Kečuánština
Kečuánština (runa simi/qhichwa simi) | |
---|---|
![]() Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Argentina, Brazílie, Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor, Peru |
Počet mluvčích | 9,6 milionů |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Academia Mayor de la Lengua Quechua |
Úřední jazyk | Peru, Bolívie |
Kódy | |
ISO 639-1 | qu |
ISO 639-2 | que (B) que (T) |
ISO 639-3 | que |
Ethnologue | různé |
Wikipedie | |
qu.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Kečuánština, kečujština neboli kečua, španělsky quechua, vlastním jménem runa simi (doslova: „lidská řeč“), je nejrozšířenější indiánský domorodý jazyk v Americe, používaný zejména v Peru a Bolívii (v obou zemích je od roku 1975, respektive 1977, jedním z úředních jazyků), dále pak v přilehlých oblastech Ekvádoru, Kolumbie, Chile a Argentiny. Hovoří jím asi 14 milionů obyvatel, z toho 9,6 milionu představují rodilí mluvčí. Následují mluvčí ajmarštiny a guaraní.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původně se na pobřeží a v centrálním Peru setkáváme s protokečuánštinou, která se postupně šíří na jih. Když se v oblasti, hlavně v Cuzcu, usadili Inkové a založili inckou říši Tawantinsuyu, přijali kečuánštinu (původně hovořili jazykem puquina) a postupně ji na přelomu 15. a 16. století prosadili jako linguu francu v celé své říši. Po degradaci zemědělské půdy v Andách v druhé polovině 20. století, došlo k přesídlení obyvatel do amazonské části Peru. Postupně se kečujština šíří i do ostatních států a rozdrobuje na dialekty.
Význam slova kečuánština[editovat | editovat zdroj]
Čeština používá pro označení jazyka dva výrazy. Je to jednak kečujština a dále kečuánština. V mluveném jazyce se setkáváme s označením kečua, ve španělštině potom „Quechua“. Toto španělské slovo je přepis z kečuánského „qishwa“, což je španělsky „zona templada“ a česky „mírná zóna“. Původní a správné označení pro jazyk je ale runa simi, tedy lidská řeč, protože „runa“ znamená člověk a „simi“ řeč. Toto správné označení se ale moc nepoužívá. V Kolumbii se setkáváme s výrazem inka.
Rozdělení[editovat | editovat zdroj]
Kečuánština patří do kečumaránských jazyků andské větve andsko-ekvatoriálních jazyků. V současnosti se nejvíc prosazuje rozdělení na dvě skupiny nářečí, které obsahují 46 dialektů. Je to Quechua I (waywash) a dále Quechua II (wanp’uy), která se dále dělí na tři podskupiny: A, B a C.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Kečua patří k aglutinačním jazykům příponového typu. Bohatá slovní zásoba se liší podle nářečí.
Z kečujštiny pocházejí mimo jiné slova jako chinin, guáno, kokain, kondor, lama, pampa, puma nebo oka (jihoamerická plodina podobná bramborám).
Dialekty[editovat | editovat zdroj]
Kečuánština má dva hlavní dialekty, severní a jižní, jež se dále člení (poddialekty se označují čísly) a některé nejsou mezi sebou v mluvené formě vzájemně srozumitelné.
Relexifikací kečuánštiny vznikl v Ekvádoru jazyk Media lengua, jenž používá španělské lexémy a kečujskou gramatiku.
Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]
S prvopočátky se setkáváme v průběhu incké říše. Inkové ale nezanechali žádné písemné památky. Záznamový systém kipu, používaný v jejich době, sloužil zřejmě pouze k uchovávání číselných údajů. Proto se setkáváme s tvorbou z této doby zejména v ústní slovesnosti a dále díky kronikářům, kteří v období po příchodu Španělů provedli přepis kečujštiny do latinky. Za vlády inků vzniká hlavně poezie a dále také drama. Vrcholným počinem dramatu této doby je Apu Ollantay. Toto a jiná díla nalezneme v českém překladu ve Vrhel, F; Kašpar, O: Texty nativní Iberoameriky I, předkolumbovské literatury, SPN, Praha 1978. V současné době se rozvíjí hlavně kečujská poezie, a pokud se rozhlédneme po internetu, tak nalezneme nejenom poezii, ale i rádio vysílané v runa simi.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Číslovky[editovat | editovat zdroj]
Kečujsky | Česky |
huk | jeden |
iskay | dva |
kimsa | tři |
tawa | čtyři |
pisqa | pět |
suqta | šest |
qanchis | sedm |
pusaq | osm |
isqun | devět |
chunka | deset |
Užitečné fráze[editovat | editovat zdroj]
Kečujsky | Česky |
Imaynallam! | Ahoj! |
Allillanña! | Na shledanou! |
Allillanchu? | Jak se máš? |
Arí / Manam | Ano / Ne |
Ama hina kaychu | Prosím |
Añáy! | Děkuji! |
Anchatam añanchakuyki! | Děkuji mnohokrát! |
Pampachaykuway | Promiň |
Lluqʼi / Paña | Levý / Pravý |
Slovník[editovat | editovat zdroj]
Kečujsky | Česky |
puka | červená |
qomer | zelená |
q’ellu | žlutá |
puka-q’ellu | oranžová |
anqas | tmavě modrá |
q’ayma anqas | světle modrá |
chumppi | hnědá |
kulli | fialová |
yuraq | bílá |
suqri | růžová |
yana | černá |
uqi | šedá |
tiliphunu | telefon |
llawikuna | klíče |
puñuna | postel |
wasi | dům |
mayllikuna ukhu | koupelna |
phaqchachikuna | sprcha |
Maypim malitakuna? | Kde jsou kufry? |
pasapurti | cestovní pas |
manukunapaq tarhita | kreditní karta |
hawun | mýdlo |
sunkha thupana | břitva |
kiru hawi | zubní pasta |
kiru qhituna | zubní kartáček |
ñaqch’a | hřeben |
chucka sipillu | kartáč na vlasy |
ch’akichikuna | ručník |
kuchuna | nůž |
trinchi | vidlička |
wisllacha | lžíce |
qhata p’uku | talíř |
k’aspichakuna | hůlky |
chupayuq manka | pánev |
gasyusa | kola |
mati | čaj |
unu | voda |
sirwisa | pivo |
winu | víno |
ñukñu | mléko |
kaphiy | káva |
runtu | vajíčka |
t’anka hank’a | toust |
asukar | cukr |
mantikilla | máslo |
kisu | sýr |
t’anta | chléb |
arus | rýže |
challwa | ryba |
ahus | česnek |
papa thiqti | pomfrity |
pisa | pizza |
amburgisa | hamburger |
mangu | mango |
latanus | banán |
mansana | jablka |
pira | hrušky |
phrutilla | jahody |
pumilu | grep |
limun | citron |
laranha | pomeranč |
phramwisa | maliny |
uwas | hrozny |
sirwila | švestka |
tumati | rajčata |
chuqilu | sladká kukuřice |
sanawriya | mrkev |
siwila | cibule |
pipinu | okurka |
papa | brambory |
k’allampa | houby |
uma | hlava |
uya | tvář |
kunka | krk |
chukcha | vlasy |
ninri | ucho |
ñawi | oko |
sinqa | nos |
simi | ústa |
muqu | koleno |
kukuchu | loket |
chaki muquchu | kotník |
chaka | noha |
chaki | chodidlo |
kuraq rawk’a | palec |
rawk’a | prst |
muquchu | zápěstí |
marq’a | paže |
maki | ruka |
Vzorový text[editovat | editovat zdroj]
Otčenáš (modlitba Páně):
- Yayayku hanaq pachapi kaq,
- sutiyki yupaychasqa kachun,
- Qhapaqsuyuyki hamuchun,
- manayniyki kay pachapi ruwakuchun,
- imaynan hanaq pacahapipas ruwakun hinata.
- Sapa p'unchay t'antaykuta qowayku.
- Huchaykutapas pampachawayku,
- imaynan ñoqaykupas contraykupi
- huchallikuqta pampachayku hinata.
- Amataq wateqaymanqa urmanaykuta munaychu,
- aswanpas mana allikaqmanta qespichiwayku.
Všeobecná deklarace lidských práv[editovat | editovat zdroj]
kečujsky | Tukuy kay pachaman paqarimujkuna libres nasekunku tukuypunitaj kikin obligacionesniyojllataj, jinakamalla honorniyojtaj atiyniyojtaj, chaytaqa razonwantaj concienciawantaj dotasqa kasqankurayku, kawsaqe masipura jina, tukuy uj munakuyllapi kawsakunanku tian. |
kečujsky (jiný pravopis) (španělská slova kurzívou) |
Tukuy kay pachaman paqarimuqkuna libres nasekunku tukuypunitaq kikin obligacionesniyuqllataq, hinakamalla honorniyuqtaq atiyniyuqtaq, chaytaqa razonwantaq concienciawantaq dotasqa kasqankurayku, kawsaqi masipura hina, tukuy uk munakuyllapi kawsakunanku tiyan. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Poslechněte si text deklarace...
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VILÍMKOVÁ, Olga. Základy jazyka kečua: učebnice pro samouky. Praha: Oeconomica, 2005.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kečuánština na Wikimedia Commons
Kniha Kečuánština ve Wikiknihách
- Učebnice
- Rychlokurz kečuánštiny Archivováno 26. 1. 2016 na Wayback Machine. – pouze nějaké základní informace, v češtině
- www.andes.org – anglická učebnice kečuánštiny
- www.yachay.com – španělská učebnice kečuánštiny
- Slovníky
- kečuánsko-španělský, španělsko-kečuánský slovník – obsahuje alternativní verze v aymaře
- QichwaDic – Multidialektální slovník kečuánštiny (překlady do více jazyků včetně angličtiny a španělštiny, rozhraní také v češtině)