Iridium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o chemickém prvku. O satelitech pojednává článek Iridium Satellite LLC.
Iridium
  [Xe] 4f14 5d7 6s2
  Ir
77
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Iridium-2.jpg
Obecné
Název, značka, číslo Iridium, Ir, 77
Cizojazyčné názvy lat. Iridium
Skupina, perioda, blok 9. skupina, 6. perioda, blok d
Chemická skupina Přechodné kovy
Vzhled stříbrně bílý
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 192,217(3)
Atomový poloměr 135 pm
Kovalentní poloměr 137 pm
Elektronová konfigurace [Xe] 4f14 5d7 6s2
Oxidační čísla 2, 3, 4, 6, 8[1][2]
(mírně zásaditý oxid)
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 2,20
Ionizační energie
První 880 kJ/mol
Druhá 1600 kJ/mol

 V  S/m

Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava kubická plošně centrovaná
Mechanické vlastnosti
Hustota 22,56 g/cm3 (pevné)
19 g/cm3 (kapalina)
Skupenství pevné
Tvrdost 6,5
Rychlost zvuku 4 825 m/s (20 °C) m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost 147 W/(m·K) (300 [[kelvin W⋅m−1⋅K−1|K]])
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání 2446 (2719,15 K)
Teplota varu 4428 (4701,15 K)
Skupenské teplo tání 41,12 kJ/mol
Skupenské teplo varu 231,8 kJ/mol
Měrná tepelná kapacita 25,10 J/(mol·K) (25 °C)
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
189Ir umělý 13,2 dní ε 0,532 189Os
190Ir umělý 11,8 dní ε 2,000 190Os
191Ir 37,3% je stabilní s 114 neutrony
192Ir umělý 73,83 dní β 1.460 192Pt

ε 1.046 192Os
192mIr umělý 241 let 0,155 192Ir
193Ir 62,7% je stabilní s 116 neutrony
194Ir umělý 19,3 hod β< 2,247 194Pt
195Ir umělý 2,5 hod β< 1.120 195Pt
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Rh
Osmium Ir Platina

Mt

Iridium je drahý kov šedivě bílé barvy. Jméno dostalo podle duhového odrazu povrchu svých sloučenin (duha je latinsky iris).

Fyzikální a chemické vlastnosti a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Iridium bylo objeveno roku 1803 Smithsonem Tennantem (1761–1815). Ušlechtilý, poměrně tvrdý i když křehký kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý. Je supravodičem I typu za teplot pod 0,112 K. V přírodě se vyskytuje téměř pouze jako ryzí kov, převážně v okolí míst dopadu meteoritů, vždy společně s jinými drahými kovy. Dále je spolu s dalšími platinovými kovy obsažen v ultrabazických masivech a díky chemické stálosti se koncentruje v náplavech. Hlavní naleziště představuje Sibiř a jižní Afrika. Povrch jeho sloučeniny tvoří duhový odraz (odtud i jméno, duha je latinsky iris).

Iridium je prvkem se značně nízkým zastoupením na Zemi i ve vesmíru. V zemské kůře je průměrný obsah iridia udáván jako 0,001 mg/kg. Jeho koncentrace v mořské vodě je natolik nízká, že ji současnými analytickými postupy nelze spolehlivě odhadnout. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom iridia přibližně 60 miliard atomů vodíku.

Chemicky je mimořádně odolné a lze je rozpustit pouze za vysokého tlaku v koncentrované kyselině chlorovodíkové za přítomnosti chloristanu sodného. Iridium patří společně s platinou a osmiem do triády těžkých platinových kovů.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Iridiová fólie

Vzhledem ke své mimořádné chemické odolnosti je iridium legováno do slitin s rhodiem a platinou, které se používají na výrobu odolného chemického nádobí pro rozklady vzorků tavením nebo spalováním za vysokých teplot. Ve sklářském průmyslu slouží tyto slitiny jako materiál do speciálních pecí na tažení optických vláken.

V automobilovém průmyslu se z iridia vyrábějí elektrody zapalovacích svíček s mimořádnou životností (někteří výrobci deklarují použitelnost pro minimálně 100 000 mil) nebo pro práci v extrémních podmínkách, např. pro motory závodních automobilů a používá se i v katalyzátorech.


Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Iridium je prvek s druhou nejvyšší hustotou (hned po osmiu). Při stejném objemu je cca o 10 % těžší než např. uran, který se právě pro svoji hustotu používá ke zvýšení kinetické energie střely.
  • Prvotní mezinárodní etalony délkové míry 1 m a hmotnosti 1 kg byly vyrobeny ze slitiny platiny s iridiem.
  • Přestože ve vesmíru se iridium vyskytuje zanedbatelně, v relativně větším množství je obsaženo v meteoritech. Iridium (mimo jiné těžší a méně vzácnější prvky) se mělo též ve větším množství uvolnit do atmosféry Země před 65,5 milionu let po dopadu asteroidu, jenž vytvořil Chicxulubský kráter a způsobil vymírání na konci křídy.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1.  "Formation and Characterization of the Iridium Tetroxide Molecule with Iridium in the Oxidation State +VIII"(2009). Angewandte Chemie International Edition 48 (42): 7879. doi:10.1002/anie.200902733. 
  2. MICRON TECHNOLOGY, INC.. Detection of gas phase materials. Původce vynálezu: Guy T. BLALOCK. USA. Parametr číslo je povinný! 24-07-2003.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]