Studénka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě na Novojičínsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Studénka (rozcestník).
Studénka

Nový zámek
Znak obce StudénkaVlajka obce Studénka
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0804 599921
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Nový Jičín (CZ0804)
Obec s rozšířenou působností Bílovec
Pověřená obec Studénka
Historická země Slezsko + Morava
Katastrální výměra 30,9 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 9 691 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 239 m n. m.
PSČ 742 13
Zákl. sídelní jednotky 14
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu nám. Republiky 762
Butovice
742 13 Studénka 3
Starosta Lubomír Šobich
Oficiální web: www.mesto-studenka.cz
Email: podatelna@mesto-studenka.cz
Studénka
Red pog.svg
Studénka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studénka (německy Stauding)[2] je téměř desetitisícové město v Moravskoslezském kraji v okrese Nový Jičín rozkládající se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice. Známost si vysloužila jako sídlo podniku Vagónka Studénka (od 2006 MSV Metal Studénka) a jako rodiště kardinála Tomáška.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Město se člení na tři katastrální území se třemi místními částmi.

  • Butovice – původně čistě moravská ves, v dobách komunismu byla k jejímu katastru připojena řada pozemků na západě původního katastrálního území Studénka nad Odrou
  • Nová Horka – leží na Moravě
  • Studénka nad Odrou (místní část Studénka) – téměř celý katastr leží ve Slezsku, malá severozápadní část katastru byla původně součástí Butovic a tudíž leží na Moravě

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1436. Za Pražmů z Bílkova byla ves připojena k bíloveckému panství. Po Bílé hoře byla Studénka zkonfiskována a prodána Václavovi z Vrbna a tím připojena k fulneckému panství. Poté ještě patřila k Bravantickému statku.

Od roku 1850 patřila Studénka k soudnímu okresu Klimkovice a k politickému okresu Opava, od roku 1896 k okresu Bílovec a od roku 1960 je součástí okrese Nový Jičín.

Významnou se pro Studénku stala železnice: Roku 1881 byla postavena trať Studénka – Štramberk a v roce 1890 trať Studénka – Bílovec. Kolem roku 1900 byla založena továrna na výrobu železničních vozů.

Ke dni 1. ledna 1959 byly spojeny obce Butovice a Studénka. Pod názvem Studénka jsou od té doby městem.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

ÚZemím města prochází krátký úsek dálnice D1. Z blízkého exitu Butovice vede silnice II/464 v úseku D1 - Butovice - Nová Horka - Příbor. Silnice III. třídy na území města jsou:

  • III/46418 Velké ALbrechtice - Butovice (průtah) - II/464
  • III/46419 Velké Albrechtice - III/46427
  • III/46420 Butovice - Pustějov
  • III/46421 Bílov - Pustějov
  • III/46427 Bravantice - Studénka - II/464
  • III/46428 Nová Horka - Bartošovice
  • III/46431 Nová Horka - Albrechtičky

Železniční stanice Studénka je rychlíkovou stanicí a přestupním uzlem na železniční trati 270 Bohumín – Přerov - Olomouc - Pardubice - Praha. Zastavují zde některé spoje Českých drah a celkem 10 spojů soukromého dopravce LEO Express. Z koridorové trati 270 zde odbočují dvě regionální tratě. Trať 279 je krátká a končí už v sousedním Bílovci. Trať 325 je naopak významná regionální spojnice mezi turisty vyhledávanými městy (Příbor, Kopřivnice, Štramberk) a další významnou tratí 323.

Samotná stanice Studénka byla v roce 2003 při budování koridoru od základů přestavěna. Vedle staré vedlejší budovy, několik let sloužící jako provizorní staniční budova, byla na místě stržené historické nádražní budovy postavena zcela nová, poté i ostrovní nástupiště a místo nevyhovujícího nadchodu na vzdálené Bílovecké nástupiště byl vybudován podchod pod celou šíří kolejiště.

Železniční neštěstí v roce 2008[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda ve Studénce 2008.

Dne 8. srpna 2008 došlo ve Studénce k tragickému železničnímu neštěstí, když vlak EuroCity Comenius narazil do silničního nadjezdu, který se několik sekund předtím zřítil na trať. Celkem 8 lidí zemřelo a 67 bylo zraněno.[3] Podle záznamu rychlosti z lokomotivy jel vlak v okamžiku aktivace rychlobrzdy rychlostí 134 km/h a k nárazu došlo v rychlosti 90 km/h.[4]

Železniční neštěstí v roce 2015[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda ve Studénce 2015.

22. července 2015 se na blízkém přejezdu stala další železniční nehoda. Vlak SC 512 Pendolino jedoucí na trase BohumínFrantiškovy Lázně se srazil s kamionem, který uvízl mezi spuštěnými závorami. Zemřeli 3 cestující a 17 dalších bylo zraněno.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Studénce.
  • Starý a Nový zámek – komplex budov původně renesančního Starého zámku a barokního, novogoticky přestavěného Nového zámku. K souboru patří zámecký park se stopami původní středověké tvrze, ohradními zdmi a branou.
  • Kostel svatého Bartoloměje – novogotický kostel postavený v letech 1874–1880.
  • Větrný mlýn – částečně dochovaný zděný mlýn holandského typu z počátku 19. století.
  • Fabianův kříž z roku 1841.

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

  • Bažantula – přírodní rezervace v katastru města
  • Kotvice – přírodní rezervace na území stejnojmenného rybníka

Významní občané[editovat | editovat zdroj]

Studénka - továrna na výrobu železničních vagónů kolem r. 1910

Sport[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • Vagónka Studénka - výroba kolejových vozidel, v současné době se již ve Vagónce Studénka nevyrábí. Jejím nástupcem na místě je MSV Metal Studénka.[6]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 765.  
  3. Na rychlík Eurocity se zřítil most, sedm mrtvých, 70 zraněných
  4. http://www.zelpage.cz/zpravy/6435
  5. Stránky klubu
  6. http://www.msvmetal.eu/uvod/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]