Přeskočit na obsah

Banán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o plodu. O botanickém zařazení banánu pojednává článek Banánovník.
Banán a jeho řez
Nezralé banány na banánovníku

Banán je protáhlé žluté ovoce (nesladké druhy s vyšším obsahem škrobu (plantain) zelenina[1]) a plod banánovníku (epigeická bobule). Jde o velice žádanou komoditu produkovanou zemědělci tropických zemí, kde tvoří významnou složku potravy. Banány mívají obvykle hmotnost mezi 115–200 g, ta je však významně závislá na konkrétním kultivaru. Z této váhy asi 80 % představuje jedlou část a zbývajících 20 % připadá na kožovitou slupku. Banán se (po kukuřici a rýži) stal třetí plodinou, u níž je znám celý její genom.[1]

Plody se liší velikostí, barvou a pevností, ale obvykle jsou tvaru podlouhlého a zakřiveného, s měkkou dužninou, pokrytou slupkou, která může mít různé zbarvení, jednak z důvodu zralosti nebo existují například odrůdy s červenou slupkou. Téměř všechny moderní odrůdy jsou bez semen. Vůně, chuť a konzistence plodů je významně ovlivněna teplotou, při které dozrávají. Při nízkých teplotách šednou a kazí se. Banány dodávané na trh mírného pásma (tedy i k nám) jsou sklízené tak, že dozrávají během dopravy. Snížení teploty během této doby zvyšuje životnost plodů a taky kvalitu konečného produktu, ale, jak již bylo zmíněno výše, negativně ovlivňuje jejich kvalitu, proto při dopravě nikdy nebývají chlazeny pod 13,5 °C. Proto se také nedoporučuje ukládat nakoupené banány do lednice, protože jejich kvalita tím značně utrpí.[2] Zajímavostí je, jak se nechávají banány dozrávat. Tento proces probíhá v tzv. tlakových komorách, do kterých se celé nerozbalené kartony s banánovými plody umístí. V tlakové komoře dojde „k omačkání plodů“ plynem (etylen), čímž se nastartuje zrychlený proces zrání. Zralost banánů (v obchodech, popř. skladech) se určuje speciální stupnicí dle podílu zahnědlých skvrn a ploch na slupce. S postupujícím zráním se banán také zakulacuje.[1]

Banány rostou ve visících trsech, od několika po mnoho kusů ve vrstvě (zvané též ruka) v mnohovrstevném svazku. Celek visících trsů se nazývá kmen.

Mezi nejhojněji pěstovaný kultivar banánu patří triploidní odrůda vzniklá zkřížením druhů Musa acuminata a Musa balbisiana. Tento druh je bez semen (kvůli konzumaci), takže se musí rozmnožovat pouze vegetativně, v důsledku čehož je velice náchylný k nemocem a různým plísním.[3]

Heslo „Banany čili Pisangi“ z Poučného slovníku domácího (Olomouc 1885)
Řez původním divokým banánem se semeny, díky nimž nebyl odkázán na vegetativní rozmnožování jako pěstovaný banán.

Banán, resp. rostlina banánovník, byl domestikován v jihovýchodní Asii (kde rostou botanické druhy banánovníku) a podle archeologických nálezů to mohlo nejspíše být na území dnešní Papuy Nové Guineje a to možná již 8000 př. n. l. První písemná zmínka o banánech je v buddhistických textech z let okolo 600 př. n. l. Alexandr Veliký objevil chuť banánu v údolích Indie v roce 327 př. n. l. První známý organizovaný banánový sad se objevil v Číně v roce 200 n. l. V roce 650 islámští dobyvatelé přinesli banán do Palestiny. Arabští kupci rozšířili banány po většině území Afriky.

V roce 1502 portugalští kolonisté vybudovali první banánové sady v Karibiku a ve Střední Americe.

Průměrný obsah látek a minerálů

[editovat | editovat zdroj]

Syrový banán bez slupky se skládá ze 75 % vody, 23 % sacharidů, 1 % bílkovin a zanedbatelného množství tuku. 100 gramů banánu obsahuje 89 kalorií, 24 % doporučeného denního nutričního příjmu vitamínu B6 a malé množství vitamínu C, manganu, draslíku a vlákniny.

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových banánech.[4]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek Průměrný obsah

(mg/100 g)

Složka Průměrný obsah

(mg/100g)

voda g/100 g 75,1 Na 1 vitamín C 11
bílkoviny g/100 g 1,2 K 400 vitamín D 0
tuky g/100 g 0,1 Ca 6 vitamín E 0,27
cukry g/100 g 20,9 Mg 34 vitamín B6 0,29
celkový dusík g/100 g 0,19 P 28 vitamín B12 0
vláknina g/100 g 1,1 Fe 0,3 karoten 0,021
mastné kyseliny g/100 g stopy Cu 0,10 thiamin 0,04
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,2 riboflavin 0,06
energie kJ/100 g 403 Mn 0,4 niacin 0,7

Banánovník je zpravidla napaden bakterií hnědé hniloby brambor – Ralstonia solanacearum, se kterou snad žije dokonce v určité symbióze a kterou známe v podobě hnědých flíčků a ploch na banánové slupce.

Produkce ve světě

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 se celosvětově prodalo přes 12 miliónů tun banánů. Státy Ekvádor, Kostarika, Kolumbie a Filipíny exportovaly každý přes 1 milión tun banánů.

V roce 2023 činila světová produkce 139 milionů tun. Země s nejvyšší produkcí banánů byly státy Indie a Čína, které vypěstovaly 26 % světové produkce. Asijské státy se na celkovém množství podílely přibližně 51,9 %, Americké státy vyprodukovaly 23,9 % a africký kontinent 22,5 %[5]

Deset největších producentů banánů v roce 2023:[5]

Pořadí Stát Množství v tunách
1. Indie Indie 36 614 000
2. Čína Čína 11 702 800
3. Indonésie Indonésie 9 335 232
4. Nigérie Nigérie 7 308 103
5. Ekvádor Ekvádor 7 198 482
6. Brazílie Brazílie 6 825 724
7. Filipíny Filipíny 5 871 408
8. Angola Angola 4 893 686
9. Guatemala Guatemala 4 390 553
10. Tanzanie Tanzanie 3 673 670
Svět 139 277 894

Podle údajů za rok 2023 byly největšími vývozci banánů státy Ekvádor (3,9 milionů tun), Guatemala (2,7 milionů tun), Kostarika (2,2 milionů tun), Filipíny (2 miliony tun) a Kolumbie (1,7 milionů tun).

  1. a b c Čerstvý utržený banán chutná úplně jinak než koupený u nás v obchodě – ČRo Rádio Česko (Český rozhlas). www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2012-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-04. 
  2. Banán [online]. Jídlo s.r.o.. Dostupné online. 
  3. Africe hrozí další hlad, životně důležité banánovníky napadají nemoci. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2009-8-31]. Dostupné online. 
  4. McCance a Widdowson's:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
  5. a b FAOSTAT-Production quantities of Bananas, aufgerufen am 06. December 2025.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]