Zimní olympijské hry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Olympijská pochodeň na Zimních olympijských hrách v Soči 2014

Zimní olympijské hry (též zimní olympiáda, zkráceně ZOH) jsou jedna z nejdůležitějších zimních sportovních událostí. Konají se každé čtyři roky.

Vše začalo v roce 1924 ve francouzském Chamonix, kam byli sezváni sportovci na Týden zimních sportů. Toto klání bylo zpětně roku 1925 označeno za I. zimní olympijské hry. Další hry následovaly vždy po čtyřech letech, ve stejných letech jako letní olympiáda. V letech 1940 a 1944 se ZOH měly konat v japonském Sapporu a v italské Cortině d'Ampezzo, ale obě tyto akce byly zrušeny kvůli probíhající druhé světové válce. Roku 1976 měl původně pořádat hry americký Denver, jenže ten to odmítl prostřednictvím státního referenda. Pořadatelstvím her byl tedy pověřen rakouský Innsbruck, který stále ještě udržoval infrastrukturu od ZOH 1964. Do roku 1992, kdy proběhla 16. zimní olympiáda, se zimní hry konaly vždy v týž rok jako hry letní. Poté bylo rozhodnuto periodu zimních her posunout o polovinu vůči hrám letním, a tak se 17. ZOH konaly už v roce 1994. Další hry se opět konají ve čtyřletém cyklu.

Zimní olympiádu zatím hostilo 12 států: čtyřikrát Spojené státy americké, třikrát Francie, dvakrát Itálie, Japonsko, Kanada, Norsko, Rakousko a Švýcarsko a jednou Jižní Korea, Jugoslávie, Německo a Rusko.

Zatím poslední hry byly uspořádány v únoru 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu. Následující ZOH v roce 2022 bude hostit čínský Peking, který se tak stane vůbec prvním městem, jež hostilo letní i zimní olympijské hry.[1]

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Mapa lokalit zimních olympijských her. Země, které hostily zimní olympijské hry jednou jsou označeny zeleně, zatímco země, které hostily dva- nebo vícekrát jsou označeny modře.
Číslo ZOH Datum her Pořadatel Město Počet zemí Muži Ženy Celkem Počet disciplín Počet sportů Československo/Česko
1. ZOH 1924 25. ledna5. února Francie Francie Chamonix 16 245 13 258 16 6 [1], [2]
2. ZOH 1928 11. února19. února Švýcarsko Švýcarsko Svatý Mořic 25 437 27 464 14 4 [3], [4]
3. ZOH 1932 4. února15. února Flag of the United States (1912-1959).svg USA Lake Placid 17 220 32 252 14 4 [5], [6]
4. ZOH 1936 6. února16. února Flag of the NSDAP (1920–1945).svg Německo Garmisch-Partenkirchen 28 566 80 646 17 4 [7], [8]
ZOH 1940 Japonsko Japonsko Sapporo
ZOH 1944 Flag of Italy (1861–1946).svg Itálie Cortina d'Ampezzo
5. ZOH 1948 30. ledna8. února Švýcarsko Švýcarsko Svatý Mořic 28 592 77 669 22 4 [9], [10]
6. ZOH 1952 14. února25. února Norsko Norsko Oslo 30 585 109 694 22 4 [11], [12]
7. ZOH 1956 26. ledna5. února Itálie Itálie Cortina d'Ampezzo 32 689 132 821 24 4 [13], [14]
8. ZOH 1960 18. února28. února US flag 49 stars.svg USA Squaw Valley 30 521 144 665 27 4 [15], [16]
9. ZOH 1964 29. ledna9. února Rakousko Rakousko Innsbruck 36 891 200 1091 34 6 [17], [18]
10. ZOH 1968 6. února18. února Francie Francie Grenoble 37 947 211 1158 35 6 [19], [20]
11. ZOH 1972 3. února13. února Japonsko Japonsko Sapporo 35 800 206 1006 35 6 [21], [22]
12. ZOH 1976 4. února15. února Rakousko Rakousko Innsbruck 37 892 231 1123 37 6 [23], [24]
13. ZOH 1980 13. února24. února USA USA Lake Placid 37 839 233 1072 38 6 [25], [26]
14. ZOH 1984 8. února19. února Jugoslávie Jugoslávie Sarajevo 49 998 274 1272 39 6 [27], [28]
15. ZOH 1988 13. února28. února Kanada Kanada Calgary 57 1108 315 1423 46 6 [29], [30]
16. ZOH 1992 8. února23. února Francie Francie Albertville 64 1313 488 1801 57 6 [31], [32]
17. ZOH 1994 12. února27. února NorskoNorsko Norsko Lillehammer 67 1217 522 1739 61 6 [33], [34]
18. ZOH 1998 7. února22. února JaponskoJaponsko Japonsko Nagano 72 1514 788 2302 68 7 [35], [36]
19. ZOH 2002 8. února24. února USAUSA USA Salt Lake City 78 1513 886 2399 78 7 [37], [38]
20. ZOH 2006 10. února26. února ItálieItálie Itálie Turín 80 1548 960 2508 84 7 [39], [40]
21. ZOH 2010 12. února28. února KanadaKanada Kanada Vancouver 82 1522 1044 2566 86 7 [41], [42]
22. ZOH 2014 7. února23. února RuskoRusko Rusko Soči 88 1714 1159 2873 98 7 [43], [44]
23. ZOH 2018 9. února25. února Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea Pchjongčchang 92 1680 1242 2922 102 7 [45]
24. ZOH 2022 4. února20. února ČínaČína Čína Peking

Přehled medailí podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Seznam nejúspěšnějších zemí v historii ZOH seřazený podle počtu získaných medailí. V tabulce jsou uvedeny země, které získaly nejméně 10 medailí.

Pořadí Země ZOH Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. Norsko 1924–2018 132 125 111 368
2. Spojené státy americké 1924–2018 105 110 90 305
3. Německo 1928–2018 100 94 65 259
4. Rakousko 1924–2018 64 81 87 232
5. Kanada 1924–2018 73 64 61 199
6. Sovětský svaz 1956–1988 78 57 59 194
7. Finsko 1924–2018 43 63 61 167
8. Švédsko 1924–2018 57 46 55 158
9. Švýcarsko 1924–2018 55 46 52 153
10. Nizozemsko 1928–2018 45 44 41 130
11. Rusko 1994–2014 49 40 35 124
12. Itálie 1924–2018 40 36 48 124
13. Francie 1924–2018 36 35 53 124
14. Německá demokratická republika 1968–1988 39 36 35 110
15. Jižní Korea 1948–2018 31 25 14 70
16. Čína 1980–2018 13 28 21 62
17. Japonsko 1928–2018 14 22 22 58
18. Západní Německo 1968–1988 11 15 13 39
19. Velká Británie 1924–2018 11 4 16 31
20. Česko 1994–2018 9 11 11 31
21. Československo 1924–1992 2 8 15 25
22. Sjednocený tým 1992 9 6 8 23
23. Polsko 1924–2018 7 7 8 22
24. Bělorusko 1994–2018 8 5 5 18
25. Olympijští sportovci z Ruska 2018 2 6 9 17
26. Slovinsko 1992–2018 2 5 10 17
27. Austrálie 1924–2018 5 5 5 15
28. Chorvatsko 1992–2018 4 6 1 11
29. Lichtenštejnsko 1936–2018 2 2 6 10

Nejúspěšnější sportovci[editovat | editovat zdroj]

Seznam nejúspěšnějších sportovců v historii zimních olympijských her podle celkového počtu získaných medailí. V tabulce jsou uvedeni všichni závodníci, kteří na ZOH získali nejméně osm medailí.

Pořadí Sportovec Země Pohlaví Sport ZOH Zlatá olympijská medaile Stříbrná olympijská medaile Bronzová olympijská medaile Olympijské medaile
1. Bjørgenová, MaritMarit Bjørgenová Norsko Ž běh na lyžích 2002–2018 8 4 3 15
2. Bjørndalen, Ole EinarOle Einar Bjørndalen Norsko M biatlon 1998–2014 8 4 1 13
3. Dæhlie, BjørnBjørn Dæhlie Norsko M běh na lyžích 1992–1998 8 4 0 12
4. Wüstová, IreenIreen Wüstová Nizozemsko Ž rychlobruslení 2006–2018 5 5 1 11
5. Smetaninová, RaisaRaisa Smetaninová Sovětský svaz Ž běh na lyžích 1976–1992 4 5 1 10
6. Belmondová, StefaniaStefania Belmondová Itálie Ž běh na lyžích 1992–2002 2 3 5 10
7. Jegorovová, LjubovLjubov Jegorovová Rusko Ž běh na lyžích 1992–1994 6 3 0 9
8. Pechsteinová, ClaudiaClaudia Pechsteinová Německo Ž rychlobruslení 1992–2006 5 2 2 9
9. Jernberg, SixtenSixten Jernberg Švédsko M běh na lyžích 1956–1964 4 3 2 9
10. Dislová, UschiUschi Dislová Německo Ž biatlon 1992–2006 2 4 3 9
11. An, ViktorViktor An Jižní Korea
Rusko
M short track 2006–2014 6 0 2 8
12. Groß, RiccoRicco Groß Německo M biatlon 1992–2006 4 3 1 8
13. Aamodt, Kjetil AndréKjetil André Aamodt Norsko M alpské lyžování 1992–2006 4 2 2 8
13. Fischer, SvenSven Fischer Německo M biatlon 1994–2006 4 2 2 8
13. Kulakovová, GalinaGalina Kulakovová Sovětský svaz Ž běh na lyžích 1968–1980 4 2 2 8
16. Niemannová-Stirnemannová, GundaGunda Niemannová-Stirnemannová Německo Ž rychlobruslení 1992–1998 3 4 1 8
16. Enkeová, KarinKarin Enkeová Německá demokratická republika Ž rychlobruslení 1980–1988 3 4 1 8
18. Ohno, Apolo AntonApolo Anton Ohno Spojené státy americké M short track 2002–2010 2 2 4 8

Historie a krátký přehled zimních olympijských her[editovat | editovat zdroj]

1. ZOH 1924 Chamonix (Francie)

První ukončenou disciplínou zimních olympijských her byl rychlobruslařský závod mužů na 500 m a vůbec prvním zlatým medailistou ZOH se stal Američan Charles Jewtraw. Fin Clas Thunberg získal 3 medaile v rychlobruslení a Nor Thorleif Haug 3 zlaté medaile v lyžování.

2. ZOH 1928 Svatý Mořic (Švýcarsko)

Na programu her se objevila nová disciplína – skeleton. Fin Clas Thunberg přidal ke 3 zlatým medailím s Chamonix další 2 zlaté v rychlobruslení. Senzaci způsobila Norka Sonja Henie, která vyhrála krasobruslařskou soutěž ve svých 15 letech a o primát nejmladší olympijské vítězky přišla až v roce 1998.

3. ZOH 1932 Lake Placid (USA)

Sonja Henie obhájila svou zlatou medaili ze Svatého Mořice. Členem vítězného amerického čtyřbobu byl Eddie Eagan, který již získal zlatou olympijskou medaili na letních hrách v roce 1920 v Antverpách v boxu a je tak jediným olympionikem, který získal zlatou medaili na zimních i letních olympijských hrách.

4. ZOH 1936 Garmisch-Partenkirchen (Německo)

Poprvé byly na program her zařazeny soutěže v alpském lyžování. Rychlobruslař Ivar Ballangrud z Norska získal 3 zlaté medaile. Velká Británie vyhrála turnaj v ledním hokeji a sesadila Kanadu, která dosud zvítězila na všech hrách. Československo, jehož výpravu vedl František Widimský, vyslalo na hry celkem 55 sportovců, z toho pět žen.

5. ZOH 1948 Svatý Mořic (Švýcarsko)

Olympijské hry v roce 1940 se měly konat v japonském Sapporu. Válka s Čínou však přinutila Japonsko se pořádání her v roce 1938 vzdát, alternativou měl být německý Garmisch-Partenkirchen, ale začátek II. světové války v roce 1939 vedl k tomu, že byly hry zrušeny. Nekonaly se ani hry v roce 1944 a na tradici navázaly až hry ve Svatém Mořici v roce 1948. Ze soutěží byli vyloučeni sportovci z Německa a Japonska. Pouze 2 sportovci dokázali získat 2 zlaté medaile – francouzský sjezdař Oreiller a švédský lyžař Lundström.

6. ZOH 1952 Oslo (Norsko)

Norský rychlobruslař Andersen získal v domácím prostředí 3 zlaté medaile. Poprvé se objevil mezi disciplínami ZOH obří slalom. Poprvé byly pořádány soutěže v běhu na lyžích žen. Nejúspěšnějším účastníkem byl se třemi zlatými medailemi norský rychlobruslař Hjalmar Andersen.

7. ZOH 1956 Cortina d’Ampezzo (Itálie)

Poslední hry, na kterých se konaly krasobruslařské soutěže pod širým nebem. První hry, které byly vysílány prostřednictvím televize. Hry byly ve znamení dominance závodníků ze Sovětského svazu. Hry v italské Cortině vstoupily do dějin fenomenálním výkonem rakouského sjezdaře Antona Sailera, který ve sjezdovém lyžování vyhrál všechny tři disciplíny – sjezd, slalom i obří slalom – a zastínil výkony finského běžce na lyžích Veikko Hakulinena a rychlobruslaře SSSR Jevgenije Grišina.

8. ZOH 1960 Squaw Valley (USA)

Jediné ZOH, na kterých se nekonaly soutěže v jízdě na bobech. Američtí pořadatelé odmítli vystavět bobovou dráhu s odvoláním na nízký počet přihlášených závodníků. Na programu her se poprvé objevil biatlon. Poprvé se konaly také ženské soutěže v rychlobruslení. Hokejový turnaj vyhrály nečekaně USA, které dokázaly porazit Kanadu i Sovětský svaz. Organizací ceremoniálů byl pověřen Walt Disney.

9. ZOH 1964 Innsbruck (Rakousko)

Hry v Innsbrucku byly poznamenány nedostatkem sněhu. Rakouská armáda svážela sníh a led odkud se dalo. Lidija Skoblikovová získala 4 zlaté medaile v rychlobruslení a stala se tak prvním sportovcem, který dokázal získat 4 zlaté medaile na jedné zimní olympiádě. Poprvé se na hrách představila jízda na saních.

10. ZOH 1968 Grenoble (Francie),

Kuriózní skandál se odehrál při závodech v mužském slalomu. Vítězem se stal Francouz Jean-Claude Killy. Jeho rival Schranz po protestu na zkřížení tratě neznámým mužem dostal možnost opakované jízdy, ve které Francouze porazil. Rozhodčí však po protestu z francouzské strany přiřkli nakonec vítězství stejně Killymu. Skandál se odehrál při sáňkařských závodech žen, kde byly 3 závodnice z NDR diskvalifikovány pro zahřívání svých saní. Jiří Raška ve skoku na lyžích na středním můstku vybojoval pro Československo historicky první zlatou medaili, k níž ve skoku na velkém můstku přidal ještě medaili stříbrnou. Bronzovou medailí přispěla do kolekce úspěchů též krasobruslařka Hana Mašková.

11. ZOH 1972 Sapporo (Japonsko)

Galina Kulakova ze SSSR získala 3 zlaté medaile v běhu na lyžích. Nizozemec Ard Schenk získal 3 zlaté medaile v rychlobruslení. Skokan na lyžích Kasaya vybojoval první zimní zlatou olympijskou medaili pro Japonsko. Ondrej Nepela získal pro Československo historicky první zlatou medaili v krasobruslení.

12. ZOH 1976 Innsbruck (Rakousko)

Původně měly být hry pořádány v americkém Denveru. Po jeho odřeknutí se stal podruhé v historii pořadatelem Innsbruck. V krasobruslení se poprvé objevila soutěž tanečních párů. Rosi Mittermaierová ze Spolkové republiky Německo, která ve sjezdařských displínách žen získala dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, a Raisa Smetaninová z SSSR, která stejnou kolekci medailí dobyla v ženských běžeckých disciplínách.

13. ZOH 1980 Lake Placid (USA)

Americký rychlobruslař Eric Heiden získal všech 5 možných zlatých medailí v rychlobruslařských soutěžích. Ruský biatlonista Tichonov vyhrál zlatou medaili na čtvrtých olympijských hrách v řadě. V běhu na lyžích získal 3 zlaté medaile Nikolaj Zimjatov. Tým USA vyhrál nečekaně turnaj v ledním hokeji. Své hrdiny našly v Ericu Haidenovi z USA, který zvítězil ve všech pěti rychlobruslařských disciplínách mužů, v lyžaři Ulrichu Wehlingovi z NDR, který potřetí za sebou vyhrál závod v severské kombinaci. V točivých sjezdařských soutěžích kralovali lyžaři Ingemar Stenmark ze Švédska a Hanni Wenzelová z Lichtenštejnska.

14. ZOH 1984 Sarajevo (Jugoslávie)

Domácí lyžař Jure Franko vybojoval první zlatou medaili na ZOH pro Jugoslávii. Marja-Liisa Hämäläinen získala 3 zlaté medaile v běhu na lyžích. První a druhé místo ve slalomu vybojovala dvojčata z USA – Phil a Steve Mahreovi. Historicky první olympijskou medaili v alpském lyžování pro Československo vybojovala Olga Charvátová.

15. ZOH 1988 Calgary (Kanada)

Na program her zařazen super obří slalom a kombinace. 3 zlaté medaile vybojoval finský skokan na lyžích Matti Nykänen, což mu umožnilo i premiérové zařazení závodu družstev ve skocích na lyžích. Rychlobruslařské soutěže se konaly poprvé v hale. Yvonne van Gennipová získala 3 zlaté medaile v rychlobruslení, Christa Rothenburgerová získala zlatou medaili v závodě na 500 m a o půl roku později vybojovala i stříbrnou medaili v cyklistice na LOH. Stala se tak prvním a doposud i jediným sportovcem/sportovkyní, který dokázal získat olympijskou medaili na LOH i ZOH v témže roce.

16. ZOH 1992 Albertville (Francie)

Poslední ZOH, které se konaly ve stejném roce jako hry letní. Na programu her poprvé závody v short tracku a akrobatickém lyžování. Norští lyžaři Bjørn Dæhlie a Vegard Ulvang získali po 3 zlatých medailích. Finský skokan Toni Nieminen se v 16 letech stal nejmladším mužským olympijským vítězem v historii ZOH.

17. ZOH 1994 Lillehammer (Norsko)

Domácí rychlobruslař Johann Olav Koss získal 3 zlaté medaile a každou v novém světovém rekordu. Italská lyžařka Manuela Di Centaová vybojovala 5 olympijských medailí.

18. ZOH 1998 Nagano (Japonsko)

Premiérové zařazení snowboardingu na program her. Turnaje v ledním hokeji se poprvé zúčastnili nejlepší hráči světa včetně profesionálů a vítězem se stala Česká republika. Bjørn Dæhlie získal další 3 zlaté medaile a celkem tak dovršil svojí sbírku na 12 olympijských medailí – z toho 8 zlatých. Krasobruslařka Tara Lipinská vyhrála svou soutěž v 15 letech a stala se tak nejmladším olympijským vítězem v historii. K hrdinům her se vedle fenomenálního Dæhlieho z Norska zařadili zejména běžkyně na lyžích Larisa Lazutinová z Ruska a sáňkař Georg Hackl z Německa, který získal třetí zlatou olympijskou medaili v řadě za sebou.

19. ZOH 2002 Salt Lake City (USA)

Na program her se vrátil skeleton a nově se objevily závody v jízdě na bobech žen. Norský biatlonista Ole Einar Bjørndalen získal všechny 4 možné zlaté medaile. Finský sdruženář Samppa Lajunen zase vyhrál všechny 3 sdruženářské závody. 3 zlaté medaile vybojovala také chorvatská lyžařka Janica Kostelićová, která k nim přidala ještě jednu stříbrnou. Stříbrnou medaili v jízdě na saních získal Georg Hackl a stal se tak prvním sportovcem, který má ze své soutěže medaili z 5 po sobě jdoucích ZOH. Yang Yang v short tracku vybojoval první zlato ze ZOH pro Čínu. Aleš Valenta v akrobatických skocích na lyžích skočil jako první v historii trojité salto s pěti vruty a stal se olympijským vítězem.

20. ZOH 2006 Turín (Itálie)

Na turnaji v ledním hokeji získala Česká republika bronz. Kateřina Neumannová vybojovala zlatou medaili v běhu na lyžích – 30 km volně s časem 1.22:25,4 a stříbrnou medaili v běhu na lyžích – 15 km kombinace s časem 42:50,6. Stříbro získal ještě Lukáš Bauer v běhu na lyžích – 15 km klasicky s časem 38:15,8. Nejvíce medailí získali němečtí sportovci (29).

21. ZOH 2010 Vancouver (Kanada)

Martina Sáblíková překvapivě triumfovala na kratší trati dlouhé 3000 metrů. Na stupních vítězů pak stanula Sáblíková v průběhu her ještě dvakrát. Své rychlobruslařské umění potvrdila i ve své parádní disciplíně na trati 5000 metrů. Dobruslila si na ní pro druhé zlato. Další medaile pro Českou republiku pocházely z běhu na lyžích. Lukáš Bauer vybojoval bronz strhujícím finišem v závodě na 15 kilometrů volnou technikou a třetí místo obsadilo i české kvarteto běžců na lyžích ve složení Martin Jakš, Lukáš Bauer, Jiří Magál a Martin Koukal v závodě štafet. Rovněž s bronzem se vrátila domů i slalomářka Šárka Záhrobská. Pro svou první olympijskou medaili za třetí místo ve slalomu si dojela i přes špatné podmínky. České sjezdové lyžování se tak z olympijské medaile radovalo po 26 letech, neboť naposledy získala bronz ve sjezdu v Sarajevu Olga Charvátová-Křížová. Velkým zklamáním pro Čechy bylo čtvrtfinálové vyřazení českých hokejistů. Sen o úspěchu podobného ražení jako v Naganu vzal za své, když Češi prohráli s Finskem 0:2.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Winter Olympic Games na anglické Wikipedii.

  1. Další úspěšná čínská kandidatura. Peking po letních OH uspořádá také zimní hry!. Sport.cz [online]. 2015-07-31 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]