Colorado

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o státu USA. Další významy jsou uvedeny v článku Colorado (rozcestník).
Colorado
State of Colorado
Vlajka amerického státu Colorado Pečeť amerického státu Colorado
Vlajka Pečeť
Přezdívka: Centennial State
Colorado na mapě USA
Úřední jazyky žádný
Hlavní město Denver
Největší město Denver
Rozloha
 • Celkem
 • z toho souš
 • z toho vodstvo
8. v USA
269 837 km²
268 758 km²
1 079 km² (0,4 %)
Obyvatelstvo
 • Počet obyvatel
 • Hustota zalidnění
22. v USA
5 540 545 (odhad 2016[1])
20 obyv./km² (37. v USA)
Počet okresů 64
Časové pásmo UTC−7/−6 (letní čas)
Poloha 39°23′ s. š., 105°54′ z. d.
Nadmořská výška
 • Nejvyšší bod
 • Průměrná výška
 • Nejnižší bod

4401 m n. m.
2070 m n. m.
1011 m n. m.
Guvernér John Hickenlooper (D)
Senátoři Michael Bennet (D])
Cory Gardner (R)
Oficiální zkratky
 • Poštovní zkratka
 • Tradiční zkratka
 • ISO 3166-2

CO
Colo.
US-CO
Přistoupení do Unie 1. srpna 1876 (38. stát)
Oficiální web www.colorado.gov

Colorado (anglická výslovnost výslovnost [kɒləˈrædoʊ] IPA nebo výslovnost [kɒləˈrɑːdoʊ] IPA, oficiálně State of Colorado) je stát nacházející se v centrální části Spojených států amerických, v oblasti horských států v západním regionu USA. Colorado, jeden ze států Čtyř rohů, hraničí na severu s Wyomingem, na severovýchodě s Nebraskou, na východě s Kansasem, na jihovýchodě s Oklahomou, na jihu s Novým Mexikem a na západě s Utahem.

Se svou rozlohou 269 837 km² je Colorado osmým největším státem USA, v počtu obyvatel (5,5 milionů) je 22. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 20 obyvatel na km² je na 37. místě. Hlavním a největším městem je Denver se 680 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou Colorado Springs (460 tisíc obyv.), Aurora (350 tisíc obyv.), Fort Collins (160 tisíc obyv.), Lakewood (150 tisíc obyv.) a Thornton (130 tisíc obyv.). Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Elbert s nadmořskou výškou 4401 m v pohoří Sawatch Range. Největšími toky jsou řeky Rio Grande, Arkansas, Platte a Colorado.

Do regionu Colorada se první evropští (španělští) průzkumníci dostali na začátku 18. století. Území se stalo součástí provincie Santa Fe de Nuevo México v rámci místokrálovství Nové Španělsko, od roku 1821 bylo součástí nezávislého Mexika. Oblast získaly v roce 1848 na základě výsledku mexicko-americké války Spojené státy, přičemž následně bylo rozděleno mezi novomexické, utažské, kansaské a nebraské teritorium. Teprve v 50. letech 19. století zde vznikla první stálá evropská osídlení a na konci tohoto desetiletí zde rovněž vypukla zlatá horečka. Roku 1861 vzniklo coloradské teritorium, pojmenované podle stejnojmenné řeky, která zde pramení. Colorado se 1. srpna 1876 stalo 38. státem USA.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První větší vlna osadníků přišla do Colorada v roce 1859, kdy zde vypukla zlatá horečka. Osadníci se usadili v okolí dnešního Denveru. Již v roce 1860 mělo město 60 000 obyvatel. Po celém území vzniklo mnoho zlatokopeckých měst, která se velice rychle rozrůstala. To ale netrvalo dlouho. Po vytěžení zásob v určitých oblastech se města rychle vylidnila a populace se přesunula jinam. Z některých měst vznikla časem turistická centra, lyžařská střediska, centra hazardu nebo historická města. Ale mnoho měst se již nikdy nezotavilo a zůstalo navždy opuštěno. Dnes jich je na území Colorada mnoho a říká se jim města duchů. Colorado také proslulo zločinem. V 19. století zde řádilo mnoho loupeživých band a země byla známá svojí anarchií. 28. února 1861 zřídily USA na území Colorada teritorium. Ale federální vláda zde prakticky neměla vliv. Tento stav se začal pomalu měnit po jmenování Colorada státem USA v roce 1876.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Hora Longs Peak, 4 345 m n. m.

Severní hranici Colorada tvoří Wyoming, na západě sousedí s Utahem a na jihu se státem Nové Mexiko. Kouskem území na jihovýchodě sousedí s Oklahomou, východní hranici sdílí s Kansasem a severovýchodní s Nebraskou.

  • Východ státu je tvořen velkými prériemi, které se v půlce státu mění v mohutné Skalnaté hory. Dešťové srážky ve východním Coloradu jsou malé a jejich roční úhrn tvoří 380 - 630 mm. Leží v suchém, stepním podnebném pásmu (dle Köppenovy klasifikace podnebí).
  • Ve středním Coloradu se nacházejí mohutné hory, které jsou porostlé jehličnany. Je zde například pozoruhodný vrchol Longs Peak. V roce 2002 zde vypukl mohutný požár, který tuto oblast významně odlesnil. Obnova původního stavu potrvá desítky let a není vůbec jisté, zda se podaří dosáhnout původního stavu lesů. V nitru Skalnatých hor se nachází několik národních parků. Nachází se tam i velká příkopová propadlina.
  • Západ Colorada tvoří taktéž Skalnaté hory a celá oblast je porostlá převážně jehličnany spolu s topolem osikovitým. Skalnaté hory jsou zasněžené pouze v zimě, ale je zde několik menších ledovců.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Původně byla ekonomika státu založena na závlahovém zemědělství a těžbě nerostů. V druhé polovině 20. století však velmi expandoval průmysl a služby. Ekonomika je diverzifikovaná a je pozoruhodná koncentrací vědeckého výzkumu a hi-tech průmyslem. HDP Colorada je 153 miliard dolarů, HDP na obyvatele je 32 949 dolarů, což je úroveň Švédska.

  • Hlavní zemědělské produkty: dobytek, mléčné výrobky, pšenice, seno.
  • Hlavní průmyslová odvětví: výroba strojních zařízení, dopravních zařízení, chemické produkty, těžba nerostů a jejich zpracování, potravinářský průmysl, turistika, bankovnictví.

Kultura a politika[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé Colorada jsou velmi liberální, ale to se týká pouze metropolitní oblasti kolem Denveru, kde je soustředěna většina obyvatel. Obyvatelé prérií na východě a hor na západ jsou naopak velmi konzervativní. V listopadu 2012 proběhlo v Coloradu referendum, které legalizovalo pěstování, držení a prodej marihuany pro rekreační účely.

Colorado je vedle Washingtonu zatím jediným ze dvou amerických států, které marihuana legalizovaly a vůbec prvním, kde je ke koupi.[2]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Denver
Colorado Springs

Podle sčítání lidu z roku 2010 v Coloradu žilo 5 029 196 obyvatel.[3] Podle sčítání z roku 2000 zde žilo 4 301 261 obyvatel. Stát má díky rozdílným geografickým oblastem různorodé obyvatelstvo.

  • Hlavní a největší město je Denver (s předměstími 2 581 506 obyvatel).
  • Další významná města: Colorado Springs (360 890 obyvatel), Aurora (276 393 obyvatel), Lakewood (144 126 obyvatel), Fort Collins (118 652 obyvatel), Pueblo (102 121 obyvatel), Aspen – významné lyžařské středisko (5 914 obyvatel).

Rasové složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 20,7 % populace.[3]

Na východních Pláních převažuje původem německé obyvatelstvo, ke kterém se v západních horách přidává to původem britské. Na jihu převažují Hispánci a osadníci španělského původu, kteří už tu žijí po stovky let.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Mottem státu je „Nil sine numine“, květinou Aquilegia saximontana, stromem smrk pichlavý, ptákem strnádka skřivanovitá a písní Where the Columbines grow.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2016-12, [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. NIEDERMEIEROVÁ, Jana. Legalizace marihuany v Coloradu přinesla na Nový rok rekordní tržby. ihned.cz [online]. 4.1.2014. Dostupné online.  
  3. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.  
  4. ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.] : Infobase Publishing, 2003. S. 306. (anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]