Studénka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Novojičínsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Studénka (rozcestník).
Studénka
Nový zámek
Nový zámek
Znak obce StudénkaVlajka obce Studénka
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0804 599921
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Nový Jičín (CZ0804)
Obec s rozšířenou působností Bílovec
Pověřená obec Studénka
Historická země Slezsko + Morava
Katastrální výměra 30,9 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 9 536 (2019)[1]
Nadmořská výška 239 m n. m.
PSČ 742 13
Zákl. sídelní jednotky 14
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu nám. Republiky 762
Butovice
742 13 Studénka 3
Starosta Libor Slavík
Oficiální web: www.mesto-studenka.cz
Email: podatelna@mesto-studenka.cz
Studénka
Studénka
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studénka (německy Stauding[2]) je město v Moravskoslezském kraji v okrese Nový Jičín rozkládající se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice. Známost si vysloužila jako sídlo podniku Vagónka Studénka (od 2006 MSV Metal Studénka) a jako rodiště kardinála Tomáška. Žije zde přibližně 9 500[1] obyvatel.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Město se člení na tři katastrální území se třemi místními částmi:

  • Butoviceves se poprvé připomíná v roce 1324 jako Bothenwald, později v dobách komunismu byla k jejímu katastru připojena řada pozemků na západě původního katastrálního území Studénka nad Odrou
  • Nová Horka – leží na Moravě a poprvé se připomíná již roku 1374 jako Neuhibl (Newhubel).
  • Studénka nad Odrou (místní část Studénka) – první písemná zmínka o Studénce se váže k roku 1436 (nedoloženě 1412) a téměř celý katastr leží ve Slezsku, malá severozápadní část katastru byla původně součástí Butovic a tudíž Moravy

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1436 (nedoložené z roku 1412). Nejstaršími známými majiteli byli Čeněk z Tvorkova a Jan Třebíčský. Další majitelé se zde rychle střídali a v letech 1467 – 1569 patřila Studénka pánům z Fulštejna, později za Pražmů z Bílkova byla ves připojena k bíloveckému panství. Za svou účast v protihabsburském odboji počátkem 17. století zaplatili Pražmové ztrátou majetku, a tak po porážce českého stavovského povstání na Bílé hoře byla Studénka prodána jako konfiskát královskou komorou v roce 1634 Václavovi z Vrbna, který ves s tvrzí připojil ke svému fulneckému panství, i když byla Studénka zapsána v opavských zemských deskách jako samostatný rytířský statek. V 18. století koupili Studénku Gottfried Emanuel a Jan Václav z Mönnichu a v 19. století připadla odkazem hraběnce Marii Blücher von Wahlstatt. Blücherové z Wahlstattu připojili Studénku ke svému statku v Bravanticích.

Od roku 1850 patřila Studénka k soudnímu okresu Klimkovice a k politickému okresu Opava, od roku 1896 k okresu Bílovec a od roku 1960 je součástí okrese Nový Jičín. Významnou se pro Studénku stala železnice: Roku 1881 byla postavena trať Studénka – Štramberk a v roce 1890 trať Studénka – Bílovec. Kolem roku 1900 byla založena Adolfem Šustalou továrna na výrobu železničních vozů. V roce 1928 se stala Vagonka součástí koncernu Ringhoffer a po celou dobu zajišťovala práci nejen pro obyvatele Studénky, ale i obyvatele německých Butovic a dalších okolních obcí a měst.

Obce, které dnes tvoří Studénku byly odpradávna tradičně německé a z tohoto důvodu v letech 1938-1945 patřily k nacistické Třetí říši v rámci provincie Sudety. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel vysídlena. Do vyprázdněných obcí se nastěhovalo nové české obyvatelstvo z vnitrozemí. Ke dni 1. ledna 1959 byly spojeny obce Butovice a Studénka. Pod názvem Studénka jsou od té doby městem.

Poslední částí města Studénka je Nová Horka, o které je první zmínka již roku 1374 jako Neuhibl (Newhubel). Obec byla nejprve lénem olomouckého biskupství a později patřila ke štramberskému panství pánů z Kravař. Největšího rozkvětu dosáhla za posledních majitelů, hrabat Vetterů z Lilie, kteří si v Nové Horce postavili zámek, kde bydleli až do roku 1949. Obec byla německá a podobně jako v okolních vesnicích základní obživou obyvatel bylo zemědělství a rybníkářství, dařilo se i ovocnářství. Vesnice neměla samostatnou faru, přifařena byla nejprve do Bartošovic, později k Sedlnici a nakonec k nové faře v Albrechtičkách, děkanát příborský. V roce 1875 byla založena samostatná německá škola v panském domě. Barokní zámek sloužil od konce padesátých let jako Ústav sociální péče pro ženy a nyní je vlastníkem zámku Moravskoslezský kraj. V roce 1975 byla Nová Horka připojena k městu Studénka a od té doby je jeho součástí.

Znak města Studénky byl schválen na 37. plenárním zasedání Městského národního výboru dne 13. listopadu 1969 podle zákona č. 109/67 Sb., hlava VII, a to na základě vyjádření Státního archivu v Opavě, které bylo uloženo u zdejšího MěstNV pod č. j. Sar. 1124/59-Sv z 9. 9. 1959. Znak města byl zpracován podle pečetě obce Studénky, uchované v elaborátu Karolinského katastru z roku 1736 zhotoveného z červeného vosku. V pečetním poli má původní znak čtvercový štít dělený břevnem s písmeny J F H Z W, znamenající Jan František, hrabě z Vrbna - vodorovný pás vedený prostředkem štítu. V prvém a čtvrtém poli je fontána se stříkající vodou, tzv. mluvící znak představující studnu a vztahující se na název obce Studénka. V druhém a třetím poli je heraldická lilie, jakožto znak majitelů panství Studénky Jana Františka, hraběte z Vrbna, který byl majitelem statků ve Studénce v letech 1649 - 1705. Zlatá lilie znázorňuje prvek Vrbnovského zámku. Barvy polí, štítu, břevna a heraldických figur nejsou z pečetě zřejmé. Pro současný znak města pak bylo použito staré pečeti Studénky z r. 1664, ve kterém je břevno nahrazeno dvěma železničními nárazníky, levý plochý a pravý vypouklý, jako symbolu závodu Vagonky. Tímto způsobem byla v době schvalování znaku sloučena minulost se současností. Nárazníky jsou v černé barvě na zlatém, resp. žlutém podkladu. Znak je červeno-modře čtvrcený štít, první a čtvrté pole (levé horní a pravé spodní) je provedeno v červené barvě, druhé a třetí pole (pravé horní a levé spodní) je provedeno v modré barvě. Tryskající fontána v prvém a čtvrtém poli je stříbrná resp. bílá. Lilie ve druhém a třetím poli je zlatá resp. žlutá, nárazníky jsou černé.

Představitelé vedení města (do roku 1990 předseda národního výboru, po roce 1990 starosta):

1959 - 1960 Alčer Antonín

1960 - 1963 Sokol Drahomír

1963 - 1964 Paruza Adolf

1964 - 1971 Pavlačík Vojtěch

1971 - 1976 Sokol Drahomír

1976 - 1990 Pavlík Jiří

1990 - 1990 Špůrek Petr

1990 - 1998 Šobich Lubomír

1998 - 2002 Huvarová Kateřina

2002 - 2006 Šobich Lubomír

2006 - 2014 Honusek Ladislav

2014 - 2018 Šobich Lubomír

2018 - 2022 Slavík Libor


Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

ÚZemím města prochází krátký úsek dálnice D1. Z blízkého exitu Butovice vede silnice II/464 v úseku D1 - Butovice - Nová Horka - Příbor. Silnice III. třídy na území města jsou:

  • III/46418 Velké Albrechtice - Butovice (průtah) - II/464
  • III/46419 Velké Albrechtice - III/46427
  • III/46420 Butovice - Pustějov
  • III/46421 Bílov - Pustějov
  • III/46427 Bravantice - Studénka - II/464
  • III/46428 Nová Horka - Bartošovice
  • III/46431 Nová Horka - Albrechtičky

Železniční stanice Studénka je rychlíkovou stanicí a přestupním uzlem na železniční trati 270 Bohumín – Přerov - Olomouc - Pardubice - Praha. Zastavují zde některé spoje Českých drah a celkem 10 spojů soukromého dopravce LEO Express. Z koridorové trati 270 zde odbočují dvě regionální tratě. Trať 279 je krátká a končí už v sousedním Bílovci. Trať 325 je naopak významná regionální spojnice mezi turisty vyhledávanými městy (Příbor, Kopřivnice, Štramberk) a další významnou tratí 323.

Samotná stanice Studénka byla v roce 2003 při budování koridoru od základů přestavěna. Vedle staré vedlejší budovy, několik let sloužící jako provizorní staniční budova, byla na místě stržené historické nádražní budovy postavena zcela nová, poté i ostrovní nástupiště a místo nevyhovujícího nadchodu na vzdálené Bílovecké nástupiště byl vybudován podchod pod celou šíří kolejiště.

Železniční neštěstí v roce 2008[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda ve Studénce 2008.

Dne 8. srpna 2008 došlo ve Studénce k tragickému železničnímu neštěstí, když vlak EuroCity Comenius narazil do silničního nadjezdu, který se několik sekund předtím zřítil na trať.[3] Podle záznamu rychlosti z lokomotivy jel vlak v okamžiku aktivace rychlobrzdy rychlostí 134 km/h a k nárazu došlo v rychlosti 90 km/h.[4] Na místě zemřelo 6 lidí a 67 bylo zraněno a odvezeno do okolních nemocnic, kde svým zraněním podlehly další dvě osoby.[5] Na místě byl v roce 6. 8. 2011 odhalen pomník obětem neštěstí.[6]

Železniční neštěstí v roce 2015[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda ve Studénce 2015.

22. července 2015 se na blízkém přejezdu stala další železniční nehoda. Vlak SC 512 Pendolino jedoucí na trase BohumínFrantiškovy Lázně se srazil s kamionem, který uvízl mezi spuštěnými závorami. Zemřeli 3 cestující a 17 dalších bylo zraněno.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Studénce.
  • Starý a Nový zámek – komplex budov původně renesančního Starého zámku a barokního, novogoticky přestavěného Nového zámku. K souboru patří zámecký park se stopami původní středověké tvrze, ohradními zdmi a branou.
  • Kostel svatého Bartoloměje – novogotický kostel postavený v letech 1874–1880.
  • Větrný mlýn – částečně dochovaný zděný mlýn holandského typu z počátku 19. století
  • Fabianův kříž z roku 1841

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

  • Bažantula – přírodní rezervace v katastru města
  • Kotvice – přírodní rezervace na území stejnojmenného rybníka

Významní občané[editovat | editovat zdroj]

Studénka - továrna na výrobu železničních vagónů kolem roku 1910

Sport[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • Vagónka Studénka – výroba kolejových vozidel, v současné době se již ve Vagónce Studénka nevyrábí. Jejím nástupcem na místě je MSV Metal Studénka.[7]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 765. 
  3. Na rychlík Eurocity se zřítil most, sedm mrtvých, 70 zraněných
  4. http://www.zelpage.cz/zpravy/6435
  5. TELEVIZE, Česká. Události, komentáře. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  6. Na neštěstí se nezapomene. Obětem postavili pomník. Novojičínský deník. 2011-08-08. Dostupné online [cit. 2018-10-12]. (česky) 
  7. http://www.msvmetal.eu/uvod/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]