Hladké Životice

Hladké Životice
	Obecní úřad
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0804 569666
Pověřená obec	Nový Jičín
Obec s rozšířenou působností	Nový Jičín; (správní obvod)
Okres (LAU 1)	Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3)	Moravskoslezský (CZ080)
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°40′58″ s. š., 17°57′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 004 (2022)
Rozloha	15,93 km²
Katastrální území	Hladké Životice
Nadmořská výška	254 m n. m.
PSČ	742 47
Počet domů	288 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hlavní 208; 74247 Hladké Životice ; podatelna_hl.zivotice@cmail.cz
Starostka	Irena Ravčuková
	Oficiální web: www.hladkezivotice.cz
	Hladké Životice
Další údaje
Kód obce	569666
Kód části obce	38792
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hladké Životice (německy Seitendorff^[3]) se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 000^[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1324. V 17. století stával v Hladkých Životicích kostelík, ve kterém kázal Jan Amos Komenský. Tento biskup Jednoty bratrské vydal v roce 1671 ve svém vyhnanství v Amsterodamu bratrský Katechismus (německy). V předmluvě tuto knihu věnoval osmi obcím svého opuštěného sboru. Jednalo se o tato (v němčině abecedně řazená) místa: Fulnek, Hladké Životice, Jestřabí, Kerhartice, Kletné, Kujavy, Stachovice, Suchdol nad Odrou. V dobách rekatolizace byl opuštěný kostelík zbořen poté, co si katolíci postavili klášter.^[4]

Potomky zdejší skyté církve navštěvoval Kristián David; v Životicích se dne 23. 10. 1723 zúčastnil svatby Anny Neisser a Tomáše Prokopa. Některé životopisy členů Neisserovy rodiny se ve vyhnanství zachovaly. Z obce uprchlo prokazatelně 18 exulantů do Horní Lužice Tito exulanti spoluzakládali (nejen) Herrnhut, středisko nové Moravské církve.^[4]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází dvě železniční tratě. Na místní trati č. 277 ze Suchdola nad Odrou do Fulneku se nachází železniční zastávka Hladké Životice místní nádraží. Druhá, důležitější trať má číslo 271 a leží na ní zastávka Hladké Životice. Ta byla až do konce devadesátých let nádražím, ale při modernizaci tratě č. 271 z Přerova do Bohumína se rozhodlo, že životické nádraží bude kvůli malému významu uzavřeno a pro cestující byla zřízena zastávka s novým podchodem. Ještě v roce 2014 zde byla kvalitní vlaková obslužnost. Kvůli projektu dráhy na mošnovské letiště se však zdejší provoz vlaků s novým jízdním řádem výrazně zredukoval, 60 % vlaků z Přerova do Bohumína a zpět končilo nebo bylo výchozích v Suchdole nad Odrou. Několik vlaků bylo také zrušeno. Úsek Suchdol nad Odrou – Studénka se tak stal úsekem, kde vlaky jezdí pouze v ranní, odpolední a večerní špičce, a to ještě 45 % vlaků jede jen v pracovní dny. O víkendu se tak obyvatelé dostanou do Ostravy nebo do Přerova pouze čtyřmi vlaky v každém směru.

V roce 2015 se situace zlepšila. Byla zavedena linka S3 v trase Ostrava hl. n. – Suchdol nad Odrou, na kterou jsou nasazovány zejména moderní dvouvozové jednotky RegioPanter, u kterých je nově zavedeno zastavování na znamení. Ve špičkách jezdí i klasická souprava nebo elektrická jednotka řady 460.

Nyní jede směr Ostrava v pracovní dny 10 spojů a směr Suchdol nad Odrou 11 spojů, o víkendu je nabídka nepatrně nižší.

Územím obce prochází dálnice D1 s exitem 330, na kterém se kříží se silnicí I/57 v úseku Opava – Nový Jičín.

Silnice III. třídy na území obce jsou:

III/04736 Hladké Životice – Suchdol nad Odrou
III/04739 (stará silnice I/57) Stachovice – Hladké Životice
III/46420 Pustějov – Nový Rybník – I/57
III/46424 Kujavy – silnice III/46420
III/46425 Hladké Životice – D1 – Kujavy
III/46426 průtah obcí

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Věková struktura obyvatel obce Hladké Životice roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Hladké Životice roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Hladké Životice roku 2011

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 691.
↑ ^a ^b ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7017-112-7. S. 14, 15, 17, 22, 41, 45–46, 68, 71, 138, 292, 293, 331, 335..

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hladké Životice na Wikimedia Commons
Hladké Životice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[3] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 691.

[:0-4] ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7017-112-7. S. 14, 15, 17, 22, 41, 45–46, 68, 71, 138, 292, 293, 331, 335..

[1]

[2]

[3]

[4]