Justin Mučedník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Justin Mučedník
Justin Martyr.jpg
Narození 100
Nábulus
Úmrtí 165 (ve věku 64–65 let)
Řím
Příčina úmrtí poprava stětím
Nábož. vyznání katolictví
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Justin Mučedník či Martyr (cca 100, Flavia Neapolis165, Řím) byl řecký křesťanský theolog a filosof, jeden z církevních Otců; je svatým katolické církve.

Život[editovat | editovat zdroj]

Justin se narodil na přelomu 1. a 2. století n. l. ve Flavii Neapolské v Judeji. Jeho otec Priscus byl římským pohanem. Justin se přestěhoval do Efesu, kde se postupně zabýval význačnými řeckými filosofickými směry (stoicismus, aristotelismus, pythagorismus a konečně platónismus, u kterého několik let setrval). Po setkání s neznámým starcem na břehu moře, který prostými argumenty podkopal Justinovo přesvědčení o správnosti platónismu a obrátil jej na víru, konvertoval Justin ke křesťanství (křest přijal mezi léty 130137). Poté se věnoval obraně a šíření křesťanské nauky mezi vzdělanými Řeky a Římany. Odešel do Říma, kde přednášel nauku, kterou považoval za pravou filosofii, a (zejména od roku 150) napsal několik filozofických spisů na obhajobu křesťanské nauky.

Dílo a myšlení[editovat | editovat zdroj]

Jeho dílo se skládá z převážně apologetických spisů:

  • Dialog s Židem Tryfónem - vypráví o jeho životě a obrácení ke křesťanství
  • První apologie
  • Druhá apologie

Apologie znamená obrana, zde konkrétně obrana víry; proto se církevní Otcové zejm. 2. století, kteří takové obrany psali, nazývají apologety. Jejich hlavním rysem je, že se snaží komunikovat s nekřesťanským světem argumenty akceptovatelnými i nekřesťany (tzn. nepřesvědčují pouze zjeveným Písmem, ale také filosofickými argumenty).

V Apologiích je vzácný úryvek, popisující starokřesťanskou eucharistickou bohoslužbu, kde je dobře patrná mimořádná úcta k posvěcenému chlebu, který se zde zřetelně odlišuje od chleba obyčejného.

Známá a zajímavá je Justinova úvaha nad logos spermatikos. Zjednodušeně ji můžeme reprodukovat následovně: Už ve starých filosofických systémech (platónismus, stoa) a náboženstvích (judaismus) můžeme již spatřit semínka (řec. spermata) Božího Slova. Ježíš Kristus však představuje vtělené Slovo (logos), a proto má křesťanství pravdu plnou, zatímco dřívější nauky mají z pravdy jen zlomky. Tato starobylá úvaha otevírá prostor pro mezináboženský dialog.

Jiná jeho slova z prvních apologet dokladují jeho stopu na hranici mezi světy křesťanů a pohanů:

Když říkáme, že on, Ježíš Kristus, náš učitel, byl zplozen bez pohlavního spojení, byl ukřižován a zemřel, a opět vstal, a vystoupil do nebe, nepředkládáme nic odlišného od toho, čemu věříte ohledně synů Jupitera.[1]

Justin jako jeden z prvních představitelů logos - teologie[editovat | editovat zdroj]

Pokud tvrdíme, že Justin je jeden z prvních představitelů logos - teologie, pak o tom svědčí tento výrok :

" Jeho Syn, který jediný může být nazýván Synem v pravém slova smyslu, Slovo, jež existuje spolu s ním a je zplozeno přede všemi tvory, když na počátku skrze něho stvořil vše a dal tomu řád, je nazýván Kristus proto, že je pomazaný kvůli tomu, že skrze něho uspořádal všechno."

Justin hovoří o "plození", což je metafora z novozákonního christologického titulu "Syn". Nauka o preexistenci Slova - Syna se inspiruje prologem Janova evangelia (srov. Jan 1,1 - 3), ale není s ním úplně totožná. Plození Syna je vázáno na Stvoření v tom smyslu, že Bůh - Otec nejprve zplodil Syna jako předpoklad svého stvořitelského díla. Slovo však jednoznačně preexistuje vzhledem ke svému narození z Marie, a proto je označováno jako "Bůh". Vazba mezi plozením Slova a stvořením je v Justinově díle konstantou.

Justinova smrt[editovat | editovat zdroj]

Justin zemřel mučednickou smrtí za vlády Marca Aurelia. Byl udán filosofem Crescentiem za hlásání křesťanské nauky, zajat a předveden před římského prefekta Junia Rustica. Z výslechu jsou zachována akta, v nichž jsou uvedena Justinova slova:

Pokusil jsem se studovat všechny dostupné filosofie, což mne nakonec přesvědčilo, že jen jediné učení je pravé. To, které vyznávají křesťané, že Bůh je Stvořitel a Pán veškerého tvorstva, že Ježíš Kristus podle proroctví přišel na svět, aby spasil člověka a naučil ho celé pravdě.

S dalšími odsouzenými byl zbičován a potom sťat. Jeho ostatky jsou uloženy u sv. Vavřince za hradbami Říma. V 18. století byla část jeho ostatků přenesena do loretánské kaple ve františkánském klášteře v Hájku u Červeného Újezda.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Iustini opera, 1636

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. První apologie, úvod 11. oslovení
  2. Historie kláštera v Hájku

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fialová, R. Justin Mučedník a jeho Bible. Praha:Vyšehrad, 2018. ISBN 978-80-7601-081-9
  • (slovensky) Sarka R., Justínova apologetika svedectva, Teologické texty 23 (2012), 3, 131-135.
  • Pospíšil, C.V. Jako v nebi, tak i na zemi: náčrt trinitární teologie. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2010. s. 250. 590 s. ISBN 978-80-87183-14-4

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]