Georgie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Georgie
Georgia
State of Georgia
Vlajka amerického státu Georgie Pečeť amerického státu Georgie
Vlajka Pečeť
Přezdívka: Peach State
Georgie na mapě USA
Úřední jazyky angličtina
Hlavní město Atlanta
Největší město Atlanta
Rozloha
 • Celkem
 • z toho souš
 • z toho vodstvo
24. v USA
153 909 km²
149 907 km²
4 002 km² (2,6 %)
Obyvatelstvo
 • Počet obyvatel
 • Hustota zalidnění
8. v USA
10 214 860 (odhad 2015[1])
65 obyv./km² (18. v USA)
Počet okresů 159
Časové pásmo UTC−5/−4 (letní čas)
Poloha 33°0′ s. š., 83°30′ z. d.
Nadmořská výška
 • Nejvyšší bod
 • Průměrná výška
 • Nejnižší bod

1458 m n. m.
180 m n. m.
0 m n. m.
Guvernér Nathan Deal (R)
Senátoři Johnny Isakson (R)
David Perdue (R)
Oficiální zkratky
 • Poštovní zkratka
 • Tradiční zkratka
 • ISO 3166-2

GA
Ga.
US-GA
Přistoupení do unie 2. ledna 1788 (4. stát)
Oficiální web www.georgia.gov

Georgie (anglicky Georgia výslovnost [ˈdʒɔrdʒə] IPA, oficiálně State of Georgia) je stát nacházející se na východním pobřeží Spojených států amerických, v Jihoatlantské oblasti jižního regionu USA. Georgie hraničí na severovýchodě s Jižní Karolínou, na severu se Severní Karolínou a Tennessee, na západě s Alabamou a na jihu s Floridou. Východní ohraničení státu tvoří Atlantský oceán.

Se svou rozlohou 153 909 km² je Georgie 24. největším státem USA, v počtu obyvatel (10,2 milionů) je však osmým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 65 obyvatel na km² je na osmnáctém místě. Hlavním a největším městem je Atlanta se 460 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou Columbus (200 tisíc obyv.), Augusta (200 tisíc obyv.), Macon (200 tisíc obyv.) a Savannah (150 tisíc obyv.). Georgii patří 161 km pobřeží Atlantského oceánu.[2] Nejvyšším bodem státu je vrchol Brasstown Bald s nadmořskou výškou 1458 m v pohoří Blue Ridge Mountains. Největšími toky jsou řeky Savannah, tvořící hranici s Jižní Karolínou, a Altamaha, které se obě vlévají do Atlantského oceánu, a Chattahoochee.

Britská kolonie, pojmenovaná po králi Jiřím II., vznikla na území dnešní Georgie v roce 1733. Provincie se později stala jedním z původních třinácti zakládajících států USA. Georgie jako čtvrtý stát v pořadí ratifikovala Ústavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 2. ledna 1788. Za americké občanské války byla Georgie v letech 1861–1865 součástí Konfederace, k Unii byla opět připojena roku 1870.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na území Georgie žilo do evropské kolonizace kontinentu mnoho indiánských kmenů. Není přesně známo, kdo byl první Evropan, který zahlédl území Georgie. Pravděpodobně to byl Juan Ponce de Leon, který plul kolem pobřeží při průzkumech Floridy. V roce 1526 se na území Georgie pokoušel založit osadu Lucas Vasques de Ayllon.

V příštích letech se na území dostávalo stále více španělských kolonizátorů, kteří pronikali stále více do vnitrozemí. Za sebou nechávali stopu zkázy. Vyhubili nemocemi a bojem téměř veškeré domorodé obyvatelstvo. Místní indiánská kultura definitivně zmizela do roku 1560. Zbylé kmeny utekly před nemilosrdnými Španěly hluboko do vnitrozemí, kde je ovšem za několik staletí čekal stejný osud, tentokrát již z rukou americké armády.

Zhruba za sto let si začali o Georgii usilovat Angličané, kteří mezitím obsadili severní části kontinentu. V roce 1670 se konflikt mezi Španělskem a Anglií značně vyostřil, když se Anglické kolonie rozšířily až do sousedství španělských držav. Španělé měli tendence pokračovat v kolonizaci dále na sever, kde byla anglická kolonie Karolína. Po prohraných bitvách se nakonec Španělé z území Georgie stáhli a Angličané jej pojmenovali po králi Jiřím II.

V roce 1730 James Oglethorpe prosazoval názor, aby na území Georgie byly deportovány osoby dlužící státu peníze za neplacení daní. 12.února 1733 přistáli první osadníci na pobřeží Georgie a založili osadu, z které postupně vyrostlo město Savannah.

Georgie byla jednou ze třinácti kolonií, které se vzbouřily proti Britské koloniální vládě v Americké revoluci za nezávislost. Po porážce Anglie a uznání samostatnosti již nic nebránilo vzniku USA. Georgie byla 4. státem, který ratifikoval Ústavu Spojených států. Stalo se tak 2. ledna 1788.

19. ledna 1861 se Georgie odštěpila od Unie a 4. února se připojila ke vznikající Konfederaci podporující otroctví. Po porážce Konfederace v občanské válce byla po rekonstrukci válkou zničené země Georgie připojena zpět k Unii 15. července 1870 jako poslední z odštěpených států.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Georgie na jihu hraničí s Floridou, na východě s Jižní Karolínou a Atlantským oceánem. Západní hranici má se státem Alabama a severní hranici tvoří státy Tennessee a Severní Karolína. Severní část státu je tvořena Apalačským pohořím. Střední část Georgie je kopcovitá úrodná krajina z které se stává na jihu pláň sahající až k oceánu. Nejvyšší hora v Georgii je Brasstown Bald.

  • nejvyšší bod 1458 m nad mořem
  • nejnižší bod 0 m
  • střední nadmořská výška 180 m
  • šířka státu 370 km
  • délka státu 480 km

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika Georgie patří mezi vysoce prosperující v USA. HDP Georgie činí 275 miliard dolarů, což ji umisťuje na 10. místo v USA. Roční příjem na obyvatele je 28 145 dolarů (2 345 dolarů měsíčně, v přepočtu 58 600 Kč). To odpovídá pro porovnání příjmům ve Švédsku.

  • Hlavní zemědělské produkty: Chov drůbeže, vejce, chov prasat a dobytka, mléko a mléčné výrobky, arašídy, zelenina.
  • Hlavní průmyslová produkce: Textil, zpracování potravin, papír, chemické výrobky, elektrická zařízení a turistika.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 9 687 653 obyvatel.[3]

Rasové složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 8,8 % populace.[3]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako ostatní jižní státy i Georgie je protestantská. Církevní příslušnost obyvatel je následující:

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Mottem státu je „Wisdom, Justice and Moderation“, květinou Rosa laevigata, stromem stálezelený dub, ptákem drozdec hnědý a písní Georgia on my Mind.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 2015 Population Estimates: "Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2015 (NST-EST2015-01)" [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2015-12-23, [cit. 2016-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov, [cit. 2016-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.  
  4. ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.] : Infobase Publishing, 2003. S. 308. (anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]