Kečuánština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kečuánština (runa simi/qhichwa simi)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníArgentina, Brazílie, Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor, Peru
Počet mluvčích9,6 milionů
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
RegulátorAcademia Mayor de la Lengua Quechua
Úřední jazykPeru, Bolívie
Kódy
ISO 639-1qu
ISO 639-2que (B)
que (T)
ISO 639-3que
Ethnologuerůzné
Wikipedie
qu.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dialektální dělení kečuánštiny

Kečuánština, kečujština neboli kečua, španělsky quechua, vlastním jménem runa simi (doslova: „lidská řeč“), je nejrozšířenější indiánský domorodý jazyk v Americe, používaný zejména v Peru a Bolívii (v obou zemích je od roku 1975, respektive 1977, jedním z úředních jazyků), dále pak v přilehlých oblastech Ekvádoru, Kolumbie, Chile a Argentiny. Hovoří jím asi 14 milionů obyvatel, z toho 9,6 milionu představují rodilí mluvčí. Následují mluvčí ajmarštiny a guaraní.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně se na pobřeží a v centrálním Peru setkáváme s protokečuánštinou, která se postupně šíří na jih. Když se v oblasti, hlavně v Cuzcu, usadili Inkové a založili inckou říši Tawantinsuyu, přijali kečuánštinu (původně hovořili jazykem puquina) a postupně ji na přelomu 15. a 16. století prosadili jako linguu francu v celé své říši. Po degradaci zemědělské půdy v Andách v druhé polovině 20. století, došlo k přesídlení obyvatel do amazonské části Peru. Postupně se kečujština šíří i do ostatních států a rozdrobuje na dialekty.

Význam slova kečuánština[editovat | editovat zdroj]

Čeština používá pro označení jazyka dva výrazy. Je to jednak kečujština a dále kečuánština. V mluveném jazyce se setkáváme s označením kečua, ve španělštině potom „Quechua“. Toto španělské slovo je přepis z kečuánského „qishwa“, což je španělsky „zona templada“ a česky „mírná zóna“. Původní a správné označení pro jazyk je ale runa simi, tedy lidská řeč, protože „runa“ znamená člověk a „simi“ řeč. Toto správné označení se ale moc nepoužívá. V Kolumbii se setkáváme s výrazem inka.

runa simi (pův.) - qishwa (mírná zóna) - quechua (šp. přepis) - kečujština/kečuánština (počeštění) - kečua (hovor.)

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Kečuánština patří do kečumaránských jazyků andské větve andsko-ekvatoriálních jazyků. V současnosti se nejvíc prosazuje rozdělení na dvě skupiny nářečí, které obsahují 46 dialektů. Je to Quechua I (waywash) a dále Quechua II (wanp’uy), která se dále dělí na tři podskupiny: A, B a C.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Kečua patří k aglutinačním jazykům příponového typu. Bohatá slovní zásoba se liší podle nářečí.

Z kečujštiny pocházejí mimo jiné slova jako chinin, guáno, kokain, kondor, lama, pampa, puma nebo oka (jihoamerická plodina podobná bramborám).

Dialekty[editovat | editovat zdroj]

Kečuánština má dva hlavní dialekty, severní a jižní, jež se dále člení (poddialekty se označují čísly) a některé nejsou mezi sebou v mluvené formě vzájemně srozumitelné.

Relexifikací kečuánštiny vznikl v Ekvádoru jazyk Media lengua, jenž používá španělské lexémy a kečujskou gramatiku.

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

S prvopočátky se setkáváme v průběhu incké říše. Inkové ale nezanechali žádné písemné památky. Záznamový systém kipu, používaný v jejich době, sloužil zřejmě pouze k uchovávání číselných údajů. Proto se setkáváme s tvorbou z této doby zejména v ústní slovesnosti a dále díky kronikářům, kteří v období po příchodu Španělů provedli přepis kečujštiny do latinky. Za vlády inků vzniká hlavně poezie a dále také drama. Vrcholným počinem dramatu této doby je Apu Ollantay. Toto a jiná díla nalezneme v českém překladu ve Vrhel, F; Kašpar, O: Texty nativní Iberoameriky I, předkolumbovské literatury, SPN, Praha 1978. V současné době se rozvíjí hlavně kečujská poezie, a pokud se rozhlédneme po internetu, tak nalezneme nejenom poezii, ale i rádio vysílané v runa simi.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Kečujsky Česky
huk jeden
iskay dva
kimsa tři
tawa čtyři
pisqa pět
suqta šest
qanchis sedm
pusaq osm
isqun devět
chunka deset

Užitečné fráze[editovat | editovat zdroj]

Kečujsky Česky
Imaynallam! Ahoj!
Allillanña! Na shledanou!
Allillanchu? Jak se máš?
Arí / Manam Ano / Ne
Ama hina kaychu Prosím
Añáy! Děkuji!
Anchatam añanchakuyki! Děkuji mnohokrát!
Pampachaykuway Promiň
Lluqʼi / Paña Levý / Pravý

Slovník[editovat | editovat zdroj]

Kečujsky Česky
puka červená
qomer zelená
q’ellu žlutá
puka-q’ellu oranžová
anqas tmavě modrá
q’ayma anqas světle modrá
chumppi hnědá
kulli fialová
yuraq bílá
suqri růžová
yana černá
uqi šedá
tiliphunu telefon
llawikuna klíče
puñuna postel
wasi dům
mayllikuna ukhu koupelna
phaqchachikuna sprcha
Maypim malitakuna? Kde jsou kufry?
pasapurti cestovní pas
manukunapaq tarhita kreditní karta
hawun mýdlo
sunkha thupana břitva
kiru hawi zubní pasta
kiru qhituna zubní kartáček
ñaqch’a hřeben
chucka sipillu kartáč na vlasy
ch’akichikuna ručník
kuchuna nůž
trinchi vidlička
wisllacha lžíce
qhata p’uku talíř
k’aspichakuna hůlky
chupayuq manka pánev
gasyusa kola
mati čaj
unu voda
sirwisa pivo
winu víno
ñukñu mléko
kaphiy káva
runtu vajíčka
t’anka hank’a toust
asukar cukr
mantikilla máslo
kisu sýr
t’anta chléb
arus rýže
challwa ryba
ahus česnek
papa thiqti pomfrity
pisa pizza
amburgisa hamburger
mangu mango
latanus banán
mansana jablka
pira hrušky
phrutilla jahody
pumilu grep
limun citron
laranha pomeranč
phramwisa maliny
uwas hrozny
sirwila švestka
tumati rajčata
chuqilu sladká kukuřice
sanawriya mrkev
siwila cibule
pipinu okurka
papa brambory
k’allampa houby
uma hlava
uya tvář
kunka krk
chukcha vlasy
ninri ucho
ñawi oko
sinqa nos
simi ústa
muqu koleno
kukuchu loket
chaki muquchu kotník
chaka noha
chaki chodidlo
kuraq rawk’a palec
rawk’a prst
muquchu zápěstí
marq’a paže
maki ruka

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Otčenáš (modlitba Páně):

Yayayku hanaq pachapi kaq,
sutiyki yupaychasqa kachun,
Qhapaqsuyuyki hamuchun,
manayniyki kay pachapi ruwakuchun,
imaynan hanaq pacahapipas ruwakun hinata.
Sapa p'unchay t'antaykuta qowayku.
Huchaykutapas pampachawayku,
imaynan ñoqaykupas contraykupi
huchallikuqta pampachayku hinata.
Amataq wateqaymanqa urmanaykuta munaychu,
aswanpas mana allikaqmanta qespichiwayku.

Všeobecná deklarace lidských práv[editovat | editovat zdroj]

kečujsky Tukuy kay pachaman paqarimujkuna libres nasekunku tukuypunitaj kikin obligacionesniyojllataj, jinakamalla honorniyojtaj atiyniyojtaj, chaytaqa razonwantaj concienciawantaj dotasqa kasqankurayku, kawsaqe masipura jina, tukuy uj munakuyllapi kawsakunanku tian.
kečujsky
(jiný pravopis)
(španělská slova
kurzívou)
Tukuy kay pachaman paqarimuqkuna libres nasekunku tukuypunitaq kikin obligacionesniyuqllataq, hinakamalla honorniyuqtaq atiyniyuqtaq, chaytaqa razonwantaq concienciawantaq dotasqa kasqankurayku, kawsaqi masipura hina, tukuy uk munakuyllapi kawsakunanku tiyan.
česky Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Poslechněte si text deklarace...

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VILÍMKOVÁ, Olga. Základy jazyka kečua: učebnice pro samouky. Praha: Oeconomica, 2005. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Učebnice
Slovníky