Přeskočit na obsah

Kraj Vysočina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Jihlavský kraj, který existoval v letech 1948–1960.
Kraj Vysočina
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči
Krajská vlajka Krajský znak
Symboly
Území
Sídlo krajeJihlava
Region soudržnostiJihovýchod
Historická zeměMorava
Čechy
StátČeskoČesko Česko
NUTS 3CZ063
ISO 3166-2CZ-63
RZJ
Zeměpisné souřadnice49°24′ s. š., 15°42′ v. d.
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha6 795,75 km² (2019)[1]
Počet obyvatel517 647 (2025)[2]
Hustota zalidnění76,2 obyv./km²
Nejvyšší bodJavořice
(837 m n. m.)
Počet okresů5
Počet ORP15
Počet POÚ26
Počet obcí704
z toho 35 měst
a 43 městysů
Kontakt
Adresa
krajského úřadu		Žižkova 1882/57
586 01 Jihlava
posta@kr-vysocina.cz
HejtmanMartin Kukla (ANO)
Zastupitelstvozastupitelstvo kraje
Oficiální webwww.kr-vysocina.cz
Otevřená data kraje
Kraj Vysočina na mapě
Další údaje
Kód kraje108
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Map
Obrys kraje

Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina[3]) je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy. Je složen ze tří okresů bývalého Jihomoravského kraje (okres Jihlava, okres Žďár nad Sázavou a okres Třebíč), okresu Havlíčkův Brod z bývalého Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z bývalého Jihočeského kraje. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Nejjižnější výběžek Kraje Vysočina je vzdálen jen asi 4 km od státní hranice s Rakouskem. Žije zde přibližně 518 tisíc[2] obyvatel, hustota zalidnění je asi poloviční oproti průměru celého Česka.

Přírodní podmínky

[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina se rozprostírá ve středu České republiky, rovnoměrně po obou stranách česko-moravské hranice. Za Rakouska-Uherska byl údajně poblíž vrchu Melechov na západě dnešního okresu Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel vyznačen symbolický střed Evropy, bližší informace o důvodu vyznačení však nejsou známy.[4] Asi 10 km severně odsud u Číhoště je stanoven geografický střed Česka.

Povrch kraje je velmi homogenní a tvoří ho vesměs Českomoravská vrchovina s převážně venkovskou, zvlněnou či pahorkatou krajinou, po okrajích zbrázděnou hlubokými říčními údolími. Na jihu kraj zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické vrchoviny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru se nachází Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické vrchovině) poblíž hranice s Jihočeským krajem se nachází nejvyšší bod Javořice (837 m). Téměř stejné výšky dosahují Žďárské vrchy s nejvyšším vrchem Devět skal (836 m). Nejníže je výtok řeky Jihlavy u Lhánic (239 metrů nad mořem).

Svým charakterem je kraj rozvodnou oblastí, prakticky všechny zdejší toky zde pramení. Vysočinou se táhne hlavní evropské rozvodí mezi úmořími Severního a Černého moře, tedy mezi povodím Labe a Dunaje. Rozvodnice přitom není nijak výrazná, v zarovnané náhorní krajině je mnohde skoro neznatelná. Hlavními toky kraje na povodí Labe jsou na severozápadě Sázava s přítokem Želivkou, zcela na severu Doubrava a na západě Kamenice a Žirovnice (zdrojnice Nežárky). Na povodí Dunaje (resp. Moravy a konkrétně Dyje) jsou to pak (od východu na jih) zejména Svratka, Bobrůvka, Oslava, Jihlava, Rokytná, Želetavka a Moravská Dyje.

Celý kraj je posetý množstvím rybníků, z nichž největší najdeme na Žďársku (vůbec největší je Veké Dářko). Na východním okraji jsou velké vodní nádrže Vír (na Svratce) a Dalešice (na Jihlavě), na severozápad zasahuje vzdutí vodárenské vodní nádrže Švihov.

V červenci roku 2018 byla průměrná teplota v Kraji Vysočina 19,4 °C, tj. přibližně o 2 stupně více, než je obvyklé. Nejvyšší průměrná teplota byla naměřena na stanici Dukovany (20,9 °C), nejnižší teplotu měly stanice Černovice a Počátky (18,5 °C). Průměrný měsíční úhrn srážek byl 37,9 mm, tj. pouze 44 % standardních srážek.[5]

Zasahují sem dvě chráněné krajinné oblasti – Žďárské vrchy a Železné hory, obě na severu kraje. Dále je po celém kraji vyhlášeno devět přírodních parků o celkové ploše 482 km², z čehož více než polovinu plochy tvoří PPr Svratecká hornatina, který přesahuje i do Jihomoravského kraje.[6]

Kultura a památky

[editovat | editovat zdroj]
Telč: náměstí Zachariáše z Hradce

Tak jako jinde v Česku se i zde nachází mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Tři lokality v kraji Vysočina jsou zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO: 1) historické centrum města Telč, 2) poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou a 3) židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Cenné městské památkové rezervace se dále nacházejí v Jihlavě a Pelhřimově. Významnou památkou je klášterní komplex v Želivi, další klášter se nachází v Nové Říši. Z hradů jsou známy např. Kámen nebo Lipnice nad Sázavou, ze zámků jsou proslulé Jaroměřice nad Rokytnou nebo Náměšť nad Oslavou.

Mezi lákadla regionu patří také Muzeum rekordů v Pelhřimově mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů. V nedalekém Humpolci vzniklo recesistické Hliníkovo muzeum (inspirované komedií Marečku, podejte mi pero!).

Na území Kraje Vysočina se natočilo mnoho filmů, na hradě Ledeč nad Sázavou se natáčel film Micimutr, v Telči se natáčely filmy Pyšná princezna, Až přijde kocour, Jak se budí princezny a Z pekla štěstí (i Z pekla štěstí 2). Film Jak se budí princezny se natáčel také na hradech Orlík u Humpolce a Roštejn u Telče.[7] Mezi další filmy, které se natáčely na území Kraje Vysočina patří Postřižiny, Všichni dobří rodáci, Čertí brko, Anděl Páně 2, Zádušní oběť, Bajkeři a Špunti na vodě.[8] Rok 2019 byl vyhlášen rokem Filmové Vysočiny, součástí akce byla i publikace nebo interaktivní hra.[9]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina udílí od roku 2007 několik druhů ocenění zdejším osobnostem. Jsou jimi Kamenná medaile, Skleněná medaile, Dřevěná medaile a Bronzová pamětní medaile. Autorem výtvarných návrhů medailí je sochař Radomír Dvořák. Kamenná medaile je zhotovena z mrákotínské žuly a je vyráběna v kamenosochařském středisku Lipnice nad Sázavou při Střední odborné škole uměleckoprůmyslové ve Světlé nad Sázavou. Skleněná medaile je zhotovena z čirého, zeleného a modrého skla, vyráběna je na uměleckoprůmyslové škole ve Světlé nad Sázavou, dřevěná medaile je zhotovena z dřeva jeřábu ptačího a je vyráběna Radomírem Dvořákem. Bronzová pamětní medaile je určena významným návštěvníkům Kraje Vysočina a je zhotovena z bronzu, vyráběna je ve Slévárně a modelárně Nové Ransko.[10]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Kraje Vysočina.
Související informace naleznete také v článku Vylidňování Kraje Vysočina.

V Kraji Vysočina žije přibližně 518 tisíc[2] obyvatel. V tomto pořadí je mezi kraji České republiky na 12. místě – méně mají jen Liberecký a Karlovarský kraj.[11] Největším a současně krajským městem je Jihlava, kde žije zhruba 51 tisíc lidí. Druhým největším městem je Třebíč, kde žije zhruba 36 tisíc obyvatel. Mezi lety 2017 a 2018 se do kraje přistěhovalo více lidí, než se vystěhovalo, stejně tak se narodilo více lidí, než zemřelo. Kromě okresu Třebíč v každém okrese došlo k nárůstu počtu obyvatel, v okrese Třebíč došlo k poklesu o 357 obyvatel.[12] V roce 2017 v Kraji Vysočina bylo uzavřeno celkem 46 registrovaných partnerství, tj. nejméně z celé republiky.[13]

Podle demografických odhadů bude mít Kraj Vysočina v roce 2051 o několik desítek tisíc obyvatel méně a bude mít také výrazně starší průměrný věk obyvatel.[14]

Největší města

[editovat | editovat zdroj]
Název Okres Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[15]		 Počet obyvatel

(1. 7. 2021)[16]

 Počet obyvatel

(31. 12. 2024)[17]

Jihlava JI 51 216 49 986 54 624
Třebíč TR 35 451 34 679 34 530
Havlíčkův Brod HB 23 442 22 799 23 791
Žďár nad Sázavou ZR 20 717 20 453 20 404
Pelhřimov PE 16 048 15 749 16 206
Velké Meziříčí ZR 11 498 11 382 11 608
Humpolec PE 10 970 10 715 11 522
Nové Město na Moravě ZR 10 049 9 834 9 834
Chotěboř HB 9 178 9 036 9 092
Bystřice nad Pernštejnem ZR 8 004 7 843 7 871
Moravské Budějovice TR 7 300 7 176 7 098
Světlá nad Sázavou HB 6 490 6 358 6 394
Třešť JI 5 714 5 649 5 790
Velká Bíteš ZR 5 243 5 156 5 482
Polná JI 5 150 5 153 5 277
Telč JI 5 273 5 167 5 134
Náměšť nad Oslavou TR 4 861 4 731 4 767
Ledeč nad Sázavou HB 5 043 4 842 4 749
Pacov PE 4 717 4 594 4 743
Jaroměřice nad Rokytnou TR 4 136 4 062 4 087
Přibyslav HB 3 991 3 931 4 076
Jemnice TR 4 014 3 952 3 964
Brtnice JI 3 766 3 757 3 817
Kamenice nad Lipou PE 3 760 3 664 3 651
Žirovnice PE 2 944 2 862 3 178

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]

Území kraje je vymezeno územím pěti okresů: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Jsou podobně velké a ze srovnání jejich hustoty zalidnění je patrný stejnorodý charakter celého kraje – tři okresy mají míru zalidnění prakticky stejnou, a odlišnost Pelhřimovska a Jihlavska je jen věcí (ne)existence jednoho většího města.

Okres Rozloha

(km²)[18]

 Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[11]		 Počet obyvatel

(31. 12. 2024)

 Hust. zalid.

(2024)

 Počet

obcí

 Z toho

měst

 Počet

SO ORP

Havlíčkův Brod (HB) 1 265 94 915 95 877 75,8 120 9 3
Jihlava (JI) 1 199 113 628 118 465 98,8 123 5 2
Pelhřimov (PE) 1 290 72 302 74 218 57,5 120 9 3
Třebíč (TR) 1 463 110 810 110 209 75,3 167 6 3
Žďár nad Sázavou (ZR) 1 579 118 158 118 878 75,3 174 5 4

Začátkem roku 2003 byly zrušeny okresní úřady a pro účely státní správy bylo zavedeno členění území na správní obvody tzv. obcí s rozšířenou působností, jimiž je v Kraji Vysočina kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Telč. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Správní obvody ORP v Kraji Vysočina
ORP okres rozloha

(km²)

 počet obyvatel

(31. 12. 2024)

 hustota

zalidnění

 Počet

obcí

 Z toho

měst

Bystřice nad Pernštejnem ZR 347,93 19 470 56,0 39 1
Havlíčkův Brod HB 645,78 54 527 84,4 57 5
Humpolec PE 228,04 18 771 82,3 25 1
Chotěboř HB 329,05 21 775 66,2 31 2
Jihlava JI 907,93 105 415 116,1 78 4
Moravské Budějovice TR 414,07 22 890 55,3 47 2
Náměšť nad Oslavou TR 211,28 13 531 64,0 27 1
Nové Město na Moravě ZR 292,85 19 295 65,9 30 1
Pacov PE 234,62 9 451 40,3 24 1
Pelhřimov PE 827,40 45 996 55,6 71 7
Světlá nad Sázavou HB 290,16 19 575 67,5 32 2
Telč JI 291,34 13 050 44,8 45 1
Třebíč TR 837,45 73 788 88,1 93 3
Velké Meziříčí ZR 473,43 37 510 79,2 57 2
Žďár nad Sázavou ZR 464,45 42 603 91,7 48 1

Justiční příslušnost

[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina má z historických důvodů nejkomplikovanější soudní správu ze všech krajů v Česku. Na jeho území se nachází pět okresních soudů, v krajském městě Jihlavě je pobočka brněnského krajského soudu, která je příslušná pro občanskoprávní věci s působností pro obvody okresních soudů v Jihlavě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou (původní Jihomoravský kraj). Zbylá část kraje je rozdělena mezi českobudějovický a královéhradecký krajský soud (původní Jihočeský a Východočeský kraj). V případě, že tyto krajské soudy nerozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů, jde odvolání proti jejich rozhodnutím buď k pražskému nebo olomouckému vrchnímu soudu. Konkrétně soudní struktura vypadá na území kraje takto:

Politika

[editovat | editovat zdroj]
Miloš Vystrčil, hejtman kraje v letech 2004–2008 a senátor za obvod Jihlava od roku 2010
Jiří Běhounek, hejtman po tři volební období 2008–2020

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo Kraje Vysočina má 45 členů, potřebná hlasovací většina je tedy 23 zastupitelů.

Za odkazy níže uvedeny strany, hnutí a koalice, které složily krajskou radu (seřazeny podle výsledku), a celkový počet jejich mandátů.

Hejtmani

[editovat | editovat zdroj]
  1. František Dohnal (2000–2004, za KDU-ČSL)
  2. Miloš Vystrčil (2004–2008, ODS)
  3. Jiří Běhounek (2008–2020, ČSSD, tři volební období v řadě)
  4. Vítězslav Schrek (2020–2024, ODS)
  5. Martin Kukla (od 2024, ANO)[19]

Senátní obvody a volby

[editovat | editovat zdroj]
Milan Štěch, po 24 let senátor za obvod Pelhřimov

Kraj Vysočina je rozdělen mezi senátní volební obvody takto:

Senátoři zvolení v obvodech zasahujících do Kraje Vysočina
volby Pelhřimov Kutná Hora Chrudim Žďár nad Sázavou Jihlava Třebíč
1996 Milan Štěch

(ČSSD)

 Karel Floss

(ČSSD)

 Petr Pithart

(KDU-ČSL)

 Jiří Šenkýř

(KDU-ČSL)

 Václav Jehlička

(ODA)

 Pavel Heřman

(za DEU)

1998 Jan Fencl

(ČSSD)

 znovu (2.)
2000 znovu (2.) Pavel Janata

(KDU-ČSL)

2002 znovu (2.) Josef Novotný

(SNK)
2004 Bedřich Moldan

(ODS)

 znovu (3.)

(za KDU-ČSL)
2006 znovu (3.) Vítězslav Jonáš

(ODS)

2008 znovu (3.) Dagmar Zvěřinová

(ČSSD)
2010 Jaromír Strnad

(ČSSD)

 Miloš Vystrčil

(ODS)
2012 Jan Veleba

(za NK)

 František Bublan

(za ČSSD)

2014 znovu (4.) František Bradáč

(KDU-ČSL)
2016 znovu (2.) znovu (2.)
2018 Jan Tecl

(ODS)

 Hana Žáková

(za STAN)

2020 Jaroslav Chalupský

(za Svobodné)

 Josef Klement

(za KDU-ČSL)
2022 Bohuslav Procházka

(KDU-ČSL)

 znovu (3.)
2024 znovu (2.) znovu (2.)
2026 proběhnou v říjnu proběhnou v říjnu

Historie samosprávného celku

[editovat | editovat zdroj]
Srovnání rozsahu českých historických zemí a současných samosprávných krajů

Správní historie na území kraje

[editovat | editovat zdroj]

Území kraje Vysočina se od středověku nacházelo na přirozeném rozhraní Čech a Moravy (vedl tudy tzv. hraniční hvozd), kde se teprve s postupem kolonizace utvářela přesná zemská hranice. Přímo na ní (na moravské straně) se rozvinulo horní město Jihlava, které se stalo přirozeným centrem jinak zcela periferní oblasti, avšak administrativně pod něj spadala vždy jen moravská část. Od 16. nebo 17. století se poprvé hovoří o Jihlavském kraji, který spravoval přibližně moravskou část dnešního kraje Vysočina. Česká strana Vysočiny byla zatím už od 13. století rozdělena mezi Bechyňský kraj (později jeho táborský podíl), Čáslavský kraj a okrajově též Chrudimský kraj, se středisky mimo území dnešního kraje.

Po vzniku Československa bylo navrženo župní zřízení zachovávající zemské hranice, kterým měla česká část Vysočiny spadat pod Pražskou župu, zatímco moravská měla být rozdělena mezi Jihlavskou a Brněnskou. V praxi však nebylo realizováno a území Vysočiny zůstalo členěné pouze na politické okresy. Na české straně to byly zhruba okresy Humpolec, Chotěboř, Německý Brod, Pelhřimov, částečně Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Čáslav (Habry a okolí) a okrajově Chrudim a Polička. Na moravské straně šlo zhruba o okresy Jihlava, Moravské Budějovice, Nové Město, Třebíč, Velké Meziříčí, částečně Dačice (Telč a okolí) a Moravský Krumlov (Hrotovice) a okrajově Boskovice a Tišnov.[20]

Odstoupení československého pohraničí Německu roku 1938 se území Vysočiny téměř nedotklo, týkalo se pouze několika obcí a katastrů na jižním okraji (Lovčovice, Panenská, polesí u Dešova). Jihlavský jazykový ostrov nebyl pro svou centrální polohu do „Sudet“ zařazen a zůstal největší oblastí německého osídlení ve Druhé republice.

Za nacistického protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) bylo území Vysočiny nadále rozděleno na českou a moravskou část, nicméně hranice byla poněkud zracionalizována a posunuta (vesměs do Čech) – poprvé tak nebyla administrativně zachována stará zemská hranice. Moravská část zhruba odpovídala obvodu Jihlava (Oberlandratsbezirk Iglau) a česká část patřila převážně do obvodu budějovického (Budweis), okrajově též pražského a hradeckého. Po osvobození roku 1945 se správní členění vrátilo do stavu před rokem 1938. Němci z Jihlavska byli vesměs vysídleni a jazykový ostrov zanikl.

Jihlavský kraj 1948–1960

Teprve komunistická územněsprávní reforma roku 1948 zcela opustila historickou česko-moravskou zemskou hranici, když zavedla Jihlavský kraj prostírající se rovnoměrně po obou jejích stranách a zhruba odpovídající dnešnímu kraji Vysočina. Nejpodstatnějším rozdílem proti němu bylo obsažení Dačicka, díky čemuž také sousedil s Rakouskem. Naopak nezahrnoval Bystřici nad Pernštejnem, Náměšť nad Oslavou nebo Chotěboř.

Tento kraj byl další reformou roku 1960 opět zrušen a většina území dnešního kraje byla začleněna do Jihomoravského kraje s centrem v Brně, zbytek byl rozdělen mezi kraj Jihočeský a Východočeský. Hranice těchto nových krajů však odpovídaly historickým zemím jen velmi přibližně, shodovaly se s nimi pouze místy (mezi Počátky a Horní Cerekví a mezi Svratkou a Olešnicí).

Diskuze o zřízení

[editovat | editovat zdroj]

Při diskuzi v 90. letech o reformě české územní správy patřila otázka zřízení kraje s centrem v Jihlavě k nejspornějším bodům politických jednání. V různých návrzích podoby krajů právě Jihlavský kraj často chyběl. Jeho vytvoření bylo iniciováno Vlastou Parkanovou, podle níž měl představovat brzdu opakování moravistických snah o obnovení země Moravské jako politického celku a koncepce spolkových zemí jako varianty samosprávy, kterou v Poslanecké sněmovně požadovaly strany moravského hnutí na počátku 90. let.[21] Proti Vlastě Parkanové stál v bodě vytvoření Jihlavského kraje především Jan Ruml, který argumentoval, že jde o neorganické sloučení území tradičně se identifikujících jako Čechy nebo Morava, a zpracoval vládní návrh 13 krajů bez Jihlavského kraje a s Prahou jako součástí Středočeského kraje.[21] Mezi těmito návrhy posléze vznikl vládní kompromis a dnešní Kraj Vysočina se tak stal posledním přidaným krajem do návrhu ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, a to sněmovním výborem v říjnu 1997.[22] Toto krajské členění je tak ve výsledku obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Vznik a změny názvu

[editovat | editovat zdroj]

Jihlavský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

První, provizorní sídlo kraje bylo v jihlavském sídle Komerční banky.[23] Současně byla zahájena přestavba areálu bývalých Žižkových kasáren (při ulici Žižkova západně od centra) na nové sídlo krajského úřadu a dalších institucí. Stavba byla oceněna jako krajská Stavba roku 2003.[24]

Původně se všechny samosprávné kraje zřízené roku 2000 jmenovaly podle svého krajského města (kromě Středočeského). Několik krajů včetně Jihlavského s tím však nebylo spokojeno a naléhaly na přejmenování, s nímž by se obyvatelé lépe identifikovali. 31. května 2001, dnem vyhlášení novelizujícího ústavního zákona č. 176/2001 Sb., získal Jihlavský kraj nový název Vysočina (současně byly přejmenovány i další tři kraje),[25] což bylo iniciováno předchozí anketou mezi občany kraje a usnesením zastupitelstva kraje.[26] Spolu s hlavním městem Prahou (která je specifickým případem) tak byla jediným krajem v Česku, který neměl v úředním názvu slovo „kraj“.

Kraj samotný ale 2. srpna 2010 navrhl novelu ústavního zákona, jíž se měl název změnit na Kraj Vysočina, a Poslanecká sněmovna 23. března 2011 tento návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu reagujícího na stanovisko vlády jednomyslně schválila (žádný poslanec nehlasoval proti návrhu a žádný poslanec během projednávání nevznesl námitku k podstatě návrhu). Tato novela ústavního zákona nakonec úspěšně prošla celým legislativním procesem a nabyla účinnosti dne 1. srpna 2011. Od tohoto data jde tedy již o „Kraj Vysočina“, jenž se tak stal zatím jediným českým samosprávným krajem, který se přejmenoval dvakrát.[27][28] Druhou změnu názvu předkladatel zdůvodnil tím, že si ji vynutila sama praxe, protože subjekty používají název Vysočina ve spojení s přídomkem kraj naprosto běžně, a to i v písemných a právních dokumentech, a prosté označení Vysočina bez dalšího upřesnění komplikuje namnoze určení, zda se nejedná například o obchodní organizaci nebo výrobek, eventuálně hovorový geografický pojem zahrnující širší oblast celé Českomoravské vrchoviny.[26]

Územní změny

[editovat | editovat zdroj]

Tak jako ostatní kraje byla Vysočina vytvořena z dosavadních okresů, což v řadě periferních lokalit neodpovídalo přirozené spádovosti. Týkalo se to zejména jihovýchodního okraje okresu Žďár nad Sázavou, který přirozeně spádoval do Tišnova v Jihomoravském kraji a krajské město Brno bylo odsud také mnohem blíže a dostupnější než Jihlava. Z popudu dotčených obcí tak bylo zákonem č. 387/2004 Sb. k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje – konkrétně Nedvědice, Černvír, Doubravník, Borač, Pernštejnské Jestřabí, Olší, Drahonín, Žďárec, Vratislávka, Tišnovská Nová Ves, Skryje, Kaly, Dolní Loučky, Horní Loučky, Újezd u Tišnova, Řikonín, Kuřimské Jestřabí, Kuřimská Nová Ves, Lubné, Níhov, Rojetín, Borovník, Katov, Křižínkov z okresu Žďár nad Sázavou a obec Senorady z okresu Třebíč, vše do okresu Brno-venkov.[29] Jednalo se o vůbec nejrozsáhlejší změnu českých krajských hranic po roce 2000.

Nesouhlas se zařazením do kraje Vysočina (resp. Jihlavského kraje) se zpočátku objevoval i v jiných obcích na okraji území, například v Pacově byly odpůrci i přepisovány cedule na „Jihočeský Pacov“.[30] Nespokojenost vyjadřovali např. i někteří představitelé v Golčově Jeníkově, který je na samé hranici se Středočeským krajem. Odstředivé tendence byly a jsou posilovány i tím, že samotná Jihlava je poměrně malým střediskem a za hranicemi kraje jí mohou konkurovat i nepříliš menší okresní města jako Tábor, Kolín nebo Znojmo.

V kraji Vysočina je po územních změnách 704 obcí,[31] z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídelním městem je statutární město Jihlava.

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Havlíčkobrodsko

[editovat | editovat zdroj]
Karel Havlíček Borovský

Jihlavsko

[editovat | editovat zdroj]
J. A. Schumpeter

Pelhřimovsko

[editovat | editovat zdroj]
Gustav Mahler

Třebíčsko

[editovat | editovat zdroj]
Jan Syrový

Žďársko

[editovat | editovat zdroj]
Martina Sáblíková

Ekonomika

[editovat | editovat zdroj]
Prezentace Kraje Vysočina na veletrhu Regiontour 2010

V první čtvrtletí roku 2011 stoupla průměrná mzda v kraji o cca 500 Kč. Kraj se tak stal pátým nejhůře placeným regionem.[32] V roce 2011 se zvýšily oproti loňskému roku daňové příjmy kraje.[33] V roce 2015 se rovněž navýšil rozpočet kraje a to o téměř 400 milionů korun.[34] Na rok 2017 byl na konci roku 2016 schválen vyrovnaný rozpočet ve výši 9,7 miliardy Kč, tj. o 1,6 miliardy více než v roce 2016. Nejvíce, tj. 4,6 miliardy Kč mělo být vydáno v rozpočtové kapitole školství, mládeže a sportu, velké navýšení proběhlo i v rozpočtové kapitole nemovitý majetek, kdy mělo dojít k několika významným investičním akcím.

V roce 2017 byla v plánu rekonstrukce interního pavilonu Nemocnice Jihlava, stavba pavilonu chirurgických oborů Nemocnice Třebíč a stavba nové budovy sídla Krajské knihovny Vysočiny.[35]

Turismus v kraji Vysočina se rozvíjí, kdy bylo oznámeno, že za rok 2015 přijelo do kraje oproti roku 2014 o 11,3 % turistů více.[36] V roce 2018 byla nejnavštěvovanější atrakcí v Kraji Vysočina ZOO v Jihlavě.[37] O turistický ruch v Kraji Vysočina se stará příspěvková organizace Vysočina Tourism, ředitelem mezi lety 2010 a 2021 byl Tomáš Čihák, od roku 2021 je ředitelkou Oľga Königová.[38]

V roce 2018 byla vydána brožura s názvem Sto let příběhů, lidských osudů, architektury i sportu a kultury na Vysočině.[39] Marketingovým tématem propagace Vysočiny byla v roce 2020 Vysočina sklářská.[40]

Průmysl

[editovat | editovat zdroj]

V kraji se uplatňují zejména dřevozpracující, sklářský, strojírenský, kovodělný, těžební, textilní, nábytkářský a potravinářský průmysl a vyskytuje se zde celkem 25 průmyslových zón.[zdroj?]

Zemědělství

[editovat | editovat zdroj]

Na Vysočině jsou velmi příznivé podmínky pro produkci mléka, brambor a řepky. Dále se zde prostírají rozsáhlé hospodářské lesy, převážně však smrkové monokultury, které počátkem 21. století velmi utrpěly kůrovcovou kalamitou.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
Most Vysočina nad Velkým Meziříčím

Silnice a dálnice

[editovat | editovat zdroj]

Napříč krajem prochází dálnice D1 z Prahy do Brna, která je zdejší dopravní osou a tepnou. Vedení této vytížené dálnice přes Vysočinu (a přímo kolem Jihlavy) má klíčový význam pro její dopravní dostupnost, vznikly podél ní perspektivní lokality pro rozvoj průmyslových zón. Na území kraje se nachází 11 exitů z D1, dopravně nejdůležitější jsou Jihlava, Humpolec a Velká Bíteš. Jednou z erbovních staveb celého kraje je vysoký dálniční most Vysočina nad Velkým Meziříčím.

Dále jsou přes kraj vedeny dvě mezinárodní silnice: E59 (Jihlava – Vídeň – Záhřeb) a E551 (České Budějovice – Třeboň – Humpolec).[41] Silniční síť kraje má v roce 2017 celkovou délku 4562 km, z toho silnice 2. třídy tvoří 1631 km. Celkem je v kraji 875 mostů. Kraj chtěl v roce 2017 vyřadit celkem 362 km silnic ze silniční sítě. Navržená páteřní síť silnic pro další roky má celkovou délku 678 km, dříve měla 745 km, navržená páteřní síť silnic 2. třídy má 1321 km, dříve měla 1631 km.[42] Čtyři z pěti v roce 2018 rekonstruovaných úseků dálnice D1 byly na Vysočině.[43]

Přehled hlavních silnic na území kraje

[editovat | editovat zdroj]
Dálnice a silnice I. třídy
[editovat | editovat zdroj]
  • D1 E50 E65 (Praha –) Hořice / Koberovice – Humpolec – Jihlava – Měřín – Velké Meziříčí – Velká Bíteš (– Brno)
  • I19 (Tábor –) Obrataň – Pelhřimov (peáž po I34 – Humpolec –) Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě – Bystřice nad Pernštejnem – Štěpánov nad Svratkou (– I43)
  • I23 (Jindřichův Hradec –) Telč – Třebíč – Náměšť nad Oslavou (– Brno)
  • I34 E551 (Jindřichův Hradec –) Kamenice nad Lipou – Pelhřimov – Humpolec – Havlíčkův Brod – Ždírec nad Doubravou (– Svitavy)
  • I37 (Chrudim –) Ždírec nad Doubravou – Žďár nad Sázavou – Ostrov nad Oslavou – Křižanov – Velká Bíteš
  • I38 E59 (Čáslav –) Golčův Jeníkov – Havlíčkův Brod – Jihlava – Želetava – Moravské Budějovice (– Znojmo)
Silnice zařazené do krajské páteřní sítě[44]
[editovat | editovat zdroj]
  • II112 Telč – Horní Cerekev – Pelhřimov – Červená Řečice – Košetice (– Čechtice)
  • II128 I/19 (Kámen) – Pacov – Lukavec (– Čechtice)
  • II130 D1 (exit 81 Koberovice) – Ledeč nad Sázavou – Golčův Jeníkov
  • II150 Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou – Hněvkovice (– D1, Zruč nad Sázavou)
  • II152 Jemnice – Moravské Budějovice – Jaroměřice nad Rokytnou – Hrotovice – Dukovany (– Moravský Krumlov)
  • II344 Havlíčkův Brod – Chotěboř
  • II345 Golčův Jeníkov – Chotěboř – Ždírec nad Doubravou
  • II350+III/3507 Přibyslav – Havlíčkova Borová – I/34 (Ždírec nad Doubravou)
  • II351 Třebíč – Dalešice – II/152 (Hrotovice)
  • II352+II351 Jihlava – Polná – Přibyslav
  • II353 Velký Beranov – D1 – Bohdalov – Žďár nad Sázavou
  • II354 II/602 (Velké Meziříčí) – Ostrov nad Oslavou
  • II357 Bystřice nad Pernštejnem – Jimramov
  • II360 Nové Město na Moravě – Jimramov (– Polička)
  • II360 Jaroměřice nad Rokytnou – Třebíč – Velké Meziříčí – Křižanov – Moravec (navazuje II/389)
  • II379 Velká Bíteš – (Deblín, Tišnov)
  • II387 Štěpánov nad Svratkou – (Nedvědice)
  • II388+III/3853+II389 Bystřice nad Pernštejnem – Strážek – Moravec (navazuje II/360)
  • II399 Velká Bíteš – Náměšť nad Oslavou
  • II405 Jihlava – Brtnice – Okříšky – I/23 (Třebíč)
  • II406 II/602 – Třešť – Telč (– Dačice)
  • II408 Jemnice – (Dačice)
  • II410 Jemnice – (Dešná)
  • II602 Pelhřimov – Jihlava – Velký Beranov – Měřín – Velké Meziříčí – Velká Bíteš (– Ostrovačice, Brno)
  • II639+II132 II/406 – Dolní Cerekev – Horní Cerekev – Počátky – Žirovnice (– Jarošov nad Nežárkou)

Železnice

[editovat | editovat zdroj]

Železniční síť v kraji Vysočina je poměrně řídká, a má (s výjimkou spojovací tratě Křižanov–Studenec) radiální charakter s hlavním uzlem v Havlíčkově Brodě a sekundárním v Jihlavě. Dalšími uzly jsou Žďár nad Sázavou, Světlá nad Sázavou, Horní Cerekev, Kostelec u Jihlavy, Okříšky, Křižanov a Studenec. Napojení na železnici mají skoro všechna města v kraji. Přes Vysočinu nejsou vedeny žádné mezinárodní dálkové rychlíky (pouze při odklonech, kdy zde zpravidla nezastavují). Elektrifikovaná dvoukolejná trať přes Havlíčkův Brod a Křižanov je však dosti využívaná pro nákladní dopravu. Vnitrostátní rychlíky jezdí v denním dvouhodinovém taktu nejen po této trati (spojení Praha – Kolín – Havl. Brod – Brno), ale i na relaci (Brno –) Třebíč – Jihlava – Počátky-Žirovnice (– České Budějovice).

Historicky vznikaly železniční tratě na Vysočině poměrně pozdě, a to jak z důvodu nízkého zalidnění a slabé industrializace, tak poměrně náročného kopcovitého terénu. První zprovozněnou železnicí na území kraje byla roku 1870 trať od Kolína do Havlíčkova (tehdy Německého) Brodu, na kterou roku 1871 navázala trať přes Jihlavu, Okříšky a Moravské Budějovice na Znojmo (z Vídně). Šlo o součást Rakouské Severozápadní dráhy. Téhož roku 1871 tatáž společnost otevřela propojku z Brodu přes Chotěboř do Pardubic, tím vznikl na Vysočině první železniční uzel.

Borovinský železniční most v Třebíči (rok 1922)

Dalším impulzem byla v letech 1886–1888 stavba Českomoravské transverzálky. Tak vznikla trať z Okříšek přes Třebíč a Náměšť nad Oslavou do Brna, se slepou odbočkou ze Studence do Velkého Meziříčí, a z druhé strany trať z Jihlavy přes Žirovnici-Počátky směr Veselí nad Lužnicí, s odbočkou z Horní Cerekve přes Pelhřimov a Pacov do Tábora. Tím získala oblast Vysočiny železniční napojení ze všech světových stran.

V letech 1894–1905 pak vznikaly další tratě spíše lokálního významu, jako např. do Humpolce, do Telče (a dál na jih) nebo údolím Sázavy směrem po proudu (Ledeč a dále) i proti proudu (Přibyslav, Žďár nad Sázavou, a dále přes Bystřici nad Pernštejnem směr Brno). Existoval ještě projekt propojovací trati z Pacova přes Hořepník do Humpolce, který by byl alternativou spojení přes Jihlavu, pro velkou finanční náročnost ale nebyl nikdy realizován.[45] Tím pádem zůstalo na české železniční síti úzké hrdlo Horní Cerekev – Jihlava, které lze objet nejblíže přes Čerčany a elektricky až přes Prahu.

Posledním mezníkem v rozvoji železnic na Vysočině se stal rok 1953, kdy byla otevřena zcela nová moderní trať mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem přes Žďár nad Sázavou a Křižanov, která začala sloužit nákladní i rychlíkové dopravě, jako kapacitní a rovnocenná alternativa přetížené trati přes Českou Třebovou. Do nového uzlu Křižanov byla zároveň protažena i trať z Velkého Meziříčí.

Moderní trolejbus v Jihlavě

Veřejná doprava

[editovat | editovat zdroj]

Kraj Vysočina připravil systém společné veřejné dopravy, který byl nazván Veřejná doprava Vysočiny (VDV). Spuštěn měl být v roce 2020, kdy v polovině roku 2018 bylo rozhodnuto o způsobu odbavování. To by mělo probíhat pomocí identifikátoru nahraném na kartě či čipu. Projekt by měl posílit veřejnou dopravu ve městech.[46] Systém Veřejné dopravy Vysočiny byl spuštěn v prosinci roku 2019 úpravami jízdních řádů Českých drah.[47][48]

Sedm měst kraje Vysočina má zřízenu městskou hromadnou dopravu (všechna okresní, Nové Město na Moravě a Bystřice nad Pernštejnem). V Jihlavě jezdí kromě autobusů také trolejbusy, tramvajový provoz se v kraji nenachází.

Na řadu míst podél hranice Vysočiny s Jihomoravským krajem zasahuje jeho integrovaný dopravní systém.

Věda a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Školní rok 2017 byl krajem Vysočina vyhlášen jako rok věnovaný zemědělství a odbornému vzdělávání.[49]

Vysoké školy

[editovat | editovat zdroj]

V Kraji Vysočina se nacházejí celkem dvě vysoké školy:

Střední školy

[editovat | editovat zdroj]

Okres Jihlava

[editovat | editovat zdroj]

Okres Třebíč

[editovat | editovat zdroj]

Okres Žďár nad Sázavou

[editovat | editovat zdroj]

Okres Havlíčkův Brod

[editovat | editovat zdroj]

Okres Pelhřimov

[editovat | editovat zdroj]

Jiné zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

V Kraji Vysočina se nachází jak obec s nejkratším, tak s nejdelším názvem v Česku. Jsou to Eš a Nová Ves u Nového Města na Moravě. Také je zde vesnice s nejdelším jednoslovným názvem – Prostředkovice.

Jiný rekord drží Vysoká Lhota, obec s nejnižším počtem obyvatel v Česku: 16.

Partnerské regiony

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dostupné online.
  2. 1 2 3 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  3. ↑ ČTK. Vysočina se dočkala přídomku „kraj“, nový název platí od srpna. iDNES.cz [online]. 2011-08-01 [cit. 2011-08-01]. Dostupné online.
  4. ↑ Lukáš Kašpar: Kde v Česku leží střed Evropy? Překvapivá zjištění naší detektivní mise, iDnes.cz, 13. 11. 2010
  5. ↑ MAHEL, Luděk. Na Vysočině bylo o prázdninách o dva stupně tepleji. Třebíčský deník. 2018-08-23. Dostupné online [cit. 2018-08-30].
  6. ↑ Přírodní parky a obecná ochrana přírody. www.kr-vysocina.cz [online]. [cit. 2025-06-07]. Dostupné online.
  7. ↑ LAUDIN, Radek. Vysočina patří do českých filmů. Natáčelo se v Ledči, Telči i u Humpolce. iDNES.cz [online]. 2018-12-29 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online.
  8. ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vysočina bude v roce 2019 filmová [online]. Jihlava: kraj Vysočina, 2019-01-09 [cit. 2019-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-28.
  9. ↑ ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Vysočina se letos představí jako filmový kraj, lákat bude i na amarouny. iDNES.cz [online]. 2019-01-31 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.
  10. ↑ Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
  11. 1 2 Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18.
  12. ↑ SINGR, Martin. Počet obyvatel Vysočiny se zvýšil. Pokles zaznamenalo pouze Třebíčsko. trebicsky.denik.cz. 2019-03-25. Dostupné online [cit. 2019-04-15].
  13. ↑ JÍRA, Jiří. Nejméně registrovaných partnerství je na Vysočině. Třebíčský deník. 2018-01-30. Dostupné online [cit. 2018-02-09].
  14. ↑ MORŽOL, Marcel. Vysočina bude mít v polovině století o padesát tisíc obyvatel méně. A zestárne. Třebíčský deník. 2018-03-08. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
  15. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18.
  16. ↑ Městské obyvatelstvo Vysočiny v roce 2021 z pohledu statistiky. Kraj Vysočina [online]. [cit. 2025-06-07]. Dostupné online.
  17. ↑ Statistická ročenka Kraje Vysočina - 2025. Produkty [online]. [cit. 2026-01-22]. Dostupné online.
  18. ↑ Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-06.
  19. ↑ SALICHOV, Jan; VOKÁČ, Martin. Vysočina zvolila nové vedení kraje, hejtmanem se stal Martin Kukla z ANO [online]. Idnes.cz, 2024-11-04 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online.
  20. ↑ Historie krajského zřízení sahá hluboko do minulosti. Kraj Vysočina [online]. [cit. 2026-02-19]. Dostupné online.
  21. 1 2 KOPEČEK, Lubomír. Éra nevinnosti. 1.. vyd. [s.l.]: Barrister & Principal, 2010. ISBN 978-80-87029-98-5. S. 282.
  22. ↑ ŠVEC, Kamil. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008. S. 19. Acta Politologica [online]. Katedra politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd., 2010 [cit. 4.10.2016]. S. 19. [www.acpo.cz Dostupné online]. ISSN 1803-8220.
  23. ↑ LAUDIN, Radek. První hejtman jezdil starým Favoritem. V Jihlavě chyběly prostory a tužky - regiony.impuls.cz. iRegiony – Rádio Impuls [online]. 2016-02-15 [cit. 2017-07-24]. Dostupné online.
  24. ↑ SVOBODA, Marius; WEBIDEA.CZ. Sídlo Kraje Vysočina | Podzimek & synové [online]. 2017-06-26 [cit. 2025-06-07]. Dostupné online.
  25. ↑ Sněmovní tisk 818 – novela zákona o vytvoření VÚSC, navržena skupinou poslanců 12. 1. 2001, schválený zákon vyhlášen pod číslem 176/2001 Sb.
  26. 1 2 viz řeč zástupce předkladatele následující novely v prvním čtení sněmovního tisku 38 v roce 2010
  27. ↑ Ústavní zákon č. 135/2011 Sb. Archivováno 22. 1. 2016 na Wayback Machine., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.
  28. ↑ ČTK. Vysočina se ode dneška jmenuje Kraj Vysočina. Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-08-01 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
  29. ↑ http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně
  30. ↑ REDAKCE. Lidé z obcí na rozhraní okresu tíhnou spíše k Pelhřimovsku. Pelhřimovský deník. 2014-11-03. Dostupné online [cit. 2025-06-06].
  31. ↑ Zajímavosti o kraji | ČSÚ v Jihlavě. www.czso.cz [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné online.
  32. ↑ Mzdy na Vysočině stouply, o 530 korun. Třebíčský deník [online]. 2011-06-13 [cit. 2011-06-19]. Dostupné online.
  33. ↑ Kraj Vysočina. Příjmy Kraje Vysočina vypadají v prvním pololetí optimisticky [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2011-08-10 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
  34. ↑ ČTK. Nový rozpočet kraje: školy, nemocnice, cesty [online]. Třebíčský deník, 2015-12-01 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
  35. ↑ KRIŠTOFOVÁ, Anna. Zastupitelstvo Kraje Vysočina schválilo vyrovnaný rozpočet na rok 2017 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2016-12-20 [cit. 2016-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-21.
  36. ↑ ČTK. Na Vysočině letos přespalo více turistů [online]. Třebíčský deník, 2015-11-30 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
  37. ↑ SINGR, Martin. ZOO Jihlava zůstává pro turisty jedničkou. trebicsky.denik.cz. 2019-01-05. Dostupné online [cit. 2019-02-27].
  38. ↑ SINGR, Martin. Nová šéfka Vysočina Tourism: Königová bude mít za úkol restartovat cestovní ruch. Třebíčský deník. 2021-09-07. Dostupné online [cit. 2021-10-22].
  39. ↑ BROTHÁNKOVÁ, Monika; NEUWIRTHOVÁ, Eva. Památky na Vysočině chystají na novou sezónu řadu novinek. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2018-03-29 [cit. 2018-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-13.
  40. ↑ MAREŠ, Miroslav. „Vysočina sklářská“: marketingové téma roku 2020 je neveřejné. OBCASNIK.EU [online]. 2019-12-17 [cit. 2019-12-25]. Dostupné online.
  41. ↑ Dálnice - Silnice . cz >> Výstavba dálnic a silnic v České republice a na Slovensku [online]. www.dalnice-silnice.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-08.
  42. ↑ MAHEL, Luděk. Silniční síť na Vysočině je příliš hustá. Kraj se chce některých silnic zbavit. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-11-09 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
  43. ↑ SINGR, Martin. Modernizace dálnice se letos soustředí na Vysočinu. Třebíčský deník. 2018-03-24. Dostupné online [cit. 2018-04-13].
  44. ↑ Páteřní silniční síť Kraje Vysočina (výhled do roku 2050) [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018 [cit. 2026-02-19]. Dostupné online.
  45. ↑ GEOCACHING. Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site. www.geocaching.com [online]. [cit. 2026-01-22]. Dostupné online.
  46. ↑ SINGR, Martin. Veřejná doprava Vysočiny dostává reálné obrysy. Třebíčský deník. 2018-08-01. Dostupné online [cit. 2018-08-30].
  47. ↑ MAREŠ, Miroslav. České dráhy mění jízdní řády, začíná projekt VDV. Obcasnik.eu. 2019-11-23. Dostupné online [cit. 2019-11-23].
  48. ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Nový systém dopravy přinese více spojů i jednotné jízdenky. trebicsky.denik.cz. 2019-11-14. Dostupné online [cit. 2020-01-03].
  49. ↑ BROTHÁNKOVÁ, Monika. Školní rok 2016/2017 na Vysočině ve znamení zemědělství a odborného vzdělávání [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-03-21 [cit. 2017-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-23.
  50. ↑ VŠPJ | Úvodní stránka [online]. www.vspj.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
  51. ↑ Západomoravská Vysoká Škola [online]. www.zmvs.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-28.
  52. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 NEUWIRTHOVÁ, Eva. Změny v síti středních škol na Vysočině [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 29. 7. 2014, rev. 29. 7. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-15.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kraj_Vysočina&oldid=25705310“