Kopernicium

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kopernicium
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2
(založeno na rtuti)
(285) Cn
112
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Kopernicium, Cn, 112
Cizojazyčné názvy lat. Copernicium
Skupina, perioda, blok 12. skupina, 7. perioda, blok d
Chemická skupina Přechodné kovy
Identifikace
Registrační číslo CAS 54084-26-3
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 285,17
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2
(založeno na rtuti)
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané kapalné nebo plynné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
277Cn umělý 0,69 ms α 11,620 273Ds[1]
281Cn umělý 0,13 s α 11,450 277Ds[2]
282Cn umělý 0,50 ms ς [3]
283Cn umělý 4,0 s α 9,930 279Ds[4]
284Cn umělý 101 ms ς [5]
285Cn umělý 34 s α 9,320 281Ds[6]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Hg
⋏
Roentgenium ≺ Cn ≻ Nihonium

Kopernicium (chemická značka Cn, latinsky Copernicium) je 20. transuranem. Jedná se o silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. Jeho jméno, které navrhli objevitelé, oznámila IUPAC 19. února 2010, tedy právě v den narozenin Mikuláše Koperníka, po kterém je prvek pojmenován.[7][8]

Kopernicium doposud nebylo izolováno v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální a chemické vlastnosti. Při své poloze v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat rtuť.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Portrét Mikuláše Koperníka

První přípravu prvku s atomovým číslem 112 (s dočasným názvem ununbium) oznámili němečtí fyzici 9. února roku 1996 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů (GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung) v německém Darmstadtu. Bombardováním izotopu olova jádry atomu zinku získali izotop 277Cn s poločasem rozpadu asi 0,2 sekundy.

 208
82 Pb +  70
30 Zn →  278
112 Cn →  277
112 Cn +  1
0 n

V květnu roku 2006 detekoval tým výzkumníků v Dubně kopernicium 282Cn jako produkt alfa rozpadu oganessonu.[9]

 294
118 Og →  290
116 Lv →  286
114 Fl →  282
112 Cn

Nejstálejší známý izotop kopernicia je 285Cn s poločasem rozpadu 29 s. Další izotop, 283Cn, se rozpadá na darmstadtium při vyzáření částice alfa.[10]

Jako oficiálně existující prvek však kopernicium uznala Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii až v roce 2009.[11] Darmstadtský výzkumný tým vedený prof. Sigurdem Hofmannem pro něj navrhl na počest Mikuláše Koperníka mezinárodní jméno copernicium (česky kopernicium[12][13][14]) a značku Cp.[15] Ta byla změněna na konečné Cn.[8] Symbol Cp byl totiž spojen s latinským jménem cassiopeium, navrženým pro prvek dnes zvaný lutecium.[16][17]

Izotopy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Izotopy kopernicia.

Doposud je známo 10 následujících izotopů kopernicia, přičemž je pravděpodobné, že izotopy s nukleonovým číslem 283 a 285 se vyskytují ve 2 izomerních modifikacích s různým poločasem přeměny:

Izotop Rok objevu Reakce Poločas přeměny
276Cn ?
277Cn 1996 208Pb(70Zn,n) 0,7 ms
278Cn 1995 ?
279Cn ?
280Cn ?
281Cn 0,13 s
282Cn 2004 238U(48Ca,4n) 0,50 ms
283Cn 2002 244Pu(48Ca,5n) 4,0 s
283mCn[pozn. 1] 1998 238U(48Ca,3n) 7 min
284Cn 2002 244Pu(48Ca,4n) 101 ms
285Cn 1999 244Pu(48Ca,3n) 30 s
285mCn[pozn. 1] 1999 244Pu(48Ca,3n) 8,9 min

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b dosud[kdy?] nepotvrzen

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24. 
  3. ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24. 
  4. ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24. 
  5. ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. ↑ “Chemical element 112 named ‘Copernicium’” na serveru Physorg.com
  8. ↑ a b Element 112 is Named Copernicium. www.iupac.org [online]. [cit. 2010-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-24. 
  9. ↑ OGANESSIAN, Yu. Ts., et al. Synthesis of the isotopes of elements 118 and 116 in the 249Cf and 245Cm+48Ca fusion reactions. Physical Review C. 2006, roč. 74, čís. 4, s. 044602. DOI 10.1103/PhysRevC.74.044602. 
  10. ↑ R. Eichler, et al.; AKSENOV, NV; BELOZEROV, AV; BOZHIKOV, GA; CHEPIGIN, VI; DMITRIEV, SN; DRESSLER, R. Chemical Characterization of Element 112. Nature. 2007, roč. 447, čís. 7140, s. 72–75. DOI 10.1038/nature05761. PMID 17476264. 
  11. ↑ BARBER, Robert C.; GÄGGELER, Heinz W.; KAROL, Paul J. Discovery of the element with atomic number 112 (IUPAC Technical Report). S. 1331–1343. Pure and Applied Chemistry [online]. 19. květen 2009. Svazek 81, čís. 7, s. 1331–1343. DOI 10.1351/PAC-REP-08-03-05. (anglicky) 
  12. ↑ Periodická tabulka prvků se rozrostla, oficiální uznání získalo ununbium
  13. ↑ 112. Copernicium
  14. ↑ Hlavní vědecké objevy přišly loni od paleontologů, astronomů, fyziků a lékařů
  15. ↑ ‘Copernicium’ proposed as name for newly discovered element 112
  16. ↑ MEIJA, Juris. The need for a fresh symbol to designate copernicium. S. 341. Nature [online]. 16. září 2009. Svazek 461, čís. 7262, s. 341. ISSN 1476–4687. DOI 10.1038/461341c. PMID 19759598. (anglicky) 
  17. ↑ 71. Lutetium – Elementymology & Elements Multidict

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Periodická tabulka prvků
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kopernicium&oldid=21673377“