Jistebník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci. Další významy jsou uvedeny na stránce Jistebník (rozcestník).
Jistebník
Nádražní budova v Jistebníku
Znak obce JistebníkVlajka obce Jistebník
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0804 599506
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBílovec
Okres (LAU 1)Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 657 (2021)[1]
Rozloha15,85 km²
Katastrální územíJistebník
Nadmořská výška238 m n. m.
PSČ742 82
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduJistebník 149
74282 Jistebník
obecjistebnik@iol.cz
StarostkaMgr. Šárka Storzerová
Oficiální web: www.jistebnik.cz
Jistebník
Jistebník
Další údaje
Kód obce599506
Kód části obce61239
Kód k. ú.661236
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jistebník (německy Stiebnig[2]) je obec v okrese Nový Jičín, má přibližně 1 700[1] obyvatel. Obec je nejčastěji spojována s chovem ryb.

Název[editovat | editovat zdroj]

Základem jména vesnice je staré (j)istba. Ve staré češtině označovalo jednak různé části domu, jednak mostní pilíř nebo oblouk, jednak též (vedle podoby jistebník) strážný domek baštýřův (rybníkářského pracovníka), jistebník pak též znamenalo "baštýř, hlídač rybníků". Německé jméno (ztráta první slabiky) se vyvinulo ze spojení s předložkou in, působil též lašský přízvuk na předposlední slabice.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jistebník vznikl na terase oderské nivy v souvislosti s rybničním podnikáním ve 14. století, jako vesnice Štibnyk. První písemná zmínka je z roku 1373. Původně náležel Jistebník k bíloveckému panství pánů z Kravař, později za pobělohorských konfiskací byl zvláštním samostatným statkem. V držení se zde vystřídalo několik rodů – Pražmové z Bílkova, Vilémovští z Kojkovic, Vanečtí z Jemničky, Želečtí z Počenic, Larisch-Mönnichové a v 19. století Blücherové z Washlstattu.

K rybnikářství se pojí zasvěcení farního kostela ze 16. století sv. Petru a Pavlu, patronům rybářského cechu. Obyvatelstvo se poněmčilo v 17. století v době rekatolizace, německá škola se poprvé uvádí k roku 1660. Vedle německé školy vznikly po první světové válce dvě menšinové školy v letech 1923-1926, obecná a měšťanská. V meziválečném období v obci působil dětský pěvecký sbor „Jistebnických zpěváčků“ pod vedením sbormistra a učitele Františka Lýska.

V poválečném období zde bylo JZD, rybářství, zahradnictví, dobrovolní hasiči, výroba proutěných výrobků atd. do sametové revoluce v roce 1989. Poté se díky proměnám ve společnosti přesunulo těžítko k větší rozmanitosti a demokratičtějšímu rozložení politických sil v obci. Díky této proměně se také nově stal Jistebník místem odpočinku ostravanů (např. tzv. „kolaři“), rybnikářství přetrvalo i nadále.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Obec má dvě části, takzvanou „vesnici“ poblíž obecního úřadu a Bezručovou osadu u nádraží. Leží v blízkosti Ostravy (10 km) a je vyhledávaným cílem příměstské rekreace i častou zastávkou na dálkové cyklotrase.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Obec sousedí s chráněnou krajinnou oblastí Poodří. Podél řeky Odry se člověk dostane do Polanské nivy.

Jistebnickou rybniční soustavu tvoří soubor dvaceti osmi menších i větších rybníků oddělených od sebe hrázemi a loukami. Vodní plochy s porosty rákosu a malými ostrůvky jsou domovem vodního ptactva. Romantická cesta mezi rybníky Bezruč a Křivý je lemována starými vrbami. Největší Jistebnický rybník pojmenovaný po Petru Bezručovi má rozlohu 0,7 km2.[4]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Dle legendy zde pobýval básník Petr Bezruč, podle něhož je pojmenována jak osada, tak zdejší největší rybník. Traduje se zkazka o tom, jak si nedaleko železničního přejezdu kupoval ve třicátých letech 20. století známku na dopis. V místní trafice, která tam dříve stála, chtěl „marky“ (tedy německy známky), trafikantka jej nepoznala a vynadala mu, proč si o ně neřekne pěkně česky: známky. On se tomu nadšen smál, protože sám v časopisech bojoval za českou řeč.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 762. 
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 370, 371.
  4. Jistebnická rybniční soustava

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]