Wisconsin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o státu USA. O řece Wisconsin pojednává článek Wisconsin (řeka).
Wisconsin
State of Wisconsin
Vlajka amerického státu Wisconsin Pečeť amerického státu Wisconsin
Vlajka Pečeť
Přezdívka: Badger State
Wisconsin na mapě USA
Úřední jazyky žádný
Hlavní město Madison
Největší město Milwaukee
Rozloha
 • Celkem
 • z toho souš
 • z toho vodstvo
23. v USA
169 640 km²
140 801 km²
28 839 km² (17 %)
Obyvatelstvo
 • Počet obyvatel
 • Hustota zalidnění
20. v USA
5 771 337 (odhad 2015[1])
41 obyv./km² (23. v USA)
Počet okresů 72
Časové pásmo UTC−6/−5 (letní čas)
Poloha 45°0′ s. š., 90°12′ z. d.
Nadmořská výška
 • Nejvyšší bod
 • Průměrná výška
 • Nejnižší bod

595 m n. m.
320 m n. m.
176 m n. m.
Guvernér Scott Walker (R)
Senátoři Ron Johnson (R)
Tammy Baldwin (D)
Oficiální zkratky
 • Poštovní zkratka
 • Tradiční zkratka
 • ISO 3166-2

WI
Wis.
US-WI
Přistoupení do unie 29. května 1848 (30. stát)
Oficiální web www.wisconsin.gov

Wisconsin (výslovnost [wɪsˈkɒnsɪn] IPA, oficiálně State of Wisconsin) je stát nacházející se na severu Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA. Wisconsin hraničí na severovýchodě s Michiganem, na jihu s Illinois, na jihozápadě s Iowou a na západě s Minnesotou. Severní ohraničení tvoří Hořejší jezero, východní ohraničení Michiganské jezero.

Se svou rozlohou 169 640 km² je Wisconsin 23. největším státem USA, v počtu obyvatel (5,8 milionů) je 20. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 41 obyvatel na km² je na 23. místě. Hlavním městem je Madison s 240 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Milwaukee s 600 tisíci obyvateli, dále Green Bay (100 tisíc obyv.) a Kenosha (100 tisíc obyv.). Wisconsinu patří 1320 km pobřeží Hořejšího a Michiganského jezera.[2] Nejvyšším bodem státu je vrchol Timms Hill s nadmořskou výškou 595 m na severu státu. Největšími toky jsou řeky Menominee, která tvoří část hranice s Michiganem, Milwaukee, Wisconsin, Chippewa, St. Croix River, která vytváří část hranice s Minnesotou, a Mississippi, jež je hranicí s Minnesotou a Iowou.

Do oblasti pozdějšího Wisconsinu dorazili první francouzští průzkumníci roku 1634, později se území stalo součástí Nové Francie. V roce 1673 dosáhli řeky Wisconsin, kterou nazvali Meskousing, podle pojmenování toku od jednoho z místních indiánských kmenů hovořících algonkinským jazykem; samotný původ slova však není zcela objasněn. Název řeky se díky francouzským autorům změnil na Ouisconsin a pojmenování přešlo i na celý region. Tento tvar byl později poangličtěn na současný Wisconsin. Roku 1763 získali území, coby výsledek sedmileté války, Britové, avšak teprve v této době se v regionu začala objevovat první stálá evropská osídlení. Od roku 1783 je oblast Wisconsinu součástí nově vzniklých Spojených států, které ji v roce 1787 začlenily do Severozápadního teritoria. Po vyčlenění Ohia vzniklo v roce 1800 indianské a o devět let později illinoiské teritorium, od roku 1818 bylo území součástí michiganského teritoria, jehož součástí zůstalo do roku 1836, kdy bylo zřízeno vlastní wisconsinské teritorium, které se posléze stalo státem USA. Wisconsin jako 30. stát v pořadí ratifikoval Ústavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 29. května 1848.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvním evropským průzkumníkem na území Wisconsinu byl Francouz Jean Nicolet, který roku 1634 přistál v oblasti Red Banks (poblíž dnešního města Green Bay) ve snaze nalézt cestu do Orientu. Francouzi ovládali území až do roku 1763, kdy jej postoupili Britům.

Od roku 1788 do roku 1800 byl Wisconsin součástí Severozápadního teritoria. Později byl spravován jako součást Teritoria Indiana (18001809), Teritoria Illinois (18091818) a Teritoria Michigan (18181836). Osidlování začalo otevřením dvou veřejných pozemkových úřadů v roce 1834. Teritorium Wisconsin bylo zřízeno 3. července 1836 a existovalo až do 29. května 1848, kdy se Wisconsin stal 30. státem Unie.

Raná historie byla ponejvíce ovlivněna těžbou galenitu (sulfid olovnatý). Ve 20. až 40. letech 19. století byl Wisconsin důležitým těžebním státem, což se odráží v názvech mnoha měst, například Mineral Point. Když se díky dohodám s indiány otevřel kolonizátorům jižní Wisconsin, zachvátila tisíce horníků „Olověná horečka“. Mnozí z nich byli imigranti z anglického hrabství Cornwall. Více než polovina produkce olova ve Spojených státech byla v té době zajišťována Wisconsinem. Belmont, město v důlní oblasti, se dokonce načas stalo hlavním městem státu. Ve 40. letech 19. století snadno dosažitelné zásoby rudy došly a většinu zkušených horníků odlákala zlatá horečka v Kalifornii. Z těžařského období pochází také přezdívka „Badger State“ (Jezevčí stát). Tu získal Wisconsin z toho důvodu, že mnoho horníků se svými rodinami žilo přímo v dolech, kde pracovali. Proto byli přirovnáváni k jezevcům.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno Wisconsin patrně pochází z odžibvejského slova Miskwasiniing, které znamená „Místo červeného kamene“. Zřejmě bylo používáno pro označení řeky Wisconsin. Francouzi jej zaznamenali jako Ouisconsin, do dnešní podoby bylo upraveno Brity. Novější odžibvejské slovo (Wiishkoonsing či Wazhashkoonsing) nicméně znamená „Místo ondatřího doupěte“ nebo „Místo malých ondater". Jiné teorie tvrdí, že slovo má význam „Shromáždění vod“, případně „Velká skála“. Původně se název Wisconsin používal pouze pro řeku Wisconsin, později byl rozšířen na celé teritorium.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 5 686 986 obyvatel.[3]

Rasové složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 5,9 % populace.[3]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 2015 Population Estimates: "Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2015 (NST-EST2015-01)" [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2015-12-30, [cit. 2016-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov, [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]