Arcidiecéze lyonská
| Arcidiecéze lyonská Archidioecesis Lugdunensis | |
|---|---|
 Znak lyonské arcidiecéze | |
| Základní informace | |
| Sídlo | Lyon,  Francie |
| Patron | svatý Irenej z Lyonu, svatý Pothinus |
| Zřízena | 2. století |
| Církevní provincie | Lyon |
| Arcibiskup | Olivier de Germay |
| Pomocní biskupové | Jean-Pierre Batut, Patrick Le Gal |
| Statistické údaje | |
| Počet farností | 149 |
| Rozloha | 5 087 km² |
| Počet obyvatel | 1 735 000 |
| z toho katolíků | 1 200 000 (69 %) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 45°45′39″ s. š., 4°49′37″ v. d. |
| Web | http://lyon.catholique.fr |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arcidiecéze lyonská (lat. Archidioecesis Lugdunensis, franc. Archidiocèse de Lyon) je starobylá francouzská římskokatolická arcidiecéze, založená v průběhu 2. století. Na arcidiecézi byla povýšena ve 3. století. Leží na území departementu Rhône a arrondissementu Roanne. Sídlo arcibiskupství i katedrála svatého Jana Křtitele se nachází v Lyonu. Arcidiecéze je hlavou lyonské církevní provincie.
Arcibiskupovi z Lyonu náleží titul primas Galie.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Biskupství bylo v Lyonu založeno v průběhu 2. století, na arcibiskupství bylo povýšeno v průběhu 3. století.
V důsledku konkordátu z roku 1801 byly 29. listopadu 1801 zrušeny diecéze Belley a Mâcon, jejichž území bylo zcela (v případě diecéze Belley) a zčásti (v případě diecéze Mâcon), včleněno do území lyonské arcidiecéze.
Belleyská diecéze byla 6. října 1822 obnovena, k témuž datu došlo i ke změně názvu arcidiecéze na Lyon-Vienne.
K další územní ztrátě došlo v lyonské arcidiecézi 26. prosince 1970, kdy byla zřízena diecéze Saint-Etienne (česky Diecéze svatoštěpánská).
Dne 15. prosince 2006 došlo znovu ke změně názvu, resp. k návratu k původnímu; arcidiecéze lyonská. Titul zaniklé arcidiecéze Vienne byl přidán do názvu diecéze Grenoble-Vienne, která je sufragánem lyonské arcidiecéze.
Sídelní arcibiskup
[editovat | editovat zdroj]Od 16. července 2002 byl arcibiskupem-metropolitou Mons. Philippe kardinál Barbarin. Ten podal svou rezignaci papeži v roce 2020. Papež František jmenoval apoštolského administrátora Mons. Dubosta, aby arcidiecéze nezůstala bez správy. Na jmenování nového arcibiskupa lyonského se čeká.[1] Dne 22. října 2020 byl jmenován Mons. Olivier de Germay novým arcibiskupem lyonským.
Biskupové a arcibiskupové z Lyonu
[editovat | editovat zdroj]Biskupové z Lyonu
[editovat | editovat zdroj]- Pothinus (dosvědčen 177)[2]
- Irenej[2]
- Zachariáš (195 – po 202)[2]
- Helios z Lyonu
- Faustinus (3. čtvrtina 3. století)
- Lucius Verus
- Julius
- Ptolemaeus
- Vocius (dosvědčen 314)
- Maximus (Maxime)
- Tétradius (Tetrade)
- Verissimus (činný v roce 343)
- Justus z Lyonu (374–381)
- Alpinus z Lyonu (asi 390–397)
- Martin (asi 397–400)
- Antiochus z Lyonu (400–410)
- Elpidius z Lyonu (410–422)
- Sicarius (422–433)
- Eucherius z Lyonu (asi 433–450)
- Patiens z Lyonu (456–498)
- Lupicinus z Lyonu (491–494)
- Rusticus (494–501)[3]
- Stephanus (501 – před 515)[3]
- Viventiolus (515–523)
Arcibiskupové z Lyonu
[editovat | editovat zdroj]- Lupus (535–542)[3]
- Licontius (Léonce)
- Sardot nebo Sacerdos (549–552)
- Nicetius nebo Nizier (552–573)[3]
- Priscus z Lyonu (573–588)
- Ætherius (588–603)
- Aredius (603–615)
- Viventius z Lyonu
- Annemund nebo Chamond (asi 650)
- Genesius nebo Genes (660–679/680)
- Lambertus (asi 680–690)
- Leidrad (798–814)
- Agobard, chorbiskup (808?–814)
- Agobard (814–834, 837–840)
- Amalarius z Met (834–837), administrátor
- Amulo (840–852)
- Remigius (852–875)
- Aurelianus (875–895)
- Alwala z Montdoru (895–905)
- Bernardus (906–907)
- Austerius (906–asi 919)
- Remi (asi 916–922)
- Anscheric (před 926–927)
- Guy (928–949)
- Burchard II. z Lyonu (?–?)
- Amblard (asi 957–978)
- Burchard III. z Lyonu (978–1032)
- Odolric (1041–1046)
- Halinard (1046–1052)
- Geoffroy de Vergy (1054–1064)
- Humbert (1064–1076)
Arcibiskupové z Lyonu a primáti Galie
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1077 do 1389
[editovat | editovat zdroj]- Gebuin (1077–1082)
- Hugues z Die (1081–1106)
- Jauceran nebo Gaucheran (1107–1118)
- Humbaud (1118–1128)
- Renaud ze Semuru (1128–1129)
- Petr (1131–1139)
- Faucon de Bothéon (1139–1142)
- Amadeus nebo Amé (1142–1148)
- Humbertus de Bagé (1148–1153)
- Hercules de Montboissier (1153–1163)
- Dreux nebo Drogon (1163–1164)
- Guichard z Pontigny (1164–1180)
- Jean de Belles-mains nebo Bellème nebo Belmeis (1182–1193)
- Renaud de Forez (1193–1226)
- Robert z Auvergne (1227–1234)
- Radulfus de Pinis (1236)
- Aimeric Guerry (1237–1245)
- Philippe Savojský, administrátor (1246–1267)
- Gui de Mello (1267–1272)
- Pierre de Tarentaise, O.P. (1272–1273)
- Ademar de Roussillon, O.S.B. (1273–1283)
- Bérard de Got (1289–1294)
- Ludvík z Anjou, O.F.M. (1290–1295)
- Henri de Villars (1295–1301)
- Ludvík de Villars (1301–1308)
- Petr Savojský (1308–1332)
- Guillaume de Sure (1332–1340)
- Guy de Bologne (1340–1342)
- Henri II. de Villars (1342–1354)
- Raymond Saquet (1356–1358)
- Guillaume II. de Thurey (1358–1365)
- Charles d’Alençon (1365–1375)
- Jean II. de Talaru (1375–1389)
Od roku 1389 do 1799
[editovat | editovat zdroj]- Philippe de Thurey (1389–1415)
- Amédée de Talaru (1417–1444)
- Geoffroy II. de Versailles (1444–1446)
- Karel II. Bourbonský (1447–1488)
- Hugues II. de Talaru (1488–1499)
- André d’Espinay, kardinál (1499–1500)
- François de Rohan (1501–1536)
- Jan Lotrinský (1537–1539)
- Ippolito II. d’Este, administrátor (1539–1551)
- François de Tournon (1551–1562)
- Ippolito II. d’Este, administrátor (1562–1564)
- Antoine d’Albon (1564–1573)
- Pierre d’Épinac (1573–1599)
- Denis-Simon de Marquemont (1612–1626)
- Charles Miron (1626–1628)
- Alphonse-Louis du Plessis de Richelieu (1628–1653)
- Camille de Neufville de Villeroy (1653–1693)
- François-Paul de Neufville de Villeroy (1714–1731)
- Charles-François de Châteauneuf de Rochebonne (1732–1739)
- Pierre Guérin de Tencin (1740–1758)
- Antoine de Malvin de Montazet (1758–1788)
- Yves-Alexandre de Marbeuf (1788–1799)
Konstituční biskupové
[editovat | editovat zdroj]- Antoine-Adrien Lamourette (1791–1794)
- Claude-François-Marie Primat (1798–1801)
Primáti Galie a arcibiskupové Lyonu-Vienne
[editovat | editovat zdroj]- Kardinál Joseph Fesch (29. července 1802 – 13. května 1839)
- Kardinál Joachim-Jean d’Isoard (1839)
- Kardinál Louis-Jacques-Maurice de Bonald (1839–1870)
- Jacques-Marie Ginoulhiac (1870–1875)
- Kardinál Louis-Marie Caverot (1876–1887)
- Kardinál Joseph-Alfred Foulon (1887–1893)
- Kardinál Pierre-Hector Coullié (1893–1912)
- Kardinál Hector Sévin (1912–1916)
- Kardinál Louis-Joseph Maurin (1916–1936)
- Kardinál Pierre-Marie Gerlier (1937–1965)
- Kardinál Jean-Marie Villot (1965–1967)
- Kardinál Alexandre Renard (1967–1981)
- Kardinál Albert Decourtray (1981–1994)
- Kardinál Jean Marie Balland (1995–1998)
- Kardinál Louis-Marie Billé (1998–2002)
- Kardinál Philippe Barbarin (2002–2020)
- Olivier de Germay (20. prosince 2020 – současnost)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Archidiocèse de Lyon na francouzské Wikipedii.
- ↑ Histoire [online]. catholique-nancy.fr, Biskupství Nancy-Toul [cit. 2020-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-02. (francouzsky)
- ↑ a b c PIOLIN, Paulin. Gallia christiana in provincias ecclesiasticas distributa...: tomus quartus complectens provinciam Lugdunensem. [s.l.]: Ap. V. Palmé ; Bruxellis, ap. G. Lebrocquy 816 s. Dostupné online. S. 5–12, 160–161. (latinsky)
- ↑ a b c d FISQUET, Honoré. La France pontificale (Gallia Christiana): histoire chronologique et biographique des Archevêques et Evêques de tous les diocèses de France, depuis l'établissement du christianisme jusqu'à nos jours, divisée en 18 provinces ecclésiastiques. [s.l.]: Etienne Repos 814 s. Dostupné online. S. 63–68, 73, 76–80. (francouzsky) Google-Books-ID: WJozhHs0ZrcC.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcidiecéze lyonská na Wikimedia Commons - Arcidiecéze lyonská na Catholic hiearchy (anglicky)
