Šumperk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šumperk

Hlavní třída
Znak obce ŠumperkVlajka obce Šumperk
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0715 523704
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Šumperk (CZ0715)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Šumperk
Historická země Morava
Katastrální výměra 27,91 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 26 305 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 330 m n. m.
PSČ 787 01
Zákl. sídelní jednotky 30
Části obce 1
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu nám. Míru 364/1
Šumperk
78713 Šumperk 1
Starosta Mgr. Zdeněk Brož
Oficiální web: www.sumperk.cz
Email: posta@sumperk.cz
Šumperk
Šumperk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šumperk (německy Mährisch Schönberg)[2] je město na severu Moravy v Olomouckém kraji, 46 km severozápadně od Olomouce na řece Desná a na jihozápadním okraji Jeseníků. Žije zde přibližně 26 tisíc[1] obyvatel. Protože leží na křižovatce cest a železničních tratí umožňujících přístup do různých částí Jeseníků a je centrem kultury, bývá nazýván Živá brána Jeseníků.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení města Šumperka spadá do období vrcholu tzv. velké kolonizace 13. století. Exaktní datum založení není známo, jelikož se zakládací listina nedochovala. Historikové ovšem vymezili možné založení města mezi léta 12691276; první zmínka o městu se poté datuje k roku 1281.

Záhy po založení samotného města lokátorem a jeho druhy, kterých bylo patrně 68, se v Šumperku na trvalo usadil Dominikánský řád, který si zde v roce 1293 na okraji města založil svůj klášter, ke kterému příslušel i kostel Zvěstování Panny Marie.

Šumperk se již od svých prvopočátků spojených s těžbou kovů poměrně rychle rozvíjel. Ale v průběhu 14. století se markraběcí majetek postupně rozpadal a tak se v roce 1340 šumperské zboží ocitlo v zástavě mocného rodu pánů z Lipé. Avšak již roku 1352 držel Šumperk ve svých rukou zpět markrabě Jan. Jeho syn Jošt udělil poté v roce 1391 městu řadu práv a výsad, mj. i mílové právo, které postavily město takřka na úroveň měst královských.

V 15. století se na šumperském hradě usadil Jiří Tunkl z Brníčka, který nabídl své sídlo ke konání tzv. Šumperského sněmu, kde dne 4. června 1490 zástupci stavů Markrabství moravského a Knížectví slezského sjednali společný postup při přijímání nového krále po smrti Matyáše Korvína, uherského krále. Na pozadí těchto událostí zažívalo město nevídaný řemeslný rozkvět; vždyť roku 1442 byl uznán cech soukeníků a o rovných třicet let později i cech plátenický, vše díky dlouholeté tradici pěstování lnu a chovu ovcí.

V roce 1507 Šumperk získali do svého vlastnictví Žerotínové (dnes Zierotínové), kteří z něj učinili své reprezentativní rodové sídlo. Za panování Petra ze Zierotína byl původní hrad přebudován v renesanční zámek, po požáru v roce 1513 byl mj. opraven klášter i s kostelem a vztyčeny hradby po celém obvodu města. Hospodářská síla dále nabývala na svých rozměrech, což vyústilo ve spor mezi měšťany a chamtivými Petrem ml. a Janem ze Zierotína. Ze sporu nakonec vyšli vítězně měšťané, navíc se stal Šumperk královským komorním městem a Zierotínové se natrvalo přestěhovali do Velkých Losin.

Šumperk roku 1864
Pohled na Šumperk z nádraží v Zábřehu na Moravě v roce 1845.

Následující krátké období svobody a prosperity bylo ukončeno bitvou na Bílé hoře v listopadu 1620. Šumperk tak za aktivní podporu českých stavů upadl roku 1622 do lichtenštejnského poddanství se všemi důsledky rekatolizace. Ve svém průběhu se ale třicetiletá válka města výrazněji nedotkla, kromě roku 1643 a invaze švédských vojsk, která město prakticky vyplenila, z čehož se ale Šumperští brzo vzpamatovali, i když jejich snažení zpřetrhal velký požár v roce 1669. Hrůzy 17. století poté dovršily nechvalně proslulé čarodějnické procesy z let 16791694, kterým padlo za oběť na 25 obyvatel města v čele s děkanem Kryštofem Lautnerem, Jindřichem Peškem (který se stal jedinou nepokořenou obětí) a rodinou Kašpara Sattlera.

Z těchto katastrof se město postupně vzpamatovávalo v průběhu první poloviny 18. století, čemuž dopomohl i zájem vrchnosti o zemědělské podnikání ve větším měřítku, od čehož byl jen malý krůček k návratu k tradici textilního podnikání. Manufakturní způsob produkce šířící se Evropou zasáhl v 80. letech 18. století i Šumperk, díky tomu se tak zde vyráběl damašek, mezulán, plyš, samet, trip (lesklá látka na sváteční oblečení vyráběná pouze v Šumperku) a manšestr.

S nezadržitelným příchodem průmyslové revoluce přišli a v Šumperku se trvale usadili bohatí a významní vídeňští obchodníci a podnikatelé, kteří na předměstí zakládali početné textilní továrny (na přelomu 19. a 20. století bylo ve městě na 20 velkých a středně velkých textilních továren) a v samotném městě si od významných architektů (např. Theofil von Hansen nebo Josef a Anton Drexler) nechávali stavět honosné paláce po architektonickém vzoru hlavního města monarchie – Vídně. To s sebou přineslo i lichotivé označení „Malá Vídeň“ a dynamickou expanzi do předměstí.

Dějiny Šumperka ve 20. století byly negativně poznamenány odsunem drtivé většiny německy mluvícího obyvatelstva v roce 1945 a okupací sovětským vojskem po roce 1968. Od této doby historické jádro města pustlo a samotné město stále více zahlcovala prefabrikovaná výstavba. Obrat přišel po sametové revoluci, kdy historické centrum bylo Ministerstvem kultury prohlášeno za městskou památkovou zónu a město se tak začalo proměňovat do lepšího vzhledu. V současné době žije v Šumperku, který je „Živou bránou Jeseníků“, zhruba 26 tisíc obyvatel.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Šumperka od 70. let prudce rostl až do roku 1990, v jehož závěru přesahoval 37 tisíc. O rok později však zaznamenal více než šestitisícový propad, neboť se od něj odtrhly obce Bratrušov, Dolní Studénky, Hraběšice, Rapotín, Rejchartice a Vikýřovice.[3] V následujících dvou letech počet obyvatel znovu stoupal, od roku 1993 se ale trend obrátil.

Vývoj počtu obyvatel Šumperka[4][5]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 7 200 7 285 8 562 10 493 11 636 13 329 13 117 15 718 17 192 19 266 23 683 31 873 30 422 29 490 26 737

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Po odtržení obcí Bratrušov, Dolní Studénky, Hraběšice, Rapotín, Rejchartice a Vikýřovice se již Šumperk nečlení na části. Jeho součástí zůstala jen bývalá osada Temenice a město má proto tři katastrální území:[6]

  • Šumperk
  • Dolní Temenice
  • Horní Temenice

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Geschaderův dům (muzeum)
Bývalý kostel Zvěstování P. Marie

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Kulturní památky města Šumperk a Seznam kulturních památek v Šumperku.

Kulturní akce, instituce a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Blues Alive (festival bluesové hudby - listopad)
  • Mezinárodní folklorní festival (festival folklórních tanců - srpen)
  • Slavnosti města Šumperka (historické slavnosti - červen)
  • Město čte knihu (literárně-filmový festival - listopad)
  • Brány památek dokořán (den otevřených dveří památek - duben)
  • Dny evropského dědictví (dny otevřených dveří památek - září)
  • Džemfest (hudební festival pro mladé - říjen)
  • Horování (festival horolezectví a extrémních sportů - listopad)
  • Klášterní hudební slavnosti (festival klasické hudby v klášterním kostele - červenec)
  • Klasika Viva (celoroční cyklus komorní klasické hudby)
  • Letní filmová klasika v Kině Oko (prázdninová přehlídka slavných filmů světové kinematografie - červenec a srpen)
  • Minifestival filmů (přehlídka filmů vždy jednoho slavného režiséra, v r. 2013 Alfreda Hitchcocka - září)
  • Divadlo Šumperk
  • Vlastivědné muzeum v Šumperku
  • Dům kultury Šumperk
  • Městská knihovna Šumperk
  • Kino Oko Šumperk
  • Středisko volného času a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníku Doris Šumperk

Samospráva města od roku 2010 pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku.[7]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na centrum – v popředí kostel sv. Jana Křtitele, za ním radnice s věží

Šumperkem prochází peáž dvou silnic I. třídy: silnice I/11 (Hradec Králové - Ostrava) a silnice I/44 (Mohelnice - Jeseník). S ní se zde křižuje silnice II. třídy II/446. V šumperském železničním uzlu se setkávají celostátní tratě č. 290 (z Olomouce), č. 291 (ze Zábřeha) a č. 292 (směr Hanušovice a Jeseník), a regionální trať 293 (Železnice Desná). Trať ze Zábřeha je od roku 2009 elektrifikovaná a zajišťuje nejrychlejší napojení na třetí železniční koridor (13 km, 12 až 20 minut).

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Městskou hromadnou dopravu zajišťuje společnost Arriva Morava. Skládá se z pěti městských linek, které jezdí v tarifní zóně 1. Systém městské hromadné dopravy se skládá z autobusů.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Letiště Šumperk se nachází zhruba 5 km od centra města směrem k vodní nádrži Krásné. Letiště (ICAO: LKSU) je veřejné vnitrostátní letiště. Využívané je hlavně pro sportovní a rekreační účely.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Viz Seznam šumperských osobností.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 581.  
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 55, 112, 171, 445, 446 a 569.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-01-18]. Dostupné online.  
  5. Do roku 1950: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR I. 2., Praha: FSÚ 1978, str. 872.
  6. Obec Šumperk: podrobné informace [online]. Územně identifikační registr ČR, [cit. 2017-10-01]. Dostupné online.  
  7. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10153792499030661&id=224337820660

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]