Hladké Životice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hladké Životice
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce Hladké ŽivoticeVlajka obce Hladké Životice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0804 569666
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNový Jičín
Okres (LAU 1)Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 004 (2021)[1]
Rozloha15,93 km²
Katastrální územíHladké Životice
Nadmořská výška254 m n. m.
PSČ742 47
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlavní 208
74247 Hladké Životice
podatelna_hl.zivotice@cmail.cz
StarostkaIrena Ravčuková
Oficiální web: www.hladkezivotice.cz
Hladké Životice
Hladké Životice
Další údaje
Kód obce569666
Kód části obce38792
Kód k. ú.638790
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hladké Životice (německy Seitendorff[2]) se nachází v okrese Nový JičínMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1324. V 17. století stával v Hladkých Životicích kostelík, ve kterém kázal Jan Amos Komenský. Tento biskup Jednoty bratrské vydal v roce 1671 ve svém vyhnanství v Amsterodamu bratrský Katechismus (německy). V předmluvě tuto knihu věnoval osmi obcím svého opuštěného sboru. Jednalo se o tato (v němčině abecedně řazená) místa: Fulnek, Hladké Životice, Jestřabí, Kerhartice, Kletné, Kujavy, Stachovice, Suchdol nad Odrou. V dobách rekatolizace byl opuštěný kostelík zbořen poté, co si katolíci postavili klášter.[3]

Potomky zdejší skyté církve navštěvoval Kristián David; v Životicích se dne 23. 10. 1723 zúčastnil svatby Anny Neisser a Tomáše Prokopa. Některé životopisy členů Neisserovy rodiny se ve vyhnanství zachovaly. Z obce uprchlo prokazatelně 18 exulantů do Horní Lužice Tito exulanti spoluzakládali (nejen) Herrnhut, středisko nové Moravské církve.[3]

Kostel svatého Mikuláše


Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází dvě železniční tratě. Na místní trati č. 277 ze Suchdola nad Odrou do Fulneku se nachází železniční zastávka Hladké Životice místní nádraží. Druhá, důležitější trať má číslo 271 a leží na ní zastávka Hladké Životice. Ta byla až do konce devadesátých let nádražím, ale při modernizaci tratě č. 271 z Přerova do Bohumína se rozhodlo, že životické nádraží bude kvůli malému významu uzavřeno a pro cestující byla zřízena zastávka s novým podchodem. Ještě v roce 2014 zde byla kvalitní vlaková obslužnost. Kvůli projektu dráhy na mošnovské letiště se však zdejší provoz vlaků s novým jízdním řádem výrazně zredukoval, 60 % vlaků z Přerova do Bohumína a zpět končilo nebo bylo výchozích v Suchdole nad Odrou. Několik vlaků bylo také zrušeno. Úsek Suchdol nad OdrouStudénka se tak stal úsekem, kde vlaky jezdí pouze v ranní, odpolední a večerní špičce, a to ještě 45 % vlaků jede jen v pracovní dny. O víkendu se tak obyvatelé dostanou do Ostravy nebo do Přerova pouze čtyřmi vlaky v každém směru.

V roce 2015 se situace zlepšila. Byla zavedena linka S3 v trase Ostrava hl. n. – Suchdol nad Odrou, na kterou jsou nasazovány zejména moderní dvouvozové jednotky RegioPanter, u kterých je nově zavedeno zastavování na znamení. Ve špičkách jezdí i klasická souprava nebo elektrická jednotka řady 460.

Nyní jede směr Ostrava v pracovní dny 10 spojů a směr Suchdol nad Odrou 11 spojů, o víkendu je nabídka nepatrně nižší.

Územím obce prochází dálnice D1 s exitem 330, na kterém se kříží se silnicí I/57 v úseku Opava – Nový Jičín.

Silnice III. třídy na území obce jsou:

  • III/04736 Hladké Životice – Suchdol nad Odrou
  • III/04739 (stará silnice I/57) Stachovice – Hladké Životice
  • III/46420 Pustějov – Nový Rybník – I/57
  • III/46424 Kujavy – silnice III/46420
  • III/46425 Hladké Životice – D1 – Kujavy
  • III/46426 průtah obcí

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 691. 
  3. a b ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich, 2009. 419 pages s. ISBN 978-80-7017-112-7. S. 14, 15, 17, 22, 41, 45–46, 68, 71, 138, 292, 293, 331, 335.. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]