Louisiana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o státu USA. Další významy jsou uvedeny v článku Louisiana (rozcestník).
Louisiana
State of Louisiana
Vlajka amerického státu Louisiana Pečeť amerického státu Louisiana
Vlajka Pečeť
Přezdívka: Pelican State
Louisiana na mapě USA
Úřední jazyky žádný
Hlavní město Baton Rouge
Největší město New Orleans
Rozloha
 • Celkem
 • z toho souš
 • z toho vodstvo
31. v USA
135 382 km²
115 075 km²
20 307 km² (15 %)
Obyvatelstvo
 • Počet obyvatel
 • Hustota zalidnění
25. v USA
4 670 724 (odhad 2015[1])
41 obyv./km² (24. v USA)
Počet okresů 64 farností
Časové pásmo UTC−6/−5 (letní čas)
Poloha 31°18′ s. š., 92°0′ z. d.
Nadmořská výška
 • Nejvyšší bod
 • Průměrná výška
 • Nejnižší bod

163 m n. m.
30 m n. m.
−3 m n. m.
Guvernér John Bel Edwards (D)
Senátoři David Vitter (R)
Bill Cassidy (R)
Oficiální zkratky
 • Poštovní zkratka
 • Tradiční zkratka
 • ISO 3166-2

LA
La.
US-LA
Přistoupení do Unie 30. dubna 1812 (18. stát)
Oficiální web louisiana.gov

Louisiana (anglická výslovnost výslovnost [luˌiːziˈænə] IPA nebo výslovnost [ˌluːziˈænə] IPA, oficiálně State of Louisiana) je stát nacházející se na jihu Spojených států amerických, v oblasti západních jižních států v jižním regionu USA. Louisiana hraničí na východě s Mississippi, na severu s Arkansasem a na západě s Texasem. Jižní ohraničení státu tvoří Mexický záliv.

Se svou rozlohou 135 382 km² je Louisiana 31. největším státem USA, v počtu obyvatel (4,7 milionů) je 25. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 41 obyvatel na km² je na 24. místě. Hlavním městem je Baton Rouge s 230 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou New Orleans s 390 tisíci obyvateli, dále Shreveport (200 tisíc obyv.), Lafayette (130 tisíc obyv.) a Lake Charles (80 tisíc obyv.). Louisianě patří 639 km pobřeží Mexického zálivu.[2] Nejvyšším bodem státu je vrchol Driskill Mountain s nadmořskou výškou 163 m na severu státu. Největšími toky jsou řeky Mississippi, která tvoří část hranice se státem Mississippi, a Pearl, které se obě vlévají do Mexického zálivu, a Red.

Do oblasti dnešní Louisiany se první španělští průzkumníci dostali v roce 1528, žádné trvalé evropské osídlení zde však zřízeno nebylo. Od roku 1682 zabrali velkou část Severní Ameriky na západ od Mississippi Francouzi. Území tzv. Nové Francie tvořila kolonie Louisiana, která byla pojmenována na počest krále Ludvíka XIV. a jejíž nárokovaná oblast sahala až do Kanady. Postupně zakládané evropské osady se však koncentrovaly kolem delty Mississippi. Celý region získali na základě výsledku sedmileté války v roce 1762 Španělé, kteří jej začlenili do místokrálovství Nové Španělsko. Do francouzského vlastnictví se kolonie Louisiana vrátila roku 1800 a o tři roky později ji celou odkoupily Spojené státy. V oblasti delty Mississippi bylo v roce 1804 zřízeno orleanské teritorium, které existovalo do roku 1812, kdy se jako Louisiana stalo státem USA. Louisiana jako 18. stát v pořadí ratifikovala Ústavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 30. dubna 1812. Za americké občanské války byla Louisiana v letech 1861–1865 součástí Konfederace, k Unii byla opět připojena roku 1868.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Francouzská čtvrť v New Orleans
Bažinný les v Louisianě

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 4 533 372 obyvatel.[3]

Stát Louisiana je velice specifický původem svých obyvatel. Na počátku 18. století region kolonizovali Francouzi (zachoval se po nich i název největších měst New Orleans nebo Baton Rouge). Velkého hromadného osídlení se oblasti dostalo, když Britové v 18. století odsunovali francouzsky mluvící obyvatele z oblasti Akádie, dnešních kanadských provincií Nový Brunšvik, Ostrov prince Edwarda a Nové Skotsko na východě země. Tito francouzští Akáďané se usazovali v bažinaté deltě největší americké řeky Mississippi. Dodnes v mnoha okresech převažují francouzská příjmení, nebo se dokonce doma mluví francouzsky.[zdroj?] Stát obývá také velké množství černochů, potomků afrických otroků na plantážích a původního britského obyvatelstva.

Největší město je New Orleans, to je známo převážně jazzem, recepty na pokrmy vyrobené z čerstvých mořských produktů a oslavami masopustu (anglicky Mardi Gras).[zdroj?]

Velký zásah do života zdejších lidí znamenal katastrofální hurikán Katrina v roce 2005, který zpustošil pobřeží Alabamy, Mississippi a Louisiany a zaplavil město New Orleans, když se provalily ochranné hráze. Dnes se jih Louisiany opět probouzí k životu s mnoha investicemi plynoucími od federální vlády, jakož i soukromých firem a osob. Brad Pitt je jednou ze známých osobností, jehož nezisková organizace staví pro ty nejchudší obyvatele domy se solárními panely plné zvláštní architektury.[zdroj?]

Rasové složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 4,2 % populace.[3]

Cajunové, potomci francouzských Akáďanů, si udrželi svou svéráznou kulturu.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Kriminalita[editovat | editovat zdroj]

Louisiana od roku 1989 stojí v čele žebříčku amerických států v počtu vražd na hlavu. Nebezpečná jsou zvláště větší města jako New Orleans a Baton Rouge, resp. jejich sociálně vyloučené čtvrti.

Proto soudní systém není k rušitelům zákona nijak milosrdný - s počtem 853 uvězněných na 100 000 obyvatel se řadí Louisiana na první příčku nejen v USA, ale i ve světě. Důvodem pro vysoké tresty je ale podle některých i pronikání soukromého kapitálu do vězeňského průmyslu a budování soukromých věznic (tzv. vězeňsko-průmyslový komplex), který konkrétně v Louisianě má objem 182 milionů dolarů. V rámci Reaganovy války s drogami byly od poloviny 80. let celonárodně novelizovány tresty za držení a užívání drog, směrem k vyšším dobám odnětí svobody. Zhruba polovina odsouzených si tresty odpykává za porušení protidrogových zákonů.

V roce 2013 bylo v Louisianě ve vazbě nebo vězení drženo 1,42 % dospělé populace. Tento podíl obyvatelstva je největší v USA a na světě (zhruba 13× větší než v Číně). Většina z těchto 50 100 jedinců je držena v soukromě vlastněných for-profit (ziskem motivovaných) věznicích, mezi jejichž vlastníky patří (typicky pro tento stát) šerifové odlehlých venkovských okrsků.[4]

Karneval Mardi Gras v New Orleans

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 2015 Population Estimates: "Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2015 (NST-EST2015-01)" [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2015-12-30, [cit. 2016-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov, [cit. 2016-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.  
  4. http://www.nola.com/crime/index.ssf/2012/05/louisiana_is_the_worlds_prison.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]