Polonium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Polonium
  [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p4
  Po
84
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Polonium
Polonium
Obecné
Název, značka, číslo Polonium, Po, 84
Cizojazyčné názvy lat. Polonium
Skupina, perioda, blok 6. perioda, blok p
Chemická skupina Nepřechodné kovy
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost (209)
Elektronová konfigurace [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p4
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 2,0
Ionizační energie
Mechanické vlastnosti
Hustota (alfa) 9,169 g.cm-3;
(beta) 9,398 g.cm-3
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání 254 (527,15 K)
Teplota varu 962 (1 235,15 K)
Elektromagnetické vlastnosti
Polonium spectrum visible.png
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Te
Bismut Po Astat

Lv

Polonium, chemická značka Po, lat. Polonium je nestabilní radioaktivní prvek, nejtěžší ze skupiny chalkogenů. Byl objeven roku 1898 Marií Curie-Skłodowskou[1] a pojmenován na počest její vlasti – Polska. Chemicky patří mezi kovy.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Polonium je členem uran-radiové, neptuniové i thoriové rozpadové řady a v přírodě se proto vyskytuje v přítomnosti uranových rud. Právě z uranové rudy – jáchymovského smolince bylo polonium poprvé získáno jako elementární prvek, přestože se jeho koncentrace pohybuje v množství 0,1 mg na tunu.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Uměle se připravuje ozařováním bismutu 209Bi neutrony v jaderných reaktorech:

Použití[editovat | editovat zdroj]

V praxi je nejvíce užívaným izotopem polonia 210 Po, který je silným alfa zářičem s poločasem rozpadu 138,4 dnů. Celkově je známo několik desítek různých izotopů polonia,[pozn. 1] praktický význam však má pouze již zmíněný 210Po a dále 208Po s poločasem rozpadu 2,9 let a 209Po s poločasem 125 roků.

Praktické využití nalézají izotopy polonia jako alfa zářiče v medicíně a při odstraňování statického náboje v textilním průmyslu a výrobě filmů.

Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]

Ze zdravotního hlediska je polonium vysoce rizikový prvek a při manipulaci s ním musí být dodržována přísná bezpečnostní opatření.

Otrava Alexandra Litviněnka[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Otrava Alexandra Litviněnka.

Dle oznámení londýnské policie byl poloniem 210Po otráven bývalý tajný agent KGB Alexandr Litviněnko, který zemřel v roce 2006 v Londýně[3].

Polonium v cigaretách[editovat | editovat zdroj]

Polonium se také nachází v cigaretách, tento poznatek byl již zaznamenán v 50. letech, ale byl před veřejností zatajen. Tato škodlivá látka se dá z cigaret odebrat, ale výrobci značek se bojí, že by měly cigarety méně nikotinu a tím by snížili návykovost těchto drog. O možnosti odebrání polonia 210 z cigaret, bylo známo již v 80. letech[4]. Polonium zjištěné v tabáku pochází z fosfátů používaných jako průmyslové hnojivo a stejné hnojiva se používají i na produkci mnoha druhů zeleniny a jiných zemědělských produktů, které obyvatelstvo přímo konzumuje. Je otázkou, jaké množství polonia se může v tabáku skutečně nacházet, když se roční celosvětová průmyslová produkce polonia pohybuje v množstvích řádově desítek gramů. V období let 1995–2002 to bylo ne více než 100 gramů všech izotopů polonia ročně.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Databáze Národního střediska jaderných dat při Brookhaven National Laboratory uváděla ke konci r. 2013 ve své tabulce Chart of Nuclides, revizi NuDat 2.6 celkem 41 známých nestabilních izotopů polonia, od 187Po až po 227Po[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Curie P., Curie M., Comptes Rendus 1898, 126, 1101
  2. Chart of Nuclides, verze NuDat 2.6, National Nuclear Data Center. Datum přístupu 2013-12-18(anglicky)
  3. V těle exšpióna Litviněnka nalezli radioaktivní polónium
  4. Tabákové firmy tají, že cigarety jsou radioaktivní

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]