Diecéze ostravsko-opavská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Diecéze ostravsko-opavská
Dioecesis Ostraviensis-Opaviensis
Znak Ostravsko-opavské diecéze
Znak Ostravsko-opavské diecéze
Základní informace
SídloOstrava
Patronsv. Hedvika Slezská
KatedrálaKatedrála Božského Spasitele v Ostravě
KonkatedrálaKonkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě
Zřízena30. května 1996
Církev sui iurisřímskokatolická
Administrátor sede vacanteMons. Martin David
Církevní provinciemoravská
Statistické údaje
Počet děkanátů11
Počet farností276
Rozloha6 273 km²
Počet obyvatel1 314 879 (rok 2001[1])
z toho katolíků420 390 (32 %)
Návštěvnost nedělních bohoslužeb68 225 (rok 2004[2])
Další informace
Zeměpisné souřadnice
Webhttp://www.doo.cz
Diecéze ostravsko-opavská na mapě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Biskupská rezidence v Ostravě
Katedrála Božského Spasitele v Ostravě a její okolí
Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě

Diecéze ostravsko-opavská (latinsky Dioecesis Ostraviensis-Opaviensis) byla založena 30. května 1996 bulou Jana Pavla II. Ad Christifidelium spirituali a je nejmladší diecézí existující na území České republiky. Vznikla vydělením z arcidiecéze olomoucké a zahrnuje celé České Slezsko a část severní Moravy, zhruba v rozsahu území náležejícího k modernímu Moravskoslezskému kraji, a dále děkanát Jeseník a tři farnosti bruntálského děkanátu (Huzová, Moravský Beroun, Nové Valteřice), ležící v Olomouckém kraji.

Biskup sídlí v Ostravě. Od roku 2008 je generálním vikářem mons. Martin David, který je apoštolským administrátorem sede vacante. Dne 7. 4. 2017 byl mons. Martin David jmenován papežem Františkem pomocným biskupem ostravsko-opavským a titulárním biskupem Tucca di Numidia. Biskupské svěcení přijal v neděli 28. 5. 2017. Hlavním světitelem byl biskup František Václav Lobkowicz a spolusvětiteli olomoucký arcibiskup Jan Graubner a brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Hlavním kostelem diecéze je chrám Božského Spasitele v Ostravě, druhým sídelním kostelem biskupa je konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě. Dalším statutárním zástupcem diecéze je delegát ad omnia Jan Czudek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přestože bylo ostravsko-opavské biskupství zřízeno až v roce 1996, snahy o založení biskupství v Opavě existovaly mnohem dříve.

Roku 1777 byla na žádost císařovy Marie Terezie papežem Piem VI. vydána bula Suprema dispositione, kterou byla na území Rakouského Slezska z části dosavadní vratislavské diecéze vyčleněna nová diecéze opavská. K jejímu reálnému vzniku ovšem nedošlo, a to z důvodů politických (většina vratislavské diecéze se po válce o rakouské dědictví nacházela v Prusku), organizačních (byla vyžadována součinnost dvou diecézí) i hospodářských (financování chodu nové diecéze by vyžadovalo, aby se Vratislav vzdala svých statků na předaném zemí). Další snahy o vznik diecéze v letech 1818, 1868 a 1928 vyšly naprázdno.

Roku 1937 byly bulou Ad ecclesiastici regiminis incrementum upraveny hranice československých diecézí tak, aby odpovídaly hranicím státním. Problematika vratislavské diecéze však byla pouze vzata na vědomí a ponechána na pozdější příhodnou dobu. Ta nastala po druhé světové válce. Na území Českého Slezska vznikla apoštolská administratura českotěšínská, která byla vyňata z vratislavské diecéze a dočasně podřízena přímo papeži. V roce 1977 pak bylo její území včleněno do olomoucké arcidiecéze.

Po sametové revoluci se opět vynořily myšlenky na ustavení samostatné diecéze, která by se oddělila z územně rozlehlé arcidiecéze olomoucké. Ta vznikla 30. května 1996 bulou Jana Pavla II. Ad Christifidelium spirituali. Bylo rozhodnuto opustit striktně zemský princip – novou diecézi sice z větší části tvořilo území Českého Slezska, z menší části pak ale nově i moravská část Moravskoslezského kraje. Za sídlo biskupa byla zvolena Ostrava, která je přirozeným centrem regionu. Z důvodu odkazu na nevzniklé opavské biskupství se pak druhým biskupským sídlem stala Opava.

Po počátečním provizoriu se roku 2000 otevřela nově postavená budova biskupství v Moravské Ostravě.

Rozdělení na děkanáty[editovat | editovat zdroj]

Diecéze je rozdělena na 11 děkanátů: bílovecký, bruntálský, frýdecký, hlučínský, jesenický, karvinský, krnovský, místecký, novojíčínský, opavský a ostravský.

Znak[editovat | editovat zdroj]

V modrém štítu polcený heroldský kříž, vpravo červeno-stříbrně šachovaný, vlevo zlatý. Na štítu mitra. Za štítem pokosem zlatá berla, závitem ven, a pošikem zlatý procesní kříž, který připomíná patrocinium katedrály Božského Spasitele i kříž, jako symbol nové evangelizace. Barevnost erbu je odvozena z barev znaků většiny území, na kterých se diecéze rozprostírá.

Svatí diecéze[editovat | editovat zdroj]

Hospodaření[editovat | editovat zdroj]

Investice u Arca Capital[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 investovalo biskupství 17 milionů korun u finanční skupiny Arca Capital. V květnu 2021 však soud vyhlásil úpadek této firmy. Jde o největší krach od 90. let 20. století – závazky skupiny Arca dosahují asi 19 miliard korun. Biskupství přitom nepatří mezi zajištěné věřitele.[3][4][5]

Oslavy 10. výročí[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. srpna 2006 oslavily tisíce poutníků v katedrále Božského Spasitele desáté výročí ostravsko-opavského biskupství. Ostrava kromě těchto návštěvníků uvítala i významné církevní představitele, jako byl např. papežský nuncius Diego Causero, pražský kardinál Miloslav Vlk, olomoucký arcibiskup Jan Graubner a biskupové z okolních států. Návštěvníkům byl zpřístupněn kostel svatého Václava, kde byla u slavnostní příležitosti instalována výstava fotografií Pavla Zuchnického věnovaná desetiletí diecéze.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 bylo v diecézi 429 000 pokřtěných osob při počtu obyvatel 1 292 170, což představuje 33,2 % z celkového počtu obyvatel.[6]

rok populace kněží trvalí
jáhnové
řeholníci farnosti
pokřtění celkem % celkem diecézní řeholní počet křtů muži ženy
1999 600.000 1.370.000 43,8 202 146 56 2.970 16 61 402 279
2000 600.000 1.370.000 43,8 210 152 58 2.857 17 63 399 277
2001 600.000 1.370.000 43,8 205 151 54 2.926 16 57 364 276
2002 600.000 1.370.000 43,8 204 149 55 2.941 16 59 327 276
2003 424.000 1.320.000 32,1 203 151 52 2.088 17 56 318 276
2004 423.000 1.311.000 32,3 205 155 50 2.063 17 55 291 277
2013 429.000 1.313.000 32,7 227 179 48 1.889 28 56 155 276
2016 429.300 1.316.000 32,7 229 190 39 1.874 27 53 150 276
2019 429.000 1.292.170 33,2 227 191 36 1.889 26 52 109 276

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Struktura obyvatelstva dle vyznání – sčítání lidu 2001 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online. 
  2. Současná situace v katolické církvi na základě údajů ze sčítání návštěvníků bohoslužeb v roce 2004 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online. 
  3. NOVOTNÝ, Pavel P. Fakt Boží investice. Týdeník Hrot [online]. 2021-1-5. Dostupné online. 
  4. KRSTANOV, Zdravko. 19 miliard ve vzduchu a zoufalí věřitelé. Megakrach skupiny Arca je výstrahou. Forbes [online]. 2021-5-12. Dostupné online. 
  5. KOUTNÍK, Ondřej. Arcibiskupství se strachuje o 100 milionů, které svěřilo Arca Capital. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-12-19. Dostupné online. 
  6. Annuario pontificio, 2020. (italština)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]