Hostašovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Hostašovice
Místní kaple
Znak obce HostašoviceVlajka obce Hostašovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0804 568511
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Nový Jičín (CZ0804)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Nový Jičín
Historická země Morava
Katastrální území Hostašovice
Katastrální výměra 9,26 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 786 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 360 m n. m.
PSČ 741 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Hostašovice 44
74101 Nový Jičín 1
Starosta Zdeněk Kelnar
Oficiální web: www.hostasovice.cz
Email: starosta@hostasovice.cz
Hostašovice
Hostašovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostašovice jsou obcí v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji na úpatí Moravskoslezských Beskyd na spojnici mezi městy Valašské Meziříčí a okresním městem Nový Jičín. Žije zde 786[1] obyvatel. PSČ obce je 741 01.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik Hostašovic se datuje okolo roku 1249, kdy se podle pověsti ptáčník Hostaša, jako strážce tvrze Hradisko patřící ke Starojickému hradu, usídlil u zdejšího Hrázkového potoka. Vznikla osada, později lesní ves, která patřila ke Starojickému panství. V roce 1749 povýšili správci Starojického panství lesní ves v samostatnou obec Hostašovice s právem pečeti mající ve znaku zkřížené hrabě a cep.

Samostatná obec žila svým životem až do 1. ledna 1979, kdy se stala součástí Nového Jičína. Samostatnou obcí se Hostašovice opět staly 23. listopadu 1990.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti v obci a okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Již od konce 18.století je jméno Hostašovice neodlučně spjato s pěstováním pohanky a zejména jejím zpracováním na pohanskou kaši.Pohanka se tu mele dodnes a přicházejí si ji koupit lidé i ze vzdálenějšího okolí.
  • V roce 1981 byl při výkopu jámy na vápno na parcele domu č. 182 nalezen mincový poklad ve dvou keramických nádobách. Poklad obsahoval celkem 336 kusů různých stříbrných mincí z konce 17.století a je dnes uložen ve slezském muzeu.
  • U obce se nachází přírodní památka Prameny Zrzávky, kde vedle sebe vyvěrají dva prameny s odlišnou vodou.
  • Územím obce probíhá hlavní evropské rozvodí. Voda z Hrázkového potoka, Zrzávky a Bílého potoka odtéká do Baltického moře, Srní potok a potok Široká naopak odvádějí vodu směrem do Černého moře. Kuriozitou je stodola č. p. 23, z jejíž každé opačné strany střechy odtéká voda do jiného moře. (pro úplnost i něco z lidové slovesnosti, hostašovské zkazky uvádějí tutéž vlastnost na témž místě, leč místo dešťové vody odtékající ze střechy, je zde uváděna psí moč, samozřejmě ta ze střechy neteče)
  • Další unikátní zajímavostí je studánka Jaštěrka na kopci Trojačka. Její pramen se po několika metrech rozdvojuje do dvou ramen, z nichž každé odvádí vodu do jiného moře. Tomuto zajímavému zeměpisnému jevu se říká bifurkace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 169.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]