Okresy v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dopravní značka označující hranice okresu Ústí nad Labem

Okresy v České republice jsou územní jednotky středního stupně, na něž se dělí území státu podle zákona o územně správním členění státu. Zároveň jsou menšími správními jednotkami (LAU 1) Evropské unie. Česká republika má celkem 76 okresů,[1] hlavní město Praha nepatří do žádného z nich, není a nebylo okresem a jeho území se nedělí na okresy, ale na deset číslovaných obvodů. Okresy jsou zákonem o územně správním členění státu vymezeny prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností.[2] Okresy se dále dělí na obce a vojenské újezdy, území okresu Brno-město ale tvoří jen statutární město Brno.

Obvody okresů i po roce 2003, kdy byly okresní úřady zrušeny, zůstaly zachovány pro potřeby policie, archivů, úřadů práce atd. Dále se využívají jako statistická jednotka, někdy i jako rozlišovací údaj k názvu obce a některých nestátních organizací, protože název každého okresu je jedinečný v rámci celé republiky. Číselník okresů je vytvářen a udržován Českým statistickým úřadem. K větším změnám ve vymezení okresů došlo zejména v roce 2007, ale i v pozdějších letech, a to zejména za účelem obnovení skladebnosti územního členění státu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Historie okresů v Česku.

Okresy vznikly v roce 1850 jako základní správní jednotka a náhrada za původní panství a až do konce roku 1948 existovaly okresy dvojí. Byly to jednak okresní hejtmanství (politické, správní okresy) s okresním úřadem jako správním orgánem a jednak soudní okresy, což byly územní obvody okresních soudů. K roku 1900 bylo v českých zemích 133 politických okresů, postupně jejich počet narostl, ale od roku 1960 se spolu s novým zákonem o územním členění státu jejich počet snížil na 75 (později byl k 1. lednu 1996 ještě obnoven okres Jeseník). V poválečném Československu byly správní a soudní okresy sjednoceny, jejich správními orgány byly okresní národní výbory, které byly v roce 1990 nahrazeny opět okresními úřady.

Až do roku 2006 na území okresů Brno-město, Plzeň-město a Ostrava-město působnost okresních úřadů vykonávaly magistráty těchto měst a orgány samosprávných částí těchto měst.[3] Praha měla pravomoc okresního úřadu pro své území, kterou zčásti přenášela statutem na orgány svých obvodů, později vybraných městských částí.[4]

Okresní úřady na území České republiky ukončily svoji činnost 31. prosince 2002 v rámci druhé fáze reformy územní správy.[5] Zároveň s tím už okresy přestaly mít zákonem stanoveno své sídlo (okresní město). Do 31. prosince 2007 byly okresy jednotkou NUTS 4, od 1. ledna 2008 byla v rámci Evropské unie tato úroveň převedena do soustavy LAU, okresy jsou tedy jednotkou úrovně LAU 1.

Obvody pozemkových úřadů (v rozsahu, jak byly vymezeny k 1. 1. 2000[6]) a úřadů práce[7] byly původně zachovány v rozsahu okresů, po roce 2013, resp. 2011 se však už odvozují od krajů.[8][9] Okresní správy sociálního zabezpečení jsou takto ale organizovány stále.[10] Podobně stále existují státní okresní archivy, byť jako vnitřní organizační jednotka státních oblastních archivů.[11] Kromě těchto zbytků státní správy na okresní úrovni hrají okresy i nadále roli pro fungování profesní samosprávy, konkrétně pro okresní sdružení lékařů, stomatologů, lékárníků[12] a veterinárních lékařů.[13] Systém soudů a státních zastupitelství sice zachoval uspořádání vycházející z dosavadních krajů a okresů a jejich sídel i názvy „krajský“ a „okresní“, avšak soudní obvody těchto soudů byly už od roku 2002 redefinovány speciálním zákonem[14] a postupem času se od nich vymezení okresů podle zákona o územním členění státu odchýlilo.

Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností v rámci státní správy, jejichž správní obvody jsou zpravidla o něco menší než okresy a některých případech přesahovaly i přes hranice okresů (i když pouze v rámci jednoho kraje v Česku). Tento stav nastal u 152 obcí a narušil tak skladebnost územního členění státu. Bylo rozhodnuto v rámci reformy územní správy skladebnosti na těchto úrovních dosáhnout, třebaže k faktickému výkonu působností to není nezbytné. Částečně se podařilo realizovat tento krok změnou okresní příslušnosti 119 obcí vydáním vyhlášky ministerstva vnitra č. 513/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2007. Výjimkou bylo 33 obcí spadajících do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Český Brod (4 obce v okrese Nymburk), Jihlava (1 obec v okrese Havlíčkův Brod), Stod (9 obcí v okrese Domažlice), Tanvald (1 obec v okrese Semily), Turnov (13 obcí v okrese Liberec a 3 obce v okrese Jablonec nad Nisou) a Valašské Klobouky (2 obce v okrese Vsetín).[15]

Novou úpravu územního vymezení okresů zavedl zákon o územně správním členění státu s účinností od 1. ledna 2021. Ten převedl obce mezi okresy a změna se přitom nedotkla například příslušnosti k soudům, které se řídí vlastními okresy. U dalších obcí změnil zákon příslušnost k jiné obci s rozšířenou působností. Tím sladil většinu zbývajících obcí.[16]

Okresy podle samosprávných krajů[editovat | editovat zdroj]

Okresy České republiky po 1. lednu 2007 v hranicích samosprávných krajů
Související informace naleznete také v článku Kraje v Česku.

Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (č. 347/1997 Sb.) stanovil názvy vyšších územních samosprávných celků (krajů) a vymezil je výčtem okresů. Okresy jsou jako části krajů nově vymezeny zákonem o územně správním členění státu prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností.[2]

Hlavní město Praha[editovat | editovat zdroj]

Hlavní město Praha je ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. také jmenováno vyšším územním samosprávným celkem. Na hlavní město Prahu se nevztahuje zákon o krajích, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon o hlavním městě Praze (č. 131/2000 Sb.).

Podle zákona o okresních úřadech (č. 147/2000 Sb.) hlavní město Praha plnilo v plném rozsahu i funkce okresního úřadu, třebaže okresem není a nebylo[pozn. 1] a na okresy se nečlení (v Praze je na úrovni okresů vymezeno deset obvodů). Jako okresní soudy zde působí obvodní soudy.

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

Karlovarský kraj[editovat | editovat zdroj]

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Olomoucký kraj[editovat | editovat zdroj]

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. I dřívější zákon o územním členění státu (č. 36/1960 Sb.) Prahu chápal ne jako okres, ale jako samostatnou územní jednotku,[17] jeho prováděcí vyhláška č. 564/2002 Sb. přesto hlavní město uvádělo ve výčtu okresů a zřejmě proto byl v RÚIAN veden „okres Hlavní město Praha“.[18]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOUDELKA, Zdeněk. Průvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-7201-403-X. S. 76. 
  2. a b § 4 zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu)
  3. § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech
  4. Příloha č. 1 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech
  5. Čl. CXVII odstavec 1 zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
  6. Příloha zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
  7. § 7 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
  8. § 2 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů
  9. § 2 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů
  10. § 6 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
  11. § 47 odst. 6 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
  12. § 10 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře
  13. § 8 zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky
  14. § 9 odst. 2 a přílohy č. 3 a 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, § 7 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství
  15. § 4 a § 12 zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu)
  16. mld. Posunuly se hranice okresů, tisíce lidí musejí na úřady pro občanské průkazy. ČT24.cz [online]. 2021-01-05 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  17. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1960-36#p2
  18. https://www.cuzk.cz/ruian/Poskytovani-udaju-ISUI-RUIAN-VDP/Informace-o-uzemni-identifikaci-(2)/Dopady-zakona-c-51-2020-Sb-,-o-uzemne-spravnim-cl.aspx

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Právní předpisy[editovat | editovat zdroj]