Bílovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bílovec
Slezské náměstí v Bílovci

Slezské náměstí v Bílovci

znak obce Bílovecvlajka obce Bílovecznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0804 599247
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (LAU 1): Nový Jičín (CZ0804)
obec s rozšířenou působností: Bílovec
pověřená obec:
historická země: Slezsko
(část Ohrada náležela k moravským enklávám)
katastrální výměra: 38,85 km²
počet obyvatel: 7 436 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 243 m n. m.
PSČ: 742 92 až 743 01
zákl. sídelní jednotky: 21
části obce: 7
katastrální území: 9
adresa městského úřadu: Slezské náměstí 1/1
Bílovec
743 01 Bílovec 1
starosta / starostka: Pavel Mrva
Oficiální web: www.bilovec.cz
E-mail: posta@bilovec.cz

Bílovec
Red pog.svg
Bílovec
Zdroje k infoboxu a částem obce
Památník osvobození před kostelem sv. Mikuláše

Město Bílovec (německy Wagstadt)[2] se nachází ve Slezsku v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Počátkem roku 2012 zde žilo 7 558 obyvatel, v roce 2006 jich bylo 7 663. Západní část města se nachází v přírodním parku Oderské vrchy.

Navzdory poškození na konci II. světové války se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.

Do roku 1960 byl Bílovec okresním městem, roku 2003 se stal obcí s rozšířenou působností. Správní obvod ORP Bílovec zahrnuje 2 města (Bílovec a Studénku) a 11 obcí (Albrechtičky, Bílov, Bítov, Bravantice, Jistebník, Kujavy, Pustějov, Slatinu, Těškovice, Tísek a Velké Albrechtice). Město Bílovec je také sídlem mikroregionu Bílovecko. V rámci cestovního ruchu lze Bílovec zařadit do regionu Kravařsko. Nachází se zde také Děkanát Bílovec, jež je částí ostravsko-opavské diecéze a zahrnuje 24 farností v okolí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1324, kdy je vlastnil Vok I. z Kravař. V roce 1383 Bílovec dostal právo předkupu zboží na panství a právo odúmrti od Beneše z Kravař. Město vlastnili do roku 1434 páni z Kravař, poté páni ze Šternberka do roku 1441, opavská knížata do roku 1447, páni z Fulštejna do roku 1542, Pražmové z Bílkova do roku 1623 a Sedlničtí z Choltic nepřetržitě až do konce feudalismu v roce 1848. Zámek a zbytkový velkostatek však Sedlničtí vlastnili až do roku 1945.Od 16. století se ve městě rozvíjelo soukenictví. Po roce 1840 ve městě vznikla Hirtova soukenická továrna.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010–2014 byl starostou Petr Klimek, od roku 2014 funkci vykonává Pavel Mrva.

Infrastruktura a doprava[editovat | editovat zdroj]

Památky a zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]

  • Renesanční zámek (z 16. století)
  • Renesanční budova radnice (z roku 1593)
  • Kostel sv. Mikuláše s vyhlídkovou věží (vyhlídkový ochoz ve výšce 31 m)
  • Budova městského muzea (z 2. poloviny 18. století)
  • Kaple sv. Barbory
  • Kaple sv. Panny Marie Pomocné
  • Soubor tří náhrobků rodiny majitele zámku v Bílovci - umístěn v zámecké kapli
  • Socha sv. Jana Nepomuckého - u kostela sv. Mikuláše (z 80. let 18. stol.)
  • Socha Panny Marie - u kostela sv. Mikuláše (z poloviny 19. stol.)
  • Památník osvobození s kašnou - na Slezském náměstí (z roku 1952)
  • Dřevěný větrný mlýn - Bravinné-Dolní Nový Dvůr
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bílovci.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Muzeum v Bílovci – sídlí v budově bývalého úřednického domu z 2. poloviny 18. století. Expozice muzea dokumentuje dějiny města Bílovce, zámek a správu bíloveckého panství. Přibližuje i roli textilní výroby, která byla už od středověku pro město velmi významná. Sbírka muzea je tvořena exponáty, které zachycují výrobu bývalé továrny Salcher, od roku 1856 na trhu působící pod obchodní značkou Massag.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Součástí města Bílovec byly i tyto dnes již samostatné obce:

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti narozené v Bílovci[editovat | editovat zdroj]

Zámecké nádvoří po rekonstrukci

Umění a kultura[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Další[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 760.  
  3. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ
  4. Sportovci.cz: Miloš Holaň
  5. http://moto.sport.cz/moto/motocykly/123172-motokrosovy-tym-delta-racing-letos-vsadi-v-ms-na-fina-pyrhonena-a-suzuki.html
  6. Sportovci.cz: Martin Tomášek
  7. Pavel Hrnčíř: Curriculum vitae
  8. Poslanecká sněmovna: Pavel Hrnčíř
  9. Novým členem Kolegia NKÚ se stal Pavel Hrnčíř
  10. František Kuba: Sociální demokraté vzdali hold Hugu Schmidtovi. Bruntálský a krnovský deník, 8. 5. 2012. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/socialni-demokrate-vzdali-hold-hugu-schmidtovi-20120508.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]