Kujavy

Kujavy
Kostel sv. Michala
ZnakVlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Bílovec
Obec s rozšířenou působností	Bílovec (správní obvod)
Okres	Nový Jičín
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′12″ s. š., 17°58′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	571 (2025)
Rozloha	9,43 km²
Katastrální území	Kujavy
Nadmořská výška	258 m n. m.
PSČ	742 45
Počet domů	167 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Kujavy 86 742 45 Kujavy obec@kujavy.cz
Starosta	Michal Dresler
Oficiální web	www.kujavy.cz
Kujavy
Další údaje
Kód obce	555312
Kód části obce	76961
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kujavy (německy Klantendorf) jsou obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde 571 obyvatel.

Název

Jméno starší české vesnice je poprvé písemně doloženo až z roku 1399 v podobě Kujava. Jeho základem bylo sloveso kujati – "klučit" (tento význam není ve staré češtině doložen, ale je znám z polštiny a ruštiny), jméno vesnice tedy označovalo vyklučené, vymýcené místo. Mladší německá vesnice založená v sousedství se jmenovala Klementendorf (doklady jen polatinštěné: Clementis villa – "Klementova ves") a její jméno je poprvé doloženo už roku 1293 (vesnice byla pojmenována podle svého lokátora, který je zmíněn roku 1293 jako její fojt). Obě vesnice splynuly v jednu a ta byla označována v češtině jako Kujavy, v němčině zkomoleninou původního jména na Kelntendorf (tak 1529) později (poprvé 1655) upraveného na Klantendorf.

Je ve venkovské části moravskoslezského kraje s možnostmi pěší turistiky a cyklistiky. V roce 2023 zde byla vysazena Alej svobody, lemující obnovenou polní cestu směrem k Pustějovskému potoku. Obec se nachází v blízkosti Přírodního parku Oderské vrchy, čímž se stává vhodným výchozím bodem pro výlety do přírodně cenných oblastí.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1293 (de Clementis villa). V letech 1938 až 1945 byly Kujavy (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněny k nacistickému Německu.

Po druhé světové válce došlo v Kujavách k výrazné změně obyvatelstva v důsledku vysídlení původních německých obyvatel a následného osídlení volyňskými Čechy. Ti přišli převážně z oblasti Volyně na západní Ukrajině v rámci organizovaného přesunu obyvatel do pohraničních oblastí obnoveného Československa. Volyňští Češi s sebou přinesli silné zemědělské tradice, které sehrály klíčovou roli při obnově obce po válce. Jejich potomci tvoří podstatnou část obyvatel Kujav dodnes a uchovávají kulturní dědictví svých předků prostřednictvím místních tradic a komunitního života.^{[chybí zdroj]}

Místní národní výbor Kujavy (1945–1978)

Místní národní výbor Kujavy (zkratka MNV Kujavy) byl orgán místní samosprávy a státní správy v obci Kujavy, který působil od 26. listopadu 1945 do 31. prosince 1978. Vznikl na základě zákona jako nástupce Místní správní komise Kujavy a zanikl sloučením s Fulnekem.

---

Vznik a právní základ

Národní výbory se staly základem organizace veřejné správy na základě ústavního dekretu prezidenta republiky č. 18 Úředního věstníku československého ze dne 4. prosince 1944 o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění. Jejich postavení a pravomoc dále upravovalo vládní nařízení č. 4/1945 Sb. z 5. května 1945 o volbě a pravomoci národních výborů a vládní nařízení č. 44/1945 Sb. ze 7. srpna 1945. Národní výbory byly definovány jako orgány zastupitelské a orgány veřejné správy, které v obvodu své působnosti spravovaly všechny veřejné záležitosti, pokud nebyly spravovány jiným veřejným orgánem. Dnem ustavení místního národního výboru zaniklo obecní zastupitelstvo.

Před vznikem MNV řídila dění v obci Místní správní komise Kujavy, která vznikla 6. května 1945 – tři dny po osvobození obce (3. května 1945). V jejím čele stál Ladislav Hořínek, jeho zástupcem byl Jaroslav Mrázek. Místní správní komise byly zřizovány v obcích s většinou státně nespolehlivého obyvatelstva a byly dočasně jmenovány okresním národním výborem. Zanikla 26. listopadu 1945, kdy byl ustaven MNV Kujavy.

---

Ustavení a první období (1945–1949)

První místní národní výbor byl ustaven 26. listopadu 1945 ze zástupců všech politických stran v obci:

• Československé strany sociálně demokratické (ČSSD),
• Československé strany národně socialistické (ČSNS),
• Československé strany lidové (ČSL),
• Komunistické strany Československa (KSČ).

Předsedou se stal Ladislav Hořínek za KSČ. V letech 1945–1949 patřily Kujavy do okresu Nový Jičín.

Na jaře 1948 byl v Kujavách ustaven místní Akční výbor Národní fronty v čele s Karlem Kutějem, předsedou místní organizace KSČ.

---

Přeřazení do okresu Bílovec a reorganizace (1949–1954)

Podle vládního nařízení č. 3/1949 Sb. z 18. března 1949 o územní organizaci okresů se Kujavy staly součástí okresu Bílovec, a to až do roku 1960.

V roce 1949 byl Okresním národním výborem v Bílovci předsedou národního výboru jmenován Antonín Matuš, ředitel školy v Kujavách.

Ve volbách v roce 1950 byl předsedou opět zvolen Antonín Matuš, místopředsedou se stal František Jochman. Byly ustaveny tyto referáty:

• zemědělský,
• finanční,
• referát pro školství, osvětu a tělesnou výchovu,
• zdravotní,
• referát práce a sociální péče,
• hospodářský,
• referát pro vnitřní obchod a výživu.

V roce 1953 předseda Matuš odstoupil z funkce a nahradil jej Alfons Krejčíř.

---

Reforma národních výborů a volby 1954–1960

Vývoj národních výborů výrazně ovlivnilo přijetí tří ústavních zákonů ze dne 3. března 1954 – zákonů č. 12/1954 Sb. a č. 13/1954 Sb. o národních výborech a č. 14/1954 Sb. o volbách do národních výborů. Důležitou změnou bylo oddělení orgánů státní moci od výkonných orgánů státní správy. Orgánem státní moci bylo nově pouze plenární zasedání národního výboru, zatímco rada národního výboru se stala orgánem státní správy. Volební období bylo stanoveno na tři roky. Odbory byly nahrazeny komisemi, ve kterých pracovali členové národního výboru a aktivisté z řad obyvatel.

Ve volbách v roce 1954 byla zvolena tříčlenná rada ve složení:

• Alfons Krejčíř – předseda,
• Ladislav Břežný – tajemník,
• Josef Knebel – místopředseda.

V roce 1955 pracovaly čtyři stálé komise: zemědělská, finanční, technická a komise kulturně osvětová.

Po volbách v roce 1957 tvořili radu:

• Antonín Matuš – předseda,
• Ladislav Břežný – tajemník,
• Josef Knebel,
• Vladislav Malčík,
• Václav Martiník.

---

Nové územní uspořádání a sloučení s Pohořílky (1960)

V roce 1960 v souvislosti s novým územním uspořádáním státu a novou ústavou vešla v platnost řada zákonů upravujících postavení a pravomoci národních výborů. Podle zákona č. 39/1960 Sb. o volbách do národních výborů byli poslanci voleni na čtyřleté volební období.

Od 1. července 1960 došlo ke sloučení obce Pohořílky s obcí Kujavy. Předsedou společného národního výboru byl zvolen Alfons Krejčíř, tajemníkem Josef Balhar. Při národním výboru pracovaly komise: zemědělská, finanční, sociální, komise pro veřejný pořádek, komise pro výstavbu a komise školská a kulturní.

---

Volby 1964

Po volbách v roce 1964 stoupl počet poslanců na osmnáct a počet členů rady na sedm. Předsedou byl zvolen Slavomír Martiník, post tajemníka obhájil Josef Balhar. Nově vznikla komise pro obchod a zásobování, náplň sociální komise byla rozšířena o zdravotní agendu.

---

Odložené volby a volby 1971

Volby, které se měly konat v roce 1968, byly odloženy a proběhly až v roce 1971. Předsedou zůstal Slavomír Martiník, tajemníkem byl zvolen Valentin Kozubal a místopředsedou Gustav Pokorný. Radu dále tvořili František Kovalčík, Arnošt Slezák, Jiljí Rozsypal a Alois Tomeček. Dosavadní komise byly sloučeny a vznikly: komise finanční, kulturní a sociální, komise pro výstavbu a zemědělství; samostatnost si uchovala pouze komise pro ochranu veřejného pořádku.

---

Sloučení s Jílovcem a volby 1976

K 1. lednu 1976 došlo z rozhodnutí Okresního národního výboru v Novém Jičíně ve smyslu zákona č. 36/1960 Sb. o územním členění státu ke sloučení obce Jílovec s obcí Kujavy. V Jílovci vznikl čtyřčlenný občanský výbor v čele s Marií Sokolovou.

Po volbách konaných ve dnech 22.–23. října 1976 měl národní výbor 29 poslanců a rada měla devět členů. Předsedou byl opět zvolen Slavomír Martiník, místopředsedou se stal František Kovačík a tajemníkem zůstal Valentin Kozubal. Zřízeny byly komise ochrany veřejného pořádku, finanční, výstavby a komise kulturní a školská. Nově byl ustanoven sbor pro občanské záležitosti. Předsedou občanského výboru pro Pohořílky byl Robert Friedel, pro Jílovec Josef Sokol.

---

Zánik (1978–1979)

K 1. lednu 1979 byly Kujavy sloučeny s Fulnekem. Integraci schválilo plenární zasedání konané 26. října 1978. Slavomír Martiník se stal předsedou občanského výboru Kujavy a členem rady Městského národního výboru Fulnek. MNV Kujavy tedy formálně zanikl 31. prosince 1978.

---

Funkce MNV Kujavy

MNV Kujavy vykonával v průběhu své existence celou řadu funkcí, mimo jiné:

• zajištění bytové a občanské výstavby a péče o údržbu bytového fondu,
• dozor nad zásobováním obyvatelstva,
• zajištění služeb a schvalování drobných živností,
• řešení přestupků,
• rozvoj školství, kultury a vzdělání,
• sociální péče a péče o mládež,
• péče o ochranu životního prostředí, půdy, lesů a vodních toků,
• v počátečním období rovněž konfiskace majetku Němců a kolaborantů, řešení válečných škod a odsun německého obyvatelstva.

---

Archivní fond

Archivní fond MNV Kujavy je uložen ve Státním okresním archivu Nový Jičín (Zemský archiv v Opavě), pod označením NAD č. 512, archivní pomůcka č. 1316. Fond zahrnuje archiválie z let 1945–1978 (s posteriorou do roku 1981) v celkovém rozsahu 1,28 bm. Obsahuje 50 úředních knih, 1 podací protokol, 7 kartonů a 1 fotoalbum, celkem 59 evidenčních jednotek. Fond zpracovala Petra Martinková, Bc., v roce 2019.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel Kujav v roce (2010 – 2024), podle ČSÚ^[zdroj?]

Rok	Počet obyvatel	Muži	Ženy	Průměrný věk	Průměrný věk (muži)	Průměrný věk (ženy)
2024	567	285	282	41,4 let	40,8 let	42,0 let
2023	556	284	272	41,4 let	41,1 let	41,8 let
2022	550	288	262	41,4 let	41,1 let	42,0 let
2021	545	282	263	41,4 let	41,1 let	41,8 let
2020	531	276	255	41,0 let	40,6 let	41,4 let
2019	530	273	257	39,8 let	39,4 let	40,3 let
2018	546	281	265	39,7 let	39,2 let	40,2 let
2017	549	283	266	39,0 let	38,7 let	39,3 let
2016	558	289	269	38,2 let	37,9 let	38,5 let
2015	569	292	277	37,7 let	37,4 let	38,0 let
2014	570	289	281	37,5 let	37,0 let	38,1 let
2013	565	288	277	37,6 let	36,9 let	38,2 let
2012	555	282	273	37,6 let	36,5 let	38,7 let
2011	559	286	273	37,3 let	35,8 let	38,8 let
2010	560	288	272	37,8 let	36,3 let	39,6 let

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	831	888	852	827	826	785	775	533	602	555	564	517	550	548	519
Počet domů	138	138	134	132	133	134	135	163	134	132	128	126	153	159	167

• 
  Věková struktura obyvatel obce Kujavy roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Kujavy roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Kujavy roku 2011

Obecní správa

Mezi lety 1869–1978 Kujavy byly obcí v okrese Nový Jičín (1869–1930), poté v okrese Vítkov (1950) a později opět v okrese Nový Jičín. Od 1. ledna 1979 do 31. prosince 1997 patřily jako část města k Fulneku a od 1. ledna 1998 jsou opět samostatnou obcí.

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. dubna 2001.

Školství

Obec Kujavy je zřizovatelem Základní a Mateřské školy Kujavy, která sídlí v centrální budově obce společně s obecním úřadem. Mateřská škola je umístěna v samostatné budově jako odloučené pracoviště. Škola slouží převážně místním dětem. Její kapacita činí 50 žáků základní školy a 28 dětí v mateřské škole. Součástí zařízení je také školní družina s kapacitou 30 míst a školní výdejna jídel.

Přehled počtu dětí a žáků ZŠ a MŠ Kujavy

Rok	Žáků v ZŠ	Dětí v MŠ	Družina
2011	36	24
2012	37	25
2013	32	28
2014[zdroj?]	26	21
2018[zdroj?]	20	19
2023	24	24	22
2024[zdroj?]	24	25	21

Doprava a cestovní ruch

Obec Kujavy má dobrou dopravní dostupnost díky blízkosti dálnice D1 (EXIT 336 – Bělotín), která zajišťuje rychlé spojení s Ostravou, Olomoucí a dálniční sítí České republiky. Obcí prochází silnice druhé třídy II/464, zajišťující regionální spojení s městy Odry a Fulnek.

Silnice III. třídy na území obce jsou:

• III/04740 ze silnice II/647 na Jílovec
• III/46423 Pustějov – Kujavy
• III/46424 II/647 – Kujavy – silnice III/46420
• III/46425 Hladké Životice – Kujavy

Pamětihodnosti

Kostel svatého Michaela

Dominantou obce je kostel svatého Michaela, postavený v roce 1830 na místě gotického předchůdce.^[zdroj?]

Budova bývalé školy

Budova ZŠ v Kujavách před 2. světovou válkou

Historická budova základní školy pochází z roku 1821 a od počátku sloužila vzdělávání. V období před druhou světovou válkou se zde vyučovalo výhradně v německém jazyce, což odráželo tehdejší národnostní složení obyvatel. Budova prošla několika významnými rekonstrukcemi – v letech 1954–1961, 2018 a naposledy v roce 2023, kdy byla obnovena fasáda, střecha a půda.^[zdroj?] V současnosti slouží jako sídlo základní školy a obecního úřadu.

Alej svobody

Výsadba aleje svobody, v pozadí kostel sv. Michaela

Dne 4. listopadu 2023 byla v obci vysazena tzv. Alej svobody – stromořadí tvořené 97 hrušněmi a 28 duby. Akce se uskutečnila za účasti více než 400 lidí, včetně ministra životního prostředí Petra Hladíka a hejtmana Moravskoslezského kraje Jana Krkošky.^[zdroj?] Výsadba navazuje na obnovenou polní cestu spojující kostel sv. Michaela s pěšinou podél Pustějovského potoka.

Kříže a památníky

Na území obce se nachází několik historických kamenných křížů a památníků věnovaných padlým vojákům.

Osobnosti

• Karl Staffe (1856–1935), rolník a politik, zemský poslanec
• Karl Drössler (1840-1916), továrník a průmyslník,výroba zemědělských strojů v Novém Jičíně
• Josef Beneš (1912–1944), válečný hrdina, padl v Karpatsko-dukelské operaci.
• Petr Komenda (*1969), sportovec
• Antonín Dominik (1914-2004), farář
• Anton Nehiba (1860-1955), kronikář
• Freißler Wilhelm (1862-1930), doktor
• Illichmann Heinrich (1929-1946), farář
• Anton Freissler (1838-1916), konstruktér výtahů
• Heinrich Malcher (1848-1927), podporovatel chudých

Organizace v obci

• Hospůdka u Babičky – tradiční venkovská hospoda
• Potraviny Hruška – maloobchodní prodejna se službami Balíkovny České pošty
• Knihovna Kujavy – obecní knihovna poskytující půjčování knih a přístup k internetu.
• TJ Sokol Kujavy – místní fotbalový klub

Zemědělské firmy v Kujavách

• Zemědělská zkušební stanice KUJAVY, s.r.o. – akreditovaná stanice pro testování přípravků na ochranu rostlin a odrůd.
• AGRO Kujavy s.r.o. – společnost zaměřená na rostlinnou a živočišnou výrobu a myslivost.

Odkazy

Související články

• Římskokatolická farnost Kujavy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kujavy na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Kujavy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	NKC: ge332315

Portály: Česko | Morava