Clippertonův ostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Clippertonův ostrov
Île de Clipperton
Vlajka Clippertonova ostrova
Vlajka
Znak Clippertonova ostrova
Znak
Geografie

Clipperton Tahiti situation.png Poloha Clippertonova ostrova

Hlavní město: (ostrov není trvale obydlen)
Rozloha: 7 km²
Nejvyšší bod: Clipperton Rock (21 m n. m.)
Časové pásmo: -8
Poloha: 10°17′38″ s. š., 109°13′2″ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 0
Hustota zalidnění: 0 ob. / km²
Jazyk: francouzština (úřední)
Státní útvar
Státní zřízení: neobydlený ostrov
Prezident: François Hollande
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 250 FRA FR
MPZ: F
Národní TLD: .fr

Clippertonův ostrov (francouzsky l'île de Clipperton, často též nazývaný Ostrov vášně l'île de la Passion) je francouzský ostrov, nacházející se v Tichém oceánu 1280 km jihozápadně od Mexika. Jedná se o neobydlený ostrov o rozloze přibližně 8 km². Je spravován Vysokým komisařem pro Francouzskou Polynésii, ale přímo není její součástí[1].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Palmy na Clippertonově ostrově

Ostrov byl pojmenován po námořníkovi jménem John Clipperton, který plul na lodi anglického navigátora Williama Dampiera. V roce 1704 došlo k hádce mezi Clippertonem a Dampierem v zálivu Nicoya, po níž se Clipperton spolu s jinými 21 námořníky zmocnili lodi a křižovali východním Pacifikem jako piráti. Tento ostrov se jim v roce 1705 stal útočištěm. Atol má kolem 8 km v obvodu a má uprostřed lagunu, kde lodě mohly najít úkryt či ochranu. (Nyní je vjezd do laguny uzavřen korálovým útesem.) Tento ostrov byl výslovně jmenován jako jeden z ostrovů na základě amerického Guano Act 1856, nicméně Spojenými státy obsazen nebyl.

Dne 17. listopadu 1858 Francie deklarovala zabrání tohoto ostrova. Až v roce 1895 se pokusila skupina Američanů těžit guáno (ptačí trus) na ostrově. V roce 1897 se pokusila Francie prosadit své vlastnictví ostrova, ale Mexiko drželo ostrov pod svou kontrolou a zaručilo právo těžby. Byla zřízena mexická vojenská posádka. V roce 1906 Mexiko vyslalo posádku 7 mužů s jejich rodinami (celkem 40 osob) a povolilo těžbu guána nikoliv Američanům, ale Britům. Těžba guána na ostrově pak trvala od roku 1906 do roku 1917; prováděla jí britská firma Pacific Islands Company. V té době pro tuto firmu pracovalo asi 100 lidí. Osadníci a mexická vojenská posádka byli zásobováni loďmi z Mexika, ale při vypuknutí I. světové války v roce 1914 byli mexickými orgány zcela zapomenuti. Po revoluci v Mexiku v roce 1910 mexická posádka utekla a stala se obětí kurdějí. Guvernér ostrova Ramon D'Arnaud a tři z jeho přeživších mužů se roku 1915 pokusil s pomocí voru, který si sami zhotovili, doplout do oblasti, kterou křižují lodní linky, ale všichni se utopili. Na ostrově zůstaly pouze 4 ženy (včetně vdovy po D'Arnaudovi), sedm dětí a správce majáku černoch Victoriano Alvarez. Ženy jím byly znásilňovány a do roku 1917 dvě z nich zavražděny. Alvarez se prohlásil králem. Ale ani on neušel svému osudu: byl 17. července 1917 zavražděn sekyrou mladou ženou, kterou se pokusil zotročit.

Mapa Clippertonova ostrova

Mezitím USA z obav, že by Německo mohlo Clipperton používat jako svou námořní základnu, vyslaly válečnou loď USS Yorktown, která zjistila, že na ostrově se žádní Němci nenacházejí. Dne 18. července 1917 loď zachránila z ostrova zbylé ženy a děti, které přežily Alvarezovu tyranii.

Ostrov byl však nadále jablkem sváru mezi Francií a Mexikem. Otázka vlastnictví ostrova byla rozřešena teprve arbitráží italského krále Viktora Emanuela, který dne 31. ledna 1930 deklaroval Clipperton jako francouzské vlastnictví. Ačkoliv Mexiko prohlásilo, že nebyla brána v potaz Monroeova doktrína, předalo nicméně ostrov Francii v listopadu roku 1932. Formálně se Clipperton stal součástí Francie až 26. ledna 1935 kdy poručík Gauthier na lodi Jean d'Arc jej prohlásil francouzskou državou. Dne 12. června 1936 byl Clipperton začleněn do správy Francouzské Oceánie. V roce 1942 na něm Američané zřídili stanici letecké pomoci a o dva roky později i radiovou a meteorologickou stanici. Ale toto vše bylo opuštěno a zrušeno v roce 1945. Zásoby fosfátu byly vyčerpány a ostrov zůstal od té doby opuštěn.

Dnes je ostrov neobydlen a navštěvován je pouze vědci a přírodovědci, kteří se zabývají sledováním tohoto odlehlého místa v Tichém oceánu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ISO 3166-1 Newsletter VI-1 (2007-09-21)