Irenej z Lyonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Irenej z Lyonu
Saint irenee saint irenee.jpg
Narození 130
İzmir
Úmrtí 202 (ve věku 71–72 let)
Lyon
Nábož. vyznání křesťanství
Funkce biskup
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irenej z Lyonu, řecky Εἰρηναῖος Eirénaios, latinsky Irenaeus (mezi 140 a 160 v Malé Asii – asi 202) byl zdaleka nejvýznamnějším křesťanským teologem 2. století. Byl biskupem v galském Lugdunu, dnešním Lyonu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Irenej se narodil v některém z maloasijských měst, nejspíše ve Smyrně mezi roky 140 a 160, přesné datum není známo. Z jeho Listu Florinovi vysvítá, že v mládí potkal smyrnenského biskupa Polykarpa a možná patřil mezi jeho žáky. Jeho prostřednictvím byl spojen s dobou apoštolů, zároveň v něm pak vrcholí teologické úsilí poapoštolské doby.

Z neznámých důvodů opustil Irenej Malou Asii a vydal se do Galie. Roku 177/178 byl jako presbyter lugdunské církevní obce vyslán k papeži Eleutherovi do Říma, aby společně s ním koordinoval postup v otázce montanismu. Eusebius z Kaisareie (Hist. eccl. 5,4,2) zaznamenává znění listu, který lugdunské církvi papež poslal, a z něj vyplývá, v jaké vážnosti se Irenej u Eleuthera těšil. Když se Irenej vrátil z Říma, starý lugdunský biskup Photinus zemřel jako mučedník a Irenej se stal jeho nástupcem.

Během pozdějšího sporu o datum slavení Velikonoc naléhal na papeže Viktora, který exkomunikoval asijské církve, aby se s nimi smířil a nastolil znovu vzájemné společenství. Podle Eusebia tak dostál svému jménu coby mírotvorce (εἰρηνοποιός eirénopoios).

Po této události se však ztrácí po Ireneji stopa a neznáme ani přesný rok jeho úmrtí. Teprve Historia Francorum (1,27) Řehoře z Tours jej označuje jako mučedníka. Eusebius se o této události nezmiňuje, je však možné, že Irenej zemřel spolu s dalšími lyonskými mučedníky během pronásledování roku 202. Církev jej slaví jako mučedníka 28. června.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Irenej pojal za svůj úkol kromě správy své diecéze také snahu potlačit gnostická hnutí v rámci církve. Gnostické polemiky se týkají též jeho díla. Význam jeho děl však ve starověku rychle opadl a málokteré Irenejovo dílo se dochovalo.

Proti bludům[editovat | editovat zdroj]

Nejrozsáhlejším Irenejovým dílem je Ἔλεγχος καὶ ἀνατροπὴ τῆς ψευδονύμου γνώσεως (Elenchos kai anatropé tés pseudonymú gnóseós, Odhalení a odmítnutí předstíraného, avšak falešného poznání), které je však známo mnohem více pod kratším latinským názvem Adversus haereses (Proti bludům). Pod tímto názvem se totiž toto dílo v latinském poměrně doslovném překladu dochovalo vcelku. V řeckém originále se zachovaly pouze fragmenty včetně téměř kompletní první knihy. Z dobových překladů existují ještě arménské a syrské pasáže.[1]

Jak původní název naznačuje, dílo se skládá ze dvou částí. První se zabývá odhalením, resp. analýzou gnostické hereze. Tvoří obsah první z celkem pěti knih a jedná se o neocenitelný materiál pro studium křesťanské gnóze 2. století. Irenej se zde věnuje studiu valentinovců, teprve pak se věnuje samotné gnózi. Pojednává o Šimonu Mágovi, Menandrovi a postupně o všech vůdčích osobnostech gnostických škol: Satornilovi, Basileidovi, Karpokratovi, Kérinthovi, ebionitech, nikolaitech, Kerdónovi, Markiónovi, Tatianovi a enkratitech.

Druhá část, odmítnutí těchto herezí, je obsahem dalších čtyř knih:

  • 2. kniha odmítá valentinovskou a markiónovskou gnózi za pomocí rozumu,
  • 3. kniha z nauky církve o Bohu a Kristu,
  • 4. kniha z výroků Ježíše Krista.
  • 5. kniha se pak zabývá otázkou vzkříšení těla. V této části zastává nauku o vzkříšení těla a „smrtelnosti“ duše (proti gnostikům). Je jedním z raných milenaristů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RUDOLPH, Kurt. Gnóze. Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky. Praha: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7021-947-8. S. 16. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ireneus z Lyonu, Patero kněh proti kacířstvím. Praha 1876, dostupné online
  • Ottův slovník naučný, heslo Irenaeus. Sv. 12, str. 724
  • QUASTEN, J. Patrology. Vol. 1. Allen, Texas: ChristianClassics, 1994. ISBN 0-87061-084-8.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

2. biskup lyonský
Předchůdce:
sv. Pothinus z Lyonu
177 - 195 ?
Irenej z Lyonu
Nástupce:
sv. Zachariáš z Lyonu ?