Chicxulubský kráter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Počítačově generovaná mapa kráteru

Chicxulubský kráter je obrovský impaktní kráter, který se částečně dochoval po dopadu velkého meteoritu. Meteorit dopadl asi před 66 miliony let do oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu a měl průměr kolem 10 kilometrů. Samotný kráter je široký zhruba 180 kilometrů, z větší části je dnes v moři a jen z třetiny na pevnině, kde nyní leží mexické město Chicxulub [čikšuluv], podle něhož je kráter pojmenován. Tímto jménem je také označován samotný impaktor.

Vědecké hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Dopad meteoritu o hmotnosti v řádu bilionů tun byl enormně silný a způsobil zřejmě celosvětovou ekologickou katastrofu, která nejspíš přešla v poslední známé masové vymírání na přelomu druhohor a třetihor (kenozoika; viz vymírání na konci křídy). Odhaduje se, že síla vyvolaná dopadem meteoritu musela být několikatisícinásobně vyšší, než by vyvolala současná exploze všech dnes existujících jaderných zbraní. Stlačením hornin uprostřed místa dopadu vznikl komplexní kráter – po uvolnění tlaku byly stlačené horniny vyzdviženy, podle odhadů do výšky až 15 kilometrů. Dopadem se uvolnila obrovská energie, což mělo za následek požáry, zemětřesení, megatsunami a srážka byla pravděpodobně příčinou klimatické změny a vyhynutí mnoha živočišných druhů včetně hlavonožců amonitů a neptačích dinosaurů. Do atmosféry se uvolnilo množství prachu obsahujícího mj. iridium, prvek hojně se vyskytující v meteoritech. Ten je dodnes přítomen v geologických vrstvách jako tzv. KT hranice oddělující křídu a třetihory (viz iridiová anomálie).

Radarová topografie odhaluje kráter o průměru 180 kilometrů

V průběhu miliónů let se reliéf kráteru částečně setřel a ten byl postupně překryt vápencovými vrstvami. Kráter byl objeven již koncem 70. let americkým geofyzikem Glenem Penfieldem a jeho mexickým kolegou Antoniem Camargem, a to víceméně náhodou při průzkumu zaměřeném na hledání nalezišť ropy naftařskou společností Pemex. Teprve počátkem 90. let však vešel objev kráteru v obecné povědomí.

Někteří vědci se domnívají, že nyní známý prstenec je pouze vnitřním kruhem, a že skutečnou velikost kráteru zahladily čas a eroze. Tento názor však není široce přijímán a i stávající rozměry kráteru indikují kataklyzmatickou událost, která se odehrála před 66 miliony let. Roku 1991 se také objevila studie, jejíž autor (geolog Jack A. Wolfe) se domnívá, že k dopadu došlo počátkem června.[1] Pozdější výzkumy ale tyto závěry nepotvrdily.

Umělecká představa dopadu chicxulubského meteoritu

Dlouho panovaly dohady, zda meteorit mohl způsobit vyhynutí dinosaurů. Někteří paleontologové se domnívali, že se neptačí dinosauři této události ani nedožili, tedy že vyhynuli již před koncem druhohor. Toto tvrzení však bylo vyvráceno některými objevy dinosauřích fosílií v Montaně a Jižní Dakotě. Také výzkum sedimentů v mexickém údolí La Popa obsahuje četné stopy po ohromných vlnách tsunami, způsobených dopadem. V těchto chaoticky uložených sedimentech se nachází také množství dinosauřích fosílií, pocházejících právě z doby dopadu meteoritu.[2] Je pravděpodobné, že impakt také přispěl k intenzivní fázi činnosti indických sopek, které vytvořily tzv. Dekánské trapy.[3]

Astronomický původ[editovat | editovat zdroj]

Mateřským tělesem impaktoru je zřejmě rodina asteroidů Flora, ke které patří například i hybridní objekt P/2010 A2, objevený 6. ledna roku 2010. Původně byl za původce impaktoru považován asteroid 298 Baptistina, který se ale dle novějších údajů z kosmického infračerveného teleskopu WISE roztříštil impaktem teprve před 80 miliony let, což je na pozemský impakt na konci druhohor (jen zhruba o 15 milionů let později) příliš krátká doba.[4]

Nový výzkum[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2016 vyplula od pobřeží Yucatánu loď, která míří i s vrtnou soupravou do místa epicentra dopadu, nacházejícího se asi 30 kilometrů východně od pobřeží v Mexickém zálivu. V dubnu tohoto roku by měla začít s vrty o hloubce až 1,5 km, které by měly odhalit přesnější strukturu kráteru a upřesnit tak znalosti o charakteru tohoto impaktu i jeho následcích pro ekosystém konce křídy.[5]

V beletrii[editovat | editovat zdroj]

O dopadu asteroidu Chicxulub, dějinách objevu kráteru a účincích této události na vývoj života na Zemi pojednává například kniha T. rex and the Crater of Doom od Waltera Alvareze z roku 1997. V české literatuře se této problematice věnuje například kniha Poslední dny dinosaurů od Vladimíra Sochy (2016).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dopadl asteroid z konce křídy počátkem června? [online]. DinosaurusBlog, 2015-01-13, [cit. 2016-04-15]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  2. SCHULTE, Peter; SMIT, Jan; DEUTSCH, Alexander. Tsunami backwash deposits with Chicxulub impact ejecta and dinosaur remains from the Cretaceous–Palaeogene boundary in the La Popa Basin, Mexico. Sedimentology. 2012-04-01, roč. 59, čís. 3, s. 737–765. Dostupné online [cit. 2016-04-15]. ISSN 1365-3091. DOI:10.1111/j.1365-3091.2011.01274.x. (anglicky) 
  3. Vyhubil dinosaury asteroid nebo sopky? [online]. DinosaurusBlog, 2015-05-26, [cit. 2016-04-15]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  4. Jak astronomové hledají zabijáka dinosaurů [online]. DinosaurusBlog, 2015-10-13, [cit. 2016-04-15]. Dostupné online.  
  5. HAND, Eric. Scientists gear up to drill into 'ground zero' of the impact that killed the dinosaurs [online]. Science | AAAS, 2016-03-03, [cit. 2016-04-15]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 21°17′50″ s. š., 89°35′40″ z. d.