Krypton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O buněčné organele nazývané též krypton pojednává článek mitozom.
Krypton
  [Ar] 3d10 4s2 4p6
84 Kr
36
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Krypton
Krypton
Obecné
Název, značka, číslo Krypton, Kr, 36
Cizojazyčné názvy lat. Krypton
Skupina, perioda, blok 18. skupina, 4. perioda, blok p
Chemická skupina Vzácné plyny
Koncentrace v zemské kůře 0,000 1 až 0,000 2 ppm
Koncentrace v mořské vodě 0,0025 mg/l
Vzhled Bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 83,798
Atomový poloměr 189 pm
Kovalentní poloměr 116 pm
Van der Waalsův poloměr 202 pm
Elektronová konfigurace [Ar] 3d10 4s2 4p6
Oxidační čísla II
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 3,0
Ionizační energie
První 1350,8 KJ/mol
Druhá 2350,4 KJ/mol
Třetí 3565 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava Krychlová, plošně centrovaná
Molární objem 27,99×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota 0,003749 g/cm3
Skupenství Plynné
Tlak syté páry 100 Pa při 74K
Rychlost zvuku 220 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost 9,43×10−3 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání -157,36 (115,79 K)
Teplota varu -153,22 (119,93 K)
Skupenské teplo tání 1,64 KJ/mol
Skupenské teplo varu 9,08 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita 20,786 Jmol-1K-1
Elektromagnetické vlastnosti
Magnetické chování Diamagnetický
Krypton Spectrum.jpg
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
78Kr 0,35% je stabilní s 42 neutrony
79Kr umělý 35,04 dne ε - 79Br

β+ 0,6é4 79Br
γ 0,26 -
80Kr 2,25% je stabilní s 44 neutrony
81Kr stopy 2,29×105 roku ε - 81Br

γ 0,281 -
82Kr 11,60% je stabilní s 46 neutrony
83Kr 11,50% je stabilní s 47 neutrony
84Kr 57,00% je stabilní s 48 neutrony
85Kr umělý 10,756 let β 0.687 85Rb
86Kr 17,30% je stabilní s 50 neutrony
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ar
Brom Kr

Xe

Krypton chemická značka Kr je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Fluorid kryptonatý

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem a kyslíkem, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Krypton se na rozdíl od předchozích vzácných plynů rozpouští dobře ve vodě a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na aktivním uhlí.

Krypton se stejně jako ostatní vzácné plyny snadno ionizuje, a v ionizovaném stavu září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Světlo vzniklé výbojem v kryptonu má zelenavě až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Poté, co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i neon a xenon.

Prvek, který objevil první, pojmenoval skrytý – krypton. Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.

Výskyt a získávání[editovat | editovat zdroj]

Krypton je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu. Vzniká také jako jeden z produktů radioaktivního rozpadu uranu a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí za teplot kapalného vzduchu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Svítidlo

Krypton má řadu izotopů, z nich 6 je stabilních a další z nich podléhají radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k datování stáří hornin nebo podzemních vod. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách.

V letech 1960–1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k definici délkové jednotky metr v soustavě SI.

Krypton nachází uplatnění hlavně v osvětlovací technice, kde se ho využívá k plnění kryptonových žárovek a některých zářivek. Krypton se dá dále použít ve výbojkách, obloukových lampách a doutnavých trubicích. Světlo vzniklé výbojem v kryptonu má zelenavě až světle fialovou barvu, která se jeho ředěním v nádobě vytrácí a při velkém zředění začne vydávat bílé světlo.

Krypton se také spolu s některými dalšími inertními plyny používá pro plnění izolačních dvojskel.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]