Odry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na pomezí Slezska a Moravy. Další významy jsou uvedeny na stránce Odry (rozcestník).
Odry
Masarykovo náměstí
Znak obce OdryVlajka obce Odry
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0804 599701
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Nový Jičín (CZ0804)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Odry
Historická země Slezsko a Morava
Katastrální výměra 74,08 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 236 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 303 m n. m.
PSČ 742 35 až 742 38
Zákl. sídelní jednotky 15
Části obce 9
Katastrální území 8
Adresa městského úřadu Masarykovo náměstí 16/25
74235 Odry
Starosta Ing. Libor Helis
Oficiální web: www.odry.cz
Email: podatelna@odry.cz
Odry
Odry
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Odry (něm. Odrau[2]) se nachází v okrese Nový JičínMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 7 200[1] obyvatel. Většina města včetně jeho jádra leží v českém Slezsku, okrajové části přesahují moravsko-slezskou hranici (na Moravu spadá většina části Pohoř a několik nejvýchodnějších parcel části Odry).

Historické jádro je městskou památkovou zónou. Tu tvoří renesanční měšťanské domy, umístěné na náměstí, socha Nanebevzetí Panny Marie, neoklasicistní kašna na náměstí vytvořená roku 1897, části opevňovacích zdí a polokruhová bašta, kostel svatého Bartoloměje, fara, socha svatého Floriána z roku 1751, u kostela na jeho pravé straně pískovcový kříž a na levé straně sloup svaté trojice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města Oder se v celé historii častokrát měnil. Poprvé v roce 1362 je jmenováno jako město Odra. V roce 1374 je známé jako in oppido nostro Odra (doslovný překlad z latiny: ve městě našem Odra) a stejně v roce 1406 Odra, potom v roce 1428 Odr, poté Odrau, které bylo poprvé použito v rozmezí let 15921588, Oderburgk někdy v roce 1583, Odera dvakrát v letech 15841588, Odraw v roce 1608. Tvar Odry (v němčině Odrau) se začíná používat od začátku 17. století.[3] V německém jazyce se též objevuje tvar Lautsch.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město Odry leží v jižní části Oderských vrchů, v Oderské kotlině v Nízkém Jeseníku,[4] které přechází do Moravské brány. Město se rozkládá na obou stranách řeky Odry. Do řeky přitékají v okolí města vlévají zleva potok Vítovka a Zlatý potok a zprava Mlýnský a Stodolní potok. Z řeky odtéká, 6 km dlouhý, mlýnský náhon, který dříve zásobil energií vodní mlýn na obilí a teď zásobuje vodou pět rybníků (Trněný, Travný, Emauzský, Vraženský a Cíp).[5]

Sousední vesnice jsou Vítovka na severu, TošoviceHvězdová (do roku 1949 Šternfeld[6]) a Jestřabí na severovýchodě, Pohoř na východě, Mankovice na jihovýchodě, EmauzyVražné na jihu, Veselí na jihozápadě, Dvořisko a Dobešov na západě a na severozápadě Loučky. Z toho Vítovka, Tošovice, Hvězdová, Pohoř, Veselí, Dvořisko, Dobešov a Loučky jsou součástí města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci, pod názvem Vyhnanov pochází už z roku 1234.[4] Vyhnanov nebyla ani tak vesnice, ale spíše lokace v údolí mezi pohořským a veselským kopcem sahající až k vesnici Klokočůvek. Ve Vyhnanově žili, jak název napovídá, vyhnanci, kteří měli bránit hranici. Vyhnanov byl, v rozmezí let 12411253, vypálen během nájezdu Mongolů (Tatarů) a Kumánů. V této době stál poblíž Oder hrad Milíkov - Milichberg. Stavitel hradu byl kastelán Milich (občas udáváno v češtině Milík) z Hradce nad Moravicí. Tento hrad stál na výběžku Dobešovského vrchu mezi údolím Stodolního a Mlýnského potoka. Tomuto výběžku se často říká Břetislavův, protože to byl bod, kde se měla bránit nově dobytá hranice, dobytá právě Břetislavem I. Dnes lze najít pozůstatky hradu v tzv. šikaně při cestě z Oder na Dobešov. Protože znaky hradu nejsou moc patrné, je velmi pravděpodobné, že hrad byl postaven ze dřeva. Milíkov stál na pravděpodobném místě dřívějších Babích hrádků. Na Břetislavových výběžcích stály také strážní věže, které byly použity ve znaku města.

Rozkvět města[editovat | editovat zdroj]

Během kolonizování českého pohraničí Němci, vzniklo na pravé straně řeky Odry město. Založeno bylo ve druhé polovině 13. století poblíž bývalého Vyhnanova a na stejném místě bylo později vystavěno opevněné město. V roce 1357 má mít město kulatý tvar s opevněním, a to s valy, hlubokým příkopem a kamennými hradbami. Hradba měla dvě brány, a to: Dolní (Hranickou, v jižní části hradeb) a Horní (Opavskou, v severní části hradeb). Hradby dokonce měly několik výpadových branek. Pod hradbami dokonce bylo postaveno několik chodeb pro případ úniku a pro přívod vody do kašny na náměstí. Ve spodní části dnešního zámeckého parku byli tři rybníky pro chov ryb. Za hradbami stálo okolo padesáti měšťanských domů, kamenný hrad ve tvaru kvádru a dřevěný kostel. Hrad měl na západní straně hlásku (věž). Ve 14. století se Odry staly významným místním centrem. V této době, vlastnil město rod Šternberků, konkrétně Štěpán ze Šternberku.[7] Štěpán ze Šternberka získal Odry a 11 dalších vesnic. Odry nechal v roce 1350 povýšit na město. Albrecht Aleš ze Šternberka městu udělil či správněji se zřekl práva odúmrti v roce 1362 a totéž učinil v 10 vesnicích oderského panství v roce 1374. V roce 1406 bylo městu uděleno právo výročního trhu, a tak se město stalo obchodním centrem oblasti.

Husitské války[editovat | editovat zdroj]

Po tom, co v roce 1427 Odry dobyl husitský hejtman Jan Tovačovský z Cimburka, se město stalo husitským.[8] Během husitských válek na Moravě byly Odry důležitým husitským centrem v oblasti (konkrétně v letech 14271434 a dokonce v Odrách čtyři roky (14281432) pobýval litevský kníže Zikmund Korybutovič. Během husitského pobývání ve městě husité vypálili Fulnek, Nový Jičín a Hranice, čímž oslabili vzájemnou pomoc opavského vévody Přemka s olomouckým biskupem Janem Železným, Jiřím ze Šternberka a Janem z Kravař.[7] V této době zpevnili husité opevnění kolem celého města. Tehdy tu působil husitský hejtman Dobeš Puchala z Věnavy, který byl velmi obávaný. Po bitvě u Lipan v roce 1434, husité svá slezská a severomoravská města s posádkou opustili. Naposledy v roce 1435 husitští hejtmané Boček a Vilém Puklicové z Pozořic spolu s 1000 jezdci nabízeli z Oder pomoc litevskému velkoknížeti Svidriegellovi a knížeti Zikmundu Korybutovi v jejich bojích v Litvě. Po husitech ve městě zůstala bašta a část městského opevnění. Odry s panstvím byly v roce 1481 vloženy do opavských zemských desk a od té doby patří do Slezska.

V letech 1437 až 1446 vlastnili Odry páni ze Šternberka, v letech 1446 až 1519 Oderští z Lidéřova, v letech 15191533 páni z Fulštejna a po nich město vlastnili pánové ze Zvole, a to v letech 15331612. Ti přestavěli hrad na renesanční zámek, vylepšili a zdokonalili mlýnský náhon, který poháněl mlýn a později napájel nově postavenou soustavu rybníků, které byly postavené za Janka Tomáše ze Zvole.

Období během a po třicetileté válce[editovat | editovat zdroj]

Během třicetileté války Švédové město několikrát vybrakovali. Byl také poničen kostel svatého Bartoloměje, jenž byl opraven až koncem 17. století v barokním slohu. V době po bitvě na Bílé hoře se v Odrách několikrát vystřídala cizí šlechta. Roku 1660 získala oderské panství hrabata z Werdenberka a potom v letech 1716 až 1792 páni Lichnovští z Voštic. Během jejich vlády byly založeny nové zemědělské dvory (Dvořisko, Vítovka a panský dvůr Odry). Postavili také tzv. květinovou lávku přes Odru, aby se město mohlo rozvíjet na levém břehu. Lávka byla znovu postavena roku 1899 opavským stavitelem Rudolfem Schnackem. Byla postavena na místě starého osídlení z první poloviny 13. století, které bylo zničeno povodní v roce 1605 a na místě osídlení byl postaven kamenný kříž. Novému osídlení se začalo říkat Neumark. Mezi jinými zde stál dům lesníka, bělidlo a hostinec. Bylo zhruba v místech dnešních ulic Stará, Růžová a Křížová. Také v letech 17301736 nechali přestavět renesanční zámek na barokní, během něhož (mimo jiné) zbourali západní křídlo a válcovou věž. Architekt přestavby byl asi Johann Lukas von Hildebrandt (občas udáváno Lukáš Hildebrandt). V okolí Oder se v 18. století těžilo stříbro a olovo.[9] Pro tyto účel založila nadaci s výší 200 000 zlatých.[10] Během let se v Odrách objevilo několik selských bouří - jedna musela být dokonce v roce 1782 potlačena vojskem. Od roku 1792 byla majitelkou panství Marie Teresie, pak hraběnka Schlabrendorfová a nakonec Charlotta z Fürstenburgu (která byla její sestra). Jejím úsilím byla, roku 1855, postavena nemocnice. Spolu s nemocnicí založila, dokonce i roku 1861 klášterní školu (dnes Církevní škola - plný název Střední pedagogická škola a střední zdravotní škola svaté Anežky české). Tato škola byla vylepšována v rozmezí let 18881896.[11] Pro tyto účel založila nadaci s výší 200 000 zlatých.[10]

Roku 1863 byla zbořena městská radnice, stojící uprostřed náměstí. Na jejím místě dnes stojí kašna.

Městské pivovary[editovat | editovat zdroj]

V roce 1866 začal v Odrách pracovat Panský pivovar Odry, který dokázal na vrcholu výkonnosti vyprodukovat až 300 000 litrů piva. Budova pivovaru stojí dnes v Zámecké ulici a starší část domu je z 16. století. Několik metrů od pivovaru stojí původní městský hydrant z přelomu 19. a 20. století. Pivovar se před uzavřením v roce 1943 jmenoval Salomon Fried a Söhne (Salomon Fried a synové), plným názvem Salomon Fried a Söhne, pivovar, výroba likérů a lihu, Odry. Fried byl během druhé světové války zatčen v Protektorátě, kam odešel, a nakonec zemřel v Osvětimi.[12]

Druhý pivovar v Odrách byl měšťanský a pracoval v letech 17881913. Tento pivovar stál na ulici Pásová a dnes je to dům s mansardovou střechou a rozsáhlými sklepy. Poslední majitel byl v roce 1913 Hanuš Ulrich.[13][14]

Nádraží v Odrách

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 19. století začaly v Odrách vznikat průmyslové podniky, a to především z manufaktur a malých dílen. V roce 1866 v Odrách spustila výrobu první česká gumárna.[15] Růst města a také průmyslu v něm urychlila stavba železniční tratě Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou (ze Suchdola nad Odrou do Budišova nad Budišovkou, která se začala používat v roce 1891.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 20. století (konkrétně rok 1906) získal Odry rod Potockich. Ti, v téměř zcela německých Odrách, podporovali české obyvatelstvo. Především tak, že ho zaměstnávali v oderské cihelně a staré pile v Loučkách. Čeští dělníci se často scházeli ve dvou restauracích, zvaných Horní a Dolní sklepy (dnes je na jejich místě přírodně betonový amfiteátr). Nakonec si, v roce 1907, postavili dělníci Dělnický dům (ve kterém je dnes improvizované divadlo, improvizované kino a restaurace), jenž se stal, svým způsobem, kulturním centrem města.

V roce 1902 byla ve městě postavena budova Soudu, který spravoval Soudní okres Odry. K soudu patří i věznice, která stojí za ní. Dokonce v ní měl být zadržen spisovatel Jaroslav Hašek, a to za potulku a výtržnosti. Soud nakonec zrušili v roce 1947 a v této budově dnes sídlí škola středního odborného učiliště. Věznice je přebudována na byty.[16]

V roce 1922 vznikla na Okružní ulici česká škola, ale kvůli malým prostorám byla v roce 1930 postavena nová česká škola (dnes součást Základní školy na Komenského ulici). Německé obyvatelstvo, v rivalitní reakci na to, postavilo v roce 1932 nedaleko německou školu. Tyto školy vznikly díky finančním fondům vlády Československé republiky, které měli především zmírnit sociální krizi v oblasti.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Odry v roce 1930 měly 4000 obyvatel, z nichž bylo 3461 Němců. Po Mnichovské dohodě se staly Odry součástí Třetí říše jako Sudety, a proto menšinové české obyvatelstvo opustilo město. 10. října 1938 začalo obsazování území Wehrmachtem a následné perzekuce židů. 17. prosince 1944 byla v bitvě zvané Krvavá neděle u Oder sestřelena tři německá stíhací letadla Messerschmitt Bf 109. Jedno z nich bylo vykopáno 28. srpna 2010, suchdolskými archeology.[17]

Majitel zámku byl až do roku 1945 hrabě Potocki. Po ukončení války se v období let 1945 a 1946 uskutečnil odsun německého obyvatelstva (asi 4000 lidí). Odry se poté začaly naplňovat českým (z části i slovenským) obyvatelstvem z vnitrozemí.

7. května 1945 bylo město dobyto Rudou armádou, ještě před jejím příchodem Wehrmacht zničil most u církevní školy, přes řeku Odru. Nový most byl postaven až roku 1958.

Odry, zaniklý zámek na pohlednici

Období po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

17. ledna 1964 vyhořel z 80 % oderský zámek. Ruiny byly strženy 7. července 1966 a na místě zámku byl postaven obchodní dům ODRA s betonovou konstrukcí, který byl otevřen roku 1978.

V letech 19781980 se prováděla přeložka řeky Odry, která se prováděla kvůli rozšíření závodu Optimit. Kvůli přesunutí řeky zanikla světoznámá dostihová dráha, škvárové hřiště a most, který spojoval břehy, se přesunul o dvacet metrů níže po proudu a byl postaven kolmo ke břehu. Také byla rozdělena ulice Vítovská, která spojoval most a cestu na Vítovku.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Významní lidé narození nebo žijící v Odrách[editovat | editovat zdroj]

  • Heinrich Johann Demel (26. listopadu 1808 Odry – 16. ledna 1867 Vídeň), rakouský astronom a matematik
  • Eduard Gerlich (3. února 1836 Odry – 14. října 1904 Curych), stavební inženýr, profesor v Curychu a stavitel horských železničních tratí. Podílel se na stavbě části vysokohorských tratí v Rakousku-Uhersku. V roce 1875 odešel pracovat do Švýcarska na stavbu železnice sv. Gottarda.
  • Karl Alfons Jurasky (1903–1945), geolog, narozen v Odrách
  • Anton Rolleder (24. května 1855 Odry – 20. srpna 1912 Steyr) Profesor na státní vysoké škole a místní historik, v roce se stal 1904 čestným občan. Vydal několik knih: Die Herrn von Krawarn (1899), Odrau, einst Wihnanow gennant (1901) a Geschichte der Stadt Odrau und des Gerichtsbezirkes Odrau (1903)
  • Emil Zimmermann (1861 Odry – 13. listopadu 1928 Vídeň) Významný realistický rakouský sochař. V Odrách vytvořil kašnu, která je umístěna ve středu náměstí a několik náhrobků na oderském hřbitově.
  • Ferdinand Ulrich (* 1931), německý filozof
  • Walter Galuschka (1921–1967), člen bavorského parlamentu
  • August Herzmansky (1834–1896), rakouský podnikatel a zakladatel obchodního domu Herzmansky ve Vídni
  • Gustav Kreitner (2. srpna 1848 Odry – 20. listopadu 1893 Jokohama), geograf, diplomat Rakouska-Uherska a cestovatel. Roku 1877 se vydal s Bélou Scéchenyiem do Číny a Mongolska. Ze zážitků z těchto zemí napsal knihu „Na Dálném východě, cesta hraběte Scéchenyiho“ (In fernen Osten, Reise des Grafen Széchenyi), která vyšla v roce 1881. Nakonec se stal rakouským státním konzulem v Jokohamě.[18]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Odrách.
Kostel svatého Bartoloměje z roku 1373, původně gotický, přestavěný barokně v letech 1691-1692.

Kulturní pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Branka v bývalém městském opevnění.
    Městské opevnění, kruhová bašta a úsek hradební zdi byly postaveny nejpozději počátkem 15. století, ale mohly být postaveny už ve 14. století. Součástí hradebního kruhu byl dříve i opevněný hrad na severovýchodě a kostelní areál na východě. Na východě dřív chránil město podzámecký rybník. Hradby byly zničeny konce 19. století (až na výjimky) a brány už před rokem 1836. Do dneška se zachovala pouze půlkruhová bašta.[19][20]
  • Hotel Max
  • Textilní továrna Gerlich
  • Kašna na Masarykově náměstí postavená v neoklasicistním slohu, z roku 1897 od sochaře Emila Zimmermanna, věnovaná císaři Franci Josefovi
  • Kostel svatého Bartoloměje postavený roku 1373 v gotickém stylu a přestavěný v letech 1691-1692 na barokní. V kostelní věži je od roku 1374 umístěn největší moravský zvon. Roku 1733 byla k severní sakristii s oratoří v patře přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Na druhé straně byl v roce 1777 přistavěna kaple sv. Valentina. V roce 1792 zasáhl kostel požár a při opravách s ním souvisejícím byla v 90. letech 18. století přistavěna současná západní kostelní věž. [21]
    Fara z roku 1699
  • Fara z roku 1699 stojí vedle kostela a je na místě starší fary. Nová fara byla upravena do současné klasicistní podoby v polovině 19. století. Při tom získala šestiosé průčelí a valbovou střechu. Před farou je socha sv. Floriána, vytvořená roku 1751 a zaplacená Marií Barbarou Lichnovskou[21]
  • Sousoší Nejsvětější Trojice stojí hned vedle kostela. Sousoší vytvořil A. Heinz z Oder roku 1890.[21]
    Odry, socha svaté trojice
  • Kaple svaté Rodiny stojí na hřbitově a roku 1719 byla postavena v barokním slohu, nemusela ale sloužit jako hřbitovní kaple, ale jako protestantský kostel. Původně se ale jednalo o dřevěnou, roubenou stavbu nakonec i obezděnou. Při opravách hřbitovního vchodu se objevil boční vchod, který je typický pro protestantské stavby. Během oprav se nalezla keramika z 15. století. Může proto jít o budovu z staršího osídlení, kterému se říkalo Česká ves. V roce 2016 se uskutečnila komplexní rekonstrukce kaple.[22]
  • Hrobka rodiny Bernheirerovy se nachází na oderském hřbitově a je to sloupová, altánová stavba novogotického slohu. Na hrobě jsou chrliče, kraby, křížové klenby, kytky, vimperky a fiály, které jsou vytvořené s širokou škálou pseudogotických prvků. Na hrobě je umístěna pískovcová plastika Marie s dítětem v životní velikosti.
  • Neoklasicistní kašna z roku 1897.
    Socha Nanebevzetí Panny Marie na Masarykově náměstí vytvořená v roce 1783, z bývalého pranýře, a dokonce část pranýře je použita na sochu (zřejmě na podstavec). Socha stojí na místě kamenného kříže z roku 1812, ten byl ale zničen přímým zásahem za druhé světové války.
  • Sousoší Na nivách
  • Kamenný kříž byl postaven v roce 1605 na paměť povodně, která zničila osídlení na levém břehu.
  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého, která dříve stále u mostu Sv. Jana. Tuto sochu vytesal sochař David Zürn nejml. roku 1714. Sochu zaplatil důstojník Marcus Antonius de Rochowille (manžel Marie Leopoldiny, dcera hraběte z Vitberku).[23]
  • Socha sv. Františka z Assisi se dnes nachází přímo naproti soše svatého Jana Nepomuckého a také ji vytvořil David Zürn nejml.. Vytesal ji na objednávku hraběte Františka Leopolda Lichnovského. Tato i předchozí socha stávali na bývalém Jánském (Dlouhém) mostě, který byl postaven v roce 1470.

Přírodní pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Vrásovitý útvar u Klokočůvku

Části města[editovat | editovat zdroj]

  • Odry – téměř celý katastr, jakož i celá zástavba leží ve Slezsku, ale některé parcely na samotném východním okraji katastru leží na Moravě
  • Dobešov – leží ve Slezsku
  • Kamenka – leží ve Slezsku
  • Klokočůvek – leží ve Slezsku
  • Loučky – leží ve Slezsku
  • Pohoř – téměř celý katastr leží na Moravě, některé parcely na samém západním okraji katastru leží ve Slezsku
  • Tošovice – leží ve Slezsku
  • Veselí – leží ve Slezsku
  • Vítovka – leží ve Slezsku

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 771. 
  3. Oficiální stránky města, Název, znak a prapor
  4. a b Oficiální stránky města, historie
  5. [1]
  6. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  7. a b Oficiální stránky města - Průvodce po oderských památkách
  8. Hrady.cz - Historie a popis oderských hradeb
  9. odry.infomorava.cz - Historie Oder
  10. a b Oficiální stránky nemocnice v Odrách - O nás - od historie k současnosti
  11. Oficiální stránky střední zdravotnické a pedagogické školy
  12. Pivovary.info - Historie
  13. Pivovary.info - Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 1.
  14. Pivovary.info - Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 2.
  15. Městské informační centrum
  16. Průvodce po městě
  17. Oficiální stránky leteského muzea v Suchdole - Nález Messerschmittu Bf 109 G-14/U4 u Oder
  18. Památky a významní rodáci - oficiální stránky města Oder
  19. Hrady - Historie a popis oderských hradeb
  20. Hrady - Městské hradby Odry
  21. a b c Hrady - kostel sv. Bartoloměje
  22. Při opravách v roce 2016 byl mj. objeven bohatě malovaný bedněný strop. Zpráva k tomu byla vydána na webu Národního památkového ústavu zde: ANONYM: Kaple sv. Rodiny v Odrách s malovaným deskovým stropem je znovu přístupná veřejnosti (npu.cz; 3.11.2016). Další podrobnosti na webu rozhlas.cz zde: Michal POLÁŠEK: V Odrách mají kapli s unikátní stropní malbou. Našli ji náhodou při opravách (rozhlas.cz; 12.11.2016). Vzácnou barokní malbu zachránila náhoda a líní dělníci (idnes.cz; 10.12.2016)
  23. Oficiální stránky města - Průvodce po městských památkách
  24. Turistika - Suchá dora

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Odry ve Wikislovníku
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Odry ve Wikimedia Commons
  • Územně identifikační registr ČR. Obec Odry v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.