Fulnek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: českého fotbalistu, viz Jakub Fulnek.
Fulnek
Komenského náměstí s radnicí

Komenského náměstí s radnicí

znak obce Fulnekvlajka obce Fulnekznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0804 599352
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (LAU 1): Nový Jičín (CZ0804)
obec s rozšířenou působností: Odry
pověřená obec: Fulnek
historická země: Morava + Slezsko
katastrální výměra: 68,46 km²
počet obyvatel: 5 757 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 320 m n. m.
PSČ: 742 45
zákl. sídelní jednotky: 12
části obce: 11
katastrální území: 11
adresa městského úřadu: Městský úřad Fulnek
nám. Komenského 12
742 45 Fulnek
starosta / starostka: ing. Radka Krištofová
Oficiální web: www.fulnek.cz
E-mail: meu@fulnek.cz

Fulnek
Red pog.svg
Fulnek
Zdroje k infoboxu a částem obce
Zámek po rekonstrukci

Fulnek je město rozkládající se na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, přibližně 30 km jižně od Opavy.

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Město bylo založeno pravděpodobně pány z Lichtenburku, první zmínka o něm pochází z roku 1293. Původně s celým přilehlým fulneckým panstvím náleželo k Opavskému knížectví. Nejdříve patřilo více vlastníkům, mezi nimi kupříkladu Janu Jičínskému z Kravař a Fulneka do roku 1434, pánům ze Šternberka do roku 1441, opavským knížatům do roku 1454, Janu Krumsínovi z Lešan do roku 1464, králi Jiřímu z Poděbrad do roku 1468, Janu ze Žerotína zástavně od roku 1468 a koupí od roku 1475. V roce 1427 bylo město dobyto husitským hejtmanem Janem Tovačovským z Cimburka. Roku 1480 bylo fulnecké panství zapsáno Janem ze Žerotína do olomouckých zemských desk a od té doby se počítá k Moravě, v jejímž rámci tvořilo fulnecký výběžek, zabíhající do Slezska. V 15. a 16. století působila ve Fulneku Jednota bratrská, která zde zřídila i svou školu. V 16. století město vlastnili nadále páni z Žerotína, Schweinitzové z Pilmsdorfu a Skrbenští z Hříště.

Zmínky o Jednotě bratrské ve Fulneku pocházejí již z roku 1483. V letech 16181621 zde působil jako správce Jednoty Jan Amos Komenský, jenž tu vytvořil několik svých děl (např. sociálněkritické dílo Listové do nebe), mimo jiné také mapu Moravy, vydanou posléze roku 1627. J.A. Komenský a jeho vrchnost Jan II. Skrbenský z Hříště podporovali české stavovské povstání proti habsburskému císaři Ferdinandu II. a proto museli v roce 1621 před postupujícím císařským vojskem uprchnout.

Třicetiletá válka zanechala v životě města i panství hluboké stopy. Po ukončení válečných strastí vestfálským mírem se v polovině 17. století zvýšilo platové i robotní zatížení obyvatel ze strany vrchnosti, na vesnici se poměry vystupňovaly až k úplnému nevolnictví. Na rekatolizaci obyvatel Fulneku nestačil augustiniánský klášter (založený v roce 1389), proto byl roku 1668 založen ještě klášter kapucínský, jenž ve městě přetrval až do roku 1950, naproti tomu klášter augustiniánský byl za josefínských reforem roku 1784 zrušen.

V letech 16221788 drželi panství Bruntálští z Vrbna. Fulnek se v této době stal střediskem všech Vrbnovských statků. V roce 1638 byl městský znak doplněn třemi zlatými liliemi s písmenem W s vrbnovskou hraběcí devíticípou korunou. Roku 1788 panství přešlo na Karla Antonína Čejku z Badenfeldu, zbohatlého opavského obchodníka se suknem. Jeho vnuci panství v roce 1842 prodali Kristiánu Fridrichu Stockmarovi, jenž velkostatek roku 1855 postoupil belgickému princi Filipovi, hraběti z Flander.

Zámek ve Fulneku před rekonstrukcí

Správu panství prováděli úředníci v čele s hejtmanem. V záznamech té doby jsou uváděni pomocní úředníci, písaři, důchodní. Od druhé poloviny 17. století nacházíme podrobnější zprávy o výčtu zámeckých služebníků a jejich povinnostech. Uvádí se purkrabí, obroční, lesmistr, porybný a šafář. Až do osmdesátých let 17. století se na panství úřadovalo česky, poté již pouze německy. Rovněž městské úřadování ovládla beze zbytku němčina, takže od poslední čtvrtiny 18. století až do třetí čtvrtiny 19. století měl Fulnek ráz převážně německý. Nižší samosprávu a soudnictví ve venkovských obcích vedli vesměs dědiční fojtové (rychtáři). Pomáhali jim dva až čtyři sousedé, označovaní jako konšelé. Koncem 18. století se ve větších obcích objevují i obecní písaři, tuto úlohu zastávali zpravidla učitelé. Tyto poměry bez větších změn trvají až do poloviny 19. století.

Během druhé světové války byla velká část středu města srovnána se zemí, později probíhala obnova dle návrhů architekta Z. Sedláčka.

Navzdory válečnému zničení bylo historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Železniční stanice Fulnek je trvale uzavřena od 8. března 2009, trať mezi Suchdolem nad Odrou a Fulnekem je však v provozu.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Fulneku.

Na náměstí se nachází morový sloup, kašna se sochou sv. Jana Sarkandra (jediná dochovaná barokní kašna na Novojičínsku; vytvořena roku 1749 Janem Jiřím HeintzemUničova, později z Olomouce) a sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1769.

Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku – první expozice byla otevřena v roce 1954. Další instalace byly zpřístupněny v letech 1970 a 1992. Památník Jana Amose Komenského seznamuje s životem a dílem J. A. Komenského ve Fulneku v letech 1618–1621. Přiblížena je historie bratrského sboru ve Fulneku a obnovené církve Jednoty bratrské ochranovské od roku 1727.

Zaniklé památky[editovat | editovat zdroj]

  • Ruina kapucínského kláštera založeného roku 1668. V jeho sousedství stála Loretánská kaple z roku 1681 založená Janem Františkem hrabětem z Vrbna. V 18. století se místo rozrostlo na poutní, ale již roku 1792 byla Santa Casa zbourána. Dochovaly se zbytky obvodové zdi ambitu a vila zvaná Loreta.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nejsvětější Trojice

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Spjatí s Fulnekem[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Amos Komenský - poslední biskup Jednoty bratrské, český teolog, filosof, pedagog a spisovatel (uděleno čestné občanství města Fulnek)
  • Petra Kvitová - tenistka, vítězka Wimbledonu (2011, 2014), dne 4. července 2011 jí bylo městským zastupitelstvem uděleno čestné občanství města
  • Adolf Turek - historik a vlastivědný spisovatel
  • Jiří Jan Vícha - kněz, kapucínský řeholník a básník

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Základní škola

Do roku 1997 byly součástí města i Kujavy[3].

Katastrální členění[editovat | editovat zdroj]

Město se člení na 11 katastrálních území:

  • Děrné (místní části Děrné a Kostelec)
  • Dolejší Kunčice
  • Fulnek
  • Jerlochovice
  • Jestřabí u Fulneku (místní část Jestřabí)
  • Jílovec
  • Lukavec u Bílovce (místní část Lukavec)
  • Moravské Vlkovice (část místní části Vlkovice)
  • Pohořílky u Kujav (místní část Pohořílky)
  • Slezské Vlkovice (část místní části Vlkovice)
  • Stachovice

Rozdělení katastrálních území mezi Moravu a Slezsko[editovat | editovat zdroj]

  • Morava: Fulnek (většina katastru), Děrné (malá část katastru), Jerlochovice (téměř celý katastr), Jestřabí u Fulneku, Moravské Vlkovice, Pohořílky u Kujav, Stachovice
  • Slezsko: Děrné (většina katastru), Dolejší Kunčice, Fulnek (menší východní část katastru například s ulicemi Bíloveckou, několika domy ulic Děrenské a Švédské. Tato část byla k Fulneku připojena k 1. lednu 1960 od slezské obce Děrné[4]), Jerlochovice (velice malá část katastru), Jílovec, Lukavec u Bílovce, Slezské Vlkovice

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Uzavřená budova nádraží

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000.
  3. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ
  4. Úřední list republiky Československé, ročník 1960, částka 2, str 7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]