Stará Ves nad Ondřejnicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stará Ves nad Ondřejnicí
Renesanční zámek ve Staré Vsi
Renesanční zámek ve Staré Vsi
Znak obce Stará Ves nad OndřejnicíVlajka obce Stará Ves nad Ondřejnicí
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0806 598739
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Ostrava
Okres (LAU 1) Ostrava-město (CZ0806)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 822 (2020)[1]
Rozloha 18,79 km²
Nadmořská výška 240 m n. m.
PSČ 739 23
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Stará Ves nad Ondřejnicí 247
73923 Stará Ves nad Ondřejnicí
oustaraves@stara-ves.cz
Starosta Ing. Dalibor Dvořák
Oficiální web: www.staraves.cz
Stará Ves nad Ondřejnicí
Stará Ves nad Ondřejnicí
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará Ves nad Ondřejnicí je obec ležící v okrese Ostrava-město v Moravskoslezském kraji podél říčky Ondřejnice, nedaleko jejího ústí do Odry. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci Bruneswerde se nachází v závěti olomouckého biskupa Bruna z Schaumburka datované 29. listopadu 1267. Roku 1536 udělil olomoucký biskup Stanislav Thurzo právo užívat obecní znak se zlatou růží.

Největší stopu v dějinách obce zanechal slezský rod Syrakovských z Pierkova (Pěrkova). Pravděpodobně nejvýznamnějším počinem jejich vlády byla stavba renesančního zámku z v letech 1560–1570, kterou zahájil Jaroš Syrakovský, pán Proskovic a Staré Vsi. Po jeho smrti pokračoval ve stavbě jeho syn, Ctibor Syrakovský, nejvyšší písař markrabství moravského. Díky svému postavení a majetku si mohl dovolit rozšířit projekt o reprezentační prostory. Jeho zásluhou byla také fasáda vyzdobena figurálním sgrafitem.

Syrakovští také významně přestavěli místní kostel, který se stal místem jejich posledního odpočinku. Byly zde pohřbeny také jejich manželky. Zajímavostí je renesanční freska s biblickým výjevem objevená v roce 2000.

V době třicetileté války přechází ves na Kryštofa Karla Podstatského z Prusinovic. V té době je vesnice poprvé zobrazena na mapě Moravy, jejímž autorem byl Jan Ámos Komenský. Dle místní tradice švédská vojenská posádka v roce 1643 vyrabovala zámek i kostel, ale malá část Švédů byla zahnána do zámeckého sklepa a tam pobita. Sklepení proto nese název Švejďák.

Po téměř 300 letech převzalo Starou Ves olomoucké arcibiskupství. Roku 1930 se stalo majitelem město Moravská Ostrava. Během krize roku 1938 se místní část Košatka dočasně odtrhla od zbytku obce kvůli záboru do nacistického Německa na základě Mnichovské dohody a zůstala jí do konce druhé světové války. V roce 1991 se obec osamostatnila od Moravské Ostravy.

V roce 1999 schválil parlament obecní symboly vycházející z historického znaku. Prapor byl doplněn o dva pruhy symbolizující dvě místní části a zvlněné čáry. Žluté symbolizují řeky Ondřejnici a Lubinu protékající územím a černá symbolizuje řeku Odru.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Košatka – leží cca dva kilometry severozápadním směrem, protínají ji dvě řeky (Odra a Lubina), uchovala si klidný venkovský charakter
  • Stará Ves

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Sýkora (1851–1920), starosta obce, katolický politik, zemský poslanec

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]