Guatemala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Guatemalská republika
República de Guatemala
vlajka Guatemaly
vlajka		 znak Guatemaly
znak
Hymna
Guatemala Feliz
Geografie

Poloha Guatemaly
Poloha Guatemaly

Hlavní městoCiudad de Guatemala
Rozloha108 889 km² (106. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bodVolcán Tajumulco (4 211 m n. m.)
Časové pásmo−6
Poloha15°30′ s. š., 90°15′ z. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel16 581 273 (70. na světě, 2018)
Hustota zalidnění152,3 ob. / km² (77. na světě)
HDI▲ 0.651 (střední) (126. na světě, 2018)
Jazykšpanělština 60 % + dalších 23 uznaných jazyků
Náboženství88 % křesťanské 11 % bez vyznání
3 % mayská náboženství
1 % ostatní náboženství
Státní útvar
Státní zřízeníprezidentská republika
Vznik15. září 1821 (nezávislost na Španělsku)
PrezidentJimmy Morales
ViceprezidentJafeth Cabrera
Měnaguatemalský quetzal (GTQ)
HDP/obyv. (PPP)8462.4[1] USD (115. na světě, 2018)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1320 GTM GT
MPZGCA
Telefonní předvolba+502
Národní TLD.gt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Kvesal chocholatý (samec), guatemalský národní symbol

Guatemala, plným názvem Guatemalská republika, je stát ve Střední Americe. Jeho sousedy jsou Belize, Salvador, Honduras a Mexiko. Název Guatemala pochází od indiánského slova v nahuatlu Cuauhtemallan, které znamená místo (země) obklopené stromy (lesy), protože téměř polovinu státu pokrývají tropické lesy.

Guatemala patří k větším středoamerickým státům. Rozkládá se na středoamerické šíji mezi pobřežím Tichého oceánu a Honduraským zálivem Karibského moře (Atlantský oceán). Je to jediný stát Severní i Střední Ameriky, který na souši hraničí s více než třemi státy.

S odhadovaným počtem obyvatel kolem 17,2 milionu obyvatel je nejlidnatější zemí Střední Ameriky. Hlavním a největším městem je Nueva Guatemala de la Asunción, také známé jako Ciudad de Guatemala, největší město ve Střední Americe.

Guatemala je unitární stát, prezidentská republika a zastupitelská demokracie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V nížinných oblastech Petén a Izabal na severu Guatemaly se od 3. století př. n. l. do 11. století n. l. rozkládalo jádro osídlení rozvinuté Mayské civilizace. Mayové se např. zabývali astronomií a matematikou, kde mj. zavedli pojem nuly. Jejich civilizace zanikla z dosud nejasných příčin. Stavby Mayů včetně pyramid je možno dnes navštívit např. v národním parku Tikal.

Až do roku 1523 bylo území centrem mayské říše, kterou v následujících letech rozvrátili Španělé. Podrobili si místní obyvatelstvo a vládli až do roku 1821. V letech 1560 až 1821 bylo součástí generálního kapitanátu Guatemala.

Dne 15. září 1821 byla vyhlášena nezávislost. O rok později roku 1822 byla Guatemala připojena k mexickému císařství. V letech 1823 až 1839 byla členem federace Spojených středoamerických provincií, která se postupně rozpadla. Stát se postupně dostává pod vliv Spojených státu, konkrétně United Fruit Company, která se výraznou měrou podílela na dění v zemi podporou jí nakloněných prezidentů.

Podrobnější informace naleznete v článku Guatemalská občanská válka.

V roce 1954 byl pučem za podpory CIA svržen ve svobodných volbách zvolený Jacobo Árbenz Guzmán, kterého nahradil Miguel Ydígoras Fuentes, který povolil trénink anti-castrovských bojovníků pro invazi v Zátoce sviní. Konflikt mezi vládou a opozicí přerostl v roce 1960 v občanskou válku, trvala až do roku 1996. Během války vláda vycvičila eskadry smrti, které měly za úkol likvidovat protivládní guerilly. Volená vláda stát spravuje od roku 1986.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Středem území Guatemaly prochází hřbet pohoří Sierra Madre de Chiapas, který zde dosahuje výšek přes 4000 m n. m. Nejvyšší vrchol Guatemaly sopka Tajumulco je zároveň nejvyšší horou Středoamerických Kordiller kromě Mexika. Některé ze zdejších sopek jako jsou Acatenango a Fuego jsou dosud činné. Kužely těch nejvyšších jsou zčásti pokryté sněhem. Pacifické pobřeží Guatemaly lemují poměrně úzké nížiny. Na severu přechází vápencová pahorkatina v bažinatou nížinu v okolí jezera Petén Itzá. Na východě zasahují na území Guatemaly Maya Mountains. Nejvýznamnějšími řekami jsou na hranicích s Mexikem Usumacinta a Motagua ústící do Honduraského zálivu. Mezi důležitá jezera patří Atitlán, Güija a Amatitlán.

Podnebí je tropické. Teplota vzduchu se mění v závislosti na nadmořské výšce. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 25 °C do výšky 600 m n. m., 20 °C do 1800 m n. m., 14 °C do 3200 m n. m. a výše nad 3200 m n. m. i pod 10 °C. Svahy vystavené působení atlantských pasátových větrů mají roční úhrny srážek vyšší než 5000 mm. Při pobřeží Tichého oceánu jsou srážky nižší, mezi 500–1200 mm.

21 guatemalských národních parků má souhrnnou rozlohu 735 240 hektarů.[2] [3] Vyskytují se zde biotopy vlhkého tropického lesa, suchého tropického lesa, mangrovy, borovicovo-dubové lesy, horské lesy a savany. [4]

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Guatemaly.

Guatemala se dělí na 8 regionů (regiones), 22 departementů (departamentos) a 332 obcí (municipios). Rozdělení do regionů je pouze informativní pro statistické účely, administrativní správu území vykonávají departementy:

  1. Alta Verapaz
  2. Baja Verapaz
  3. Chimaltenango
  4. Chiquimula
  5. El Petén
  6. El Progreso
  7. El Quiché
  8. Escuintla
  9. Guatemala
  10. Huehuetenango
  11. Izabal
  12. Jalapa
  13. Jutiapa
  14. Quetzaltenango
  15. Retalhuleu
  16. Sacatepéquez
  17. San Marcos
  18. Santa Rosa
  19. Sololá
  20. Suchitepéquez
  21. Totonicapán
  22. Zacapa

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Guatemala je rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se zde těží ropa a antimon. Hlavní průmyslová odvětví jsou potravinářský, chemický, textilní, papírenský a dřevozpracující průmysl. Důležitou měrou se na výrobě elektrické energie podílejí vodní elektrárny.

Většina obyvatel žije na jižní vysočině, kde se pěstuje nejdůležitější plodina - káva, dále se zde pěstuje cukrová třtina, banány, bavlna, kukuřice, kakao, citrusy a ananasy. Zemědělství je hlavním zdrojem příjmu. Farmy jsou soustředěny především v nížinách při pobřeží Tichého oceánu. Pro živočišnou výrobu jsou důležité chov skotu, prasat, ovcí, drůbeže a také rybolov. Významná je těžba dřeva, hlavně mahagonu a cedru, a sběr čikle a kaučuku. Mírné podnebí, úrodná půda a dostatek srážek by měly Guatemale přinést prosperitu, ale země zůstává především kvůli své kruté historii chudá.

Guatemala je členem DR-CAFTA. HDP počítaný v paritě kupní síly na obyvatele v roce 2018 dosáhl hodnoty 8 462 mezinárodních dolarů.[1] Mezi nejvýznamnější vývozní artikly patří banány, třtinový cukr, káva, palmový olej, koření (muškátový oříšek, kardamom). Mezi nezemědělskými produkty dominují výrobky textilního průmyslu.[5] Guatemala se vyznačuje řídkou silniční i železniční sítí.

Lake Atitlan, jedna z největších turistických atrakcí

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ze středoamerických států má Guatemala největší počet obyvatel a největší město Ciudad de Guatemala. Guatemala je známá svými památkami dávných civilizací, velkolepými slavnostmi a hudbou marimba, která hraje na nástroj podobný xylofonu. Asi polovinu obyvatel tvoří potomci dávných Mayů, kteří jsou většinou velmi chudí a pracují v zemědělství. V počtu obyvatel převažují ladinos (míšenci Evropského původu), kteří řídí správu státu a ovládají hospodářství.

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Mimo úřední španělštiny se zde mluví ještě těmito jazyky: Acateco, Aguatepeco, kakčikelština (Cakchiquel), Garífuna, Huasteca, Chicomucelteco, čolština (Chol), Choltí, Chontal, Chortí, čujština (Chuj), Itzá, Ixil, Jacalteco, Kanjobal, Kekchí, lakandonština (Lacandon), mamesština (Mam), Mopán, Motozintleco, Pokoman, Pokomchí, kyčéština (Quiché), Sacapulteco, Sipacapa, Teco, tocholobalština (Tojolabal), tzeltalština (Tzeltal), tzotzilština (Tzotzil), Tzutuhil, Uspanteco a Yucateco.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Náboženství většiny obyvatelstva je katolické, nicméně snižuje se v důsledku růstu protestantství, zejména evangelikálních denominací. Roku 2010 bylo 51 % katolíků a 36 % protestantů. Praktici mayských náboženství mají 3 %, dalším místním náboženstvím je synkretismus, kde se mayské rituály mísí s katolickými. 10 % jsou lidé bez náboženského vyznání[6].

Populace Ladinos praktikuje katolickou víru svého španělského dědictví. Koncem minulého století 25 % obyvatel Guatemaly byli protestanti a katolíci tvořili 65 %. Mayské rituály vzrostly, protože v 90. letech byla podporována jejich práva. Od roku 1882 země již nemá oficiální náboženství (které bylo katolické).

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Chrám č. 1 v Tikalu
Miguel Ángel Asturias (vlevo)

Guatemalská literatura má na svém kontě jednu Nobelovu cenu. V roce 1967 ji získal Miguel Ángel Asturias, jako druhý latinskoamerický autor v historii.[7] Proslavil ho román Pan prezident a jeho dílo lze přiřadit k magickému realismu. Jeho velkým tématem byly domorodé kultury, sám měl z poloviny indiánský původ. Druhým guatemalským laureátem Nobelovy ceny, ovšem za mír, se stala aktivistka Rigoberta Menchú, která je rovněž literárně činná.[8]

Na seznam světového kulturního dědictví UNESCO byly zapsány město Antigua Guatemala, známé pro zachovalé stavby z koloniálního období, a dvě památky mayské.[9] Jednou z nich je město Tikal. Jde o nejrozlehlejší známé ruiny starověkého mayského města a dnes o největší archeologické naleziště v Americe.[10] Město bylo založeno v 6. století př. n. l. Zaniklo v 10. století z neznámých důvodů, nejspíše kvůli znehodnoceným zdrojům pitné vody.[11] V době největší slávy ho obývalo více než 50 000 lidí. K architektonickým perlám patří Chrám Velkého Jaguára, zvaný též Chrám č. 1. Druhou z mayských památek jsou ruiny starého města Quiriguá. To vzniklo v 5. století a v 9. století zaniklo zřejmě v důsledku zemětřesení. Znovuobjeveno bylo až v roce 1841. Unikátní jsou místní stély, největší má 11 metrů a váží 60 tun. Jde o největší známou mayskou stélu.[12]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Guatemala se prvně zúčastnila olympijských her v roce 1952, pak však následovala pauza a pravidelně vysílá své výpravy na letní olympiádu od roku 1968. V roce 1988 se prvně a prozatím naposledy zúčastnila i zimních her. Doposud získala jedinou olympijskou medaili, přivezl ji sportovní chodec Érick Barrondo z olympiády v Londýně roku 2012, a to stříbrnou.[13]

Nejpopulárnějším sportem v zemi je fotbal. Guatemalská fotbalová reprezentace se doposud neprobojovala na světový šampionát, nicméně v 60. letech 20. století měla svou slavnou éru, kdy vyhrála mistrovství střední Ameriky (1967) a dvakrát v něm skončila druhá (1965, 1969). Třikrát se guatemalští fotbalisté zúčastnili olympijského turnaje, v roce 1968 postoupili do čtvrtfinále. Rekordmanem v počtu startů i vstřelených branek za reprezentaci je Carlos Ruiz. Úspěšní jsou guatemalští futsalisté, kteří roku 2008 vyhráli mistrovství CONCACAF.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ GUATEMALA megadiversa [online]. Ministerio de Ambiente y Recursos Naturales: Instituto Guatemalteco de Turismo [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. ↑ Listado-SIGAP-Público-Enero-2021 [online]. SIGAP - [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. ↑ Mapa de ecoregiones de Guatemala [online]. Infoiarna [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. ↑ Guatemala: NATIONAL NATIONAL ECONOMIC PROFILE [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ (španělsky)Náboženství v Guatemale. Guatemala Vládní Census 2010 CONELA/PROLADES
  7. ↑ The Nobel Prize in Literature 1967. NobelPrize.org [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Rigoberta Menchu | Biography, Nobel Prize, & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Guatemala. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Tikal – tajemné město v džungli poodhaluje svou bývalou krásu | Cestování. Lidovky.cz [online]. 2014-01-23 [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ KRUPKA, Jaroslav. Záhada zániku mayského města Tikal objasněna. Místo se stalo tichým zabijákem. Deník.cz. 2020-06-29. Dostupné online [cit. 2021-08-18]. 
  12. ↑ Starobylé sídlo Quiriguá na území Guatemaly ukrývá nejvyšší dochovanou stélu mayské civilizace. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ Silver medal winner Erick Barrondo inspires Guatemala. www.boston.com [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Státy a území v Severní a Střední Americe
Nezávislé státy North America (orthographic projection).svg
Součásti suverénních států
Teritoria, kolonie a
závislá území
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Guatemala&oldid=21280210“