Katedrála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Biskupská rezidence (vlevo) a katedrála sv. Štěpána se zvonicí (napravo) na Dómském pahorku tvoří hlavní dominantu města Litoměřice

Katedrála (z katedra, označení biskupského stolce), též katedrální kostel nebo dóm, je křesťanské označení hlavního kostela diecéze, sídelního kostela biskupa nebo arcibiskupa. Z převažující podoby gotických katedrál se v architektuře užívá označení katedrála či kostel katedrálního typu jako typologický pojem pro velký, tří a vícelodní kostel s transeptem a chórovým ochozem lemovaným kaplemi obklopujícím kněžiště.

Hlavní kostel diecéze[editovat | editovat zdroj]

Katedrála v argentinském městě Salta, sídelní kostel stejnojmenné arcidiecéze

Hlavní kostel diecéze, respektive sídelní kostel biskupa či arcibiskupa. Používá se v rámci římskokatolické církve, řeckokatolické církve, starokatolické církve, anglikánské církve, pravoslavné církve a některých protestantských. Má-li biskup dva sídelní kostely, označuje se druhý jako konkatedrála (konkatedrální kostel).

Přestože katedrála může být nejvýstavnějším a majestátním kostelem v diecézi (či v zemi), zejména v období středověku a renesance, nebylo to nikdy nezbytnou podmínkou a (obzvláště v současné době, kdy často převažuje funkčnost nad velkolepostí) katedrální kostel může mít i skromnou budovu. Katedrály mohly být založeny přímo, nebo byly původně farními nebo klášterními kostely, které byly povýšeny na katedrálu. Katedrály se ve středověku stavěly jako drahé projekty a některé místní obyvatelstvo i bránilo jejich výstavbě ze strachu z neúměrného finančního (daňového) zatížení.[1]

Architektonický typ[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Gotická katedrála.
Katedrální dispozice klášterního kostela v Sedlci u Kutné Hory

V architektuře termín kostel katedrálního typu, zkráceně katedrála, označuje typ vícelodního kostela, zpravidla trojlodí či pětilodí, na jehož boční lodě navazuje oblouk chórového ochozuvěncem kaplí. Ochoz umožňuje poutníkům a dalším věřícím obcházet chór s oltářem a navštěvovat věncové kaple, a to i během bohoslužby u hlavního oltáře.

Často se používá pojem gotická katedrála, protože v období gotiky se stal oblíbeným typem výstavných kostelů v sídelních městech biskupů ve Francii i jinde v Západní Evropě. Jejich původním vzorem byla královská klášterní bazilika Saint-Denis u Paříže z 1. poloviny 12. století, jejímž ideový tvůrcem byl opat Suger.

Vedle kostelů biskupa či arcibiskupa se lze s tímto stavebním typem setkat i u klášterních kostelů, například u benediktinů či cisterciáků. Příkladem je zmíněný kostel benediktinského opatství svatého Diviše (Saint Denis). V Čechách jsou kostely katedrálního typu vzácné, je to především novogoticky dostavěný pražský chrám sv. Víta, z cisterciáckých staveb to je kostel sedleckého kláštera v Kutné Hoře, znovupostavený ve stylu barokní gotiky, a nedochovaný kostel Panny Marie na Zbraslavi (stával na místě současného zámeckého parku). Katedrálního typu jsou dále kostel sv. Bartoloměje v Kolíně a chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, které nejsou biskupským ani klášterním kostelem.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Slovo katedrála má původ v řeckém podstatném jméně καθέδρα (katedra), které se překládá jako stolice, trůn nebo křeslo. V katedrále označuje biskupský stolec, na který usedá biskup nebo arcibiskup. Katedra je symbolem biskupské autority v rámci diecéze, jeho role učitele a vykonavatele jurisdikce. Sídelní kostely biskupů s biskupskou katedrou se v latině označovaly ecclesia cathedralis, katedrální kostel, slovo katedrála pak bylo odvozeno z latinského přídavného jména.

Jeden z nejstarších případů použití termínu ecclesia cathedralis je v zápisech městské rady v Tarragoně z roku 516. Jiné jméno pro katedrální kostel je ecclesia mater, který označuje mateřský kostel, ze kterého byly zřizovány další kongregace. Jako důležitý kostel je označován také jako ecclesia major (větší). Jako hlavní dům Boží je v latině označován jako Domus Domini, kde slova domus (dům) a Dominus (Pán) vycházejí ze společného základu. Z těchto latinských kořenů vychází německé slovo pro katedrálu, Dom (Domherr je německý kanovník), stejně jako italské Duomo. Ve Štrasburku a na dalších místech v Německu a Anglii je katedrála nazývána Münster (německy), resp. minster (anglicky). Toto slovo vzniklo z latinského monasterium (klášter), protože některé katedrály byly spravovány kanovnickou kapitulou.

Katedrály v Česku[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická církev
Fotografie Název Umístění
Praha, Katedrála, JV 01.jpg Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha arcidiecéze pražská
České Budějovice - Catedral.jpg Katedrála svatého Mikuláše diecéze českobudějovická
Kostel sv. Ducha, katedrální (Hradec Králové) 02.JPG Katedrála svatého Ducha diecéze královéhradecká
Cathedral of Saint Stephen Litoměřice.jpg Katedrála svatého Štěpána diecéze litoměřická
Plzeň 12.3.2012.jpg Katedrála svatého Bartoloměje diecéze plzeňská
Dom svateho Vaclava.jpg Katedrála svatého Václava arcidiecéze olomoucká
Brno, katedrála sv. Petra a Pavla.jpg Katedrála svatého Petra a Pavla diecéze brněnská
Kostel Božského Spasitele, Moravská Ostrava.JPG Katedrála Božského Spasitele diecéze ostravsko-opavská
Concathedral of the Assumption of the Virgin Mary (2) in Opava.jpg Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie diecéze ostravsko-opavská
Řeckokatolická církev
Chrám sv. Klimenta bok 5.jpg Chrám svatého Klimenta apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice
Pravoslavná církev
CaM - chrám zvenku.JPG Chrám svatého Cyrila a Metoděje eparchie pražská
Kostel sv. Gorazda, Olomouc.JPG Chrám svatého Gorazda eparchie olomoucko-brněnská
SumperkKostelDucha.jpg Chrám svatého Ducha eparchie olomoucko-brněnská
Sv.Václavprav4.JPG Chrám svatého Václava eparchie olomoucko-brněnská
Starokatolická církev
Kostel svatého Vavřince na Petříně, pohled z rozhledny cropped.jpg Katedrální chrám svatého Vavřince v Praze
Starokatolický kostel ve Varnsdorfu.JPG Konkatedrální chrám Proměnění Páně ve Varnsdorfu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOUSER, Pavel. Katedrály jako koule na noze. ScienceWorld.cz [online]. 2012-09-25. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Herout, Staletí kolem nás. Praha: Orbis 1978 (dostupné online)
  • Oldřich J. Blažíček - Jiří Kropáček, Slovník pojmů památkové péče a dějin umění. Praha 1990
  • Ottův slovník naučný, heslo Kathedrála. Sv. 14, str. 81
  • Ottův slovník naučný, heslo Dóm. Sv. 7, str. 796

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]