Moravská brána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moravská brána
Moravská brána a Hostýnské vrchy, výhled nad obcí Veselíčko

Nejvyšší bod 339 m n. m. (Lučická Stráž)
Rozloha 534 km²
Střední výška 263,5 m n. m.

Nadřazená jednotka Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední
jednotky
Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, Vyškovská brána
Podřazené
jednotky
Bečevská brána, Oderská brána

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VIIIA-4
Moravská brána

Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě v oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Tvoří protáhlou sníženinu mezi Podbeskydskou pahorkatinou a Nízkým Jeseníkem, propojující Hornomoravský úval a Ostravskou pánev.

Geomorfologie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří ji plochá pahorkatina vyplněná neogénními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Nejvyšším bodem je Lučická Stráž 339 m n. m.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Protisměrně jí protékají řeky Bečva (na jihozápad) a Odra (na severovýchod) s přítokem Luhou – prochází tudy hranice jejich povodí, což je současně hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Baltského a Černého moře.

Historický význam[editovat | editovat zdroj]

Moravská brána je od pradávna klíčovou komunikační spojnicí Moravy a Slezska, v celoevropském pohledu pak Pobaltí se Středomořím. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka, později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchieSeverní dráha císaře Ferdinanda – spojující metropoli Vídeň s Haličí, po rekonstrukci (v totožné trase) označovaná jako 2. tranzitní železniční koridor, jenž je součástí VI. panevropského koridoru. Moravskou branou prochází také dálnice D1, evropské silnice E442 a E462, a v plánech jí potenciálně vede i průplav Dunaj-Odra.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]