Kečuánština

Kečuánština (runa simi/qhichwa simi)
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Argentina, Brazílie, Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor, Peru
Počet mluvčích	9,6 milionů
Klasifikace	Andsko-ekvatoriální jazykový kmen Kečumaránské jazyky Kečuánské jazyky
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Academia Mayor de la Lengua Quechua
Úřední jazyk	Peru, Bolívie
Kódy
ISO 639-1	qu
ISO 639-2	que (B) que (T)
ISO 639-3	que
Ethnologue	různé
Wikipedie
qu.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dialektální dělení kečuánštiny

Kečuánština, kečujština neboli kečua, španělsky quechua, vlastním jménem runa simi (doslova: „lidská řeč“), je nejrozšířenější indiánský domorodý jazyk v Americe, používaný zejména v Peru a Bolívii (v obou zemích je od roku 1975, respektive 1977, jedním z úředních jazyků), dále pak v přilehlých oblastech Ekvádoru, Kolumbie, Chile a Argentiny. Hovoří jím asi 14 milionů obyvatel, z toho 9,6 milionu představují rodilí mluvčí. Následují mluvčí ajmarštiny a guaraní.

Historie

Původně se na pobřeží a v centrálním Peru setkáváme s protokečuánštinou, která se postupně šíří na jih. Když se v oblasti, hlavně v Cuzcu, usadili Inkové a založili inckou říši Tawantinsuyu, přijali kečuánštinu (původně hovořili jazykem puquina) a postupně ji na přelomu 15. a 16. století prosadili jako linguu francu v celé své říši. Po degradaci zemědělské půdy v Andách v druhé polovině 20. století, došlo k přesídlení obyvatel do amazonské části Peru. Postupně se kečujština šíří i do ostatních států a rozdrobuje na dialekty.

Význam slova kečuánština

Čeština používá pro označení jazyka dva výrazy. Je to jednak kečujština a dále kečuánština. V mluveném jazyce se setkáváme s označením kečua, ve španělštině potom „Quechua“. Toto španělské slovo je přepis z kečuánského „qishwa“, což je španělsky „zona templada“ a česky „mírná zóna“. Původní a správné označení pro jazyk je ale runa simi, tedy lidská řeč, protože „runa“ znamená člověk a „simi“ řeč. Toto správné označení se ale moc nepoužívá. V Kolumbii se setkáváme s výrazem inka.

runa simi (pův.) - qishwa (mírná zóna) - quechua (šp. přepis) - kečujština/kečuánština (počeštění) - kečua (hovor.)

Rozdělení

Kečuánština patří do kečumaránských jazyků andské větve andsko-ekvatoriálních jazyků. V současnosti se nejvíc prosazuje rozdělení na dvě skupiny nářečí, které obsahují 46 dialektů. Je to Quechua I (waywash) a dále Quechua II (wanp’uy), která se dále dělí na tři podskupiny: A, B a C.

Stavba

Kečua patří k aglutinačním jazykům příponového typu. Bohatá slovní zásoba se liší podle nářečí.

Z kečujštiny pocházejí mimo jiné slova jako chinin, guáno, kokain, kondor, lama, pampa, puma nebo oka (jihoamerická plodina podobná bramborám).

Dialekty

Kečuánština má dva hlavní dialekty, severní a jižní, jež se dále člení (poddialekty se označují čísly) a některé nejsou mezi sebou v mluvené formě vzájemně srozumitelné.

Relexifikací kečuánštiny vznikl v Ekvádoru jazyk Media lengua, jenž používá španělské lexémy a kečujskou gramatiku.

Literární tvorba

S prvopočátky se setkáváme v průběhu incké říše. Inkové ale nezanechali žádné písemné památky. Záznamový systém kipu, používaný v jejich době, sloužil zřejmě pouze k uchovávání číselných údajů. Proto se setkáváme s tvorbou z této doby zejména v ústní slovesnosti a dále díky kronikářům, kteří v období po příchodu Španělů provedli přepis kečujštiny do latinky. Za vlády inků vzniká hlavně poezie a dále také drama. Vrcholným počinem dramatu této doby je Apu Ollantay. Toto a jiná díla nalezneme v českém překladu ve Vrhel, F; Kašpar, O: Texty nativní Iberoameriky I, předkolumbovské literatury, SPN, Praha 1978. V současné době se rozvíjí hlavně kečujská poezie, a pokud se rozhlédneme po internetu, tak nalezneme nejenom poezii, ale i rádio vysílané v runa simi.

Příklady

Číslovky

Kečujsky	Česky
huk	jeden
iskay	dva
kimsa	tři
tawa	čtyři
pisqa	pět
suqta	šest
qanchis	sedm
pusaq	osm
isqun	devět
chunka	deset

Užitečné fráze

Kečujsky	Česky
Imaynallam!	Ahoj!
Allillanña!	Na shledanou!
Allillanchu?	Jak se máš?
Arí / Manam	Ano / Ne
Ama hina kaychu	Prosím
Añáy!	Děkuji!
Anchatam añanchakuyki!	Děkuji mnohokrát!
Pampachaykuway	Promiň
Lluqʼi / Paña	Levý / Pravý

Slovník

Kečujsky	Česky
puka	červená
qomer	zelená
q’ellu	žlutá
puka-q’ellu	oranžová
anqas	tmavě modrá
q’ayma anqas	světle modrá
chumppi	hnědá
kulli	fialová
yuraq	bílá
suqri	růžová
yana	černá
uqi	šedá
tiliphunu	telefon
llawikuna	klíče
puñuna	postel
wasi	dům
mayllikuna ukhu	koupelna
phaqchachikuna	sprcha
Maypim malitakuna?	Kde jsou kufry?
pasapurti	cestovní pas
manukunapaq tarhita	kreditní karta
hawun	mýdlo
sunkha thupana	břitva
kiru hawi	zubní pasta
kiru qhituna	zubní kartáček
ñaqch’a	hřeben
chucka sipillu	kartáč na vlasy
ch’akichikuna	ručník
kuchuna	nůž
trinchi	vidlička
wisllacha	lžíce
qhata p’uku	talíř
k’aspichakuna	hůlky
chupayuq manka	pánev
gasyusa	kola
mati	čaj
unu	voda
sirwisa	pivo
winu	víno
ñukñu	mléko
kaphiy	káva
runtu	vajíčka
t’anka hank’a	toust
asukar	cukr
mantikilla	máslo
kisu	sýr
t’anta	chléb
arus	rýže
challwa	ryba
ahus	česnek
papa thiqti	pomfrity
pisa	pizza
amburgisa	hamburger
mangu	mango
latanus	banán
mansana	jablka
pira	hrušky
phrutilla	jahody
pumilu	grep
limun	citron
laranha	pomeranč
phramwisa	maliny
uwas	hrozny
sirwila	švestka
tumati	rajčata
chuqilu	sladká kukuřice
sanawriya	mrkev
siwila	cibule
pipinu	okurka
papa	brambory
k’allampa	houby
uma	hlava
uya	tvář
kunka	krk
chukcha	vlasy
ninri	ucho
ñawi	oko
sinqa	nos
simi	ústa
muqu	koleno
kukuchu	loket
chaki muquchu	kotník
chaka	noha
chaki	chodidlo
kuraq rawk’a	palec
rawk’a	prst
muquchu	zápěstí
marq’a	paže
maki	ruka

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně):

Yayayku hanaq pachapi kaq,

sutiyki yupaychasqa kachun,

Qhapaqsuyuyki hamuchun,

manayniyki kay pachapi ruwakuchun,

imaynan hanaq pacahapipas ruwakun hinata.

Sapa p'unchay t'antaykuta qowayku.

Huchaykutapas pampachawayku,

imaynan ñoqaykupas contraykupi

huchallikuqta pampachayku hinata.

Amataq wateqaymanqa urmanaykuta munaychu,

aswanpas mana allikaqmanta qespichiwayku.

Všeobecná deklarace lidských práv

kečujsky	Tukuy kay pachaman paqarimujkuna libres nasekunku tukuypunitaj kikin obligacionesniyojllataj, jinakamalla honorniyojtaj atiyniyojtaj, chaytaqa razonwantaj concienciawantaj dotasqa kasqankurayku, kawsaqe masipura jina, tukuy uj munakuyllapi kawsakunanku tian.
kečujsky (jiný pravopis) (španělská slova kurzívou)	Tukuy kay pachaman paqarimuqkuna libres nasekunku tukuypunitaq kikin obligacionesniyuqllataq, hinakamalla honorniyuqtaq atiyniyuqtaq, chaytaqa razonwantaq concienciawantaq dotasqa kasqankurayku, kawsaqi masipura hina, tukuy uk munakuyllapi kawsakunanku tiyan.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Poslechněte si text deklarace...

Odkazy

Literatura

• VILÍMKOVÁ, Olga. Základy jazyka kečua: učebnice pro samouky. Praha: Oeconomica, 2005. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kečuánština na Wikimedia Commons
• Kniha Kečuánština ve Wikiknihách

Učebnice

• Rychlokurz kečuánštiny Archivováno 26. 1. 2016 na Wayback Machine. – pouze nějaké základní informace, v češtině
• www.andes.org – anglická učebnice kečuánštiny
• www.yachay.com – španělská učebnice kečuánštiny

Slovníky

• kečuánsko-španělský, španělsko-kečuánský slovník – obsahuje alternativní verze v aymaře
• QichwaDic – Multidialektální slovník kečuánštiny (překlady do více jazyků včetně angličtiny a španělštiny, rozhraní také v češtině)

Autoritní data	NKC: ph172901 BNF: cb11949781m (data) GND: 4133214-3 LCCN: sh85109790 NDL: 00575996 NLI: 987007553300505171

Portály: Jazyk | Latinská Amerika