Kopernicium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hg

Cn

RoentgeniumKoperniciumUnuntrium

  pravděpodobně [Rn] 5f14 6d10 7s2 (odhad podle rtuti)
A Cn
112
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
Obecné
Název (lat.), značka, číslo Kopernicium (Copernicium), Cn , 112
Registrační číslo CAS 54084-26-3
Umístění v PSP skupina,

7. perioda, blok d

Char. skupina Přechodné kovy
Hmotnostní zlomekzem. kůře {{{hmotnostní zlomek v zemské kůře}}} ppm
Konc. v mořské vodě {{{koncentrace v mořské vodě}}} mg/l
Počet přírodních izotopů {{{počet přírodních izotopů}}}
Vzhled {{{vzhled}}}
[[Soubor:|255px|]]
[[Soubor:{{{spektrum}}}|255px|Emisní spektrum]]
Atomové vlastnosti
Rel. at. hmotnost 285
Atomový poloměr pm
Kovalentní poloměr {{{kovalentní poloměr}}} pm
van der Waalsův poloměr {{{van der waalsův poloměr}}} pm
Elektronová konfigurace pravděpodobně [Rn] 5f14 6d10 7s2 (odhad podle rtuti)
Elektronů v hladinách {{{elektronů ve slupkách}}}
Oxidační číslo {{{oxidační čísla}}}
Fyzikální vlastnosti
Skupenství Pravděpodobně kapalné nebo plynné
Krystalová struktura {{{krystalová struktura}}}
Hustota
Kritická hustota {{{kritická hustota}}} g cm−3
Tvrdost (Mohsova stupnice)
Magnetické chování {{{magnetické chování}}}
Měrná magnetická susceptibilita {{{magnetická susceptibilita}}}
Teplota tání °C ( K)
Teplota varu °C ( K)
Kritická teplota {{{kritická teplota c}}} °C ({{{kritická teplota k}}} K)
Teplota trojného bodu {{{teplota trojného bodu c}}} °C ({{{teplota trojného bodu k}}} K)
Teplota přechodu do supravodivého stavu {{{teplota supravodivosti}}}
Teplota změny krystalové modifikace {{{teplota změny modifikace}}}
Tlak trojného bodu {{{tlak trojného bodu}}} kPa
Kritický tlak {{{kritický tlak}}} kPa
Molární objem {{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Dynamický viskozitní koeficient {{{dynamický viskozitní koef.}}}
Kinematický viskozitní koeficient {{{kinematický viskozitní koef.}}}
Tlak nasycené páry {{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku {{{rychlost zvuku}}} m/s
Index lomu {{{index lomu}}}
Relativní permitivita {{{relativní permitivita}}}
Elektrická vodivost {{{elektrická vodivost}}} S·m−1
Měrný elektrický odpor {{{elektrický odpor}}}
Teplotní součinitel el. odporu {{{součinitel elektrického odporu}}}
Tepelná vodivost {{{tepelná vodivost}}} W·m−1·K−1
Povrchové napětí {{{povrchové napětí}}}
Termodynamické vlastnosti
Skupenské teplo tání
Specifické teplo tání {{{spec. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu
Specifické teplo varu {{{spec. teplo varu}}}
Molární atomizační entalpie {{{molární atomizační entalpie}}}
Entalpie fázové přeměny modifikace {{{entalpie fázové přeměny modifikace}}}
absolutní entropie {{{absolutní entropie}}}
Měrná tepelná kapacita {{{měrná tepelná kapacita}}}
Molární tepelná kapacita
Spalné teplo na m³ {{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg {{{spalné teplo na kg}}}
Různé
Van der Waalsovy konstanty {{{van der Waalsovy konstanty}}}
Teplotní součinitel délkové roztažnosti {{{součinitel délkové roztažnosti}}}
Redoxní potenciál {{{elektrodový potenciál}}} V
Elektronegativita (Paulingova stupnice)
Ionizační energie
Iontový poloměr {{{iontový poloměr}}} pm
Bezpečnost


R-věty {{{R-věty}}}
S-věty {{{S-věty}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Kopernicium, chemická značka Cn, (lat. Copernicium) je 20. transuranem. Jedná se o silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. Jeho jméno, které navrhli objevitelé, oznámila IUPAC 19. února 2010, tedy právě v den narozenin Mikuláše Koperníka, po kterém je prvek pojmenován.[1][2]

Kopernicium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat rtuť.

Historie přípravy[editovat | editovat zdroj]

První přípravu prvku s atomovým číslem 112 (s dočasným názvem ununbium) oznámili němečtí fyzici 9. února roku 1996 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Bombardováním izotopu olova jádry atomu zinku získali izotop 277Cn s poločasem rozpadu asi 0,2 milisekundy.

208
82
Pb + 70
30
Zn → 278
112
Cn → 277
112
Cn + 1
0
n

květnu roku 2006 detekoval tým výzkumníků v Dubně kopernicium 282Cn jako produkt alfa rozpadu ununoctia.[3]

294
118
Uuo → 290
116
Lv → 286
114
Fl → 282
112
Cn

Nejstálejší známý izotop kopernicia je 285Cn s poločasem rozpadu přibližně 9 minut. Další izotop, 283Cn, se rozpadá na darmstadtium při vyzáření částice alfa.[4]

Jako oficiálně existující prvek však kopernicium uznala Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii až v roce 2009.[5] Darmstadtský výzkumný tým vedený prof. Sigurdem Hofmannem pro něj navrhl na počest Mikuláše Koperníka mezinárodní jméno copernicium (česky kopernicium[6][7][8]) a značku Cp.[9] Ta byla změněna na konečné Cn.[2] Symbol Cp byl totiž spojen s latinským jménem Cassiopeium, navrženým pro prvek dnes zvaný lutecium.[10][11]

Známé izotopy[editovat | editovat zdroj]

Portrét Mikuláše Koperníka

Doposud je známo 5 následujících izotopů kopernicia, přičemž je pravděpodobné, že izotopy s nukleonovým číslem 283 a 285 se vyskytují ve 2 isomerních modifikacích s různým poločasem rozpadu:

Izotop Rok objevu Použitá reakce Poločas rozpadu
277Cn 1996 208Pb(70Zn,n) 0,7 ms
282Cn 2004 238U(48Ca,4n) 0,8 ms
283Cn 2002 244Pu(48Ca,5n) 4 s
283bCn ?? 1998 238U(48Ca,3n) 7 min
284Cn 2002 244Pu(48Ca,4n) 97 ms
285Cn 1999 244Pu(48Ca,3n) 29 s
285bCn ? 1999 244Pu(48Ca,3n) 8,9 min

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. “Chemical element 112 named ‘Copernicium’” na serveru Physorg.com
  2. a b Element 112 is Named Copernicium
  3. OGANESSIAN, Yu. Ts., et al. Synthesis of the isotopes of elements 118 and 116 in the 249Cf and 245Cm+48Ca fusion reactions. Physical Review C. 2006, roč. 74, čís. 4, s. 044602. DOI:10.1103/PhysRevC.74.044602.  
  4. R. Eichler, et al.; AKSENOV, NV; BELOZEROV, AV. Chemical Characterization of Element 112. Nature. 2007, roč. 447, čís. 7140, s. 72–75. DOI:10.1038/nature05761. PMID 17476264.  
  5. BARBER, Robert C.; GÄGGELER, Heinz W.; KAROL, Paul J.. Discovery of the element with atomic number 112 (IUPAC Technical Report). Pure and Applied Chemistry [online]. , 19. květen 2009, svazek 81, čís. 7, s. 1331–1343. DOI:10.1351/PAC-REP-08-03-05.  (anglicky) 
  6. Periodická tabulka prvků se rozrostla, oficiální uznání získalo ununbium
  7. 112. Copernicium
  8. Hlavní vědecké objevy přišly loni od paleontologů, astronomů, fyziků a lékařů
  9. ‘Copernicium’ proposed as name for newly discovered element 112
  10. MEIJA, Juris. The need for a fresh symbol to designate copernicium. Nature [online]. , 16. září 2009, svazek 461, čís. 7262, s. 341. ISSN 1476–4687. DOI:10.1038/461341c. PMID 19759598.  (anglicky) 
  11. 71. Lutetium – Elementymology & Elements Multidict

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]