Přeskočit na obsah

Police (okres Šumperk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Police
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše
Znak obce PoliceVlajka obce Police
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMohelnice
Obec s rozšířenou působnostíMohelnice
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel232 (2025)[1]
Rozloha5,63 km²[2]
Katastrální územíPolice
Nadmořská výška286 m n. m.
PSČ789 73
Počet domů87 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPolice 5
789 73 Úsov
obec_police@quick.cz
StarostaPavel Polách
Oficiální webpolice-mohelnicko.cz
Police
Police
Další údaje
Kód obce540731
Kód části obce125300
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Police (německy Pollaitz[4]) je obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Leží zhruba sedm kilometrů severovýchodně od Mohelnice. Police se rozkládá podél potoka Rohelnice (Rohelky). Žije zde 232[1] obyvatel. Obec je křižovatkou dvou významných silničních tahů od Úsova do Zábřehu a z Rohle do Mohelnice.

Jako jméno vsi slouží obecné police ve starším významu „otevřený a rovný, výše položený terén“. Německé jméno se vyvinulo z českého (pravděpodobně z nářečního Polece).[5] Jméno osady Džbánov bylo odvozeno od osobního jména Džbán, jeho význam tak byl „Džbánův majetek“. V němčině se pro označení osady používal překlad Krug ("džbán"), čehož nepochopením je z 18. století doloženo ojedinělé české Kruh.[6]

Police (také Poléc) bývala vždy výrazně zemědělskou obcí, o čemž svědčí její pečetidlo s vyobrazenou radlicí a krojidlem. Nejstarším historickým svědectvím o existenci Police je oltářní autentika polického farního kostela svatého Mikuláše z roku 1312. Roku 1343 zastavil král Jan Lucemburský pánům ze Šternberka hrad a městečko Úsov se třinácti vesnicemi, mezi nimiž je též jmenována Police. Ta zůstala v držení úsovského panství až do roku 1848, kdy připadla soudnímu okresu v Mohelnici a politickému okresu v Zábřehu. Roku 1492 nabyli poličtí od úsovské vrchnosti práva odúmrti a roku 1551 byli zproštěni povinnosti posílat na hrad hlásného. Před třicetiletou válkou byla ves zřejmě bohatá a s početným obyvatelstvem. Z této doby pocházejí též zmínky o sousední osadě Džbánov tvořící dnes severní okraj Police, ve které stával mlýn a hamr na železnou rudu. Ruda se ve zdejším okolí dolovala v lese Horka až do konce 19. století.

Někdy kolem roku 1600 farnost v Polici zanikla a jednolodní kostel svatého Mikuláše s gotickým jádrem ze 13. století se stal filiálním kostelem úsovské farnosti. Od roku 1869 byla v Polici samostatná škola. V této době se zde narodil hudební skladatel Jan Hloch.

Počátkem 20. století byla v obci založena družstevní mlékárna, která byla v provozu až do konce druhé světové války. Do té doby byl funkční i mlýn a několik let i pálenice. Po vzniku republiky v roce 1918 konvertovali zdejší obyvatelé k církvi československé a voleni zde byli především sociální demokraté a agrárníci. Ve třicátých letech 20. století zde působilo Zemědělské a živnostenské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly z Háje s.r.o., Občanská záložná v Polici s.r.o. a Rolnické mlékařské družstvo v Polici s.r.o. V obci byly tři hostince, dva kováři, dva mlynáři, dva obuvníci, mlynář, řezník, trafikant, obchodník se smíšeným zbožím a firma Rochuse Drtila zaměřená na vývoz ovoce a zeleniny.

JZD zde bylo založeno až po dlouhém odporu roku 1957. Později, v sedmdesátých letech bylo spojeno do zemědělského agrokomplexu Úsovsko se sídlem v Klopině.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 427 461 464 447 468 520 455 282 255 264 263 257 245 214 205
Počet domů 57 63 65 68 73 75 82 80 70 74 80 85 91 92 87

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1850–1984 byla Police obcí v okrese Zábřeh (1850–1950) a později v okrese Šumperk. Od 1. ledna 1985 do 23. listopadu 1990 patřila jako část města k Úsovu a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí, ale Bezděkov u Úsova už zůstal součástí Úsova. V letech 1960–1984 k obci patřil Bezděkov u Úsova.[9]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. července 1993. Původní vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 15. května 1994, druhý získaly rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 30. listopadu 2007.[10]

Kulturní památky

[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[11]

  • kostel svatého Mikuláše – jednolodní s gotickým jádrem ze druhé poloviny 13. století, dostavěný a upravený v první polovině 19. století; k areálu patří dále:
    • kříž (před kostelem) – kamenická práce z roku 1850
    • ohradní zeď s bránou – z první poloviny 19. století, navazující na starší základ
    • smírčí kříž (v ohradní zdi) – památka z 15. století
  • Kaple Nejsvětější Trojice – drobná empírová stavba zlidovělého charakteru z roku 1818
  • Kříž s pietou (u silnice) – kamenická práce z roku 1843
  • Boží muka (u silnice) – trojboká ze druhé poloviny 19. století
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 595.
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 277–278.
  6. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 214.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 441, 16.
  10. Udělené symboly – Police [online]. 1993-07-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  11. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]