Okres Jeseník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeseník
Kraj Olomoucký kraj
Sídlo okresu
(do r. 2002)
Jeseník
Zeměpisné souřadnice
Rozloha 718,96 km²
Počet obyvatel 38 330 (2019)[1]
Hustota zalidnění 53,3 ob./km²
Počet obcí 24,
z toho 5 měst a 0 městysů
Počet POÚ 3
Počet ORP 1
LAU 1 CZ0711
ISO 3166-2 CZ-711
SPZ do r. 2001 JE
Pozice na mapě
Okres Jeseník – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Jeseník spadá do samosprávného Olomouckého kraje a do územního Severomoravského kraje, který však nemá správní orgány ani samosprávu. Zřízen byl oproti ostatním okresům z roku 1960 dodatečně, a to od 1. ledna 1996 vyčleněním z okresu Šumperk (pouze město Zlaté Hory přešlo z okresu Bruntál). Sídlem okresního úřadu okresu Jeseník bylo město Jeseník, které je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností a jehož správní obvod je totožný s okresem.

Na jihu sousedí s okresem Šumperk Olomouckého kraje, na východě s okresem Bruntál Moravskoslezského kraje. Ze západu a severu je vymezen státní hranicí s Polskem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Téměř celý okres se nachází v Dolním Slezsku, pouze katastr obce Ostružná leží (s výjimkou osady Ramzová) na Moravě. Slezská část okresu patřila v minulosti k české části Niského knížectví. Moderní okres Jeseník vznikl později než ostatní okresy České republiky – teprve 1. ledna 1996 vyčleněním 22 měst a obcí z okresu Šumperk a města Zlaté Hory z okresu Bruntál. Ovšem již v letech 1868–1947 existoval politický okres Frývaldov, poté existující až do 31. prosince 1948 jako politický okres Jeseník (zahrnoval soudní okresy Frývaldov, Cukmantl, Javorník a Vidnava). Tehdy se jednalo o ryze slezský okres, jehož součástí byla i obec Heřmanovice, naopak však k němu nepatřilo území moravské obce Ostružná (s výjimkou slezské osady Ramzová, která v té době náležela do katastru Horní Lipové). V letech 1949–1960 zde pak existoval okres Jeseník, ke kterému však již nenáležela obec Heřmanovice. Pak byl okres Jeseník zrušen a obnoven až 1. ledna 1996 na základě zákona č. 108/1995 Sb. Ve srovnání s okresem z let 1949–1960 je o něco větší.

Charakteristika okresu[editovat | editovat zdroj]

Restaurace „Noskova Chata na Rejvíze“

Okres Jeseník je nejmenší a nejméně lidnatý okres Olomouckého kraje. K roku 2019 měl rozlohu 719 km², z toho 33,2 % tvořila zemědělská půda a 59,5 % lesy, jde proto také o nejlesnatější okres kraje.[2] Zemědělství je jen okrajové, významnější je lesnictví a myslivost. V lesích ovšem převažují smrkové a bukové monokultury, dalšími zastoupenými dřevinami jsou borovice, břízy, javory, modříny nebo olše. Podnebí je drsnější, ale současně rozmanité, protože pohoří Hrubého Jeseníku zasahuje do mírně teplé i chladné oblasti. Projevuje se zde inverze teploty vzduchu: ve vyšších polohách obvykle převažuje slunečné počasí a v údolích naopak studené mlhy. Častěji zde také prší a zimy bývají dlouhé. Hlavním potokem regionu je říčka Bělá, která se svými přítoky patří do povodí Odry.[2]

Celý okres tvoří správní obvod jediné obce s rozšířenou působností (Jeseník), který se dále člení na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Javorník, Jeseník a Zlaté Hory). Z celkem 24 obcí okresu je pět měst: Jeseník (11 tisíc obyvatel), Javorník (3 tisíce obyvatel), Vidnava (1 tisíc obyvatel), Zlaté hory (4 tisíce obyvatel) a Žulová (1 tisíc obyvatel).[2] Okresem prochází silnice I. třídy I/44 a I/60. Silnicemi II. třídy jsou II/369, II/445, II/450, II/453, II/454, II/455, II/456 a II/457.

Na území Jesenicka byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky, nachází se zde také tři národní přírodní rezervace Praděd, Rejvíz a Šerák-Keprník. Národními přírodními památkami jsou Borový, jeskyně Na Pomezí, Na Špičáku a Venušiny misky, dalšími přírodními památkami jsou např. Černé jezero, Chebzí, Píšťala, Skalka pod Kaní horou, vodopády Stříbrného potoka nebo několik zatopených lomů. Region je vzhledem ke své rozmanité a bohaté přírodě oblíbeným cílem individuální rekreace, pěší turistiky, cyklistiky a lyžování. Daří se zde i lázeňství, zejména díky Priessnitzovým léčebným lázním v Jeseníku, založeným v 1. polovině 19. století. V obci Lipová-lázně se nachází Lázně Dolní Lipová a ve městě Zlaté Hory sanatorium Edel. Území okresu je protkáno naučnými stezkami, např. ze Šeráku na Červenohorské sedlo, na Rejvízu k Velkému mechovému jezírku či stezka v okolí Zlatých Hor, přibližujcí historii zdejšího dobývání drahých kovů. Kromě přírodních se zde nachází i vícero kulturních památek, např. v Javorníku je to zámek Jánský Vrch, a s Jesenickem se lze seznámit také z řady vyhlídkových věží.[2]

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Přehled obecních znaků okresu Jeseník

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Bělá pod Pradědem (Adolfovice • Bělá • Domašov • Filipovice) • Bernartice (Buková • Horní Heřmanice) • Bílá Voda (Kamenička • Městys Bílá Voda • Ves Bílá Voda) • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník (Bílý Potok • Horní Hoštice • Travná • Zálesí) • Jeseník CoA CZ.svg Jeseník (Bukovice • Dětřichov) • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně (Bobrovník • Horní Lipová) • Mikulovice (Kolnovice • Široký Brod) • Ostružná (Petříkov • Ramzová) • Písečná (Chebzí • Studený Zejf) • Skorošice (Petrovice) • Stará Červená Voda (Nová Červená Voda) • Supíkovice • Uhelná (Červený Důl • Dolní Fořt • Horní Fořt • Hraničky • Nové Vilémovice • Uhelná)  • Vápenná (Polka) • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice (Bergov • Dolní Les • Vojtovice) • Zlaté Hory (Dolní Údolí • Horní Údolí • Ondřejovice • Rejvíz • Rožmitál • Salisov • Zlaté Hory) • Žulová (Tomíkovice)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d Charakteristika okresu Jeseník [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]