Mexický záliv

Mexický záliv
	Mexický záliv v 3D perspektivě
Zeměpisné souřadnice	25°0′0″ s. š., 90°0′0″ z. d.
Nadřazený celek	Atlantský oceán
Sousední celky	Floridský průliv, Yucatánský průliv
Světadíl	Severní Amerika
Stát	Kuba; Mexiko; Spojené státy americké
Přítoky	Rio Grande, Mississippi, Grijalva-Usumacinta

Mexický záliv (angl. Gulf of Mexico či pouze Gulf; šp. Golfo de México) je svým charakterem spíše polouzavřené vnitrozemské moře Atlantského oceánu rozkládající se mezi východním pobřežím Mexika (konkrétně států Tamaulipas, Veracruz, Tabasco, Campeche, Yucatán a Quintana Roo), jižním pobřežím Spojených států amerických (konkrétně států Florida, Alabama, Mississippi, Louisiana a Texas) a severním pobřežím Kuby. Celková plocha Mexického zálivu je přibližně 1,6 milionu km² (615 000 mi²).

S Atlantským oceánem záliv spojuje Floridský průliv (mezi Floridou a Kubou), s Karibským mořem Yucatánský průliv (mezi Kubou a Yucatánem). Pro pouze úzké spojení s oceánem je v zálivu rozdíl mezi přílivem a odlivem velmi malý. Do Mexického zálivu ústí velké řeky Mississippi a Rio Grande a Grijalva-Usumacinta.

Mexický záliv má enormní význam pro svět: vzniká v něm Golfský proud, který zásadním způsobem ovlivňuje podnebí především Severní Evropy, Britských ostrovů a jižního Grónska, a těží se v něm významné množství ropy, přičemž výpadky těžby v sezóně hurikánů, které zálivem běžně procházejí, často destabilizují ceny ropy na světových trzích.

Morfologické poměry

Dno Mexického zálivu má poměrně vyvinutý Západofloridský šelf, který podél pobřeží přechází v užší Louisianský šelf a poměrně nevyvinutý Texaský šelf. Od Yucatánu na sever vybíhá Campechský šelf (Campechská lavice). Západofloridský šelf a Campechský šelf jsou směrem k centrální části poměrně strmě omezeny. Nejhlubší sníženina Mexického zálivu Sigsbeese se nachází v hlubokomořské rovině. Sigsbee je nazýván Grand „Canyonem pod mořem“, neboť ve své délce dosahuje kolem 550 km. Výrazným útvarem je náplavový kužel řeky Mississippi. V západní části se rozprostírá Mexická pánev ve východní části Floridská rovina.

Mořské proudy

V Mexickém zálivu vzniká všem známý teplý Golfský proud. Vody Karibského moře (Severní a Jižní rovníkový proud) se vlivem pasátů hrnou skrz Yucatánský průliv do Mexického zálivu, kde vzniká „velký kopec“ vodní masy, tvoří Smyčkový proud (Loop Current) a opouští následně Floridským průlivem záliv. Hlavní cirkulace probíhá především podél pobřeží.

Mexický záliv je charakteristický nízkými přílivy pod 0,5 m, podobně jako Středozemní moře. Nízký příliv a odliv je zapříčiněn poměrně úzkým propojením s oceánem, přičemž plocha (objem) zálivu je poměrně velká. Na severním, západním a jihozápadním pobřeží se vyskytují jednodenní přílivy, na východním (Florida), jihovýchodním (Kuba) a jižním pobřeží (Yucatán) se vykytují smíšené přílivy.

Podnebí

Mexický záliv leží na rozmezí subtropického a tropického podnebného pásma. Jeho vody se při hladině ohřívají na průměrné lednové teploty 24 °C a červencové až 28 °C. Tyto vysoké teploty dávají možnost plného vývinu a vzniku tropických cyklón.

Hospodářství

Přírodní zdroje Mexického zálivu jsou bohaté, rozvinul se zde rybolov, průmysl i rušný námořní provoz.

Rybolov

Kromě ryb se zde loví krabi (Texas, Yucatán, Campeche), langusty (Tamaulipas, Veracruz) a ústřice (Mississippi, severní Florida).

Průmysl

Na šelfech a na pobřeží od Louisiany po Yucatán se těží ropa a zemní plyn. Ty se zpracovávají v petrochemických závodech a rafineriích. V prvním desetiletí 21. století činila těžba v americké části Mexického zálivu asi čtvrtinu celkové ropné produkce v USA. Jelikož Mexickým zálivem často procházejí hurikány, které zapříčiňují dočasná zastavení či omezení těžby, dochází díky tomu v průběhu hurikánové sezóny často k výkyvům ve světové ceně ropy. Potravinářský průmysl zpracovává plody moře a ryby. Nelze opomenou ani strojní průmysl – výroba lodí a plavidel.

Doprava

Na pobřeží Mexického zálivu je mnoho přístavů. Mezi ty největší patří Tampa a St. Petersburg na Floridě, Mobile v Alabamě, New Orleans a Baton Rouge v Louisianě (oba přístavy nejsou bezprostředně v zálivu), Beaumont, Houston, Galveston a Corpus Christi v Texasu, Tampico v Tamaulipas, Veracruz a Coatzacoalcoz ve Veracruzu, Progreso v Yucatánu a nakonec nelze opomenout ani přístav La Habana na Kubě.

Znečištění

Vody Mexického zálivu jsou značně znečištěny; největší znečištění je především při pobřeží u ústí řeky Mississippi, která je největším zdrojem znečištění a kde se navíc na šelfu dobývají velké zásoby ropy a zemního plynu, existuje na ně navazující petrochemický průmysl a funguje hustá námořní doprava.

Od roku 1950 se množství dusíkatých sloučenin a fosfátů více než zdvojnásobilo. V roce 2004 se odhadovalo, že dnes je do Mexického zálivu řekami odnášeno třikrát více dusíkatých látek než před 30 lety. Ve vodě se ve velkém množství rozvíjejí fotosyntetizující organismy, které po svém odumření klesají ke dnu a jejich rozklad spotřebovává velké množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Každé léto se jižně od Louisianského pobřeží vytváří hypoxická plocha, jejíž vody nemají dost kyslíku na to aby se zde udržel život. Tato každoročně se zvětšující „mrtvá oblast“ je velkou hrozbou pro místní rybárenský průmysl a veřejné zdraví. Její rozloha v druhé polovině prvního desetiletí 21. století se již blíží rozloze státu Massachusetts (v červenci 2008 měla rozlohu 21 tisíc km², což je asi dvakrát více, než v roce 1985^[1]).

Také se zvětšila četnost rudých přílivů způsobených kvetením řas. Řasy zabíjí ryby i mořské savce a mají celkový dopad na ekosystém Mexického zálivu. Nebezpečí se ovšem týká také lidí a jejich domácích zvířat. Postižení lidé trpí dýchacími problémy. Tento problém se vyskytuje hlavně na jihozápadním pobřeží Floridy, od Florida Keys po severněji ležící okrsek Pasco.

Zajímavosti

V roce 1978 bylo na rozhraní mezi Yucatánem a Mexickým zálivem nalezeno místo dopadu obrovského asteroidu (o průměru asi 10 km), který podle některých hypotéz před 65 milióny let zapříčinil vymizení dinosaurů, pozůstalý kráter s průměrem 180 km se nazývá Chicxulub.

Reference

↑ ACHENBACH, Joel. A 'Dead Zone' in The Gulf of Mexico. Washington Post [online]. 2008-07-31. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Slovníkové heslo Mexický záliv ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mexický záliv na Wikimedia Commons
Mexický záliv se mění v zónu smrti. Chybí kyslík. Aktuálně.cz [online]. 2008-07-28. Dostupné online.
GulfBase - database of resources about the Gulf of Mexico. www.gulfbase.org [online]. Corpus Christi: Harte Research Institute for Gulf of Mexico Studies. Dostupné online. (anglicky)
Gulf of Mexico Integrated Science. gulfsci.usgs.gov [online]. U.S. Geological Survey [cit. 2019-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-03. (anglicky)

[Achenbach_2008-1] ACHENBACH, Joel. A 'Dead Zone' in The Gulf of Mexico. Washington Post [online]. 2008-07-31. Dostupné online. (anglicky)

[1]