Police (okres Šumperk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Police
Kostel sv. Mikuláše
Znak obce PoliceVlajka obce Police
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0715 540731
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Mohelnice
Okres (LAU 1) Šumperk (CZ0715)
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 206 (2020)[1]
Rozloha 5,62 km²
Katastrální území Police
Nadmořská výška 286 m n. m.
PSČ 789 73
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Police 5
78973 Úsov
obec_police@quick.cz
Starosta Ing. Pavel Polách
Oficiální web: mesta.obce.cz/police/
Police
Police
Další údaje
Kód části obce 125300
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Police (německy Pollaitz[2]) se nachází v okrese ŠumperkOlomouckém kraji, zhruba 7 km severovýchodně od Mohelnice. Police se rozkládá podél potoka Rohelnice (Rohelky) ve výšce téměř 300 metrů na ploše zhruba 560 hektarů. Žije zde 206[1] obyvatel. Obec je křižovatkou dvou významných silničních tahů od Úsova do Zábřehu a z Rohle do Mohelnice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Police (také Poléc) bývala vždy výrazně zemědělskou obcí, o čemž svědčí její pečetidlo s vyobrazenou radlicí a krojidlem. Původ jména obce je zřejmě slovanský. Nejstarším historickým svědectvím o existenci Police je oltářní autentika polického farního kostela svatého Mikuláše z roku 1312. Roku 1343 zastavil král Jan Lucemburský pánům ze Šternberka hrad a městečko Úsov se třinácti vesnicemi, mezi nimiž je též jmenována Police. Ta zůstala v držení úsovského panství až do roku 1848, kdy připadla soudnímu okresu v Mohelnici a politickému okresu v Zábřehu. Roku 1492 nabyli poličtí od úsovské vrchnosti práva odúmrti a roku 1551 byli zproštěni povinnosti posílat na hrad hlásného. Před třicetiletou válkou byla ves zřejmě bohatá a s početným obyvatelstvem. Z této doby pocházejí též zmínky o dnes již zaniklé osadě Džbánov, ve které stával mlýn a hamr na železnou rudu. Ruda se ve zdejším okolí dolovala v lese Horka až do konce 19. století Někdy kolem roku 1600 farnost v Polici zanikla a jednolodní kostel sv. Mikuláše s gotickým jádrem ze 13. století se stal filiálním kostelem úsovské farnosti. Tato historická budova má gotický presbytář, nese známky barokní přestavby a v jeho hřbitovní zdi je zazděn takzvaný smírčí kříž. Dalšími historickými památkami obce je empírová kaple nejsvětější trojice z roku 1818 a kříž s pietou z roku 1843. Od roku 1869 byla v Polici samostatná škola. V této době se zde narodil hudební skladatel Jan Hloch.

Počátkem 20. století byla v obci založena družstevní mlékárna, která byla v provozu až do konce druhé světové války. Do té doby byl funkční i mlýn a několik let i pálenice. Po vzniku republiky v roce 1918 konvertovali zdejší obyvatelé k církvi československé a voleni zde byli především sociální demokraté a agrárníci. Ve třicátých letech 20. století zde působilo Zemědělské a živnostenské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly z Háje s.r.o., Občanská záložná v Polici s.r.o. a Rolnické mlékařské družstvo v Polici s.r.o. V obci byly tři hostince, dva kováři, dva mlynáři, dva obuvníci, mlynář, řezník, trafikant, obchodník se smíšeným zbožím a firma Rochuse Drtila zaměřená na vývoz ovoce a zeleniny.

JZD zde bylo založeno až po dlouhém odporu roku 1957. Později, v sedmdesátých letech bylo spojeno do zemědělského agrokomplexu Úsovsko se sídlem v Klopině. Roku 1960 se Police spojila administrativně s Bezděkovem a v roce 1985 i s Úsovem. Od roku 1990 je Police opět samostatnou obcí.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[3]

  • kostel sv. Mikuláše – jednolodní s gotickým jádrem ze 2. poloviny 13. století, dostavěný a upravený v 1. polovině 19. století; k areálu patří dále:
    • kříž (před kostelem) – kamenická práce z roku 1850
    • ohradní zeď s bránou – z první poloviny 19. století, navazující na starší základ
    • smírčí kříž (v ohradní zdi) – památka z 15. století
  • Kaple Nejsvětější Trojice – drovná empírová stavba zlidovělého charakteru z roku 1818
  • Kříž s pietou (u silnice) – kamenická práce z roku 1843
  • Boží muka (u silnice) – trojboká ze 2. poloviny 19. století

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 595. 
  3. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]