Guatemala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Guatemalská republika
República de Guatemala
Vlajka Guatemaly
vlajka		 Znak Guatemaly
znak
Hymna: Guatemala Feliz
Geografie

Poloha Guatemaly
Hlavní město: Ciudad de Guatemala
Rozloha: 108 889 km² (106. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Volcán Tajumulco (4 211 m n. m.)
Časové pásmo: -6
Poloha: 15° 30′ s. š., 90° 15′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 14 655 189 (62. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 135 ob. / km² (77. na světě)
HDI: ▲ 0,696 (střední) (121. na světě, 2007)
Jazyk: španělština 60 % + dalších 23 uznaných jazyků
Náboženství římští katolíci, protestanti, mayská náboženství
Státní útvar
Státní zřízení prezidentská republika
Vznik 15. září 1821 (nezávislost na Španělsku)
Prezident Otto Peréz Molina (od 2012)
Viceprezident Roxana Baldetti Elías (od 2012)
Měna guatemalský quetzal (GTQ)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 320 GTM GT
MPZ GCA
Telefonní předvolba 502
Národní TLD .gt

Guatemala je stát ve Střední Americe. Jeho sousedy jsou Belize, Salvador, Honduras a Mexiko. Název Guatemala pochází od indiánského slova v nahuatlu Cuauhtemallan, které znamená místo (země) obklopené stromy (lesy), protože téměř polovinu státu pokrývají tropické lesy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V nížinných oblastech Petén a Izabal na severu Guatemaly se od 3. století př. n. l. do 11. století n. l. rozkládalo jádro osídlení rozvinuté Mayské civilizace. Mayové se např. zabývali astronomií a matematikou, kde mj. zavedli pojem nuly. Jejich civilizace zanikla z dosud nejasných příčin. Stavby Mayů včetně pyramid je možno dnes navštívit např. v národním parku Tikal.

Až do roku 1523 bylo území centrem mayské říše, kterou v následujících letech rozvrátili Španělé. Podrobili si místní obyvatelstvo a vládli až do roku 1821. V letech 1560 až 1821 bylo součástí generálního kapitanátu Guatemala.

Dne 15. září 1821 byla vyhlášena nezávislost. O rok později roku 1822 byla Guatemala připojena k mexickému císařství. V letech 1823 až 1839 byla členem federace Spojených středoamerických provincií, která se postupně rozpadla. Stát se postupně dostává pod vliv Spojených státu, konkrétně United Fruit Company, která se výraznou měrou podílela na dění v zemi podporou jí nakloněných prezidentů.

Hlavní článek: Guatemalská občanská válka

V roce 1954 byl pučem za podpory CIA svržen ve svobodných volbách zvolený Jacobo Árbenz Guzmán, kterého nahradil Miguel Ydígoras Fuentes, který povolil tréning anti-castrovských bojovníků pro invazi v Zátoce sviní. Konflikt mezi vládou a opozicí přerostl v roce 1960 v občanskou válku, trvala až do roku 1996. Během války vláda vycvičila eskadry smrti, které měly za úkol likvidovat protivládní guerilly. Volená vláda stát spravuje od roku 1986.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Středem území Guatemaly prochází hřbet pohoří Sierra Madre de Chiapas, který zde dosahuje výšek přes 4000 m n. m. Nejvyšší vrchol Guatemaly sopka Tajumulco je zároveň nejvyšší horou Středoamerických Kordiller kromě Mexika. Některé ze zdejších sopek jako jsou Volcán Acatenango a Volcán Fuego jsou dosud činné. Kužely těch nejvyšších jsou zčásti pokryté sněhem. Pacifické pobřeží Guatemaly lemují poměrně úzké nížiny. Na severu přechází vápencová pahorkatina v bažinatou nížinu v okolí jezera Lago Petén Itzá. Na východě zasahují na území Guatemaly Maya Mountains. Nejvýznamnějšími řekami jsou na hranicích s Mexikem Usumacinta a Polochic protékající jezerem Izabal a Motagua.

Podnebí je tropické. Teplota vzduchu se mění v závislosti na nadmořské výšce. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 25 °C do výšky 600 m n. m., 20 °C do 1800 m n. m., 14 °C do 3200 m n. m. a výše nad 3200 m n. m. i pod 10 °C. Svahy vystavené působení atlantských pasátových větrů mají roční úhrny srážek vyšší než 5000 mm. Při pobřeží Tichého oceánu jsou srážky nižší, mezi 500-1200 mm.

21 guatemalských národních parků má souhrnnou rozlohu 736  634 hektarů, což představuje 6,76 % státní rozlohy. [1].

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Guatemala se dělí na 8 regionů (regiones), 22 departementů (departamentos) a 332 obcí (municipios). Rozdělení do regionů je pouze informativní, administrativní správu území vykonávají departementy Guatemaly:

  1. Alta Verapaz
  2. Baja Verapaz
  3. Chimaltenango
  4. Chiquimula
  5. El Petén
  6. El Progreso
  7. El Quiché
  8. Escuintla
  9. Guatemala
  10. Huehuetenango
  11. Izabal
  1. Jalapa
  2. Jutiapa
  3. Quetzaltenango
  4. Retalhuleu
  5. Sacatepéquez
  6. San Marcos
  7. Santa Rosa
  8. Sololá
  9. Suchitepéquez
  10. Totonicapán
  11. Zacapa

GuatemalaProvs.PNG

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Guatemala je rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se zde těží ropa a antimon. Hlavní průmyslová odvětví jsou potravinářský, chemický, textilní, papírenský a dřevozpracující průmysl. Důležitou měrou se na výrobě elektrické energie podílejí vodní elektrárny.

Většina obyvatel žije na jižní vysočině, kde se pěstuje nejdůležitější plodina - káva, dále se zde pěstuje cukrová třtina, banány, bavlna, kukuřice, kakao, citrusy a ananasy. Zemědělství je hlavním zdrojem příjmu. Farmy jsou soustředěny především v nížinách při pobřeží Tichého oceánu. Pro živočišnou výrobu jsou důležité chov skotu, prasat, ovcí, drůbeže a také rybolov. Významná je těžba dřeva, hlavně mahagonu a cedru, a sběr čikle a kaučuku. Mírné podnebí, úrodná půda a dostatek srážek by měly Guatemale přinést prosperitu, ale země zůstává především kvůli své kruté historii chudá.

Guatemala je členem DR-CAFTA. HDP na obyvatele v roce 2009 dosáhl hodnoty 4 831 mezinárodních dolarů. [2] Mezi nejvýznamnější vývozní artikly patří káva, cukr, banány, koření (muškátový oříšek, kardamon), palmový olej. Mezi nezemědělskými produkty dominují surová ropa, medikamenty a kosmetické přípravky. [3]

Guatemala se vyznačuje řídkou silniční i železniční sítí. Významný je cestovní ruch - zemi ročně navštíví 800 000 návštěvníků.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ze středoamerických států má Guatemala největší počet obyvatel a největší město Ciudad de Guatemala. Guatemala je známá svými památkami dávných civilizací, velkolepými slavnostmi a hudbou marimba, která hraje na nástroj podobný xylofonu. Asi polovinu obyvatel tvoří potomci dávných Mayů, kteří jsou většinou velmi chudí a pracují v zemědělství. V počtu obyvatel převažují ladinos (míšenci Španělů a původních obyvatel), kteří řídí správu státu a ovládají hospodářství.

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Mimo úřední španělštiny se zde mluví ještě těmito jazyky: Acateco, Aguatepeco, kakčikelština (Cakchiquel), Garífuna, Huasteca, Chicomucelteco, čolština (Chol), Choltí, Chontal, Chortí, čujština (Chuj), Itzá, Ixil, Jacalteco, Kanjobal, Kekchí, lakandonština (Lacandon), mamesština (Mam), Mopán, Motozintleco, Pokoman, Pokomchí, kyčéština (Quiché), Sacapulteco, Sipacapa, Teco, tocholobalština (Tojolabal), tzeltalština (Tzeltal), tzotzilština (Tzotzil), Tzutuhil, Uspanteco a Yucateco.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ (španělsky) Seznam všech chráněných oblastí a území v Guatemale k 1.1.2011
  2. ↑ (anglicky) Oficiální přehled států světa podle hrubého domácího produktu na obyvatele v roce 2009 zdroj: Mezinárodní měnový fond
  3. ↑ Anuario Estadístico de América Latina y el Caribe (položka 2.2.2.23) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (španělsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Státy a území v Severní a Střední Americe
Nezávislé státy
Součásti suverénních států
Teritoria, kolonie
a zámořská území


Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Guatemala&oldid=11196283“