Bludov (okres Šumperk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Bludov
Radnice v Bludově
Znak obce BludovVlajka obce Bludov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0715 525588
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Šumperk (CZ0715)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Šumperk
Historická země Morava
Katastrální území Bludov
Katastrální výměra 16,63 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 041 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 306 m n. m.
PSČ 78961
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Jana Žižky 195
78961 Bludov
Starosta Ing. Pavel Ston
Oficiální web: www.bludov.cz
Email: ou.bludov@bludov.cz
Bludov
Bludov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bludov (německy Blauda)[2][3] leží v okrese Šumperk. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1663 ha.

Ve vzdálenosti 4 km severovýchodně leží město Šumperk, 8 km jihozápadně město Zábřeh, 18 km jižně město Mohelnice a 23 km západně město Lanškroun. Byl nazván po svém prvním majiteli Bludu z Bludova. Německý název Blauda byl převzat z názvu českého. Obec měla původně ve svém znaku z poloviny 17. století srdce se třemi květinami, ale v roce 1992 byl schválen nový znak, připomínající svou symbolikou bývalou vrchnost - pány ze Žerotína a jejich nejstaršího předka Bluda, v červeném štítě ze stříbrného trojvrší vyrůstající černý korunovaný lev až po kýty, držící v předních tlapách stříbrné majuskulní B.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází na úpatí jesenického předhůří, zčásti v rovině Mohelnické brázdy, zčásti stoupá do svahu pod kopec Háj(=Senová; 631m), jehož jižní svah nese podle bývalého bludovského hradu název Hradisko. Střed obce, v němž stojí farní kostel, má nadmořskou výšku 306 m, zatímco poslední domy v severní části obce leží už ve výšce 375 m. Na jižním konci se zvedá vrch Brusná (366 m), pod nímž na odvrácené straně od obce leží železniční stanice Bludov, která je do jisté míry křižovatkou, neboť se tu rozbíhají tratě Šumperk – Zábřeh a Šumperk – Hanušovice. Ještě větší význam má Bludov jako křižovatka silničních tras, kdy se tu potkává hlavní tah I/11 Hradec Králové – Šumperk – Ostrava a I/44 Olomouc – Šumperk-Jeseník.

V západní části obce leží Lázně Bludov, v jejich blízkosti je i železniční zastávka Bludov-lázně. Odlehle od obce se na severozápadní straně nachází koupaliště Vlčí Důl a na jižní straně na řece Moravě Habermannův mlýn, který byl inspirací pro stejnojmenný film. Severně, v lesích, se pak nachází poutní místo nazývané Kostelíček, přesněji Kostel Božího těla.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 zde žilo 3150 obyvatel a  z toho 1 567 mužů a 1583 žen.[4]

Nezaměstnanost v roce 2010 činila 11,2 procenta.[5]

Vývoj počtu obyvatel Bludova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Počet obyvatel 2171 2266 2273 2460 2682 2604 2892 2485 2779 2736 3131 3128 3189 3150

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se název Bludov objevuje v letech 1200–1216 u markraběcího úředníka Bluda z Bludova, který byl pravděpodobně zakladatelem vsi, zatímco hrad postavil některý z jeho potomků v polovině 13. století. Ve 14. století se Bludov ocitl v rukou moravského markraběte Jana Jindřicha, který jej odkázal, společně s pěti dalšími obcemi, které se staly zárodkem nevelkého bludovského panství, svému synovi Prokopovi Lucemburskému.

V roce 1410 se Bludov stal majetkem Pánů z Kunštátu. Za husitských válek se dostal do rukou Zikmundova stoupence Beneše z Valdštejna a brzy na to do vlastnictví Tunklů z Brníčka. Ti vybudovali u Bludova šest velkých rybníků z nichž ten největší se nazýval Špalek. Z rybníků se nedochoval ani jeden. Za panství Jiřího st. Tunkla byl roku 1468 Matyášem Korvínem za česko-uherské války dobyt a zničen hrad Bludov. Roku 1496 získali Bludov páni ze Žerotína, odvozující svůj původ od tehdejších Bludoviců. Na přelomu 16. a 17. století měnil Bludov rychle majitele, přičemž těmi konečnými se stali roku 1624 Lichtenštejn-Kastelkornové.

V 16. století se objevuje zmínka o dvou bludovských panských dvorech, z nichž u tzv. Dolního dvora byla někdy po roce 1571 postavena tvrz. Na jejím místě ve 20. letech 17. století byl postaven dvoukřídlý zámek, rozšířený do dnešní podoby tvaru písmenu „U“ roku 1708. Ves dále rostla i za posledních majitelů, kterými se stali Žerotínové. Ti z bludovského zámku udělali své hlavní sídlo, které k tomuto účelu sloužilo až do roku 1945. Po Sametové revoluci byl zámek Žerotínům vrácen a ti na něm dnes žijí.

Roku 1834 v Bludově stálo 318 domů s 2070 obyvateli. Význam obce stoupnul po vybudování císařské silnice z Čech na Moravu (1836-42) a po výstavbě trati Olomouc-Praha (1845). Starý farní kostel Sv. Jiří byl ve 30. letech 19. století zbořen a postaven nový společně s žerotínskou hrobkou do níž byly v roce 1842 uloženy i ostatky nejslavnějšího Žerotína, Karla staršího.

Následky třicetileté války byly rychle zahlazeny, neboť podle lánového rejstříku z roku 1677 tu bylo 72 usedlíků a žádná poustka. Po roce 1848 se Bludov stal centrem českého národního života v jinak německém Šumpersku. Během druhé poloviny 19. století se Bludov výrazně industrializoval, řada zdejších obyvatel byla zaměstnána nejen v blízkém Šumperku a sudkovské textilce, ale i ve dvou zdejších hedvábnických továrnách, dvou mlýnech, pile, menší strojírně a ve vápence. Roku 1908 tu byla postavena první měšťanská škola s českým vyučovacím jazykem na Šumpersku.

Před první světovou válkou v Bludově politicky vedli křesťanští sociálové. V době meziválečné lidovci, sociální demokraté a komunisté. Zaniklé textilky v tomto období nahradila družstevní mlékárna, parní pila, výroba beden, menší slévárna a lihovar. Roku 1929 byly otevřeny místní lázně.

Během druhé světové války se stal Bludov obcí aktivně zapojenou do protinacistického odboje.[7] Takzvaná Taroková partie, maskovaná jako karetní spolek, psala anonymní udání na příliš horlivé německé správce bludovské obce a Rudolf Kordas, mj. zakladatel bludovské Obce Sokolské, svou úřednickou činností zmírňoval nacistické represe, přičemž mu bylo pro jeho nekomforní postoje několikrát vyhrožováno koncentračním táborem.[8]

Roku 1950 bylo založeno JZD, které se v průběhu 60. a 70. let sloučilo s JZD Bohutín, Chromeč, Sudkov, Nový Malín a Temenice. V roce 1971 se družstevní mlékárna proměnila v sodovkárnu (Nealko). Dalším průmyslovým závodem v obci se stala pobočka STS Šumperk, později přejmenovaná na Agregu. Roku 1963 byla dokončena výstavba koupaliště ve Vlčím Dole. Během devadesátých let sodovkárna zanikla a koupaliště bojovalo o přežití.

V roce 2012 se v obci nacházelo zdravotní středisko, úplná základní škola, pošta, dvě sportovní hřiště, několik obchodů a asi 8 restauračních zařízení.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Obec se člení na dvě základní sídelní jednotky: Bludov a Bludov-Zámeček.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bludově (okres Šumperk).
Zámek Bludov
Kostel sv. Jiří

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[9]

  • Zřícenina hradu Bludov – skromné zbytky hradu z 13. století postaveného Bludem III. Zanikl za uherských válek po dobytí Matyášem Korvínem. Zbytky hradního zdiva byly použity v pol. 19. stol. na stavbu silnice.
  • Zámek Bludov s areálem parku – trojkřídlý renesanční zámek v centru obce z 1. třetiny 17. století, rozšířen v roce 1708. Vedle zámku je park o rozloze 9,16 ha, založený v 18. století, s řadou hodnotných dřevin a několika památnými stromy, z nichž nejstarší je lípa srdčitá, jejíž věk je odhadován na 600 let. Zámek je sídlem rodiny Mornstein-Zierotin.
  • Kostel Božího těla s areálem – poutní kostel, ležící asi 3 km severně od obce. Jedná se o jednolodní barokní stavbu ze 2. poloviny 18. století. V areálu kostela se dále nacházejí:
  • Kaple Nejsvětějsí Trojice – u silnice mezi Bludovem a Šumperkem, drobná barokní architektura z 2. poloviny 18. století
  • Venkovská usedlost čp. 118
  • Venkovský dům čp. 120
  • Venkovská usedlost čp. 125
  • Venkovská usedlost čp. 126 se stodolou – lidová architektura s arkádovým náspím s dvouvjezdovou stodolou, datované do roku 1858
  • Venkovská usedlost čp. 127
  • Sýpka v Horním (Bludovském) dvoře čp. 193 severozápadně obce
  • Sousoší Nejsvětější Trojice u kostela sv. Jiří – kamenická práce z konce 18. století s novějším podstavcem, ikonograficky odvozené od sochy Nejsvětější Trojice v Šumperku
  • Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela sv. Jiří – kamenická práce z roku 1818
  • Socha sv. Rocha u cesty na Bludoveček

Mimo památkově chráněných objektů jsou v obci další kulturní památky:

Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V západní části obce se nacházejí lázně. Teplý pramen léčivých účinků byl využíván Žerotíny, lázně zde byly otevřeny v roce 1929.
  • Léčivé vody z podhůří Jeseníků se využívá i k výrobě minerálních vod

Osobnosti spjaté s obcí[editovat | editovat zdroj]

  • Jarolím Adámek (1915–1969), teolog
  • Karel Emanuel ze Žerotína (16. 8. 1850 – 26. 12. 1934), moravský místodržící
  • Adolf Kašpar (27. 12. 1877 – 29. 6. 1934), ilustrátor
  • Karel Hlásný (1911–1982), československý voják v odboji
  • PhDr. Jan Březina (1877–1962), matematik, fyzik a historik. Autor příruček a učebnic O vzduchu a jeho pohybu (1907), O povětrnosti a jejím vědeckém předvídání (1908), O řešení slovních příkladů z fysiky (1911), Praktické cvičení z fysiky (1923, druhé vydání 1936), později pak Výbor z fysikální literatury (1935) a několik hesel v Technickém naučném slovníku. Jeho historické práce o Šumpersku jsou jedním z důležitých vlastivědných pramenů okresu před rokem 1960.
  • Rudolf Kordas (1873–1970), náčelník Severomoravské župy sokolské, buditel kulturního bludovského života. Během protektorátu vězněn gestapem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 576. 
  3. MELZER, SCHULZ, Miloš, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku, 1993. 585 s. ISBN 80-85083-02-7. S. 199. 
  4. Vybrané statistické údaje za obec
  5. Počet uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti v obcích vybraného SO ORP1 (TPR6010PU_OB1.164)
  6. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
  7. Vlastivěda šumperského okresu, Miloš Melzer, Jindřich Šulz a kolektiv, Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku
  8. Bludovan, obecní časopis vydávaný obcí Bludov, Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod č. MK ČR E 12 895; čísla 1/2013; 2/2013; 3/2013
  9. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]