 2001 asi 6× dražší než posypová sůl NaCl, má však rychlejší účinek a působí do nižší teploty. Podle švédských výzkumů však více narušuje beton, a proto Švédsko od jeho užívání zcela ustoupilo. Eutektický bod vodního roztoku s ideální koncentrací asi 30 % je −50 °C, pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací je chlorid vápenatý velmi účinný až do −35 °C (chlorid sodný jen do zhruba −5 °C, maximálně −7 °C). Při údržbě silniční sítě v ČR v sezóně 2000/2001 tvořil podíl CaCl2 necelá 2 % z použité posypové soli.[1]

V potravinářském a farmaceutickém průmyslu se používá jako látka upravující pH, protispékavá a zpevňující látka, dále slouží k výrobě doplňků stravy a dialyzačních a infúzních roztoků. V ČR je používání chloridu vápenatého povoleno v nezbytném množství ke všem potravinám s výjimkou dětské výživy. V USA je používání této látky povoleno.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karel Melcher: Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU, Ekolist.cz, 3. 12. 2001

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.