Hostašovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hostašovice

Místní kaple
Znak obce HostašoviceVlajka obce Hostašovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU  (obec) CZ0804 568511
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Nový Jičín (CZ0804)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Nový Jičín
Historická země Morava
Katastrální území Hostašovice
Katastrální výměra 9,26 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 779 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 360 m n. m.
PSČ 741 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Hostašovice 44
74101 Nový Jičín 1
Starosta Zdeněk Kelnar
Oficiální web: www.hostasovice.cz
Email: starosta@hostasovice.cz
Hostašovice
Red pog.svg
Hostašovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostašovice jsou obcí v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji na úpatí Moravskoslezských Beskyd na spojnici mezi městy Valašské Meziříčí a okresním městem Nový Jičín. PSČ obce je 741 01.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik Hostašovic se datuje okolo roku 1249, kdy se podle pověsti ptáčník Hostaša, jako strážce tvrze Hradisko patřící ke Starojickému hradu, usídlil u zdejšího Hrázkového potoka. Vznikla osada, později lesní ves, která patřila ke Starojickému panství. V roce 1749 povýšili správci Starojického panství lesní ves v samostatnou obec Hostašovice s právem pečeti mající ve znaku zkřížené hrabě a cep.

Samostatná obec žila svým životem až do 1. ledna 1979, kdy se stala součástí Nového Jičína. Samostatnou obcí se Hostašovice opět staly 23. listopadu 1990.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti v obci a okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Již od konce 18.století je jméno Hostašovice neodlučně spjato s pěstováním pohanky a zejména jejím zpracováním na pohanskou kaši.Pohanka se tu mele dodnes a přicházejí si ji koupit lidé i ze vzdálenějšího okolí.
  • V roce 1981 byl při výkopu jámy na vápno na parcele domu č. 182 nalezen mincový poklad ve dvou keramických nádobách. Poklad obsahoval celkem 336 kusů různých stříbrných mincí z konce 17.století a je dnes uložen ve slezském muzeu.
  • U obce se nachází přírodní památka Prameny Zrzávky, kde vedle sebe vyvěrají dva prameny s odlišnou vodou.
  • Územím obce probíhá hlavní evropské rozvodí. Voda z Hrázkového potoka, Zrzávky a Bílého potoka odtéká do Baltického moře, Srní potok a potok Široká naopak odvádějí vodu směrem do Černého moře. Kuriozitou je stodola č. p. 23, z jejíž každé opačné strany střechy odtéká voda do jiného moře. (pro úplnost i něco z lidové slovesnosti, hostašovské zkazky uvádějí tutéž vlastnost na témž místě, leč místo dešťové vody odtékající ze střechy, je zde uváděna psí moč, samozřejmě ta ze střechy neteče)
  • Další unikátní zajímavostí je studánka Jaštěrka na kopci Trojačka. Její pramen se po několika metrech rozdvojuje do dvou ramen, z nichž každé odvádí vodu do jiného moře. Tomuto zajímavému zeměpisnému jevu se říká bifurkace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 169.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno : Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]