Jodid vápenatý
| Jodid vápenatý | |
|---|---|
 Krystalová struktura jodidu vápenatého | |
| Obecné | |
| Systematický název | Jodid vápenatý |
| Anglický název | Calcium iodide |
| Německý název | Calciumiodid |
| Sumární vzorec | CaI2 |
| Vzhled | bílý hygroskopický prášek nebo krystalky |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10102-68-8 71626-98-7 (monohydrát) 13640-62-5 (tetrahydrát) 7774-34-7 (hexahydrát) |
| PubChem | 66244 |
| Číslo RTECS | EV1300000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 293,887 g/mol 365,95 g/mol (tetrahydrát) 401,98 g/mol (hexahydrát) |
| Teplota tání | 783 °C |
| Teplota dehydratace | hexahydrát 42 °C (-2 H2O) 160 °C (-6 H2O) |
| Hustota | 3,596 g/cm3 2,55 g/cm3 (hexahydrát) |
| Rozpustnost ve vodě | 182,4 g/100 g (0 °C) 194 g/100 g (10 °C) 209 g/100 g (20 °C) 223 g/100 g (30 °C) 242 g/100 g (40 °C) 285 g/100 g (60 °C) 354 g/100 g (80 °C) 426 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 126 g/100 g (20 °C) ethanol aceton glycerol |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | diethylether (málo) kapalné uhlovodíky (ne) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −4,66 10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | šesterečná šesterečná (hexahydrát) |
| Hrana krystalové mřížky | a= 448 pm c= 696 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −534,7 kJ/mol −2 931 kJ/mol (hexahydrát) |
| Entalpie tání ΔHt | 53,5 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −398,8 J/g (18 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 142 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −529,7 kJ/mol |
| Bezpečnost | |
 GHS07 Varování[1] | |
| R-věty | R36/38 |
| S-věty | S26 |
| NFPA 704 |  0
2
1
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jodid vápenatý je anorganická sloučenina vápníku a jodu se vzorcem CaI2. Tato bezbarvá navlhavá pevná látka se výborně rozpouští ve vodě. Vlastnosti jodidu vápenatého jsou podobné jako u příbuzných solí, například chloridu vápenatého. Jodid vápenatý se používá ve fotografii.[2]
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Henri Moissan jako první izoloval v roce 1898 čistý vápník redukcí jodidu vápenatého čistým sodíkem:[3]
- CaI2 + 2 Na → 2 NaI + Ca
Jodid vápenatý lze získat působení kyseliny jodovodíkové na uhličitan, oxid nebo hydroxid vápenatý:[4]
- CaCO3 + 2 HI → CaI2 + H2O + CO2
Na vzduchu jodid vápenatý pomalu reaguje s kyslíkem a oxidem uhličitým a uvolňuje jod, který je odpovědný za nažloutlé zbarvení nečistých vzorků.[5]
- 2 CaI2 + 2 CO2 + O2 → 2 CaCO3 + 2 I2
Použití
[editovat | editovat zdroj]Jodid vápenatý se používá ve fotografii (při výrobě fotocitlivých emulzí)[6], v lékařství (jako zdroj jodu a expektorans)[7] a jako přídatná látka do potravin (označení E916).
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium iodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Calcium iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Condensed Chemical Dictionary. Redakce Turner, Jr. Francis M.. 1st. vyd. [s.l.]: Chemical Catalog Co., 1920. Dostupné online. S. 127.
- ↑ MELLOR, Joseph William; LINK. Modern Inorganic Chemistry. [s.l.]: Longmans, Green, and Co, 1912. Dostupné online. S. 334.
- ↑ GOOCH, Frank Austin; LINK, Claude Frederic. Outlines of Inorganic Chemistry. [s.l.]: Macmillan, 1905. Dostupné online. S. 340.
- ↑ JONES, Harry Clary; LINK. Principles of Inorganic Chemistry. [s.l.]: Macmillan, 1906. Dostupné online. S. 365.
- ↑ Process for preparing silver halide photographic emulsions. USA, USPTO. Patentový spis 06/151,410. 8. září 1981. Dostupné: <online> [cit. 2011-03-20].
- ↑ EAGLESON, Mary. Concise encyclopedia chemistry. [s.l.]: Walter de Gruyter, 1994. Dostupné online. ISBN 3110114518. S. 164. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid vápenatý na Wikimedia Commons
