Lyon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Lyon (rozcestník).
Lyon
Lugdunum
Katedrála
Katedrála
Lyon – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 162–305 m n. m.
Stát Francie Francie
region Rhône-Alpes
departement Rhône
arrondissement Lyon
kanton chef-lieu 14 kantonů
Lyon
Red pog.svg
Lyon
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 47,87 km²
Počet obyvatel 496 343 (2012)
Hustota zalidnění 10 369 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokality Historické centrum Lyonu
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iv
Odkaz 872 (anglicky)
Zařazení 1998 (22. zasedání)
Správa
Starosta Gérard Collomb
Oficiální web www.lyon.fr
PSČ 69001 až 69009
INSEE 69123, 69381, 69389
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála
římské divadlo
Radnice a opera
Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière

Lyon [lijon] je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Rhône-Alpes a hlavní město departementu Rhône. Dohromady se svými příměstskými částmi a satelitními městečky tvoří po Paříži druhou největší aglomerací ve Francii s 1 757 180 obyvateli a je přibližně 20. až 25. v Evropě.

Leží na soutoku řek Rhôny a Saôny, které je dělí na tři části, spojené 22 mosty. Město je významné průmyslové, obchodní a finanční centrum s mnoha vysokými školami, vědeckými ústavy, je kulturním a náboženským střediskem a je proslulé svou zvláštní kuchyní. Městem prochází nejdůležitější francouzská železniční trať Paříž – Lyon – Marseille, setkává se zde několik dálnic a východně od města je mezinárodní letiště. V Lyonu sídlí mezinárodní centrála Interpolu, televize Euronews a Mezinárodní institut pro výzkum rakoviny (IARC). Historické centrum je součástí Světového dědictví UNESCO.

Severně od města začíná vinařská oblast Beaujolais a jižně Côtes du Rhône. Na západ od města začíná Francouzské středohoří, na východ předhůří Alp. Podle města se jmenovala provincie Lyonnais, jíž byl Lyon hlavním městem. Le Lyonnais i dnes označuje oblast kolem města, která je však mnohem menší než region Rhône-Alpes.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město bylo založeno Římany v roce 43 př. n. l. na západním břehu Saôny, pod vrchem Fourvière, jmenovalo se Lugdunum a bylo významným říčním přístavem. Stalo se správním centrem Galie a narodili se zde dva budoucí císařové, Claudius (-10) a Caracalla (186). Správním centrem bylo město po tři století, tuto výsadu postupně ztrácelo se zánikem Římské říše. Ve 2. století bylo založeno biskupství, v letech 177-202 zde byl biskupem Ireneus z Lyonu, jeden z nejvýznamnějších raně křesťanských teologů. Od 4. století je to arcibiskupství a zdejší arcibiskup je primasem celé Francie.

V období pozdní antiky zde byla škola, kde studoval mimo jiné i politik a historik Sidonius Apollinaris. V roce 461 připadl Lyon Burgundům a byl až do dobytí Franky roku 534 rezidencí krále. Město bylo roku 725 poničeno Araby, kteří podnikali nájezdy ze Španělska do Franské říše.

Roku 1032 připadl Lyon Svaté říši římské a ve 13. století se zde konaly dva významné církevní koncily. Roku 1310 byl obsazen francouzskými jednotkami a roku 1348 byl zasažen morem. V období renesance dosáhlo město velkého rozmachu, jednak jako centrum finančních operací francouzského krále díky blízkosti švábských a švýcarských finančních center (Augšpurk, Basilej) a Itálie s rozvinutým bankovnictvím, a také jako středisko výroby – záhy již manufakturní – kvalitní keramiky a zpracování i obchodu s hedvábím. Důležitým městem s rozvinutým hedvábnictvím Lyon zůstal i ve století 17. a hlavně 18.

Za francouzské revoluce se Lyon dostal do opozice proti jakobínům. Město bylo dobyto za použití dělostřelby a poničeno, téměř 2000 lidí bylo popraveno. Součástí následných represálií bylo i zbourání výstavních paláců a domů, pokud patřily odpůrcům revoluce. Za druhé světové války byl Lyon střediskem hnutí odporu.

V 19. století se Lyon vyvinul ve významné průmyslové město, roku 1857 se připojilo k železnici a roku 1895 zde bratři Lumièrové natočili patrně první film. Ve 20. století převládly banky, farmaceutický a chemický průmysl, parfumerie a software. V okolí jsou i významné rafinerie.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Katedrála svatého Jana Křtitele, trojlodní románsko-gotická stavba se dvěma věžemi, postavená v letech 1165-1481 na místě starších staveb od 3. století. Zde se konaly oby Lyonské koncily ve 13. století.
  • Notre-Dame de la Fourvière na vrchu Fourvière nad Starým městem z let 1872 až 1896 patří k dominantám města.
  • Bývalý klášterní kostel Saint-Martin d'Ainay, románská stavba s věží v průčelí.
  • Románsko-gotický kostel svatého Pavla.
  • Gotický kostel sv. Bonaventury z let 1325-1327
  • Gotický kostel Saint Nizier se dvěma věžemi v průčelí
  • Barokní kaple sv. Trojice, vysvěcená 1622 sv. Františkem Saleským.
  • Barokní protestantský Temple du Change ze 17. století
  • Barokní kostel svatého Bruna
  • Kovová věž (Tour métallique), zmenšená Eifelova věž podle plánů téhož autora na vrchu Fourvière
  • Klášter Panny Marie v La Tourette u Eveux, asi 15 km SZ od města, z roku 1960 podle návrhu Le Corbusiera.
  • Zoologická zahrada v parku Tête d’or

Správní rozdělení města[editovat | editovat zdroj]

Aglomerace Lyon se skládá z 9 arrondissementů a obcí Bron, Cailure-et-Cuire, Champagne-au-Mont-d´Or, Charbonnière-les-Bains, Chassieu, Collonges-au-Mont-d´Or, Corbas, Dardilly, Décines-Charpieu, D´Écully, Feyzin, Fontaines-sur-Saône, Francheville, D´Irigny, Limonest, Meyzieu, Mions,La Mulatière, D´Oullins, Pierre-Bénite, Rillieux-la-Pape, Saint-Cyr-au-Mont-d´Or, Saint-Didier-au-Mont-d´Or, Sainte-Foy-lès-Lyon, Saint-Fons, Saint-Genius-Laval, Saint-Priest, Sathonay-Camp, Sathonay-Village, Tassin-la-Demi-Lune, Vaulx-en-Velin, Vénissieux, Villeurbanne.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železnice v Lyonu

Mezinárodní letiště Lyon-Saint Exupéry leží asi 25 km na východ od města.

Silniční dopravu komplikuje kopcovitý terén. Na nedokončený obchvat města (A 46. A 432) navazují dálnice A 6 na sever, A 7 na jih a několik dalších.

Lyon je důležitý železniční uzel a leží na hlavní trati Paříž – Lyon – Marseille s 230 vlaky TGV denně. Má dvě hlavní nádraží, Part-Dieu z roku 1983 a starší Perrache z roku 1857 v samém středu města. Další nádraží TGV je na letišti Saint-Exupéry.

Městská doprava přepraví asi 1,4 milionu cestujících denně, z toho polovinu na čtyřech tratích metra. Systém dále zahrnuje dvě lanovky, 4 trati tramvají, 9 trolejbusových a asi 150 autobusových linek.

Lyon byl jedním z prvních měst, která zavedla půjčování jízdních kol na ulicích (systém Vélo'v) a od roku 2013 má půjčovnu elektromobilů s 250 vozy.

Školství a kultura[editovat | editovat zdroj]

Lyon má devět elitních vysokých škol (Grandes écoles) pro různé obory, tři veřejné a jednu církevní univerzitu a řadu dalších vysokých škol, celkem s více než 130 tisíci studenty. Některé jsou umístěny v moderních kampusech na okraji města.

Lyonská státní opera sídlí v nové budově, kterou navrhl Jean Nouvel. Vedle toho je ve městě řada stálých divadel, koncertních a výstavních sálů a dalších zařízení, například Dům tance, kulurní komplex Subsistences a mnoho dalších. Bienále soudobého umění se střídá s Bienálem tance.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Muzeum výtvarných umění na Place des Terreaux
  • Muzeum soudobého umění
  • Muzeum dekorativních umění
  • Muzeum bratří Lumièrů
  • Muzeum miniatur a filmovych kulis
  • Tiskařské muzeum
  • Historické muzeum tkanin
  • Canutské muzeum (hedvábnictví a tkalcovství)
  • Muzeum Fourvière (starověké a galské památky)
  • Muzeum Gadagne (dějiny města; loutkářství)
  • Musée des Confluences (věda)
  • Přírodovědné muzeum
  • Africké muzeum
  • Muzeum dějin lékařství
  • Muzeum dentální chirurgie
  • Muzeum Tony Garniera (urbanismus)
  • Hasičské muzeum

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Lyon. Sv. 16, str. 514
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Lyon, Sv. 6, str. 1332

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]