Tacián Syrský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tacián Syrský
Narození 120
Assyria
Úmrtí 173 (ve věku 52–53 let)
Assyria
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tacián či Tatian byl křesťanský apologeta 2. století, původem z východní Sýrie nebo spíše Asýrie. Křesťanskou víru přijal pravděpodobně v Římě, kde byl žákem Justina Mučedníka. Z Říma však patrně okolo roku 172 odešel a vrátil se do Sýrie, možná pro svůj extrémní asketismus. Patřil patrně do skupiny Enkratitů, kteří odmítali manželství a při křtu vyžadovali závazek celibátu, podle některých byl i gnostik.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Z jeho vlastního díla se zachovala velice útočná Řeč k Řekům, kde odmítá a zatracuje celou řeckou kulturu, umění i literaturu.

Mnohem významnější je jeho Diatessaron – harmonizace čtyř evangelií do jednoho díla, která se v Sýrii užívala až do 5. století. Zachovalo se i v několika překladech a možná ovlivnilo i některé staré rukopisy Nového zákona. Taciánův pokus zrušit rozdíly mezi jednotlivými evangelisty a jejich pohledy na tajemství Muže z Nazaretu nebyl šťastný. Církev jej odmítla jednak z úcty k tradovaným textům, jednak proto, že Tacián využil i pozdější texty, a konečně kvůli pochybnostem o Taciánově pravověrnosti. Diatessaron tak nemohl konkurovat kanonickým novozákonním spisům.

Tacián jako představitel teologie Logu[editovat | editovat zdroj]

Tacián se v prvé řadě obával, aby se plození Slova nechápalo jako rozdělení v Bohu; proto silně podtrhuje, že Bůh je Duch. Slovo, které v jeho díle není nikdy označeno jako "Syn", je nositelem stejného duchovního statutu jako Otec. Tacián jako představitel teologie Logu hovoří ve smyslu pozdějšího rozvoje trojičního učení. A to proto, že jeho výrok o duchovní povaze je možno vnímat jako pokus o vystižení jediné společné přirozenosti Otce a Syna.

Výrok o Božím Duchu[editovat | editovat zdroj]

Tacián hovoří také o Božím duchu, který může přebývat v lidské bytosti jako v chrámu. Tento Duch však není vázán k Otci a Synu a nehovoří o něm v souvislosti s Božím "nitrem". Tacián zřejmě vnímal Ducha Božího jako určitou modalitu Božího působení navenek, a proto spíše než o trinitární reflexi je možné hovořit o "binární" koncepci Božího tajemství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Na internetu[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tatian, Promluva k Řekům, úvod, překlad, poznámky P. Dudzik, Praha: OIKOYMENH, 2016, 247 stran.
  • B. Altaner, Patrologie. Freiburg i. Br. 1963, str. 101 n.
  • Pospíšil, C.V. Jako v nebi, tak i na zemi. Náčrt trinitární teologie. 2. vyd. Kostelní Vydří: Krystal OP, Kamelitánské nakladatelsví,2010. s. 251 – 252. 590 s. (Teologie). ISBN 978-80-87183-14-4