Brom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brom
  [Ar] 3d10 4s2 4p5
79 Br
35
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Bromine 25ml.jpg
Obecné
Název, značka, číslo Brom, Br, 35
Cizojazyčné názvy lat. Bromum
Skupina, perioda, blok 17. skupina, 4. perioda, blok p
Chemická skupina Halogeny
Koncentrace v zemské kůře 1,62 až 3 ppm
Koncentrace v mořské vodě 67 mg/l
Vzhled Červenohnědá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 79,904
Atomový poloměr 120 pm
Kovalentní poloměr 120 pm
Van der Waalsův poloměr 185 pm
Iontový poloměr 195 pm
Elektronová konfigurace [Ar] 3d10 4s2 4p5
Oxidační čísla -I, I, III,IV, V, VII
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 2,96
Ionizační energie
První 1139,9 KJ/mol
Druhá 2103 KJ/mol
Třetí 3470 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava Kosočtverečná
Molární objem 19,78×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota 3,1028 g/cm3
Skupenství Kapalné
Tlak syté páry 100 Pa při 220K
Rychlost zvuku 206 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost 0,122 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání -7,35 (265,8 K)
Teplota varu 58,85 (332 K)
Skupenské teplo tání 10,571 KJ/mol
Skupenské teplo varu 29,96 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita 75,69 Jmol-1K-1
Elektromagnetické vlastnosti
Elektrická vodivost 1,1×10−10 S/m
Měrný elektrický odpor 7,8×1010 nΩ·m
Standardní elektrodový potenciál 1,065 V
Magnetické chování Diamagnetický
Bezpečnost
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Žíravý
Žíravý (C)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R26, R35, R50
S-věty S1/2, S7/9, S26, S45, S61
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
77Br umělý 57,036 hodiny ε 1,365 77Se
78Br umělý 6,46 minuty ε 3,574 78Se
79Br 50,69% je stabilní s 44 neutrony
80Br umělý 17,68 minuty β 2,004 80Kr

ε 1,871 80Se
81Br 49,31% je stabilní s 46 neutrony
82Br umělý 35,3 hodiny β 3,093 82Kr
83Br umělý 2,40 hodiny β 0,972 83Kr
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Cl
Selen Br Krypton

I
Další významy jsou uvedeny v článku Brom (rozcestník).

Brom, chemická značka Br, lat. Bromum je prvek ze skupiny halogenů, za normálních podmínek toxická, červenohnědá kapalina.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Brom je velmi reaktivní prvek, který se ochotně slučuje s většinou prvků periodické soustavy. Byl objeven roku 1826 Antoinem Balardem.

Výskyt a výroba[editovat | editovat zdroj]

Zatavená ampule bromu pro studijní účely

Na Zemi je brom přítomen pouze ve formě sloučenin, většina z nich je rozpuštěna v mořské vodě a ve vodě některých vnitrozemských jezer (Mrtvé moře, Velké solné jezero). Mineralogicky doprovázejí sloučeniny bromu analogické sloučeniny chloru, ovšem pouze ve velmi nízkých koncentracích.

Relativní zastoupení bromu v zemské kůře i ve vesmíru je velmi nízké. V zemské kůře je brom přítomen v koncentraci 2–3 ppm (mg/kg). V mořské vodě, kde se vyskytuje většina bromu přítomného na Zemi, dosahuje jeho koncentrace průměrné hodnoty 67 mg/l. Předpokládá se, že ve Vesmíru na 1 atom bromu připadá 1 miliarda atomů vodíku.

Brom se průmyslově vyrábí chlorováním mořské vody, popř. solanky (koncentrovaného roztoku mořské soli) při pH kolem 3,5. Vyloučený elementární brom se z vody odstraňuje probubláním proudem vzduchu a následnou kondenzací ochlazením par.

Sloučeniny a využití[editovat | editovat zdroj]

Elementární brom je velmi silné oxidační činidlo. Je značně toxický. Díky poměrně nízkému bodu varu se rychle odpařuje a jeho páry ve vyšších koncentracích mohou způsobit smrt zadušením, i v nižších koncentracích však poškozují pokožku a především oči.

Ve sloučeninách se brom vyskytuje v mocenství Br -, Br +, Br 3+, Br5+ a Br7+.

V každém z uvedených mocenství vytváří brom příslušnou kyselinu.

Praktický význam mají pouze soli některých z uvedených kyselin. Např. nerozpustný bromid stříbrný, AgBr, nachází využití ve fotografickém průmyslu.

Mezi další sloučeniny bromu patří např. bromoform.

Průmyslové se využívají některé bromované sloučeniny jako tzv. zhášeče nebo zpomalovače hoření, jde např. o polybromované difenyletery (PBDE), hexabromcyklododekan (HBCD), polybromované bifenyly (PBB) a bromované bisfenoly (například tetrabrombisfenol A).[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Šuta: Bromované zpomalovače hoření a jejich rizika, Odpady, 13.6.2005

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]