Okres Jeseník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Okres Jeseník
Území
Sídlo okresu
(1996–2002)
Jeseník
KrajOlomoucký
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0711
ISO 3166-2CZ-711
SPZ (1996–2001)JE
Zeměpisné souřadnice
Vznik1. ledna 1996
Základní informace
Rozloha718,96 km²
Počet obyvatel36 752 (2022)[1]
Hustota zalidnění51,1 obyv./km²
Počet ORP1
Počet POÚ3
Počet obcí24
z toho 5 měst
Počet k. ú.58
Okres Jeseník na mapě
Další údaje
Kód okresu3811
Kód SO ORP2062
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Jeseník spadá do samosprávného Olomouckého kraje. Zřízen byl oproti ostatním okresům z roku 1960 dodatečně, a to od 1. ledna 1996 vyčleněním z okresu Šumperk (pouze město Zlaté Hory přešlo z okresu Bruntál). Sídlem okresního úřadu okresu Jeseník bylo město Jeseník, které je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností a jehož správní obvod je totožný s okresem.

Na jihu sousedí s okresem Šumperk Olomouckého kraje, na východě s okresem Bruntál Moravskoslezského kraje. Ze západu a severu je vymezen státní hranicí s Polskem.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Téměř celý okres leží v historickém Dolním Slezsku, resp. v nejzápadnější části Českého Slezska. Je to vlastně jižní část někdejšího Niského knížectví, která České koruně v rámci Habsburské monarchie zbyla po prohraných slezských válkách s Pruskem (17401745/63).

V letech 18681947 existoval politický okres Frývaldov, poté existující až do 31. prosince 1948 jako politický okres Jeseník (zahrnoval soudní okresy Frývaldov, Cukmantl, Javorník a Vidnava). Tehdy se jednalo o ryze slezský okres, jehož součástí byla i obec Heřmanovice, oproti dnešku však k němu nepatřilo území původně moravské obce Ostružná (s výjimkou slezské osady Ramzová, která v té době náležela do katastru Horní Lipové). V letech 19491960 zde pak existoval okres Jeseník, ke kterému však již nenáležela obec Heřmanovice.

Pak byl okres Jeseník zrušen a obnoven až 1. ledna 1996 na základě zákona č. 108/1995 Sb. vyčleněním 22 měst a obcí z okresu Šumperk a města Zlaté Hory z okresu Bruntál. Ve srovnání s okresem z let 1949–1960 je o něco větší.

Charakteristika okresu[editovat | editovat zdroj]

Restaurace „Noskova Chata na Rejvíze“

Okres Jeseník je nejmenší a nejméně lidnatý okres Olomouckého kraje. K roku 2019 měl rozlohu 719 km², z toho 33,2 % tvořila zemědělská půda a 59,5 % lesy, jde proto také o nejlesnatější okres kraje.[2] Zemědělství je jen okrajové, významnější je lesnictví a myslivost. V lesích ovšem převažují smrkové a bukové monokultury, dalšími zastoupenými dřevinami jsou borovice, břízy, javory, modříny nebo olše. Podnebí je drsnější, ale současně rozmanité, protože pohoří Hrubého Jeseníku zasahuje do mírně teplé i chladné oblasti. Projevuje se zde inverze teploty vzduchu: ve vyšších polohách obvykle převažuje slunečné počasí a v údolích naopak studené mlhy. Častěji zde také prší a zimy bývají dlouhé. Hlavním potokem regionu je říčka Bělá, která se svými přítoky patří do povodí Odry.[2]

Celý okres tvoří správní obvod jediné obce s rozšířenou působností (Jeseník), který se dále člení na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Javorník, Jeseník a Zlaté Hory). Z celkem 24 obcí okresu je pět měst: Jeseník (11 tisíc obyvatel), Javorník (3 tisíce obyvatel), Vidnava (1 tisíc obyvatel), Zlaté hory (4 tisíce obyvatel) a Žulová (1 tisíc obyvatel).[2] Okresem prochází silnice I. třídy I/44 a I/60. Silnicemi II. třídy jsou II/369, II/445, II/450, II/453, II/454, II/455, II/456 a II/457.

Na území Jesenicka byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky, nachází se zde také tři národní přírodní rezervace Praděd, Rejvíz a Šerák-Keprník. Národními přírodními památkami jsou Borový, jeskyně Na Pomezí, Na Špičáku a Venušiny misky, dalšími přírodními památkami jsou např. Černé jezero, Chebzí, Píšťala, Skalka pod Kaní horou, vodopády Stříbrného potoka nebo několik zatopených lomů. Region je vzhledem ke své rozmanité a bohaté přírodě oblíbeným cílem individuální rekreace, pěší turistiky, cyklistiky a lyžování. Daří se zde i lázeňství, zejména díky Priessnitzovým léčebným lázním v Jeseníku, založeným v 1. polovině 19. století. V obci Lipová-lázně se nachází Lázně Dolní Lipová a ve městě Zlaté Hory sanatorium Edel. Území okresu je protkáno naučnými stezkami, např. ze Šeráku na Červenohorské sedlo, na Rejvízu k Velkému mechovému jezírku či stezka v okolí Zlatých Hor, přibližujcí historii zdejšího dobývání drahých kovů. Kromě přírodních se zde nachází i vícero kulturních památek, např. v Javorníku je to zámek Jánský Vrch, a s Jesenickem se lze seznámit také z řady vyhlídkových věží.[2]


Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel okresu Jeseník
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 63 916 67 275 68 016 67 346 67 249 64 594 70 092 37 881 40 195 39 709 42 238 42 583 42 413 38 779 35 471
Počet domů 8 844 9 789 9 499 9 904 10 095 10 234 11 292 10 923 7 037 6 929 7 170 7 950 8 613 9 064 9 600

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Přehled obecních znaků okresu Jeseník

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Bělá pod Pradědem (Adolfovice • Bělá • Domašov • Filipovice) • Bernartice (Buková • Horní Heřmanice) • Bílá Voda (Kamenička • Městys Bílá Voda • Ves Bílá Voda) • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník (Bílý Potok • Horní Hoštice • Travná • Zálesí) • Jeseník CoA CZ.svg Jeseník (Bukovice • Dětřichov) • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně (Bobrovník • Horní Lipová) • Mikulovice (Kolnovice • Široký Brod) • Ostružná (Petříkov • Ramzová) • Písečná (Chebzí • Studený Zejf) • Skorošice (Petrovice) • Stará Červená Voda (Nová Červená Voda) • Supíkovice • Uhelná (Červený Důl • Dolní Fořt • Horní Fořt • Hraničky • Nové Vilémovice • Uhelná)  • Vápenná (Polka) • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice (Bergov • Dolní Les • Vojtovice) • Zlaté Hory (Dolní Údolí • Horní Údolí • Ondřejovice • Rejvíz • Rožmitál • Salisov • Zlaté Hory) • Žulová (Tomíkovice)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. a b c d Charakteristika okresu Jeseník [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]