Kraj Vysočina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kraj Vysočina
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Sídlo: Jihlava
Zeměpisné souřadnice: 49°24′36″ s. š., 15°40′12″ v. d.
Hejtman: Jiří Běhounek (nestr. za ČSSD)
Rozloha: 6 796[1] km²
Počet obyvatel: 509 475 (2016)[2]
Hustota zalidnění: 75 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: Javořice (836,5 m. n. m.)
Historické země: Morava a Čechy
Počet okresů: 5
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 15
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 26
ISO 3166-2: CZ-VY
CZ-NUTS: CZ063
CZ061 (do 31.12.2007)
RZ: J
Oficiální web krajského úřadu
(otevřená data)
Pozice na mapě
Kraj Vysočina – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina)[3] je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy. Je složen ze tří okresů Jihomoravského kraje (okres Jihlava, okres Žďár nad Sázavou a okres Třebíč), okresu Havlíčkův Brod z Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z Jihočeského kraje. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Na jihu se téměř přibližuje k hranici Rakouska, ale nedosáhne na ni.

Za Rakouska-Uherska byl údajně poblíž vrchu Melechov na západě dnešního okresu Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel vyznačen symbolický střed Evropy, bližší informace o důvodu vyznačení však nejsou známy.[4]

Přírodní podmínky a kultura[editovat | editovat zdroj]

Celé území Kraje Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchyHornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora Javořice (836,5 m). Sotva o 0,3 m je nižší vrchol Devět skal ve Žďárských vrších.

Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. Úmoří Severního moře do kraje zasahuje povodím Labe, Labe samo však krajem neprotéká a vody do něj odtékají řadou menších řek, z nichž k těm důležitějším patří Sázava. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje, ale do kraje povodí zasahuje menšími řekami, např. Svratkou či Jihlavou.

Kraj Vysočina se rozprostírá ve středu České republiky. Kraj tvoří především Českomoravská vrchovina s velmi zachovalou přírodou. Návštěvníci zde naleznou také dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory. Kromě toho je v kraji mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Z kulturních památek v kraji byly tři zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města Telč, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou) na Zelené Hoře a židovská čtvrť, židovský hřbitov a Bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Mezi lákadla regionu patří také muzeum v Pelhřimově mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V Kraji Vysočina žije zhruba 500 tisíc obyvatel. V tomto pořadí je mezi kraji České republiky na 12. místě – méně mají jen Liberecký a Karlovarský kraj.[5] Největším městem je Jihlava, kde žije 50 tisíc lidí. Přes 30 tisíc obyvatel má ještě Třebíč.

Město Počet obyvatel[6]
Jihlava (JI) 50 714
Třebíč (TR) 36 641
Havlíčkův Brod (HB) 23 234
Žďár nad Sázavou (ZR) 21 335
Pelhřimov (PE) 16 124
Velké Meziříčí (ZR) 11 645
Humpolec (PE) 10 877
Nové Město na Moravě (ZR) 10 120

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Území kraje je vymezeno územími okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.

Okres Počet obyvatel[5] Rozloha[1] Hust. zal. Počet obcí
Havlíčkův Brod (HB) 94 649 1 265 75 120
Jihlava (JI) 112 619 1 199 94 123
Pelhřimov (PE) 72 061 1 290 56 120
Třebíč (TR) 111 873 1 463 77 167
Žďár nad Sázavou (ZR) 118 273 1 579 75 174

Začátkem roku 2003 byly zrušeny okresní úřady a pro účely státní správy bylo zavedeno členění území na správní obvody tzv. obcí s rozšířenou působností, jimiž je v Kraji Vysočina kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Telč. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Justiční příslušnost[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina má nejkomplikovanější soudní správu ze všech krajů v Česku. Na jeho území se nachází pět okresních soudů a v krajském městě Jihlavě je pobočka brněnského krajského soudu, která je ale příslušná jen pro občanskoprávní věci a navíc jen pro moravskou část kraje. Česká část kraje je rozdělena mezi českobudějovický a královehradecký krajský soud. V případě, že tyto krajské soudy nerozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů, jde odvolání proti jejich rozhodnutím buď k pražskému nebo olomouckému vrchnímu soudu. Konkrétně soudní struktura vypadá na území kraje takto:

Historie samosprávného celku[editovat | editovat zdroj]

Zřízení a název[editovat | editovat zdroj]

Jihlavský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Vytvoření Jihlavského kraje bylo iniciováno Vlastou Parkanovou a podle ní měl být představovat brzdu opakování moravských nároků na obnovení země Moravské jako politického celku a koncepce spolkových zemí jako varianty samosprávy, kterou v poslanecké sněmovně požadovaly strany moravského hnutí na počátku 90. let.[7] Proti Vlastě Parkanové stál v bodě vytvoření Jihlavského kraje především Jan Ruml, který argumentoval že jde o neorganické sloučení Čech a Moravy a zpracoval vládní návrh 13 krajů bez Jihlavského kraje a s Prahou jako součástí středočeského kraje.[7] Mezi těmito návrhy posléze vzniknul vládní kompromis a dnešní kraj Vysočina se tak stal posledním přidaným krajem do návrhu ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a to sněmovním výborem v říjnu 1997.[8]

Zákonem 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.

31. května 2001, dnem vyhlášení novelizujícího ústavního zákona č. 176/2001 Sb., získal kraj nový název Vysočina (současně byly přejmenovány i další tři kraje)[9] což bylo iniciováno předchozí anketou mezi občany kraje a usnesením zastupitelstva kraje.[10] Spolu s hlavním městem Prahou tak byly jedinými kraji v Česku, které nemají v názvu stanoveném ústavním zákonem slovo „kraj“. Kraj ale 2. srpna 2010 navrhl ústavní zákon, jímž se má název změnit na Kraj Vysočina, a Poslanecká sněmovna 23. března 2011 tento návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu reagujícího na stanovisko vlády schválila, žádný poslanec nehlasoval proti návrhu a žádný poslanec během projednávání nevznesl námitku k podstatě návrhu. Tato novela ústavního zákona nakonec úspěšně prošla celým legislativním procesem a nabyla účinnosti dne 1. srpna 2011. Od tohoto data jde tedy již o „Kraj Vysočina“.[11][12] Druhou změnu názvu předkladatel zdůvodnil tím, že si ji vynutila sama praxe, protože subjekty používají název Vysočina ve spojení s určením kraj naprosto běžně, a to i v písemných a právních dokumentech, a prosté označení Vysočina bez dalšího vymezení komplikuje namnoze určení, zda se nejedná například o obchodní organizaci nebo výrobek, eventuálně geografický pojem.[10]

Volené orgány[editovat | editovat zdroj]

Hejtmani[editovat | editovat zdroj]

Prvním hejtmanem byl Ing. František Dohnal (2000–2004), následovali RNDr. Miloš Vystrčil (2004–2008) a MUDr. Jiří Běhounek (od 2008), Běhounek byl hejtmanem zvolen i ve volbách v roce 2016.[13]

Územní změny[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. ledna 2005 byla z okresů Kraje Vysočina převedena pod okres Brno-venkov v Jihomoravském kraji řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s katastrálním územím Pernštejn; Černvír; Doubravník s katastrálním územím Křížovice; Borač s katastrálním územím Podolí; Pernštejnské Jestřabí s katastrálním územím Maňová, Husle a Jilmový; Olší s katastrálním územím Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s katastrálním územím Vickov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s katastrálním územím Zahrada; Dolní Loučky s katastrálním územím Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s katastrálním územím Blahoňov; Kuřimská Nová Ves; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Posatín; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.[14]

V kraji je po přesunu 703 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídelním městem je statutární město Jihlava.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž tři, centrum Telče, klášterní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a Židovská čtvrť a bazilika svatého ProkopaTřebíči jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Stopy dějin doplňují dílo člověka v krajině a dotvářejí její krásu.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Havlíčkobrodsko[editovat | editovat zdroj]

Jihlavsko[editovat | editovat zdroj]

Třebíčsko[editovat | editovat zdroj]

Žďársko[editovat | editovat zdroj]

Pelhřimovsko[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Prezentace Kraje Vysočina na veletrhu Regiontour 2010

V první čtvrtletí roku 2011 stoupla průměrná mzda v kraji o cca 500 Kč. Kraj se tak stal pátým nejhůře placeným regionem.[15] V roce 2011 se zvýšily oproti loňskému roku daňové příjmy kraje.[16] Turismus v kraji Vysočina se rozvíjí, kdy bylo oznámeno, že za rok 2015 přijelo do kraje oproti roku 2014 o 11,3 % turistů více.[17] V roce 2015 se rovněž navýšil rozpočet kraje a to o téměř 400 milionů korun.[18]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

V kraji se uplatňují dřevozpracující, sklářský, strojnický, kovodělný, textilní, nábytkářský a potravinářský průmysl a vyskytuje se zde celkem 25 průmyslových zón.[zdroj?]

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

V zemědělství jsou na Vysočině výjimečně příznivé podmínky pro produkci mléka, brambor a řepky. Leží zde rozsáhlé hospodářské lesy.

Významné firmy[editovat | editovat zdroj]

V kraji sídlí několik významných společností, jednou z nich je společnost MANN+HUMMEL Group byla založena v roce 1941 v německém Ludwigsburgu a je předním světovým expertem na filtrační systémy. Dodává originální sériové výrobky a řešení pro mezinárodní automobilový a strojírenský průmysl. Portfolio produktů společnosti zahrnuje průmyslové filtry, řadu produktů na snížení emisí dieselových motorů, membránové filtry pro filtraci vody a filtrační zařízení. Na území České republiky zastupují MANN+HUMMEL Group tři společnosti. Dvě z nich sídlí v Nové Vsi na Třebíčsku: MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. a MANN+HUMMEL Service s.r.o. a zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. MANN+HUMMEL Innenraumfilter CZ s.r.o. sídlí v Uherském Brodě a zaměstnává téměř 300 zaměstnanců. Ve výrobním závodě MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. se vyrábějí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl. MANN-FILTER je nejsilnější zahraniční značkou filtrů v České republice a na Slovensku a pod její značkou se v Nové Vsi vyrobí přibližně 20 milionů filtrů ročně. Centrum sdílených služeb MANN+HUMMEL Service s.r.o. poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group. Do portfolia firmy patří služby v oblasti účetnictví a financí, výzkumu a vývoje, IT & SAP, kvality, lidských zdrojů, managementu projektů, nákupu a dalších. Část společnosti sídlí také v Technologickém parku v Brně.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Krajem prochází dálnice D1Prahy do Brna a dvě mezinárodní silnice: E59 (Jihlava - Vídeň - Záhřeb) a E551 (České Budějovice - Třeboň - Humpolec).[19]

Věda a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

V Kraji Vysočina se nacházejí celkem dvě vysoké školy:

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Okres Jihlava[editovat | editovat zdroj]

Okres Třebíč[editovat | editovat zdroj]

Okres Žďár nad Sázavou[editovat | editovat zdroj]

Okres Havlíčkův Brod[editovat | editovat zdroj]

Okres Pelhřimov[editovat | editovat zdroj]

Partnerské regiony[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-09]
  3. ČTK. Vysočina se dočkala přídomku „kraj“, nový název platí od srpna. iDNES.cz [online]. 2011-08-01 [cit. 2011-08-01]. Dostupné online.  
  4. Lukáš Kašpar: Kde v Česku leží střed Evropy? Překvapivá zjištění naší detektivní mise, iDnes.cz, 13. 11. 2010
  5. a b Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.  
  6. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.  
  7. a b KOPEČEK, Lubomír. Éra nevinnosti. 1.. vyd. [s.l.] : Barrister & Principal, 2010. ISBN 978-80-87029-98-5. S. 282.  
  8. ŠVEC, Kamil. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008. Acta Politologica [online]. Katedra politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd., 2010 [cit. 4.10.2016], s. 19. [www.acpo.cz Dostupné online.] ISSN 1803-8220.  
  9. Sněmovní tisk 818 – novela zákona o vytvoření VÚSC, navržena skupinou poslanců 12. 1. 2001, schválený zákon vyhlášen pod číslem 176/2001 Sb.
  10. a b viz řeč zástupce předkladatele následující novely v prvním čtení sněmovního tisku 38 v roce 2010
  11. Ústavní zákon č. 135/2011 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.
  12. ČTK. Vysočina se ode dneška jmenuje Kraj Vysočina [online]. Novinky.cz, 2011-08-01, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  13. LAUDIN, Radek. Běhounek je potřetí hejtmanem. Koalice podržela Pavlíka, který lhal. iDNES.cz [online]. Mafra, 2016-11-01 [cit. 2016-11-04]. Dostupné online.  
  14. http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně
  15. Mzdy na Vysočině stouply, o 530 korun. Třebíčský deník [online]. 2011-06-13 [cit. 2011-06-19]. Dostupné online.  
  16. Kraj Vysočina. Příjmy Kraje Vysočina vypadají v prvním pololetí optimisticky [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2011-08-10, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online.  
  17. ČTK. Na Vysočině letos přespalo více turistů [online]. Třebíčský deník, 2015-11-30, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  18. ČTK. Nový rozpočet kraje: školy, nemocnice, cesty [online]. Třebíčský deník, 2015-12-01, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  19. Dálnice - Silnice . cz >> Výstavba dálnic a silnic v České republice a na Slovensku [online]. www.dalnice-silnice.cz, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  20. VŠPJ | Úvodní stránka [online]. www.vspj.cz, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  21. Západomoravská Vysoká Škola [online]. www.zmvs.cz, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  22. a b c d e f g h i j k NEUWIRTHOVÁ, Eva. Změny v síti středních škol na Vysočině [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 29. 7. 2014, rev. 29. 7. 2014, [cit. 2014-09-15]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]