Diecéze ostravsko-opavská
| Diecéze ostravsko-opavská Dioecesis Ostraviensis-Opaviensis | |
|---|---|
 Znak Ostravsko-opavské diecéze | |
| Základní informace | |
| Sídlo | Ostrava |
| Patron | sv. Hedvika Slezská |
| Katedrála | Katedrála Božského Spasitele v Ostravě |
| Konkatedrála | Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě |
| Zřízena | 30. května 1996 |
| Církev sui iuris | římskokatolická |
| Biskup | Mons. Martin David |
| Církevní provincie | moravská |
| Statistické údaje | |
| Počet děkanátů | 11 |
| Počet farností | 276 |
| Rozloha | 6 273 km² |
| Počet obyvatel | 1 314 879 (rok 2001[1]) |
| z toho katolíků | 420 390 (32 %) |
| Návštěvnost nedělních bohoslužeb | 68 225 (rok 2004[2]) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′0″ s. š., 18°17′0″ v. d. |
| Web | http://www.doo.cz |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Diecéze ostravsko-opavská (latinsky Dioecesis Ostraviensis-Opaviensis) byla založena 30. května 1996 bulou Jana Pavla II. Ad Christifidelium spirituali a je nejmladší diecézí existující na území České republiky. Vznikla vydělením z arcidiecéze olomoucké a zahrnuje celé České Slezsko a část severní Moravy, zhruba v rozsahu území náležejícího k modernímu Moravskoslezskému kraji, a dále děkanát Jeseník a tři farnosti bruntálského děkanátu (Huzová, Moravský Beroun, Nové Valteřice), ležící v Olomouckém kraji.
Biskup sídlí v Ostravě. Od roku 2008 je generálním vikářem mons. Martin David, který je apoštolským administrátorem sede vacante. Dne 7. 4. 2017 byl mons. Martin David jmenován papežem Františkem pomocným biskupem ostravsko-opavským a titulárním biskupem Tucca di Numidia. Biskupské svěcení přijal v neděli 28. 5. 2017. Hlavním světitelem byl biskup František Václav Lobkowicz a spolusvětiteli olomoucký arcibiskup Jan Graubner a brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Sídelním biskupem se stal 4. 7. 2023.[3][4] Hlavním kostelem diecéze je chrám Božského Spasitele v Ostravě, druhým sídelním kostelem biskupa je konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě. Dalším statutárním zástupcem diecéze je delegát ad omnia Jan Czudek.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Přestože bylo ostravsko-opavské biskupství zřízeno až v roce 1996, snahy o založení biskupství v Českém Slezsku existovaly mnohem dříve.
Po válce o rakouské dědictví ležela většina území vratislavské diecéze v Prusku, zatímco menší část v Rakousku. Z toho důvodu vznikly snahy vytvořit v rakouské části samostatnou diecézi. Jako její sídlo se nejprve v 60. letech 18. století zvažoval Frýdek, projekt ale ztroskotal na nesouhlasu Vídně.[5]
Úspěšnější byla roku 1777 žádost císařovy Marie Terezie, na jejímž základě byla papežem Piem VI. vydána bula Suprema dispositione, kterou byla na území Rakouského Slezska z části dosavadní vratislavské diecéze vyčleněna nová diecéze opavská. K jejímu reálnému vzniku ovšem nedošlo, a to z důvodů politických (špatné vztahy Pruska a Rakouska), organizačních (byla vyžadována součinnost dvou diecézí) i hospodářských (financování chodu nové diecéze by vyžadovalo, aby se Vratislav vzdala svých statků na předaném zemí). Další snahy o vznik diecéze v letech 1818 a 1868 vyšly naprázdno.
Modus vivendi mezi Vatikánem a Československem z roku 1928 obecně stanovil, že hranice diecézí se mají upravit tak, aby odpovídaly hranicím státu, ovšem bez praktických dopadů. Ke změnám došlo až roku 1937, kdy byly bulou Ad ecclesiastici regiminis incrementum upraveny hranice dotčených československých diecézí, ovšem problematika vratislavské diecéze byla opět pouze vzata na vědomí a ponechána na pozdější příhodnou dobu. Ta nastala po druhé světové válce - na území Českého Slezska vznikla apoštolská administratura českotěšínská, která byla vyňata z vratislavské diecéze a dočasně podřízena přímo papeži. V roce 1977 pak bylo její území včleněno do olomoucké arcidiecéze.
Po sametové revoluci se opět vynořily myšlenky na ustavení samostatné diecéze, která by se oddělila z územně rozlehlé arcidiecéze olomoucké. Ta vznikla 30. května 1996 bulou Jana Pavla II. Ad Christifidelium spirituali, kterou papež vyhověl žádosti moravských biskupů. Bylo rozhodnuto opustit striktně zemský princip – novou diecézi sice z větší části tvořilo území Českého Slezska, z menší části pak ale nově i moravská část Moravskoslezského kraje. Za sídlo biskupa byla zvolena Ostrava, která je přirozeným centrem regionu. Z důvodu odkazu na nevzniklé opavské biskupství se pak druhým biskupským sídlem stala Opava.
Po počátečním provizoriu se roku 2000 otevřela nově postavená budova biskupství v Moravské Ostravě.
Rozdělení na děkanáty[editovat | editovat zdroj]
Diecéze je rozdělena na 11 děkanátů: bílovecký, bruntálský, frýdecký, hlučínský, jesenický, karvinský, krnovský, místecký, novojíčínský, opavský a ostravský.
Znak[editovat | editovat zdroj]
V modrém štítu polcený heroldský kříž, vpravo červeno-stříbrně šachovaný, vlevo zlatý. Na štítu mitra. Za štítem pokosem zlatá berla, závitem ven, a pošikem zlatý procesní kříž, který připomíná patrocinium katedrály Božského Spasitele i kříž, jako symbol nové evangelizace. Barevnost erbu je odvozena z barev znaků většiny území, na kterých se diecéze rozprostírá.
Svatí diecéze[editovat | editovat zdroj]
- sv. Hedvika Slezská – patronka Slezska, Berlína, Vratislavi, Třebnice
- sv. Jan Sarkander – patron zpovědního tajemství
- bl. Marie Antonína Kratochvílová – rodačka z Ostravy-Vítkovic
- sv. Melichar Grodecký – kněz
- bl. Metoděj Dominik Trčka – rodák z Frýdlantu nad Ostravicí
Hospodaření[editovat | editovat zdroj]
Investice u Arca Capital[editovat | editovat zdroj]
V roce 2016 investovalo biskupství 17 milionů korun u finanční skupiny Arca Capital. V květnu 2021 však soud vyhlásil úpadek této firmy. Jde o největší krach od 90. let 20. století – závazky skupiny Arca dosahují asi 19 miliard korun. Biskupství přitom nepatří mezi zajištěné věřitele.[6][7][8]
Oslavy 10. výročí[editovat | editovat zdroj]
Dne 26. srpna 2006 oslavily tisíce poutníků v katedrále Božského Spasitele desáté výročí ostravsko-opavského biskupství. Ostrava kromě těchto návštěvníků uvítala i významné církevní představitele, jako byl např. papežský nuncius Diego Causero, pražský kardinál Miloslav Vlk, olomoucký arcibiskup Jan Graubner a biskupové z okolních států. Návštěvníkům byl zpřístupněn kostel svatého Václava, kde byla u slavnostní příležitosti instalována výstava fotografií Pavla Zuchnického věnovaná desetiletí diecéze.
Statistiky[editovat | editovat zdroj]
V roce 2019 bylo v diecézi 429 000 pokřtěných osob při počtu obyvatel 1 292 170, což představuje 33,2 % z celkového počtu obyvatel.[9]
| rok | populace | kněží | trvalí jáhnové |
řeholníci | farnosti | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pokřtění | celkem | % | celkem | diecézní | řeholní | počet křtů | muži | ženy | |||
| 1999 | 600.000 | 1.370.000 | 43,8 | 202 | 146 | 56 | 2.970 | 16 | 61 | 402 | 279 |
| 2000 | 600.000 | 1.370.000 | 43,8 | 210 | 152 | 58 | 2.857 | 17 | 63 | 399 | 277 |
| 2001 | 600.000 | 1.370.000 | 43,8 | 205 | 151 | 54 | 2.926 | 16 | 57 | 364 | 276 |
| 2002 | 600.000 | 1.370.000 | 43,8 | 204 | 149 | 55 | 2.941 | 16 | 59 | 327 | 276 |
| 2003 | 424.000 | 1.320.000 | 32,1 | 203 | 151 | 52 | 2.088 | 17 | 56 | 318 | 276 |
| 2004 | 423.000 | 1.311.000 | 32,3 | 205 | 155 | 50 | 2.063 | 17 | 55 | 291 | 277 |
| 2013 | 429.000 | 1.313.000 | 32,7 | 227 | 179 | 48 | 1.889 | 28 | 56 | 155 | 276 |
| 2016 | 429.300 | 1.316.000 | 32,7 | 229 | 190 | 39 | 1.874 | 27 | 53 | 150 | 276 |
| 2019 | 429.000 | 1.292.170 | 33,2 | 227 | 191 | 36 | 1.889 | 26 | 52 | 109 | 276 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Struktura obyvatelstva dle vyznání – sčítání lidu 2001 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Současná situace v katolické církvi na základě údajů ze sčítání návštěvníků bohoslužeb v roce 2004 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online.
- ↑ https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/biskup-ostravsko-opavska-dieceze-martin-david-papez_2307041244_job
- ↑ https://www.doo.cz/posledni-zpravy/5760-ostravsko-opavska-dieceze-ma-noveho-sidelniho-biskupa-papez-frantisek-jim-jmenoval-dosavadniho-administratora-mons-martina-davida.html
- ↑ VOJKOVSKÝ, Rostislav. Frýdek: Zámek ve Frýdku-Místku. 1. vyd. Hukvaldy: Nakladatelství Putujme, 2016. 30 s. (Putujme po hradech a zámcích). ISBN 978-80-87712-48-1. S. 24.
- ↑ NOVOTNÝ, Pavel P. Fakt Boží investice. Týdeník Hrot [online]. 2021-1-5. Dostupné online.
- ↑ KRSTANOV, Zdravko. 19 miliard ve vzduchu a zoufalí věřitelé. Megakrach skupiny Arca je výstrahou. Forbes [online]. 2021-5-12. Dostupné online.
- ↑ KOUTNÍK, Ondřej. Arcibiskupství se strachuje o 100 milionů, které svěřilo Arca Capital. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-12-19. Dostupné online.
- ↑ Annuario pontificio, 2020. (italština)
