Katedrála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Biskupská rezidence (vlevo) a katedrála sv. Štěpána se zvonicí (napravo) na Dómském pahorku tvoří hlavní dominantu města Litoměřice

Katedrála (z katedra, označení biskupského stolce; též katedrální kostel nebo dóm) znamená předně hlavní kostel diecéze, sídelní kostel biskupa nebo arcibiskupa. Z převažující podoby gotických katedrál se v architektuře užívá označení katedrála či kostel katedrálního typu jako typologický pojem pro velký, tří- nebo vícelodní kostel s transeptem a chórovým ochozem lemovaným kaplemi obklopujícím kněžiště.

Hlavní kostel diecéze[editovat | editovat zdroj]

Katedrála v argentinském městě Salta, sídelní kosel stejnojmenné arcidiecéze

Hlavní kostel diecéze, respektive sídelní kostel biskupa či arcibiskupa. Používá se v rámci římskokatolické církve, řeckokatolické církve, starokatolické církve, anglikánské církve, pravoslavné církve a některých protestantských. Má-li biskup dva sídelní kostely, označuje se druhý jako konkatedrála (konkatedrální kostel).

Přestože katedrála může být nejvýstavnějším a majestátním kostelem v diecézi (či v zemi), zejména v období středověku a renesance, nebylo to nikdy nezbytnou podmínkou a (obzvláště v současné době, kdy často převažuje funkčnost nad velkolepostí) katedrální kostel může mít i skromnou budovu. Katedrály mohly být založeny přímo, nebo byly původně farními nebo klášterními kostely, které byly povýšeny na katedrálu. Katedrály se ve středověku ale stavěly jako drahé projekty a některé místní obyvatelstvo i bránilo jejich výstavbě ze strachu z neúměrného finančního (daňového) zatížení.[1]

Architektonický typ[editovat | editovat zdroj]

Katedrální dispozice klášterního kostela v Sedlci u Kutné Hory

V architektuře termín katedrála označuje typ vícelodního gotického kostela, zpravidla trojlodí či pětilodí s ochozem (chórem) kolem presbytáře. Přesněji se hovoří o kostele katedrálního typu. Nepřesný termín gotická katedrála platí pro biskupský či arcibiskupský kostel, ale vztahuje se i na další, například klášterní kostely, jen pokud mají ochoz. Častý je tento stavební typ v architektuře některých mnišských řádů, jako benediktinů či cisterciáků. Není to však pravidlem. V Čechách jsou kostely katedrálního typu vzácné, z dochovaných cisterciáckých staveb to je jen kostel Sedleckého kláštera, dále například kostel sv. Bartoloměje v Kolíně. Z nedochovaných kostel Panny Marie na Zbraslavi (stával na místě současného zámeckého parku).

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Slovo katedrála má původ v řeckém podstatném jméně καθέδρα (katedra), které se překládá jako stolice, trůn nebo křeslo. V katedrále označuje biskupský stolec, na který usedá biskup nebo arcibiskup. Katedra je symbolem biskupské autority v rámci diecéze, jeho role učitele a vykonavatele jurisdikce. Sídelní kostely biskupů s biskupskou katedrou se v latině označovaly ecclesia cathedralis, katedrální kostel, slovo katedrála pak bylo odvozeno z latinského přídavného jména.

Jeden z nejstarších případů použití termínu ecclesia cathedralis je v zápisech městské rady v Tarragoně z roku 516. Jiné jméno pro katedrální kostel je ecclesia mater, který označuje mateřský kostel, ze kterého byly zřizovány další kongregace. Jako důležitý kostel je označován také jako ecclesia major (větší). Jako hlavní dům Boží je v latině označován jako Domus Domini, kde slova domus (dům) a Dominus (Bůh) vycházejí ze společného základu. Z těchto latinských kořenů vychází německé slovo pro katedrálu, Dom (Domherr je německý kněz), stejně jako italské Duomo. Ve Štrasburku a na dalších místech v Německu a Anglii je katedrála nazývána Münster (německy), resp. minster (anglicky). Toto slovo vzniklo z latinského monasterium (klášter), protože některé katedrály byly spravovány kanovnickou kapitulou.

Katedrály v České republice[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická církev[editovat | editovat zdroj]

Řeckokatolická církev[editovat | editovat zdroj]

Pravoslavná církev[editovat | editovat zdroj]

Starokatolická církev[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOUSER, Pavel. Katedrály jako koule na noze. ScienceWorld.cz [online]. 2012-09-25. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Herout, Staletí kolem nás. Praha: Orbis 1978 (dostupné online)
  • Oldřich J. Blažíček - Jiří Kropáček, Slovník pojmů památkové péče a dějin umění. Praha 1990
  • Ottův slovník naučný, heslo Kathedrála. Sv. 14, str. 81
  • Ottův slovník naučný, heslo Dóm. Sv. 7, str. 796

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]