Tento portál nemá svého aktivního správce, a proto je neudržovaný. Může proto například obsahovat zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že se připojíte k jeho správě, aktualizujete jej nebo jej upravíte na miniportál. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k vylepšení.
Jazykem používaným pro zápis byla archaická egyptština (používaná před rokem 2600 př. n. l.), stará egyptština (2600 př. n. l. – 2000 př. n. l.), střední (klasická) egyptština (2000 př. n. l. – 1300 př. n. l.), nová egyptština (1300 př. n. l. – 700 př. n. l.), démotština (7. století př. n. l. – 5. století n. l.) a koptština (4. století n. l. – 17. století n. l.). Za doby Ptolemaiovců a později v Římské době byly některé texty psány i v řečtině.
Naše znalosti o této literatuře se zakládají převážně na archeologických nálezech, protože se zánikem starověkého Egypta skončil zájem o tuto literaturu a proto se příliš nedochovala v řeckých a latinských přepisech.
Literatura se převážně zachovala na papyrech, ale texty byly také tesány do kamene, psány na dřevo a malovány na stěny hrobek.
Texty mají náboženský obsah, autobiografický, byla psána naučení pro následníky trůnu, sepsány byly činy některých faraonů. Také byly nalezeny texty obsahující povídky a bajky, matematické a lékařské texty a poezie.
Mnoho cestoval (do Itálie na západě, do Babylonie na východě, do donskýchstepí na severu a k prvním nilským prahům na jihu). Soudil, že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky (známý je jeho výrok, že "geografie je reálná, lidskou rukou vytvořená historie").
Ve svých Dějinách (Histories apodeixis, doslova "Výkaz vyzkoumaného bádání" nebo také "Výklad zjištěných poznatků") vytvořil v devíti knihách nejúplnější popis světa (oikúmené), známého Řekům ve druhé polovině 5. století př. n. l.
Nimrud (Nimrúd) bylo starověké asyrské město, které leželo na řece Tigris jižně od Ninive. Ve starověkém období se nazývalo Kalchu (Kalach). Arabové ho později nazývali Nimrud podle legendárního lovce Nimroda.
Silurové byli mocný a válečnický kmen ve starověkéBritánii, který sídlil přibližně na území hrabství Monmoutshire, Breconshire a Glamorganshire v jižním Walesu.
Dídó (2. pád Dídony, též Elissa) byla sestrou fénického krále Pigmalióna, bájná zakladateka a první královna Kartága. Spáchala sebevraždu poté, co ji opustil Aineiás, do kterého se beznadějně zamilovala.
