Hostašovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hostašovice
Místní kaple
Místní kaple
Znak obce HostašoviceVlajka obce Hostašovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0804 568511
Pověřená obecNový Jičín
Obec s rozšířenou působnostíNový Jičín
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel777 (2022)[1]
Rozloha9,27 km²
Katastrální územíHostašovice
Nadmořská výška360 m n. m.
PSČ741 01
Počet domů263 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHostašovice 44
741 01 Nový Jičín 1
starosta@hostasovice.cz
StarostaZdeněk Kelnar
Oficiální web: www.hostasovice.cz
Hostašovice
Hostašovice
Další údaje
Kód obce568511
Kód části obce45616
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostašovice jsou obcí v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji na úpatí Moravskoslezských Beskyd na spojnici mezi městy Valašské Meziříčí a okresním městem Nový Jičín. Žije zde 777[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik Hostašovic se datuje okolo roku 1249, kdy se podle pověsti ptáčník Hostaša, jako strážce tvrze Hradisko patřící ke Starojickému hradu, usídlil u zdejšího Hrázkového potoka. Vznikla osada, později lesní ves, která patřila ke Starojickému panství. V roce 1749 povýšili správci Starojického panství lesní ves v samostatnou obec Hostašovice s právem pečeti mající ve znaku zkřížené hrabě a cep.

Samostatná obec žila svým životem až do 1. ledna 1979, kdy se stala součástí Nového Jičína. Samostatnou obcí se Hostašovice opět staly 23. listopadu 1990.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti v obci a okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Již od konce 18. století je jméno Hostašovice neodlučně spjato s pěstováním pohanky a zejména jejím zpracováním na pohanskou kaši.Pohanka se tu mele dodnes a přicházejí si ji koupit lidé i ze vzdálenějšího okolí.
  • V roce 1981 byl při výkopu jámy na vápno na parcele domu č. 182 nalezen mincový poklad ve dvou keramických nádobách. Poklad obsahoval celkem 336 kusů různých stříbrných mincí z konce 17. století a je dnes uložen ve slezském muzeu.
  • U obce se nachází přírodní památka Prameny Zrzávky, kde vedle sebe vyvěrají dva prameny s odlišnou vodou.
  • Územím obce probíhá hlavní evropské rozvodí. Voda z Hrázkového potoka, Zrzávky a Bílého potoka odtéká do Baltického moře, Srní potok a potok Široká naopak odvádějí vodu směrem do Černého moře. Kuriozitou je stodola č. p. 23, z jejíž každé opačné strany střechy odtéká voda do jiného moře.
  • Další zajímavostí je studánka Jaštěrka na kopci Trojačka. Její pramen se po několika metrech rozdvojuje do dvou ramen, z nichž každé odvádí vodu do jiného moře. Tomuto zajímavému zeměpisnému jevu se říká bifurkace.
  • Jižně od obce se nachází přírodní památka Domorazské louky.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 169.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]