Moravskoslezský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moravskoslezský kraj
Budova Krajského úřadu Moravskoslezského kraje

Budova Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
Sídlo: Ostrava
Zeměpisné souřadnice: 49°49′12″ s. š., 17°58′12″ v. d.
Hejtman: Miroslav Novák (ČSSD)
Rozloha: 5 427[1] km²
Počet obyvatel: 1 213 311 (2016)[2]
Hustota zalidnění: 224 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Praděd (1491 m n. m.)
Historické země: Morava a Slezsko
Počet okresů: 6
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 22
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 30
ISO 3166-2: CZ-MO
CZ-NUTS: CZ080
RZ: T
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Moravskoslezský kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku. Celé jeho území leží v Severomoravském kraji. Z větší části leží v Českém Slezsku, zbývající část zabírá sever Moravy. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským a Slezským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. Na území kraje se nacházejí čtyři euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko. Symboly kraje tvoří znak, vlajka a logo.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Horopisně leží území kraje na rozhraní Českého masívu a vnějších Západních Karpat, na severu do něj zasahuje Středoevropská nížina (Opavská pahorkatina). Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m), jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska. Nižší kopce lemují jihozápadní hranici kraje. Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve kolem řeky Odry a jejích přítoků. Nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše (195 m).

Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše, Osoblaha) do Baltského moře. Pouze z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře.

I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí: Beskydy (rozlohou 1160 km²; včetně zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 5 přírodních parků a 131 maloplošných chráněných území.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Území kraje je vymezeno územími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město.

Okres Rozloha[1] Počet obyvatel[3] Hustota zal. Počet obcí
Bruntál 1 536 93 718 61 obyv./km² 67
Frýdek-Místek 1 208 213 260 177 obyv./km² 72
Karviná 356 253 518 719 obyv./km² 17
Nový Jičín 882 151 762 172 obyv./km² 54
Opava 1 113 176 742 159 obyv./km² 77
Ostrava-město 332 324 311 977 obyv./km² 13

K 31. prosinci 2002 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se pro účely státní správy od 1. ledna 2003 dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu ještě tyto obce: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Odry, Orlová, Rýmařov, Třinec, Vítkov.

V kraji je 300 obcí, z toho 22 obce s rozšířenou působností. Sídelním městem kraje je statutární město Ostrava.

Obce nad 10 000 obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Město Okres Obyvatel k 1.1.1971 Obyvatel k 1.1.1980 Obyvatel k 1.1.1990 Obyvatel k 1.1.2000 Obyvatel k 1.1.2010 Obyvatel k 1.1.2016[4]
Ostrava Ostrava-město 279 209 325 227 331 219 321 263 306 006 292 681
Havířov Karviná 81 667 92 606 92 187 87 113 82 896 74 101
Opava Opava 50 289 59 360 63 253 61 171 58 440 57 676
Frýdek-Místek Frýdek-Místek 39 239 54 210 66 366 61 654 58 582 56 879
Karviná Karviná 76 075 79 726 70 235 65 585 61 948 55 163
Třinec Frýdek-Místek 30 203 34 095 45 593 39 427 37 405 35 760
Orlová Karviná 24 319 30 682 37 550 35 949 32 430 29 524
Český Těšín Karviná 15 820 23 595 28 810 26 952 25 499 24 787
Krnov Bruntál 22 663 26 225 25 969 25 993 25 059 23 992
Nový Jičín Nový Jičín 19 569 31 027 33 218 26 935 25 862 23 571
Kopřivnice Nový Jičín 10 538 18 241 24 295 24 313 23 044 22 273
Bohumín Karviná 25 544 24 388 23 691 22 818 21 482 21 249
Bruntál Bruntál 10 519 16 664 19 142 17 812 17 264 16 654
Hlučín Opava 12 934 22 782 22 866 14 597 14 236 14 020
Frenštát pod Radhoštěm Nový Jičín 8 614 10 631 11 528 11 554 11 124 10 854
Frýdlant nad Ostravicí Frýdek-Místek 6 372 7 485 14 384 9 675 9 681 9 910
Studénka Nový Jičín 9 779 12 664 12 466 10 720 10 129 9 720
Příbor Nový Jičín 7 758 10 050 11 644 8 946 8 747 8 466
Rýmařov Bruntál 7 587 9 452 10 252 9 202 8 711 8 369
Bílovec Nový Jičín 4 900 10 937 10 881 7 532 7 543 7 436
Odry Nový Jičín 5 011 9 596 10 126 7 588 7 371 7 308

Zdroj: Český statistický úřad: Databáze demografických údajů za obce ČR[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky a ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

K 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb., byl přejmenován Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem 387/2004 Sb. byly k 1. lednu 2005 přesunuty 3 obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje.

V letech 1949–1960 byla většina území dnešního Moravskoslezského kraje součástí kraje Ostravského; část pak patřila ke kraji Olomouckému. V roce 1960 oba kraje zanikají a území celého dnešního Moravskoslezského kraje pak patřilo až do 31. prosince 1999 k tehdejšímu Severomoravskému kraji.

Za Rakousko-Uherska náležela většina území současného kraje k Slezskému vévodství, z malé části k Moravskému markrabství, Hlučínsko bylo součástí pruské provincie Slezska. Viz též Moravsko-slezská hranice. Po vzniku Československa náležela většina kraje k Zemi Slezské se správním centrem Opavou, malá část k Zemi Moravské se správním centrem v Brně, od 1. prosince 1928 do 31. prosince 1948 náleželo celé území kraje k Zemi Moravskoslezské se správním centrem v Brně.

Fyzická geografie[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Geologická stavba kraje je velice pestrá. Působilo zde hercynské i alpinské vrásnění. Je tvořen geologickou jednotkou Českého masívu moravo-silesikum (vznikla hercynskou orogenezí) a mladšími Západními Karpaty (vznikly alpinskou orogenezí). Západní Karpaty mají typickou příkrovovou stavbu, příkrovy jsou tvořeny různými druhy sedimentárních hornin, které obalují tzv. krystalická jádra, jež jsou tvořena granitoidy a metamorfovanými horninami. Západní Karpaty pak sestávají z karpatského flyše a karpatské předhlubně. V Moravskoslezském kraji jsou zásoby černého uhlí (Ostravská pánev), vápence (např. Štramberk) či černých jílovitých břidlic (oblast Nízkého Jeseníka).

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologicky sestává ze dvou systémů: Hercynského a Alpsko-himalájského. Hercynský systém zde tvoří dvě provincie: Českou vysočinu a Středoevropskou nížinu. Česká vysočina se dělí na 6 subprovincií, v MS kraji se nachází pouze Krkonošsko-jesenická subprovincie, Středoevropskou nížinu zaujímají pouze Středopolské nížiny. K Alpsko-himalájskému systému patří provincie Západní Karpaty, která se dělí na dvě subprovincie: Vněkarpatské sníženiny a Vnější západní Karpaty.

Níže uvedená tabulka zobrazuje geomorfologické členění na území Moravskoslezského kraje. Např. Hrubý Jeseník se dělí i Keprnickou hornatinu, ale ta se nachází pouze na území Olomouckého kraje, proto zde není uvedena. Podcelky se ještě dále dělí na okrsky, ale vzhledem k velkému počtu nejsou uvedeny.

Subprovincie Oblast Celek Podcelek Obce
Krkonošsko-jesenická Jesenická Hrubý Jeseník Medvědská hornatina Andělská Hora, Heřmanovice, Karlova Studánka, Karlovice, Ludvíkov, Malá Morávka, Rudná pod Pradědem, Světlá Hora, Václavov u Bruntálu, Vrbno pod Pradědem
Pradědská hornatina Dolní Moravice, Karlova Studánka, Malá Morávka, Rýmařov, Stará Ves, Světlá Hora, Vrbno pod Pradědem
Nízký Jeseník Brantická vrchovina Brantice, Brumovice, Býkov-Láryšov, Čaková, Holčovice, Hošťálkovy, Karlovice, Krasov, Krnov, Lichnov (okr. Bruntál), Město Albrechtice, Nové Heřminovy, Sosnová, Široká Niva, Úvalno, Zátor
Bruntálská vrchovina Andělská Hora, Bruntál, Břidličná, Dětrichov nad Bystřicí, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Jiříkov, Karlovice, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lichnov (okr. Bruntál), Lomnice, Malá Štáhle, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rýmařov, Rýžoviště, Sosnová, Stará Ves, Staré Heřminovy, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Tvrdkov, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Velké Heraltice, Vrbno pod Pradědem, Zátor
Slunečná vrchovina Bruntál, Dětrichov nad Bystřicí, Lomnice, Mezina, Moravskoslezský Kočov, Roudno, Valšov
Stěbořická pahorkatina Bratříkovice, Brumovice, Dolní Životice, Hlavnice, Holasovice, Horní Životice, Jakartovice, Jezdkovice, Litultovice, Mikolajice, Mladecko, Neplachovice, Opava, Otice, Slavkov, Stěbořice, Svobodné Heřmanice, Štáblovice, Uhlířov, Úvalno, Velké Heraltice
Domašovská vrchovina Bílčice, Budišov nad Budišovkou, Dětrichov nad Bystřicí, Dvorce, Jakartovice, Křišťanovice, Roudno
Vítkovská vrchovina Bílčice, Bílovec, Bítov, Branka u Opavy, Březová, Budišovice, Budišov nad Budišovkou, Čavisov, Čermná ve Slezsku, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Lhota, Dolní Životice, Fulnek, Háj ve Slezsku, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hlubočec, Hlučín, Horní Lhota, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chvalíkovice, Jakartovice, Jakubčovice nad Odrou, Kružberk, Klimkovice, Kujavy, Kyjovice, Leskovec nad Moravicí, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Luboměř, Ludgeřovice, Mankovice, Melč, Mikolajice, Mokré Lazce, Moravice, Nové Lublice, Nové Sedlice, Odry, Olbramice, Opava, Ostrava, Svatoňovice, Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rázová, Roudno, Skřípov, Slatina, Spálov, Staré Heřminovy, Staré Těchanovice, Suchdol nad Odrou, Svobodné Heřmanice, Štáblovice, Těškovice, Tísek, Uhlířov, Velká Polom, Větřkovice, Vítkov, Vražné, Vrchy, Vršovice, Vřesina, Zbyslavice
Zlatohorská vrchovina Rejvízská horkatina Heřmanovice
Hynčická hornatina Heřmanovice, Holčovice, Janov, Jindřichov, Karlovice, Město Albrechtice, Petrovice, Třemešná, Vrbno pod Pradědem
Jindřichovská pahorkatina Bohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Jindřichov, Krnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Rusín, Slezské Rudoltice, Třemešná
Hanušovická vrchovina Hraběšická hornatina Horní Město, Rýmařov, Stará Ves, Tvrdkov
Středopolské nížiny Slezská nížina Opavská pahorkatina Osoblažská nížina Osoblaha, Slezské Pavlovice
Poopavská nížina Bohuslavice, Branka u Opavy, Brumovice, Dobroslavice, Dolní Benešov, Háj ve Slezsku, Hlučín, Holasovice, Hrabyně, Chvalíkovice, Kozmice, Kravaře, Krnov, Mokré Laze, Nové Sedlice, Opava, Otice, Raduň, Slavkov, Štítina, Úvalno, Velké Hoštice, Vršovice
Hlučínská pahorkatina Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Darkovice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Hněvošice, Chlebičov, Chuchelná, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Ludgeřovice, Makvartovice, Oldřišov, Opava, Píšť, Rohov, Služovice, Sudice, Štěpánkovice, Strahovice, Šilheřovice, Třebom, Velké Hoštice, Vřesina u Hlučína, Závada
Vněkarpatské sníženiny Západní Vněkarpatské sníženiny Moravská brána Oderská brána Albrechtičky, Bartošovice, Bernatice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bravantice, Fulnek, Hladké Životice, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Klimkovice, Krmelín, Kujavy, Kunín, Mankovice, Mošnov, Odry, Olbramice, Ostrava, Petřvald u NJ, Pustějov, Sedlnice, Skotnice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Starý Jičín, Šenov u Nového Jičína, Studénka, Suchdol nad Odrou, Trnávka, Velké Albrechtice, Vražné
Ostravská pánev Ostravská pánev Albrechtice, Bohumín, Děhylov, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Frýdek-Místek, Hať, Havířov, Horní Bludovice, Horní Suchá, Kaňovice, Karviná, Krmelín, Orlová, Ostrava, Paskov, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Řepiště, Sedliště, Staříč, Stonava, Sviadnov, Šenov, Šilheřovice, Václavovice, Vratimov, Vřesina, Žabeň
Vnější Západní Karpaty Západní Beskydy Hostýnsko-vsetínská hornatina Vsetínské vrchy Bílá
Moravskoslezské Beskydy Radhošťská hornatina Bílá, Bordovice, Čeladná, Frenštát pod Radhoštěm, Hodslavice, Hostašovice, Mořkov, Staré Hamry, Trojanovice, Veřovice
Klokočovská hornatina Bílá
Lysohorská hornatina Bílá, Bocanovice, Čeladná, Dolní Lomná, Frýdlant nad Ostravicí, Horní Lomná, Komorní Lhotka, Košařiska, Krásná, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Milíkov, Morávka, Mosty u Jablunkova, Návsí, Ostravice, Pražmo, Pstruží, Řeka, Smilovice, Staré Hamry, Třinec, Vendryně, Vyšní Lhoty
Jablunkovská brázda Jablunkovská brázda Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Hrádek, Jablunkov, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná, Písek, Vendryně
Jablunkovské mezihoří Jablunkovské mezihoří Bukovec, Hrčava, Jablunkov, Mosty u Jablunkova, Písek
Slezské Beskydy Čantoryjská hornatina Bukovec, Bystřice, Hrádek, Jablunkov, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek, Třinec, Vendryně
Západobeskydské podhůří Podbeskydská pahorkatina Příborská pahorkatina Bartošovice, Baška, Bernatice nad Odrou, Brušperk, Fryčovice, Frýdek-Místek, Hostašovice, Hukvaldy, Jeseník nad Odrou, Kateřnice, Kopřivnice, Krmelín, Kunín, Libhošť, Mošnov, Nový Jičín, Palkovice, Paskov, Petřvald u Nového Jičína, Příbor, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Starý Jičín, Staříč, Sviadnov, Šenov u Nového v Jičína, Trnávka, Závišice
Štramberská vrchovina Baška, Bordovice, Čeladná, Frýdek-Místek, Hukvaldy, Kopřivnice, Kozlovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Libhošť, Lichnov (okr. Nový Jičín), Nový Jičín, Metylovice, Mořkov, Palkovice, Pstruží, Rybí, Starý Jičín, Štramberk, Tichá, Veřovice, Závišice, Ženklava, Životice u Nového Jičína
Frenštátská brázda Baška, Bordovice, Čeladná, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Hodslavice, Hostašovice, Janovice, Krásná, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov (okr. Nový Jičín), Malenovice, Metylovice, Morávka, Mořkov, Nový Jičín, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Tichá, Trojanovice, Veřovice, Vyšní Lhoty, Životice u Nového Jičína
Třinecká brázda Baška, Bystřice, Český Těšín, Dobrá, Dobratice, Dolní Tošanovice, Frýdek-Místek, Hnojník, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Janovice, Komorní Lhotka, Lučina, Nižní Lhoty, Nošovice, Pazderna, Raškovice, Ropice, Smilovice, Staré Město, Střítež, Těrlicko, Třanovice, Třinec, Vendryně, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žermanice
Těšínská pahorkatina Albrechtice, Bruzovice, Český Těšín, Dobrá, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Frýdek-Místek, Havířov, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Suchá, Horní Tošanovice, Kaňovice, Karviná, Lučina, Pazderna, Ropice, Sedliště, Soběšovice, Střítež, Těrlicko, Třanovice, Třinec, Vělopolí, Vojkovice, Žermanice

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Kraj má třetí nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 133 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 224 obyvatel na km²;). 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel,[zdroj?] a i to je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (981), nejnižší na Bruntálsku (62).

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Prezentace Moravskoslezského kraje na veletrhu Regiontour 2010

Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem. V souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost. Dlouho bude také trvat obnova poškozeného životního prostředí.

Přes polovinu území kraje zabírá zemědělská půda, dalších 35 % připadá na lesní plochy (zejména v horských oblastech Jeseníků a Beskyd).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ostrava hlavní nádraží

Přestože se území Moravskoslezského kraje po zániku Československa ocitlo v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu, leží na historické dopravní cestě mezi severem a jihem Evropy - mezi BaltskýmStředozemním mořem. Zároveň zaujímá strategickou polohu na rozmezí tří států - České republiky, Polska a Slovenska a svou polohou nabízí i výhodnou výchozí pozici pro dopravní vazby směrem do východní Evropy. Strategický význam této polohy podtrhuje zařazení podstatné části komunikací nadřazené dopravní infrastruktury do hlavní sítě TEN-T a umístění dvou koridorů této hlavní sítě. Hospodářským centrem kraje je od severu k jihu veden Baltsko-jaderský koridor jako jedna z nejdůležitějších transevropských silničních a železničních os, západovýchodní spojení zajišťuje významná odbočka Rýnsko-dunajského koridoru, spojující Mnichov s Prahou, Žilinou, Košicemi a ukrajinskou hranicí.

Motoristé a podnikatelé na území Moravskoslezského kraje mohou využívat poměrně hustou síť pozemních komunikací v celkové délce téměř 3500 km. V prosinci roku 2012 byla na území kraje zprovozněna dálnice D1, která region propojuje s nadřazenou dopravní infrastrukturou České republiky. Dálnice D1 jako součást VI.B multimodálního koridoru Baltsko-jaderského koridoru Transevropských sítí TEN (Trans European Network) dále pokračuje na území Polska jako A1 a u Gliwice umožňuje rychlé napojení na mezinárodní silnici E40 vedenou z francouzského Calais přes Belgii, Německo, Polsko, Ukrajinu a Rusko do Kazachstánu. Silniční komunikační systém se dále opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11 (E75): Opava - Ostrava - Český Těšín - Mosty u Jablunkova a I/48 (E462): Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. V současnosti probíhá jejich modernizace, a to jak na silnici I/48, která je upravována na dálnici D48 tak na silnici I/11, která je modernizována převážně v kategorii pozemní komunikace S 24,5/100 (2+2 pruhy). V kraji se nyní nachází 100 km dálnic D1, D48 a D56 k nimž lze ještě připočíst 55 km moderních úseků silnic I. třídy.

Mimo nadřazenou dopravní infrastrukturu je území kraje protkáno hustou sítí silnic II. a III. třídy. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je Moravskoslezský kraj, který má ambici vlastní silniční sítí vytvořit kvalitní funkční doplněk k nadřazené dopravní infrastruktuře tak, aby byla zajištěna standardní dopravní dostupnost do všech lokalit kraje.

Moravskoslezský kraj protínají také dva železniční tahy evropského významu, II. tranzitní železniční koridor (E 40, E 65  Přerov – Bohumín) a III. tranzitní železniční koridor (E 40 Bohumín - Mosty u Jablunkova). Modernizace druhého železničního koridoru byla dokončena v roce 2005, modernizace třetího železničního koridoru začala v roce 2007 a dosud probíhá.

Mimořádným úspěchem v historii drážní dopravy na území kraje je výstavba kolejového napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Realizací stavby elektrifikované regionální dráhy jsou mezinárodní letiště v Mošnově, průmyslová zóna a vznikající železniční a multimodální cargo Mošnov přímo napojeny na železniční koridorovou trať. Délka nové trati je 2,9 km, přestupní terminál je propojen s odbavovací halou letiště. Pravidelný provoz osobní dopravy byl zahájen 13. 4. 2015.

Veřejná osobní doprava na území kraje je z větší části provozována v systému ODIS, který cestujícím zajišťuje užití zejména jednotného tarifu a jednotných přepravních podmínek ve všech dopravních prostředcích.

Významnou bránou kraje je Letiště Leoše Janáčka Ostrava jako letiště městského uzlu hlavní sítě TEN-T. V letech 2000–2015 se postupně daří obnovovat letecké spojení Moravskoslezského kraje se světem. Značného nárůstu bylo dosaženo jak v osobní letecké dopravě, tak i v nákladní přepravě. Provozovány jsou pravidelné mezinárodní lety do Londýna, Paříže a Düsseldorfu, vnitrostátní linka do Prahy a sezónní linky do cca 25 destinací.

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Ostrava – pohled na areál Nové huti z haldy Ema

Více než polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda, na dalších více než 35 % se rozprostírají lesní pozemky. Vedle přírodního bohatství, chráněných krajinných oblastí – Beskydy (rozlohou 1 160 km2 vč. zlínské části největší chráněná krajinná oblast v České republice), Jeseníky a Poodří – a 165 maloplošných chráněných území, se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin – kromě zemního plynu, převážně vázaného na černouhelné sloje, jde především o rozhodující domácí zásoby černého uhlí, prapříčiny budování těžkého průmyslu v kraji, který se na jeho životním prostředí nesmazatelně podepsal. Na důlní činnost však nelze pohlížet jen negativně, protože dala vzniknout i řadě biologicky cenných lokalit – mokřadům a jezerům, v nichž našly nová útočiště druhy vytlačené z území osídlených člověkem.

S neblaze proslulým dědictvím kraje coby oblasti s nejvíce poškozeným životním prostředím v České republice se v posledních letech region úctyhodně vypořádává.[zdroj?] Vysoká koncentrace těžkého průmyslu a množství lokálních topenišť si vyžádaly velké investice jak do ekologizace průmyslu, tak do tzv. kotlíkových dotací, tj. výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové, nízkoemisní. K nápravě zhoršené kvality ovzduší kraj hledá i další cesty, jako jsou např. nadlimitní čištění komunikací, výsadba izolační zeleně nebo propagace čisté mobility.

Vysokým počtem průmyslových zařízení a poměrně vysokou hustotou zalidnění je ovlivněno i odpadové hospodářství kraje. Celková produkce odpadů v kraji se přesto snižuje, zejména snahou o co největší opětovné využití stavebních materiálů a vedlejších průmyslových produktů.

Se vstupem České republiky do Evropské unie se stát zavázal k dozoru nad takovými druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť, které jsou v rámci Unie nejcennější a spadají do celistvé evropské soustavy území se stanoveným stupněm ochrany, soustavy Natura 2000. Na území Moravskoslezského kraje je Natura 2000 tvořena 45 vyhlášenými evropsky významnými lokalitami a čtyřmi vymezenými ptačími oblastmi.

Věda a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Širokou škálu 42 gymnázií, 101 středních odborných škol a 57 středních odborných učilišť doplňuje 11 vyšších odborných škol a pět vysokých škol (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě, Vysoká škola podnikání a práva a Vysoká škola sociálně správní), které zabezpečují výuku pro více než 38 tisíc studentů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-09]
  3. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.  
  4. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.  
  5. Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. Český statistický úřad. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]