Police (okres Šumperk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Police
Kostel sv. Mikuláše
Znak obce PoliceVlajka obce Police
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0715 540731
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Šumperk (CZ0715)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Mohelnice
Historická země Morava
Katastrální území Police
Katastrální výměra 5,62 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 217 (2019)[1]
Nadmořská výška 286 m n. m.
PSČ 789 73
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Police 5
78973 Úsov
Starosta Ing. Pavel Polách
Oficiální web: mesta.obce.cz/police/
Email: obec_police@quick.cz
Police
Police
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Police (německy Pollaitz[2]) se nachází v okrese ŠumperkOlomouckém kraji, zhruba 7 km severovýchodně od Mohelnice. Police se rozkládá podél potoka Rohelnice (Rohelky) ve výšce téměř 300 metrů na ploše zhruba 560 hektarů. Žije zde 217[1] obyvatel. Obec je křižovatkou dvou významných silničních tahů od Úsova do Zábřehu a z Rohle do Mohelnice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Police (také Poléc) bývala vždy výrazně zemědělskou obcí, o čemž svědčí její pečetidlo s vyobrazenou radlicí a krojidlem. Původ jména obce je zřejmě slovanský. Nejstarším historickým svědectvím o existenci Police je oltářní autentika polického farního kostela svatého Mikuláše z roku 1312. Roku 1343 zastavil král Jan Lucemburský pánům ze Šternberka hrad a městečko Úsov se třinácti vesnicemi, mezi nimiž je též jmenována Police. Ta zůstala v držení úsovského panství až do roku 1848, kdy připadla soudnímu okresu v Mohelnici a politickému okresu v Zábřehu. Roku 1492 nabyli poličtí od úsovské vrchnosti práva odúmrti a roku 1551 byli zproštěni povinnosti posílat na hrad hlásného. Před třicetiletou válkou byla ves zřejmě bohatá a s početným obyvatelstvem. Z této doby pocházejí též zmínky o dnes již zaniklé osadě Džbánov, ve které stával mlýn a hamr na železnou rudu. Ruda se ve zdejším okolí dolovala v lese Horka až do konce 19. století

Smírčí kříž v hřbitovní zdi

Někdy kolem roku 1600 farnost v Polici zanikla a jednolodní kostel sv. Mikuláše s gotickým jádrem ze 13. století se stal filiálním kostelem úsovské farnosti. Tato historická budova má gotický presbytář, nese známky barokní přestavby a v jeho hřbitovní zdi je zazděn takzvaný smírčí kříž. Dalšími historickými památkami obce je empírová kaple nejsvětější trojice z roku 1818 a kříž s pietou z roku 1843. Od roku 1869 byla v Polici samostatná škola. V této době se zde narodil hudební skladatel Jan Hloch.

Počátkem 20. století byla v obci založena družstevní mlékárna, která byla v provozu až do konce druhé světové války. Do té doby byl funkční i mlýn a několik let i pálenice. Po vzniku republiky v roce 1918 konvertovali zdejší obyvatelé k církvi československé a voleni zde byli především sociální demokraté a agrárníci. Ve třicátých letech 20. století zde působilo Zemědělské a živnostenské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly z Háje s.r.o., Občanská záložná v Polici s.r.o. a Rolnické mlékařské družstvo v Polici s.r.o. V obci byly tři hostince, dva kováři, dva mlynáři, dva obuvníci, mlynář, řezník, trafikant, obchodník se smíšeným zbožím a firma Rochuse Drtila zaměřená na vývoz ovoce a zeleniny.

JZD zde bylo založeno až po dlouhém odporu roku 1957. Později, v sedmdesátých letech bylo spojeno do zemědělského agrokomplexu Úsovsko se sídlem v Klopině. Roku 1960 se Police spojila administrativně s Bezděkovem a v roce 1985 i s Úsovem. Od roku 1990 je Police opět samostatnou obcí.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[3]

  • kostel sv. Mikuláše – jednolodní s gotickým jádrem ze 2. poloviny 13. století, dostavěný a upravený v 1. polovině 19. století; k areálu patří dále:
    • kříž (před kostelem) – kamenická práce z roku 1850
    • ohradní zeď s bránou – z první poloviny 19. století, navazující na starší základ
    • smírčí kříž (v ohradní zdi) – památka z 15. století
  • Kaple Nejsvětější Trojice – drovná empírová stavba zlidovělého charakteru z roku 1818
  • Kříž s pietou (u silnice) – kamenická práce z roku 1843
  • Boží muka (u silnice) – trojboká ze 2. poloviny 19. století

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 595. 
  3. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]