Polykarp ze Smyrny
| Svatý Polykarp ze Smyrny | |
 Mozaika. | |
| Datum narození | asi 69 |
|---|---|
| Datum úmrtí |
23. února 155 / 22. února 156 |
| Místo úmrtí | Smyrna |
| Svátek | 23. února |
| Uctíván církvemi |
římskokatolická církev a církve v jejím společenství pravoslavná církev |
Polykarp ze Smyrny (asi 69 – 23. února 155/22. února 156 ve Smyrně, dnešní İzmir v Turecku) byl smyrnenský biskup a mučedník rané církve. Je počítán mezi apoštolské otce.
Obsah
Život a působení[editovat | editovat zdroj]
Údaje o Polykarpově životě pocházejí zejména od Irenea (buďto přímo z jeho spisu "Proti herezím", Adversus haereses, nebo zprostředkovaně v Církevních dějinách Eusebia z Caesereje). Irenej v listu Florinovi uvádí, že jej osobně viděl a slyšel při svém pobytu v Asii. Víme, že Polykarp napsal list Filipským,[1] Ignác z Antiochie Polykarpovi adresoval jeden ze svých listů[2] a zmiňuje se o něm i ve svých listech Efezanům a Magnesanům. Dochováno je také "Umučení Polykarpovo",[3] pojednávající o Polykarpově mučednické smrti ve Smyrně, a pozdní Vita Polykarpi, obsahující ovšem nejisté životopisné údaje.
Polykarp zřejmě patřil mezi učedníky Janovy (vede se diskuse, zda šlo o autora čtvrtého evangelia, tedy Jana Evangelistu či presbytera Jana, považovaného za autora např. 2. listu Janova) a setkal se i s dalšími křesťany, kteří viděli Ježíše Krista. Podle Tertulliána a Hieronyma jej tento Jan také ustanovil biskupem v Malé Asii. Polykarp se měl dožít vysokého věku, viz "Umučení Polykarpovo" (Mart. Polyc. 9): „Osmdesát šest let sloužím (Kristu) a v ničem mi neukřivdil, jak mohu potupit svého Krále, jenž mne vykoupil?“
Polykarp navštívil Řím, kde jednal s papežem Anicetem o datu slavení Velikonoc, neboť praxe maloasijských církevních obcí byla odlišná od praxe římské. K dohodě nedošlo, nicméně se měli rozejít v míru.
Zemřel jako mučedník (upálen) ve Smyrně, snad roku 155/6 (podle údaje v Umučení Polykarpa, Mart. Polyc. 21), nebo 167 (podle Eusebiovy Kroniky). Líčení jeho mučednické smrti se dochovalo v dopise smyrenské obce, adresovaném maloasijskému městu Filomélion. Dopis smyrenské obce (sepsaný zřejmě očitým svědkem nedlouho po Polykarpově smrti) je považován za jeden z prvních martyrologických textů, který se stal vzorem pro další texty tohoto žánru.
Svátek[editovat | editovat zdroj]
Sv. Polykarp je uctíván katolickou i pravoslavnou církví. Svátek sv. Polykarpa se v liturgii slaví 23. února.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Spisy apoštolských otců, str. 145-154.
- ↑ Spisy apoštolských otců, str. 138-140.
- ↑ Spisy apoštolských otců, str. 155-172.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Polykarp. Sv. 20, str. 179
- Spisy apoštolských otců (vyd. D. Drápal). Praha: Kalich 2004
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polykarp ze Smyrny ve Wikimedia Commons - Ignatios Polykarpovi
- List sv. Polykarpa Filipanům
- Umučení sv. Polykarpa
