Banán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o plodu. O botanickém zařazení banánu pojednává článek Banánovník.
Banán a jeho řez
Banány na banánovníku

Banán je protáhlé ovoce (nesladké druhy s vyšším obsahem škrobu (plantain) zelenina[1]) a plod banánovníku (epigeická bobule). Jde o velice žádanou komoditou produkovanou zemědělci tropických zemí, kde tvoří významnou složku potravy. Banány mívají obvykle hmotnost mezi 125–200 g, ta je však významně závislá na konkrétním kultivaru. Z této váhy asi 80 % představuje jedlou část a zbývajících 20 % připadá na kožovitou slupku. Banán se (po kukuřici a rýži) stal třetí plodinou, u níž je znám celý její genom.[1]

Vůně, chuť a konzistence plodů je významně ovlivněna teplotou, při které dozrávají. Při nízkých teplotách šednou a kazí se. Banány dodávané na trh mírného pásma (tedy i k nám) jsou sklízené tak, že dozrávají během dopravy. Snížení teploty během této doby zvyšuje životnost plodů, ale, jak již bylo zmíněno výše, negativně ovlivňuje jejich kvalitu, proto při dopravě nikdy nebývají chlazeny pod 13,5 °C. Proto se také nedoporučuje ukládat nakoupené banány do lednice, protože jejich kvalita tím značně utrpí.[zdroj?] Zajímavostí je, jak se nechávají banány dozrávat. Tento proces probíhá v tzv. tlakových komorách, do kterých se celé nerozbalené kartony s banánovými plody umístí. V tlakové komoře dojde "k omačkání plodů" inertním plynem, čímž se nastartuje zrychlený proces zrání. Zralost banánů (v obchodech, popř. skladech) se určuje speciální stupnicí dle podílu zahnědlých skvrn a ploch na slupce. S postupujícím zráním se banán také zakulacuje.[1]

Banány rostou ve visících trsech, od několika po mnoho kusů ve vrstvě (zvané též ruka) v mnohovrstevném svazku. Celek visících trsů se nazývá kmen.

V roce 2002 se celosvětově prodalo přes 12 miliónů tun banánů. Státy Ekvádor, Kostarika, Kolumbie a Filipíny exportovaly každý přes 1 milión tun banánů. Mezi nejhojněji pěstovaný kultivar banánu patří triploidní odrůda vzniklá zkřížením druhů Musa acuminata a Musa balbisiana. Tento druh je bez semen (kvůli konzumaci), takže se musí rozmnožovat pouze vegetativně, v důsledku čehož je velice náchylný k nemocem a různým plísním.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řez původním divokým banánem se semeny, díky nimž nebyl odkázán na vegetativní rozmnožování jako pěstovaný banán.

Banán, resp. rostlina banánovník, byl domestikován v jihovýchodní Asii (kde rostou botanické druhy banánovníku) a podle archeologických nálezů to mohlo nejspíše být na území dnešní Papuy-Nové Guineje a to možná již 8000 př. n. l. První písemná zmínka o banánech je v buddhistických textech z let okolo 600 př. n. l. Alexandr Veliký objevil chuť banánu v údolích Indie v roce 327 př. n. l. První známý organizovaný banánový sad se objevil v Číně v roce 200 n. l. V roce 650 islámští dobyvatelé přinesli banán do Palestiny. Arabští kupci rozšířili banány po většině území Afriky.

V roce 1502 portugalští kolonisté vybudovali první banánové sady v Karibiku a ve Střední Americe.

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových banánech.[3]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 75,1 Na 1 vitamín C 11
bílkoviny g/100 g 1,2 K 400 vitamín D 0
tuky g/100 g 0,1 Ca 6 vitamín E 0,27
cukry g/100 g 20,9 Mg 34 vitamín B6 0,29
celkový dusík g/100 g 0,19 P 28 vitamín B12 0
vláknina g/100 g 1,1 Fe 0,3 karoten 0,021
mastné kyseliny g/100 g stopy Cu 0,10 thiamin 0,04
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,2 riboflavin 0,06
energie kJ/100 g 403 Mn 0,4 niacin 0,7

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Čerstvý utržený banán chutná úplně jinak než koupený u nás v obchodě – ČRo Rádio Česko (Český rozhlas)
  2. Africe hrozí další hlad, životně důležité banánovníky napadají nemoci [online]. Novinky.cz, [cit. 2009-08-31]. Dostupné online.  
  3. McCance a Widdowson's:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu