Diecéze ostravsko-opavská
Diecéze ostravsko-opavská Dioecesis Ostraviensis-Opaviensis | |
![]() Znak Ostravsko-opavské diecéze | |
Základní informace | |
---|---|
Sídlo | Ostrava |
Patron diecéze | sv. Hedvika Slezská |
Zřízena | 30. května 1996 |
Církev sui iuris | římskokatolická |
Biskup | Mons. František Lobkowicz |
Pomocný biskup | Mons. Martin David |
Generální vikář | Mons. Martin David |
Církevní provincie | moravská |
Statistické údaje | |
Počet děkanátů | 11 |
Počet farností | 276 |
Rozloha | 6 273 km² |
Počet obyvatel | 1 314 879 (rok 2001[1]) |
z toho katolíků | 420390 (32 %) |
návštěvnost nedělních bohoslužeb | 68 225 (rok 2004[2]) |
Další informace | |
Web | http://www.doo.cz |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Diecéze ostravsko-opavská (latinsky Dioecesis Ostraviensis-Opaviensis) byla založena 30. května 1996 bulou Jana Pavla II. Ad Christifidelium spirituali a je nejmladší diecézí existující na území České republiky. Vznikla vydělením z arcidiecéze olomoucké a zahrnuje celé České Slezsko a část severní Moravy, zhruba v rozsahu území náležejícího k modernímu Moravskoslezskému kraji, a dále Děkanát Jeseník a tři farnosti Bruntálského děkanátu (Huzová, Moravský Beroun, Nové Valteřice), ležící v Olomouckém kraji.
Biskup sídlí v Ostravě. Jejím prvním a současným biskupem je Mons. František Václav Lobkowicz, od roku 2008 je generálním vikářem Mons. Mgr. Martin David. Dne 7. 4. 2017 byl Mons. Martin David jmenován papežem Františkem pomocným biskupem ostravsko-opavským a titulárním biskupem Tucca di Numidia. Biskupské svěcení přijal v neděli 28. 5. 2017. Hlavním světitelem byl biskup František Václav Lobkowicz a spolusvětiteli olomoucký arcibiskup Jan Graubner a brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Hlavním kostelem diecéze je chrám Božského Spasitele v Ostravě, druhým sídelním kostelem biskupa je konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Přestože bylo ostravsko-opavské biskupství zřízeno až v roce 1996, snahy o jeho založení v Opavě existovaly mnohem dříve. Už v roce 1777 papež Pius VI. biskupství de iure založil bulou Suprema Disposicione. Zůstalo však jen na papíře, na rozdíl od Brněnského biskupství, které bylo touto bulou také založeno (vzhledem k povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství). Z různých důvodů, především politických (spor Rakousko vs. Prusko o Slezsko), a také z důvodů neshod mezi biskupy ve Vratislavi a Olomouci ke skutečnému vzniku biskupství tehdy ale nedošlo.
Rozdělení na děkanáty[editovat | editovat zdroj]
Diecéze je rozdělena na 11 děkanátů: bílovecký, bruntálský, frýdecký, hlučínský, jesenický, karvinský, krnovský, místecký, novojíčínský, opavský a ostravský.
Znak[editovat | editovat zdroj]
V modrém štítu polcený heroldský kříž, vpravo červeno-stříbrně šachovaný, vlevo zlatý. Na štítu mitra. Za štítem pokosem zlatá berla, závitem ven, a pošikem zlatý procesní kříž, který připomíná patrocinium katedrály Božského Spasitele i kříž, jako symbol nové evangelizace. Barevnost erbu je odvozena z barev znaků většiny území, na kterých se diecéze rozprostírá.
Svatí diecéze[editovat | editovat zdroj]
- sv. Hedvika Slezská – patronka Slezska, Polska, Berlína, Vratislavi, Třebnice, Krakova
- sv. Jan Sarkander – patron zpovědního tajemství
- bl. Marie Antonína Kratochvílová – rodačka z Ostravy-Vítkovic
- sv. Melichar Grodecký – kněz
- bl. Metoděj Dominik Trčka – rodák z Frýdlantu nad Ostravicí
Oslavy 10. výročí[editovat | editovat zdroj]
Dne 26. srpna 2006 oslavily tisíce poutníků v Katedrále Božského Spasitele desáté výročí ostravsko-opavského biskupství. Ostrava kromě těchto návštěvníků uvítala i významné církevní představitele, jako je např. papežský nuncius Diego Causero, pražský kardinál Miloslav Vlk, olomoucký arcibiskup Jan Graubner a biskupové z okolních států. Slavnostní mše svatá začala v 10:00. Po celý den byl návštěvníkům zpřístupněn také Kostel svatého Václava, kde byla u slavnostní příležitosti instalována výstava fotografií Pavla Zuchnického věnovaná desetiletí diecéze.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Struktura obyvatelstva dle vyznání – sčítání lidu 2001 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Současná situace v katolické církvi na základě údajů ze sčítání návštěvníků bohoslužeb v roce 2004 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online.