Francouzská vlajka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Užití vlajkyZlevadoprava Francouzská vlajka
Poměr stran: 2:3
Užití vlajkyZlevadoprava Francouzská námořní vlajka
Poměr stran: 2:3
Poměr šířek: 30:33:37

Vlajka Francie je tvořena listem o poměru stran 2:3, s trikolórou svislých pruhů v barvách modré, bílé a červené.[1]

Bílá barva navazuje na tradiční bílou královskou vlajku, červená a modrá jsou barvy Paříže, které tvoří městskou vlajku.

Světlejší varianta[editovat | editovat zdroj]

V roce 1974 změnil prezident Valéry Giscard d'Estaing odstín modré barvy na vlajce, zejména pro použití státního protokolu. Tato vlajka pak vlála nad Elysejským palácem, sídlem francouzských prezidentů a nad dalšími prezidentskými rezidencemi. Toto rozhodnutí neformalizoval žádný zákon či vyhláška, mělo pouze za následek úpravu specifikací zakázek na dodávky vlajek. Došlo však k jasnému zesvětlení modři různých vyrobených vlajek, nejen pro prezidentské budovy ale vlajky se světlejší modrou se rozšířily i do běžného života, ne však jako námořní vlajky. Nový odstín byl více podobný modré barvě na vlajce Evropské unie. Zároveň d'Estaing žádal, aby bylo tempo Marseillaisy méně bojové a pomalejší.[2]

Ve Vlajkovém albu, které vydává Hydrografické a oceánografické oddělení námořnictva, byly v roce 2019 uvedeny následující odstíny modré:[2]

  • Přibližně Pantone 282C (někdy uváděna jako Pantone's "Reflex Blue")
  • CMYK 100-70-0-50

Naopak Commissariat des armées uvádí:[2]

  • Odstín blízký Pantone 294U

Také červená barva byla na této vlajce světlejší, uváděna je barva:[3][4]

  • Pantone 032

13. července 2020 se prezident Emmanuel Macron, kterého podpořil provozní ředitel Elysejského paláce – Arnaud Jolens, rozhodl opustit tuto verzi vlajky a vrátil se k verzi z roku 1848.[5] Modrá barva se tak vrátila k odstínu Pantone 281.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kořeny francouzské vlajky sahají do doby Francouzské revoluce. Oficiálně byla uznána za státní symbol Francie roku 1790. Tehdy ještě v pořadí červená, bílá, modrá. V roce 1794 bylo pořadí barev obráceno do dnešní podoby. V roce 1815 byla navrácena bílá vlajka (symbol čistoty a vlajka Bourbonů). Během revoluce v roce 1848 pak byla užívána na barikádách rudá vlajka. Následně byla trikolóra přijata za národní vlajku.

Předepsanými odstíny jsou Pantone Reflex Blue pro modrou (přibližně CMYK 100,70,0,5; RGB #171796) a Red 032 pro červenou (přibližně CMYK 0,90,86,0; RGB #ED2E38).

Vlajky francouzských regionů[editovat | editovat zdroj]

Francie se člení od roku 2016 na 18 regionů, z toho se nachází 12 regionů na pevninské části Metropolitní Francie, dále patří k těmto regionům Korsika, která má zvláštní status. Dalších 5 regionů patří do Zámořské Francie.

Regiony Metropolitní Francie a Korsika[editovat | editovat zdroj]

Regiony Zámořské Francie[editovat | editovat zdroj]

Vlajky jsou většinou neoficiálni, pokud byly schváleny, vztyčují se společně s francouzskou vlajkou.

Další zámořská území[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]