Američtí indiáni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Američtí indiáni
Sedící býk, náčelník Siouxů
Sedící býk, náčelník Siouxů
Populace
Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky (2010 Census Bureau)[1]
Jedna rasa: 2 932 248
V kombinaci s jednou nebo více rasami: 2 288 331
Celkem: 5 220 579
Jazyk(y)
americká angličtina, navažština, indiánské jazyky
Náboženství
křesťanství
Příbuzné národy
Indiáni, mesticové

Američtí indiáni (anglicky American Indians, Native Americans) je označení pro indiány obývající území dnešních Spojených států amerických. Ne všechny původní obyvatele USA lze označit za indiány - neřadí se sem Havajci (Native Hawaiians), Eskymáci a Aleuti. Američtí indiáni se dělí do mnoha různých kmenů a skupin.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Indiánské války.

Objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 znamenalo pro indiány převratné změny. Především došlo k rozšíření evropských infekčních nemocí, v důsledku jejichž neustálých epidemií zahynulo 90 % obyvatel, populace prudce poklesla. V roce 1513 španělský objevitel Juan Ponce de León jako první Evropan vstoupil na území dnešních Spojených států na Floridu. Angličané na východním pobřeží Severní Ameriky založili 13 kolonií, které posléze získaly nezávislost jako Spojené státy americké. Indiáni měli jinou kulturu a koncept vlastnických práv než Evropané, a tak se s evropskými osadníky často dostávali do konfliktů. Američané se snažili Indiány civilizovat s tím, že se jednou stanou americkými občany, což navrhl prezident George Washington a Henry Knox. V roce 1830 schválil Americký kongres Indian Removal Act, který nařizoval odsun všech indiánů za řeku Mississippi, aby se předešlo násilným střetům mezi indiány a osadníky. S další americkou expanzí na západ nastaly další konflikty mezi evropskými osadníky, kteří chtěli Velké pláně začít obdělávat, a místními kočovnými indiány, kteří si osvojili Evropany dovezené koně a lovili bizony. V sérii indiánských válek však byli poraženi a umístěni do rezervací. V roce 1924 bylo všem americkým indiánům uděleno americké občanství. Podle Markéty Křížové rozklad indiánské civilizace nebyl způsoben expanzí Evropanů, indiánské říše byly oslabeny a vzhledem ke svému násilnému a často zaostalému způsobu života byl zánik předurčen a proto byl nevyhnutelný.[2] Podle Markéty Křížové celá kultura prérijních Indiánů je produkt styku s Evropou. Indiáni neznali např. koně, kovové zbraně, nože, korálky nebo kotle, v předkolumbovské době neměli jak ulovit bizony. Vyšší životní standard a větší bezpečí indiánům přinášely křesťanské misie. Při neúrodě pomáhaly ostatní misie. Misionáři se snažili zabránit nejhorším excesům – lidským obětem, mučení zajatců, kanibalismu, týrání manželek, ale i sirotků.[2][3][4][5]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Nárůst indiánské populace se datuje okolo roku 1900, v roce 1970 žilo na území USA 0,827 mil. indiánů, v roce 1980 celkem 1,361 mil., v roce 2000 2,4 mil. indiánů a 1,8 mil. míšenců, celkem 4,2 mil. osob, v roce 2010 2,9 mil. indiánů a 2,3 mil. míšenců, celkem 5,22 mil. osob.[6]

V dnešní době indiáni často žijí v jedné z 314 rezervacích, které mají vyjednány smlouvy s vládou USA a mají i občanství té které rezervace. Rezervace spadají výhradně pod jurisdikci indiánské rezervace a neplatí na jejím území většina zákonů USA, včetně daňových povinností. Mimo rezervace jsou indiáni osvobozeni od daní v taxativně vymezené oblasti činností, nejznámější je provozování hazardních her. V roce 2001, indiáni provozovali celkem 290 kasin v 28 státech USA s celkovým příjmem 12,7 miliard USD. Vedle toho je kultura indiánů dotována z federálního rozpočtu, v roce 2001 celkem 9,4 miliard USD. Indiáni mají nárok na nespočet sociálních dávek a podpor, včetně zdravotní péče a školství zdarma, jsou přijímáni přednostně na univerzity. I přes tuto podporu, se je mnohdy nedaří integrovat do běžného života. Peníze často končí u indiánských šéfů, mezi indiány je rozšířená konzumace alkoholu a drog. Situace se dá přirovnat k práci se sociálně vyloučenými skupinami u nás.[3][5][6]

Mírná většina indiánů žije mimo rezervace, hlavně ve velkých městech. Největší indiánskou komunitou je dnes národ Navahů, kteří žijí v rezervaci Navajo Nation. Největší populace indiánů dnes mají státy Oklahoma (bývalé Indiánské teritorium), Arizona, Nové Mexiko (rezervace Navahů), Aljaška (část z toho Eskymáci a Aleuti) a dále státy Velkých plání jako Severní Dakota, Jižní Dakota a Montana. Největšími kmeny jsou Čerokíové s počtem přes 1 mil. osob, Navahové s počtem 0,3 mil. osob a Siouxové s počtem 0,15 mil. osob. Například indiánská rezervace kmene Navahů má rozlohu větší než 9 států USA (Connecticut, Delaware, Maryland, Massachusetts, New Hampshire, New Jersey, Rhode Island, Vermont, West Virginia).[6]

Podle Markéty Křížové nárůst finančních příjmů a podpor umožňuje indiánům platit vlastní historiky a kulturní a vzdělávací instituce, kde vyvářejí svou vlastní verzi dějin, která není opřena o evropské akademické standardy. To vede podle Křížové k nepřesnostem: "Minulý týden jsem byla v novém muzeu mimoevropských kultur v Paříži – Musée Branly. Nedozvíte se tam téměř nic o indiánském kolonialismu, kanibalismu, vražedných válkách kmenů, ženské obřízce, mnohoženství a útlaku žen. Toto je současný postoj daný ideologií multikulturalismu, která lakuje historii narůžovo".[2]

Rezervace[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Indiánská rezervace.
Mapa indiánských rezervací v USA

V USA jsou indiánské rezervace řízené indiánskými kmeny pod záštitou Úřad záležitostí Indiánů ministerstva vnitra USA. Protože rezervace mají omezenou suverenitu, jejich zákony se mezi sebou liší.

V USA existuje přibližně 314 indiánských rezervací, což znamená, že ne každý z téměř 550 kmenů má svou rezervaci. Ve skutečnosti mají některé kmeny dokonce více rezervací, jiné naproti tomu nemají žádnou. Z důvodů prodeje pozemků a parcelizace z minulosti jsou některé rezervace rozdělené na více částí.

Všechny americké rezervace dohromady zabírají 225 410 km², což představuje 2,3 % celého území USA.

V rezervacích nemají pravomoc lokální vlády, ani federální vláda, nýbrž kmenové rady. Různé rezervace mají různé systémy vlády. Ty mohou, ale nemusí kopírovat formy vlád mimo území rezervace.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.census.gov/prod/cen2010/briefs/c2010br-02.pdf 2010 Census Bureau
  2. a b c http://www.cestomila.cz/clanek/1023-marketa-krizova-studiem-misii-se-meni-cernobily-obraz-conquisty
  3. a b http://www.tyden.cz/rubriky/relax/cestovani/co-zavinil-vinnetou-etnolozka-vyvraci-myty-o-indianech_313747.html
  4. http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2006/3/mezi-stretavanim-a-setkavanim-/
  5. a b http://magazinuni.cz/ruzne/marketa-krizova-%E2%80%93-multietnicka-spolecnost-aneb-projekty-ktere-selhaly/
  6. a b c http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/clanky/2003/01/27614_11_13_0.html

Související články[editovat | editovat zdroj]